dnes je 3.2.2023

Input:

Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v roce 2023

24.1.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.1
Zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v roce 2023

redakce DLprofi.cz

Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

V návaznosti na přijetí nařízení 2016/1628 se navrhlo, aby byly kompetence ke schvalování typu motorů a rodin motorů určených k instalaci do nesilničních mobilních strojů přiznány Státní plavební správě, jde-li o motory určené pro zabudování do vybraných plavidel provozovaných na vnitrozemských vodních cestách, Drážnímu úřadu, jde-li o motory určené pro zabudování do vybraných drážních vozidel, nebo Ministerstvu dopravy, jde-li o ostatní motory podle nařízení 2016/1628. Navrhlo se, aby byl nositelem těchto implementačních ustanovení k nařízení 2016/1628 zákon č. 56/2001 Sb., jelikož pod vymezení nesilničních mobilních strojů podle unijního nařízení spadají rovněž některé druhy zvláštních vozidel ve smyslu § 3 odst. 3 zákona (například sněžné skútry, terénní vozidla nebo pracovní stroje samojízdné). S ohledem na skutečnost, že pod koncept nesilničních mobilních strojů lze zařadit i jiné druhy dopravních prostředků (plavidla a drážní vozidla), a dokonce i zařízení, jež dopravními prostředky ani nejsou (například řetězové pily (ručně držené stroje)), dochází též k dílčímu rozšíření působnosti zákona.

Novelou zákona je dále přiznávána kompetence k výkonu dozoru nad trhem s motory určenými pro nesilniční mobilní stroje Ministerstvu dopravy.

V návaznosti na ustanovení nařízení 2016/1628 novela zákona rovněž jasně řeší kompetence k povolování uvádění motorů nesilničních mobilních strojů na trh při přiznání určitých úlev (trvalých nebo přechodných) z technických požadavků stanovených tímto nařízením.

V návaznosti na přijetí nařízení 2018/858 novela zákona obsahuje komplexní změnu právní úpravy schvalování technické způsobilosti silničních i zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků. Přitom dochází k provázání implementace nařízení 2018/858 se staršími nařízeními týkajícími se schvalování technické způsobilosti traktorů, jejich přípojných vozidel, výměnných tažených zařízení, dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků těchto vozidel (jde o nařízení 167/2013 a 168/2013). Novelou zákona tak dochází k souborné implementaci těchto nařízení tím, že se stanoví

  • Ministerstvo dopravy coby schvalovací orgán pro schválení typu uvedených vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a coby orgán pro dozor nad trhem s těmito výrobky,

  • postupy pro vnitrostátní schválení typu vozidel v malé sérii a uznávání těchto schválení udělených jinými členskými státy Evropské unie,

  • základní pravidla úhrady vybraných nákladů souvisejících se schválením typu,

  • pravidla pro tzv. vozidla z výběhu série (po pozbytí platnosti harmonizovaného schválení typu) a

  • detailní skutkové podstaty přestupků pokrývajících jednání rozporná s jednotlivými nařízeními (pokryta by měla být všechna protiprávní jednání, jejichž postih je explicitně vyžadován příslušnými nařízeními).

Výše uvedené doplnění právní úpravy však není dostačující. Bylo totiž nezbytné jednak vyloučit (až na drobné výjimky) použitelnost části třetí hlavy II zákona na schválení typu vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků podléhající výše uvedeným předpisům unijního práva, a dále provést revizi stávajících ustanovení této hlavy tak, aby byla jednoznačně vymezena jejich věcná působnost a stanovená pravidla odpovídala potřebám tzv. vnitrostátního a mezinárodního schválení typu vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků. V dané souvislosti byla provedena též revize právní úpravy schvalování technické způsobilosti zvláštních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, jež je obsažena v části sedmé zákona.

Nařízení 2018/858 (na rozdíl od nařízení 167/2013 a 168/2013) reguluje i schválení jednotlivě vyrobených silničních vozidel, což se odpovídajícím způsobem promítá do části třetí hlavy III zákona. V této souvislosti pak dochází ke komplexní změně právní úpravy schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobených vozidel. Dochází zejména ke zrušení schvalování technické způsobilosti těchto vozidel ve 2 navazujících fázích (samostatných řízeních), kdy se zcela opouští povolování výroby vozidla, při současném zachování možnosti požádat o předběžnou informaci podle správního řádu ohledně technických požadavků relevantních pro schválení daného vozidla. Navrhla se nová úprava schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobených vozidel zahrnující definici "jednotlivě vyrobeného silničního vozidla" a nové stanovení náležitostí i příloh žádosti, jakož i odpovídajících procesních pravidel včetně úpravy výsledku tohoto procesu, jimž bude vydání osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného vozidla, popřípadě technického osvědčení v případě zvláštních vozidel nepodléhajících registraci.

Novela zákona dále vstupuje do právní úpravy schválení dovezených vozidel (silničních i zvláštních). V souladu s požadavky nařízení 167/2013, nařízení 168/2013 a nařízení 2018/858 se technická způsobilost dovezených vozidel nebude schvalovat v případě vozidel, jejichž typ byl schválen Ministerstvem dopravy, orgánem jiného členského státu Evropské unie s platností ve všech členských státech nebo orgánem jiného členského státu s platností pouze na jeho území, bylo-li toto schválení Ministerstvem dopravy uznáno. Schválení technické způsobilosti rovněž nebudou podléhat vozidla jednotlivě vyrobená, byla-li jejich technická způsobilost schválena obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo orgánem jiného členského státu s platností ve všech členských státech Evropské unie. Půjde-li o vozidlo, jehož státem poslední registrace byl jiný členský stát Evropské unie, nebude nově podléhat schválení technické způsobilosti pouze za předpokladu, že bude disponovat některým ze schválení dle předchozích 2 vět. Pakliže určité vozidlo registrované v jiném členském státě nebude disponovat schválením, jež by Česká republika uznávala, ke schválení využije obecní úřad obce s rozšířenou působností seznam technických požadavků, dle nichž bylo vozidlo schváleno a schválení bude moci odmítnout, pouze pokud se prokáže ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo ochrany životního prostředí, života nebo zdraví člověka. V neposlední řadě se navrhla taky dílčí změna podmínek pro schválení technické způsobilosti dovezených vozidel – požadováno bude plnění technických požadavků účinných v době prvního schválení technické způsobilosti vozidla v cizině (nikoli tedy v době neurčitého okamžiku "výroby vozidla"), překážkou schválení nadále nebude pouhý fakt stáří vozidel a zvyšuje se limit pro plnění emisí výfukových plynů na úroveň normy EURO 3.

V návaznosti na přijetí nařízení 2020/740 stanoví novela zákona Ministerstvo dopravy coby orgán pro dozor nad trhem a skutkové podstaty přestupků pokrývající jednání rozporná s tímto nařízením.

Novela zákona dále obsahuje zrušení povinnosti předkládat protokol o evidenční kontrole při žádosti o zápis vozidla do registru silničních vozidel, zápis změny vlastníka či provozovatele vozidla v registru silničních vozidel či přidělování zvláštní registrační značky pro vývoz vozidla do jiného státu. K protokolu o evidenční kontrole mají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které tato řízení vedou, přístup prostřednictvím informačního systému technických prohlídek. Výslovně se však stanoví povinnost v případech, ve kterých je nyní protokol vyžadován, vozidlo evidenční kontrole podrobit. Dále dochází k prodloužení doby, po kterou je výsledek evidenční kontroly využitelný ve vybraných řízeních, a to z 30 dnů na 2 roky. Délka 2 let odpovídá nejčastější lhůtě pro provedení pravidelné technické prohlídky (jejíž součástí je i evidenční kontrola), současně se jedná o dobu, během níž zpravidla nedochází k takové změně technického stavu vozidla, který by měl negativní vliv na možnost identifikace vozidla.

Zjednodušení procesu zápisu změny vlastníka či provozovatele vozidla se týká i možnost podat společnou žádost separátními podáními původního a nového vlastníka (provozovatele) vozidla. Právní úprava výslovně stanoví, že obě podání musí být učiněna u téhož úřadu a stanovené doklady se přikládají pouze jednou.

Žádost o zápis vozidla do registru silničních vozidel, žádost o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel a žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel bude nově možné podat i elektronickou cestou. Právní úprava stanoví, které doklady se přikládají v elektronické podobě a které doklady je nutné doložit v listinné podobě při vyzvednutí nového osvědčení o registraci vozidla, resp. technického průkazu a tabulek s registrační značkou.

Právní úprava zakotvuje též možnost rezervace registrační značky, a to na dobu 1 měsíce. Obecní úřad obce s rozšířenou působností sdělí žadateli registrační značku, která bude konkrétnímu vozidlu přidělena, požádá-li v uvedené lhůtě o jeho zápis do registru silničních vozidel. Díky tomu si budou moct dopravci vyřizovat povolení potřebná ke své činnosti v předstihu, tzn. ještě předtím, než bude vozidlo do registru silničních vozidel zapsáno, a vozidlo budou moct plně využívat ihned po jeho pořízení, resp. zápisu do registru silničních vozidel.

Novela zákona dále stanoví, že v případě ukončení vyřazení vozidla z provozu, které trvalo více než 3 roky, se vozidlu přidělí nová registrační značka. Tím bude obecním úřadům obcí s rozšířenou působností umožněno po třech letech vyřazení vozidla z provozu tabulky s registrační značkou skartovat a nebudou je muset uchovávat po neomezeně dlouhou dobu. Pokud však bude vlastník vozidla chtít ponechat původní tabulky s registrační značkou, bude o to moct požádat.

Právní úprava se týká i podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích. V této oblasti se výslovně stanoví, že vozidla, která nepodléhají schválení jejich technické způsobilosti (např. jízdní kola, koloběžky, potahové vozíky apod.), lze na pozemních komunikacích provozovat, pouze pokud splňují technické požadavky na bezpečnost provozu. Technické požadavky na bezpečnost provozu pak stanoví prováděcí právní předpis, přičemž budou v zásadě odpovídat požadavkům stanoveným nyní u těchto vozidel na jejich výbavu.

Vybraná ustanovení novelizovaného zákona s komentářem z aplikace ODok

Název zákona

Došlo ke zestručnění názvu zákona. Název obsahuje i změnu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), neboť ve své původní podobě obsahoval i šest novelizačních bodů vstupujících do tohoto zákona. Všechna ustanovení, která byla těmito novelizačními body měněna, už však byla v mezidobí nahrazena jejich zcela novým zněním. Zákon č. 56/2001 Sb. proto již nemá žádný dopad na platné znění zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedení tohoto zákona v názvu zákona č. 56/2001 Sb. je tedy nyní již zavádějící, a proto bylo účelné jej z názvu zákona č. 56/2001 Sb. vypustit.

§ 1 Předmět úpravy

Upřesňuje se vymezení působnosti zákona č. 56/2001 Sb. v oblasti schvalování silničních a zvláštních vozidel, neboť tento zákon upravuje i schvalování jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků. Obdobné upřesnění se navrhlo i v oblasti práv a povinností osob, které vyrábějí, dovážení a dodávají na trh vozidla. I zde se jedná i o dodávání na trh jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků. Ve vztahu k terminologické změně, kdy se nahrazuje koncept "uvádění na trh" "dodáváním na trh", je vhodné poukázat na skutečnost, že dle ustálených definic těchto pojmů, jež jsou v právním řádu obsaženy (viz například zákon o technických požadavcích na výrobky nebo zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh), není vztažení zákonem stanovených pravidel pouze na uvádění výrobků na trh dostačující. Zatímco se dodáním na trh rozumí dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezúplatně, uvedením na trh je toliko první dodání výrobku na trh Evropské unie. Povinnost, aby vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky měly schválenou technickou způsobilost, je nutno vztáhnout na veškeré jejich (a nejen první) dodání na trh Unie. Tato povinnost tak má zavazovat nejen výrobce vozidel (a jejich částí), ale i například jejich distributory.

Zákon č. 56/2001 Sb. nově upravuje výkon státní správy a státního dozoru v oblasti nesilničních mobilních strojů a jejich motorů, a to v návaznosti na nařízení 2016/1628. Důvodem je, aby byl nositelem implementačních ustanovení k nařízení 2016/1628 tento zákon je skutečnost, že pod vymezení nesilničních mobilních strojů podle unijního nařízení spadají rovněž některé druhy zvláštních vozidel ve smyslu § 3 odst. 3 zákona (například sněžné skútry, terénní vozidla nebo pracovní stroje samojízdné). Pod koncept nesilničních mobilních strojů lze nicméně zařadit i jiné druhy dopravních prostředků (plavidla a drážní vozidla), a dokonce i zařízení, jež dopravními prostředky ani nejsou (například řetězové pily (ručně držené stroje)). Je proto nutné přistoupit též k dílčímu rozšíření působnosti zákona.

Omezuje se působnost zákona č. 56/2001 Sb. tak, aby nedopadal na motorová vozidla s konstrukční rychlostí nižší než 6 km/h. Obecně lze tuto rychlost považovat za rychlost chůze. Pakliže vozidlo dosahuje nanejvýš této rychlosti, neměl by se na něj zákon vztahovat. Mezi taková vozidla patří například mobilní lešení, které se posunuje pomocí svého vlastního motoru. V případě některých oprav se může nacházet na pozemní komunikaci, ale i když dochází k jeho pomalému pohybu, nejedná se o klasické provozování vozidla na pozemní komunikaci a není tedy nutné, aby takové vozidlo muselo být pro provoz na pozemních komunikacích schváleno a naplňovat další podmínky tohoto zákona.

§ 2 Základní pojmy

Upravuje se definice zvláštního vozidla. Zvláštní vozidlo je vozidlo, které není primárně určeno k provozu na pozemních komunikacích, při splnění podmínek stanovených zákonem však smí být na pozemních komunikacích provozováno. Při definici zvláštního vozidla se volí vhodnější vazba na jeho provozování na pozemních komunikacích, nikoli na schvalování vozidla k provozu, jak tomu bylo dosud.

Upřesňuje se definice výrobce vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku. Výrobcem je osoba, která vyrábí vozidlo, systém vozidla, konstrukční část nebo samostatný technický celek nebo si je nechává navrhnout nebo vyrobit a uvádí je na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo je používá pro vlastní potřebu. Tato definice je ustálená pro řadu výrobků vyráběných v České republice a byla s dílčími úpravami převzata ze zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, jenž představuje transpozici řady předpisů Evropské unie.

Upravuje se definice nového vozidla. Nové vozidlo by nemělo být definováno jako nově vyrobené vozidlo, což je relativně vágní vymezení. Klíčovou pro definici nového vozidla je skutečnost, že toto vozidlo nebylo nikde dosud registrováno (ani v České republice ani v jiném státě) ani provozováno, vyjma zkušebního nebo manipulačního provozu.

§ 3 Druhy vozidel

Lze konstatovat, že speciální vozidla je možné podřadit pod termín "vozidla zvláštního určení", a to i při zohlednění terminologie unijních předpisů. Proto se speciální vozidla již jako samostatný druh silničních vozidel neuvádí.

Motorové vozíky pro invalidy se přesunují ze skupiny zvláštních vozidel mezi vozidla silniční. Jejich definice se nemění, v působnosti zákona č. 56/2001 Sb. tedy budou i nadále "rychlé" invalidní vozíky, tj. invalidní vozíky s konstrukční rychlostí převyšující 15 km/h nebo jejichž délka přesahuje 1,4 metru či jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg. Ke změně dochází s ohledem na definici silničních vozidel, dle níž jde o vozidla vyrobená za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob. Vozidla splňující příslušné parametry by měly podléhat schvalování technické způsobilosti, přičemž za relevantní lze ve vztahu k nim považovat technické požadavky uvedené v nařízení 168/2013. Tato vozidla by měla podléhat též registraci. Pokud však invalidní vozík nedosáhne rychlosti, délky nebo hmotnosti, jež je v předmětném ustanovení vymezena, nepůjde o silniční vozidlo podléhající schválení či registraci.

Terminologicky se upřesňují názvy druhů zvláštních vozidel a rozšiřuje se jejich výčet. Dochází tak ke sladění se zněním prováděcí vyhlášky stanovující kategorie silničních a zvláštních vozidel, respektive s přímo použitelným unijním předpisem. Zvláštní vozidla, jež doposud nebyla výslovně vymezena v § 3 odst. 3 zákona, byla zahrnuta ve vyhlášce č. 341/2014 a obvykle podřazena pod vozidla "zbytkové" kategorie Z. U vozidel, jež jsou nově uvedena v ustanovení, bude schvalována jejich technická způsobilost, což je již de facto stávající stav. Explicitním vymezením těchto vozidel bude posílena právní jistota adresátů právní regulace a naplněn princip ukládání primárních povinností pouze zákonem. Současně dochází k zavedení druhu "ostatní zvláštní vozidla", do něhož budou spadat zvláštní vozidla, která nelze zařadit do některého z uvedených druhů zvláštních vozidel. Obdobná koncepce je již nyní u silničních vozidel. U těchto vozidel platí, že nebudou podléhat ani schvalování technické způsobilosti, ani povinné registraci. Příkladem takovéhoto zvláštního vozidla může být zahradní traktůrek (dosahuje-li jeho konstrukční rychlost alespoň 6 km/h).

§ 4 Registr silničních vozidel

Upřesňuje se výčet údajů, které se uvádí u silničního vozidla v registru silničních vozidel. Vozidlo, jehož státem poslední registrace není Česká republika, ale ani jiný členský stát Evropské unie, nemusí mít vždy vydáno technický průkaz (ve smyslu směrnice 1999/37). Tento stát může vydávat jiný obdobný doklad. Proto se upřesňuje, že se u takového vozidla v registru silničních vozidel uvádí číslo tohoto dokladu.

Upravuje se terminologické upřesnění údajů vedených v registru silničních vozidel.

Upravuje se technický údaj týkající se hmotnosti přípojného vozidla a hmotnosti jízdní soupravy zapisovaný do registru silničních vozidel terminologicky sladit s údajem zapisovaným do technického průkazu. Úprava je též slučitelná s vyhláškou č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel.

Vedle stupně emisní úrovně se v registru silničních vozidel u silničních vozidel uvádí i hodnoty emisí CO2 a údaje o spotřebě paliva. Jedná se o zohlednění reálného stavu i sladění s požadavky unijního předpisu na zápis údajů. Doplnění dalšího údaje, který se v registru silničních vozidel u silničního vozidla uvádí, automaticky neznamená, že se uvádí u každého registrovaného vozidla. Tento nový údaj se bude uvádět v registru pouze u silničních vozidel, u nichž jsou hodnota emisí CO2 nebo údaje o spotřebě paliva relevantní a známy. Ostatně již v současnosti obsahuje § 4 odst. 3 údaje, které se evidentně neuvádějí u každého evidovaného vozidla (viz například písm. i) nebo n)). Absence některého z údajů přitom nevede k odmítnutí zápisu vozidla do registru silničních vozidel, jelikož podmínky zápisu vyplývají z § 6 odst. 5, nikoli § 4 odst. 3 zákona.

Namísto vymezení rozsahu údajů uváděných v registru silničních vozidel u schváleného typu prostřednictvím odkazu na ustanovení zákona, v němž byl dosud vymezen, se i s ohledem na zrušení tohoto ustanovení vymezuje, že se tyto údaje vedou v rozsahu uvedeném v jednotlivých dokladech.

§ 6

Upravuje se terminologické upřesnění a výslovně se stanoví, že registraci podléhají silniční vozidla, jejichž technická způsobilost podléhá schválení. S ohledem na skutečnost, že novela zákona přesně a taxativně vymezuje vozidla, jejichž technická způsobilost podléhá schválení, bude stávající rozsah registrační povinnosti vymezen precizněji. Lze k tomu uvést, že byť by podle stávajícího vymezení spadala pod povinnost registrace například přípojná vozidla k jízdním kolům nebo potahová vozidla, ve skutečnosti k jejich registraci nedochází a nebylo by to ani smysluplné.

V současné době musí být k žádosti o zápis vozidla do registru silničních vozidel přiložen mimo jiné protokol o evidenční kontrole. Vzhledem k tomu, že protokoly o evidenčních kontrolách jsou stanicemi technických kontrol vkládány do informačního systému technických prohlídek, do něhož mají obecní úřady obcí s rozšířenou působností přístup, jeví se povinnost žadatele předkládat protokol o evidenční kontrole v listinné podobě jako nadbytečná. Vypouští se proto tato povinnost. V této souvislosti je ale nezbytné stanovit jako podmínku pro zápis vozidla do registru silničních vozidel skutečnost, že vozidlo evidenční kontrolu absolvovalo, a zejména, že podle této kontroly jsou jeho skutečný stav a identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v dokladech k tomuto vozidlu. I nadále se nebude evidenční kontrola vyžadovat u nových vozidel.

Dále se výslovně stanoví, že se neregistrují neúplná vozidla podle příslušných přímo použitelných předpisů Evropské unie (nařízení 167/2013, nařízení 168/2013 a nařízení 2018/858). Jde o výrobky v určitém stadiu výroby vozidel, jejichž registrace není účelná.

V návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a změny se upřesňuje, kterými doklady se prokazuje schválení technické způsobilosti vozidla pro účely zápisu vozidla do registru silničních vozidel.

Vzhledem k tomu, že protokoly o evidenčních kontrolách jsou stanicemi technických kontrol vkládány do informačního systému technických prohlídek, do něhož mají obecní úřady obcí s rozšířenou působností přístup, jeví se povinnost žadatele předkládat protokol o evidenční kontrole k žádosti o zápis vozidla do registru silničních vozidel jako nadbytečná. Vypouští se proto.

Současně se u vozidel registrovaných v jiném členském státě Evropské unie doplňuje povinnost předložit osvědčení o registraci vozidla, a pokud byl vydán, tak i technický průkaz. Jde o povinnost vyplývající ze směrnice 1999/37. Pokud by byl ve světle výše zmíněné změny právní úpravy dokladu, jímž se prokazuje schválení technické způsobilosti vozidla, předložen jiný doklad než osvědčení o registraci, bez doplnění tohoto pododstavce by nemuselo dojít při registraci vozidla v České republice k předložení tohoto dokladu, byť to směrnice vyžaduje. Navrhlo se též zakotvit výjimku, kdy ve vztahu k silničnímu vozidlu registrovanému v jiném členském státě Evropské unie nelze požadovat při jeho registraci v České republice předmětné doklady. Jde o situaci, kdy byly tyto doklady odebrány při postupu schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného silničního vozidla.

K žádosti o zápis vozidla do registru silničních vozidel se u provozovatele vozidla, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, již nebude vyžadovat doklad o povolení k pobytu, o udělení azylu nebo o délce přechodného pobytu. Prokázání splnění pobytu je totiž možné ověřit v příslušných informačních systémech veřejné správy, zejména v agendovém informačním systému cizinců, k němuž mají registrační orgány přístup.

Od 1. 9. 23 se umožňuje podat žádost o zápis silničního vozidla i elektronickou cestou. V takovém případě se k žádosti přikládají všechny doklady v elektronické podobě. Obecní úřad obce s rozšířenou působností tak bude moct žádost začít ihned vyřizovat. Některé z dokladů je však potřeba předložit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností i v listinné podobě. Žadatel tak učiní v okamžiku, kdy mu bude vydáván technický průkaz a osvědčení o registraci vozidla. V listinné podobě je potřeba předložit vybrané doklady o technické způsobilosti vozidla, s nimiž úřad dále pracuje. Bude-li k žádosti předloženo prohlášení o shodě nebo osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, vyznačí se na dokladu informace o vystavení registračních dokladů v České republice. Pokud bude předloženo osvědčení o registraci silničního vozidla nebo technický průkaz vydané jiným členským státem Evropské unie, dojde k jejich odebrání úřadem. Jedinou výjimkou je rozhodnutí o schválení technické způsobilosti dovezeného silničního vozidla, které se v listinné podobě nebude muset přikládat. Dalším dokladem, který je nutné předložit i v listinné podobě, je osvědčení o registraci vozidla a technický průkaz. Tyto doklady se předkládají pouze u vozidel registrovaných v jiném členském státě (viz novelizační bod 34) a při zápisu do registru silničních vozidel dochází k jejich odebrání. Posledním dokladem, který je potřeba předložit v listinné podobě, je případná plná moc, je-li žadatel o zápis vozidla do registru silničních vozidel zastoupen. Pokud by požadované doklady nebyly předloženy v listinné podobě, zápis vozidla do registru silničních vozidel se neprovede. Požadavek na předložení plné moci v listinné podobě se neuplatní, pokud osoba zmocněná žadatelem podá žádost elektronickou cestou, přičemž v rámci takového podání přiloží plnou moc, která bude například uznávaným elektronickým podpisem podepsána samotným žadatelem, nebo půjde-li o výstup z autorizované konverze dokumentů.

Změna bude pro žadatele velkým přínosem, neboť v současnosti je obvyklé, že za účelem zápisu vozidla do registru silničních vozidel je nutná dvojí návštěva úřadu - jednou při podání žádosti o zápis vozidla společně s předepsanými přílohami, a jednou při vydávání technického průkazu, osvědčení o registraci vozidla a tabulek s registrační značkou. Díky právní úpravě, bude-li žádost podána v elektronické podobě, postačí jedna návštěva úřadu, a to za účelem převzetí technického průkazu, osvědčení o registraci vozidla a tabulek s registrační značkou. Současně však nelze rezignovat na to, aby k elektronicky podané žádosti byly přeloženy veškeré dokumenty tvořící její přílohu, rovněž v elektronické podobě, byť se pak některé z těchto dokladů předloží i v listinné podobě. Na tomto základě může totiž úřad posoudit podanou žádost v celém rozsahu, učinit si závěr, zda jsou splněny podmínky pro zápis podle § 6 odst. 3 a provést navazující úkony. Pro žadatele nebude znamenat pořízení a přiložení prosté kopie předmětných dokladů větší zatížení, zatímco pro úřad tento krok umožní provést komplexní vyhodnocení žádosti a následný zápis do registru silničních vozidel.

§ 7

Vypuštění textu reflektuje skutečnost, že napříště nebude technický průkaz vydáván výrobcem vozidla – technické průkazy budou vydávány výhradně obecními úřady obcí s rozšířenou působností.

§ 7a Rezervace registrační značky

Zakotvuje se možnost rezervace registrační značky silničního vozidla před vlastním podáním žádosti o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel. Rezervovaná registrační značka se na žádost sdělí žadateli. Sdělená informace o v budoucnu přidělené registrační značce má význam pro dopravce, jimž se usnadní jejich činnosti. Informace o registrační značce silničního vozidla bývá v předstihu před jeho zápisem do registru silničních vozidel vyžadována při získávání různých povolení. Díky informaci o registrační značce, která bude vozidlu přidělena, si dopravci budou moct vyřizovat potřebná povolení v předstihu a ihned po zápisu vozidla do registru silničních vozidel budou moct vozidlo používat.

Žádost o rezervaci registrační značky silničního vozidla musí obsahovat pro identifikaci konkrétního vozidla jeho VIN nebo, jde-li o vozidlo, které nemá VIN, výrobní číslo podvozku vozidla. Žádost o registraci silničního vozidla se pak podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u něhož byla podána i žádost o rezervaci registrační značky. Žádost o registraci silničního vozidla musí být podána ve lhůtě 1 měsíce, jinak rezervace registrační značky zaniká. Tato lhůta byla zvolena jako dostačující pro potřeby dopravců. Příslušný obecní úřad v případě, že je žádost o registraci předmětného vozidla podána ve lhůtě, přidělí vozidlu rezervovanou registrační značku standardním postupem dle § 7. Rezervace registrační značky bude zpoplatněna 100 Kč.

§ 7c odst. 1 písm. b)

Délka rezervační doby registrační značky na přání podle § 7c se dává do souladu s rezervační dobou registrační značky na přání podle § 7b, neboť se jedná o obdobnou situaci. Fakticky se rezervační doba prodlužuje o 3 měsíce, což je pro žadatele příznivější.

§ 8 odst. 4 písm. a) a b)

Vzhledem k tomu, že protokoly o evidenčních kontrolách jsou stanicemi technických kontrol vkládány do informačního systému technických prohlídek, do něhož mají obecní úřady obcí s rozšířenou působností přístup, jeví se povinnost žadatele předkládat protokol o evidenční kontrole k žádosti o zápis změny vlastníka vozidla do registru silničních vozidel jako nadbytečná. Navrhlo se proto její vypuštění.

§ 8 odst. 6 až 8

Umožňuje se podat společnou žádost o zápis změny vlastníka vozidla i separátními podáními původního a nového vlastníka vozidla. Právní úprava vychází ze správního řádu, který v části druhé týkající se správních řízení v § 44 odst. 2 stanoví, že "Pokud ze zákona nebo z povahy věci vyplývá, že žádost může podat jen více žadatelů společně, není třeba, aby podání byla učiněna současně. Pro zahájení řízení je rozhodné, kdy tak učinil poslední z nich; správní orgán o zahájení řízení ostatní žadatele vyrozumí.". Zápis změny vlastníka není správním řízením, proto nelze toto ustanovení správního řádu přímo použít, ale výslovně se stanoví obdobné pravidlo i pro tento úkon. Je tedy možné, aby původní a nový vlastník nepředložili žádost na jednom formuláři, ale každý z nich může podat svou žádost. Přitom se výslovně stanoví, že obě podání musí být učiněna u téhož obecního úřadu obce s rozšířenou působností a požadované doklady se předkládají pouze jednou. Není však nutné, aby všechny doklady byly přiloženy k jednomu podání, tzn. k žádosti původního vlastníka mohou být přiloženy jen některé z nich s tím, že zbývající doklady přiloží ke své žádosti nový vlastník.

Dále se umožňuje podat žádost o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel i elektronickou cestou. V takovém případě se k žádosti přikládá v elektronické podobě pouze zelená karta, resp. v případě přechodu vlastnického práva doklad o nabytí vlastnického práva. V listinné podobě se pak obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předloží technický průkaz a osvědčení o registraci vozidla. Žadatel tak učiní v okamžiku, kdy mu bude vydáváno nové osvědčení o registraci vozidla. V případě přechodu vlastnického práva nemusí mít žadatel technický průkaz a osvědčení o registraci vozidla k dispozici. Pokud je k dispozici nemá, předkládat je nemusí. Dalším dokladem, který je potřeba předložit v listinné podobě, je případná plná moc, je-li žadatel o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel zastoupen. Pokud by požadované doklady nebyly předloženy v listinné podobě, zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel se neprovede. Požadavek na předložení plné moci v listinné podobě se neuplatní, pokud osoba zmocněná žadatelem podá žádost elektronickou cestou, přičemž v rámci takového podání přiloží plnou moc, která bude například uznávaným elektronickým podpisem podepsána samotným žadatelem, nebo půjde-li o výstup z autorizované konverze dokumentů.

§ 9 odst. 3

Obdobně jako v případě žádosti o zápis změny vlastníka vozidla se umožňuje, aby původní a nový provozovatel nepředložili žádost na jednom formuláři, ale každý z nich může podat svou žádost. Přitom se výslovně stanoví, že obě podání musí být učiněna u téhož obecního úřadu obce s rozšířenou působností a požadované doklady se předkládají pouze jednou. Není však nutné, aby všechny doklady byly přiloženy k jednomu podání, tzn. k žádosti původního provozovatele mohou být přiloženy jen některé z nich s tím, že zbývající doklady přiloží ke své žádosti nový provozovatele.

§ 9 odst. 5

Umožňuje se podat žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel i elektronickou cestou. V takovém případě se k žádosti přikládá v elektronické podobě pouze zelená karta. V listinné podobě se pak obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předloží technický průkaz a osvědčení o registraci vozidla. Žadatel tak učiní v okamžiku, kdy mu bude vydáváno nové osvědčení o registraci vozidla. Pokud žádost podává provozovatel vozidla a technický průkaz má v držení jeho vlastník, předkládat jej nemusí. Pokud by požadované doklady nebyly předloženy v listinné podobě, zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel se neprovede.

§ 10 odst. 1

S ohledem na změnu i v jiných řízeních spočívající v tom, že nově nebude muset být k žádosti přikládán protokol o evidenční kontrole, neboť obecní úřad obce s rozšířenou působností k němu má přístup prostřednictvím informačního systému technických prohlídek, se i v případě řízení o zápis změny vlastníka nebo provozovatele vozidla doplňuje podmínka, že vozidlo musí absolvovat evidenční kontrolu, resp. že podle této kontroly jsou skutečný stav vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v dokladech k tomuto vozidlu.

Nově se přitom stanovuje, že evidenční kontrola nesmí být provedena více než 2 roky před podáním žádosti (dosud bylo stanoveno, že protokol o evidenční kontrole nesmí být starší než 30 dnů). Dochází tím tedy k výraznému prodloužení doby, po kterou je výsledek evidenční kontroly využitelný, a to z 30 dnů na 2 roky. Akceptovat bude přitom možné evidenční kontrolu provedenou samostatně nebo jako součást jiné technické prohlídky (aniž by bylo třeba omezovat druhy těchto prohlídek). Délka 2 let odpovídá nejčastější lhůtě pro provedení pravidelné technické prohlídky, současně se jedná o dobu, během níž zpravidla nedochází k takové změně technického stavu vozidla, který by měl negativní vliv na možnost identifikace vozidla.

Obdobné prodloužení doby, po kterou je výsledek evidenční kontroly akceptovatelný, se navrhlo i v dalších řízeních.

§ 12 odst. 8

V případě, že se ukončuje režim vyřazení silničního vozidla z provozu, pokud byl použit postup podle § 7c, se upřesňuje, že obecní úřad obce s rozšířenou působností vedle přidělení registrační značky a vydání tabulek s registrační značkou vydá rovněž nové osvědčení o registraci vozidla, které bude obsahovat nové aktuální údaje.

Navrhlo se v případě, že se že ukončuje režim vyřazení silničního vozidla z provozu, jenž trval déle než 3 po sobě jdoucí roky, se vozidlu nevracely původní tabulky s registrační značkou, ale aby byla vozidlu přidělena nová registrační značka, byly vydány tabulky s touto registrační značkou a bylo vydáno nové osvědčení o registraci vozidla, které bude obsahovat nové aktuální údaje. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávající agendu vyřazování vozidel z provozu totiž zatěžuje skutečnost, že se u nich hromadí tabulky s registrační značkou dlouhodobě vyřazených vozidel z provozu. Nově budou po uplynutí lhůty 3 po sobě jdoucích let tabulky s registrační značkou skartovat. Jedná se o dobu, po níž ukončení režimu vyřazení silničního vozidla z provozu je relativně málo pravděpodobné, a pokud k němu dojde, bude vozidlu přidělena nová registrační značka. Původní registrační značku včetně tabulek s touto registrační značkou a původní osvědčení o registraci bude však možné zachovat, a to na žádost, kterou vlastník vozidla podá před uplynutím 3 leté lhůty ode dne vyřazení vozidla z provozu. Tato možnost byla do novely zákona doplněna v návaznosti na připomínku Ministerstva vnitra, které upozornilo na potřebu možnosti ponechat u některých vozidel autentickou registrační značku a doklady, a to vzhledem k jejich historické hodnotě.

§ 13 odst. 7 a § 80 odst. 4 písm. d)

Umožňuje zápis zániku vozidla v registru silničních vozidel obecním úřadem obce s rozšířenou působností i bez žádosti, a to v situaci, kdy má obecní úřad obce s rozšířenou působností informace o tom, že bylo vozidlo zničeno nebo zaniklo jinak (podle § 13 odst. 1 písm. a) bodů 3 nebo 4). Typicky se jedná o situace, kdy je vozidlo zničeno při dopravní nehodě, jeho vlastník zemřel a neexistuje tedy osoba, která by mohla podat příslušnou žádost. Podle současné právní úpravy jsou taková vozidla i nadále zapsána v registru silničních vozidel, neboť bez žádosti vlastníka vozidla nelze příslušný administrativní úkon provést.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností nepovede řízení o zápisu zániku vozidla v registru silničních vozidel, ale bude se jednat o úkon podle části čtvrté správního řádu. V tomto směru bude upřesněno i ustanovení § 80 odst. 4 písm. d). Současně se nebudou odebírat příslušné doklady k vozidlu ani tabulky s registrační značkou.

§ 14 odst. 1 a 2

I v případě řízení o přidělení registrační značky pro vývoz do jiného státu se navrhlo, že nově nebude muset být k žádosti přikládán protokol o evidenční kontrole, neboť obecní úřad obce s rozšířenou působností k němu má přístup prostřednictvím informačního systému technických prohlídek. V této souvislosti se doplňuje podmínka, že vozidlo musí absolvovat evidenční kontrolu, resp. že podle této kontroly je skutečný stav vozidla a jeho identifikační údaje v souladu s údaji uvedenými v dokladech k tomuto vozidlu. Současně dochází k výraznému prodloužení doby, po kterou je výsledek evidenční kontroly využitelný, a to z 30 dnů na 2 roky (blíže viz odůvodnění novelizačního bodu 50).

§ 15 odst. 1

Již v platné právní úpravě platí princip, dle něhož je základním předpokladem pro uvedení silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku na trh schválení technické způsobilosti. Schválení technické způsobilosti může mít přitom podobu schválení

a) typu vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kdy v návaznosti na toto schválení provedené schvalovacím orgánem opatří výrobce každé vozidlo prohlášením o shodě (deklarujícím shodu vozidla se schváleným typem) a jiným stanoveným označením a každou konstrukční část nebo samostatný technický celek opatří značkou schválení typu,

b) jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, k němuž vydá schvalovací orgán osvědčení o schválení jednotlivě vyrobeného silničního vozidla, nebo

c) dovezeného silničního vozidla, k němuž vydá schvalovací orgán příslušné rozhodnutí.

Toto schválení je přitom předpokladem nejen pro uvedení příslušných výrobků na trh, ale také pro registraci vozidel (viz § 6 zákona) a jejich provoz na pozemních komunikacích (viz § 37 odst. 1 zákona). Uvedením na trh se přitom obecně rozumí první dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezúplatně (viz k tomu například § 3 písm. a) a b) zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh).

Návrhem zákona dochází k doplnění stávající právní úpravy dovětkem, dle něhož se týká povinnost schválit technickou způsobilost silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků pouze těch výrobků, které schválení technické způsobilosti podléhají. Ne všechna vozidla (a jejich části), která lze podle zákonné definice označit jako "silniční", podléhají této povinnosti. Jde jen o ty výrobky, které novela zákona taxativně vymezuje v následujícím odstavci 2. Například jízdní kola, jež lze ve smyslu zákona označit za silniční vozidla, schvalování technické způsobilosti nepodléhají a lze je uvést na trh i bez tohoto schválení.

Z ustanovení § 15 odst. 1 se dále navrhlo vypustit zmínku o nedokončených silničních vozidlech. V případě tzv. vnitrostátního schvalování typu, jež bude probíhat podle části třetí hlavy II zákona, se již nadále nepočítá se schvalováním nedokončených vozidel. Jejich schvalování však zůstane zachováno v případě tzv. harmonizovaného schválení typu podle unijních předpisů, které dopadá na drtivou většinu silničních vozidel schvalovaných v České republice. Právní úprava schvalování neúplných vozidel (unijní úprava používá tento termín místo spojení "nedokončené vozidlo") je v těchto předpisech zakotvena a z nich vyplývá princip, dle něhož je lze uvést na trh, pouze pokud byla schválena jejich technická způsobilost. Porušení této povinnosti bude sankcionovatelné na základě skutkové podstaty přestupku uvedené v § 83a odst. 6 novely zákona, přičemž lze dodat, že dle unijních předpisů je i neúplné vozidlo považováno za "vozidlo".

Ve vztahu k terminologické změně, kdy se navrhlo nahradit koncept "uvádění na trh" "dodáváním na trh", je vhodné poukázat na skutečnost, že dle ustálených definic těchto pojmů, jež jsou v právním řádu obsaženy (viz například zákon o technických požadavcích na výrobky nebo zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh), není vztažení zákonem stanovených pravidel pouze na uvádění výrobků na trh dostačující. Zatímco se dodáním na trh rozumí dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezúplatně, uvedením na trh je toliko první dodání výrobku na trh Evropské unie. Povinnost, aby silniční vozidla, jejich systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky měly schválenou technickou způsobilost, je nutno vztáhnout na veškeré jejich (a nejen první) dodání na trh Unie. Tato povinnost tak má zavazovat nejen výrobce vozidel (a jejich částí), ale i například jejich distributory.

§ 15 odst. 2

Navržený § 15 odst. 2 obsahuje taxativní výčet silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, které podléhají schválení technické způsobilosti. Ustanovení navazuje na odst. 1 a souvisí také s dalšími ustanoveními zákona, u nichž je relevantní jasně vymezit, co podléhá schválení technické způsobilosti, což je pak základní předpoklad pro uvedení předmětného výrobku na trh nebo pro provoz vozidla na pozemních komunikacích.

Jednak jde o motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro přepravu osob a jejich zavazadel (vozidla kategorie M), motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro přepravu zboží (vozidla kategorie N), jejich přípojná vozidla (vozidla kategorie O) a dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky (vozidla kategorie L). Schvalování technické způsobilosti těchto vozidel a jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků podléhá předpisům Evropské unie, konkrétně nařízení 2018/858 a nařízení 168/2013. Nařízení 2018/858 upravuje jak typové schválení vozidel kategorií M, N a O, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, tak schválení jednotlivých vozidel. Nařízení 168/2013 zatím upravuje toliko typové schválení vozidel kategorie L, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků. Jednotlivě vyrobená vozidla kategorie L, na která se vztahuje nařízení 168/2013, budou podléhat rovněž schválení technické způsobilosti, ale aplikována pro tento účel budou pravidla obsažená v části třetí hlavě III zákona.

Nařízení 2018/858 obsahuje v čl. 2 odst. 3 písm. b) skupinu vozidel, u nichž se může výrobce rozhodnout, zda jejich technickou způsobilost podrobí harmonizovanému nebo vnitrostátnímu schválení. Výhodou harmonizovaného schválení je při splnění veškerých požadavků vyplývajících z práva Evropské unie možnost uvedení na trh a provozu ve všech členských státech Evropské unie. Jde o vozidla zkonstruovaná a vyrobená nebo upravená k použití civilní ochranou, požární službou a službami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku. I tato vozidla (a potažmo jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky) v každém případě podléhají schválení technické způsobilosti, ať již půjde o schválení typu nebo schválení jednotlivé.

Nařízení 168/2013 obsahuje negativní výčet vozidel (a potažmo i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků), na která se tento unijní předpis nepoužije. Z důvodu ochrany bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí je nicméně nutné trvat na tom, aby vybraná vozidla (a jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické cely) schvalování technické způsobilosti podléhala, a to v režimu typového schválení (což je možné u vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků), nebo jednotlivého schválení (což je možné pouze u vozidel). Jde přitom o tato vozidla, jež harmonizovanému schválení nepodléhají, ale uplatní se na ně pravidla obsažená v části třetí hlavě II (schválení typu) a III (jednotlivé schválení) zákona:

  • vozidla určená výlučně k soutěžnímu využití,

  • vozidla zkonstruovaná a vyrobená k využití pro ozbrojené složky, civilní ochranu, požární službu, složky odpovídající za udržování veřejného pořádku a lékařskou záchrannou službu,

  • vozidla vybavená místem k sezení pro řidiče nebo jezdce s výškou R-bodu ≤ 540 mm u kategorií L1e, L3e a L4e a s výškou R-bodu ≤ 400 mm u kategorií L2e, L5e, L6e a L7e (minibiky a motokáry) a

  • vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje 1,4 metru, jejich konstrukční rychlost převyšuje 15 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg.

Pokud jde o posledně jmenovanou skupinu invalidních vozíků, dle novely zákona budou do budoucna považována za silniční vozidla a při překročení příslušných technických parametrů je nutné trvat na schválení jejich technické způsobilosti. Vozíky nesplňující uvedené parametry nebudou schvalování technické způsobilosti podléhat.

V neposlední řadě budou schvalování technické způsobilosti podléhat systémy silničních vozidel, konstrukční části silničních vozidel a samostatné technické celky silničních vozidel, na které se použije Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel. Na základě této mezinárodní dohody jsou Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů vydávány technické předpisy, dle nichž dochází k tzv. mezinárodnímu schvalování systémů silničních vozidel, konstrukčních částí silničních vozidel a samostatných technických celků silničních vozidel. To je již stávající stav, jenž vnitrostátní právní úprava (zákon i prováděcí vyhláška k němu) reflektuje. Silniční vozidla schvalování technické způsobilosti podle předpisů Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů prozatím nepodléhají.

§ 15 odst. 3

V § 15 odst. 2 jsou vymezena silniční vozidla kategorií M, N, O a L, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky, které podléhají schvalování technické způsobilosti. Vnitrostátní právní úprava schvalování typu těchto výrobků, jež je obsažena v části třetí hlavě II zákona, se však nebude aplikovat na všechna tato vozidla, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky. Nepoužije se (až na dílčí výjimky) v těch případech, kdy se uplatní nařízení 2018/858 nebo nařízení 168/2013. Typ vozidel kategorií M, N a O zkonstruovaných a vyrobených nebo upravených k použití civilní ochranou, požární službou a službami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku bude schvalován buď (až na dílčí výjimky) v režimu nařízení 2018/858 nebo části třetí hlavy II zákona, a to dle rozhodnutí výrobce vozidla.

Pokud jde o zmiňované dílčí výjimky, kdy se vybraná ustanovení části třetí hlavy II zákona aplikují, přestože proces schvalování typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku proběhne dle harmonizovaných požadavků, jde o požadavky kladené na výrobce, na jejichž splnění je třeba trvat, buď z důvodu ochrany spotřebitele (povinnost zajistit náhradní díly po dobu alespoň 5 let od ukončení výroby či dovozu) nebo z důvodu, že je vyžadují jiné předpisy Evropské unie (například označování vozidel štítky a plakáty s údaji o spotřebě pohonných hmot a emisích CO2 či poskytování technických informací nezbytných k provádění technických prohlídek silničních vozidel).

§ 15 odst. 4

Podle čl. 6 odst. 1 nařízení 2018/858 a nařízení 168/2013 je povinností členských států jmenovat schvalovací orgány příslušné v záležitostech schvalování. Navrhlo se ponechat stávající právní stav, kdy typy silničních vozidel kategorií M, N, O a L schvaluje podle příslušných unijních předpisů Ministerstvo dopravy. Schválení jednotlivých vozidel budou nadále provádět obecní úřady obcí s rozšířenou působností. S ohledem na čl. 6 odst. 2 nařízení 2018/858, podle něhož je v případě členských států, v nichž je ke schválení vozidel (včetně jednotlivých) příslušných více orgánů, nutné určit orgán odpovědný za výměnu informací se schvalovacími orgány ostatních členských států, se navrhlo stanovit, že tímto orgánem bude za Českou republiku Ministerstvo dopravy. Z důvodu právní jistoty se navrhlo rovněž jednoznačně stanovit, že Ministerstvo dopravy je schvalovacím orgánem provádějícím veškeré činnosti související s technickými zkušebnami, tj. činnosti vymezené v kapitole XV nařízení 2018/858 a kapitole XVI nařízení 168/2013.

§ 15 odst. 5 až 7

V § 15 odst. 5 až 7 je obsažena právní úprava vnitrostátního schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii v rámci ročních limitů podle nařízení 2018/858 a nařízení 168/2013. Jde tedy o institut upraven přímo použitelnými předpisy Evropské unie, dle nichž je vozidlem vyráběným v malé sérii typ vozidla, jehož počet jednotek, které jsou dodány na trh, zaregistrovány nebo uvedeny do provozu, nepřesahuje roční množstevní limity stanovené v přílohách těchto předpisů. V případě vozidel kategorií M, N a O se přitom rozlišuje mezi EU schválením typu vozidel vyráběných v malé sérii a vnitrostátním schválením typu vozidel vyráběných v malé sérii. Navržená zákonná úprava se týká pouze vnitrostátního schválení, jelikož unijní schválení je komplexně upraveno nařízením 2018/858. Nařízení 168/2013 upravuje toliko vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii.

V případě vnitrostátního schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii se může členský stát rozhodnout osvobodit kterýkoli typ vozidla od povinnosti splňovat jeden či více požadavků příslušného nařízení nebo jeden či více požadavků stanovených v regulačních aktech navazujících na příslušné nařízení. Toto fakultativní ustanovení unijního práva se navrhlo využít a připustit tedy v České republice nadále vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii. Podmínkou schválení bude, že typ silničního vozidla splňuje technické požadavky stanovené příslušným nařízením Evropské unie týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility a ve vztahu k dalším technickým požadavkům stanoveným tímto nařízením zajišťují technické charakteristiky typu srovnatelnou úroveň bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví člověka a životního prostředí. V případě vozidel kategorií M, N a O bude posuzován soulad jejich typu s požadavky nařízení 2018/858 a v případě vozidel kategorií L bude posuzován soulad jejich typu s požadavky nařízení 168/2013. Požadavky těchto nařízení týkající se brzd, vnějšího hluku, emisí škodlivin ve výfukových plynech, odrušení vozidla a elektromagnetické kompatibility budou muset být splněny v plném rozsahu. V případě ostatních technických požadavků by technické charakteristiky typu vozidla měly garantovat srovnatelnou úroveň ochrany veřejného zájmu, byť nebude striktně vyžadováno splnění technických požadavků v rozsahu a způsobem podle těchto nařízení.

Z důvodu právní jistoty se navrhlo rovněž uvést, že i v případě vnitrostátního schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii musí být postupováno dle příslušných přímo použitelných předpisů Evropské unie a výrobci musí splnit požadavky na ně těmito předpisy kladené.

Přestože je platnost vnitrostátního schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii omezena na území členského státu, jenž schválení udělil, nařízení 2018/858 i nařízení 168/2013 počítají s tím, že schvalovací orgány členských států vnitrostátní schválení typu udělené jiným členským státem "přijmou", ledaže se mohou odůvodněně domnívat, že vnitrostátní technické požadavky, podle nichž byl typ vozidla schválen, neodpovídají jejich vlastním požadavkům. Tomu odpovídá úprava v § 15 odst. 7, dle níž ministerstvo na žádost uzná schválení typu vozidla, které bylo uděleno jiným členským státem s platností na území tohoto státu, splňuje-li typ vozidla technické požadavky, které byly použitelné pro danou kategorii silničního vozidla v České republice v době prvního schválení typu vozidla. Následně se registrační orgány dozví o tomto schválení díky tomu, že údaje o uznání schválení typu se zapíšou do registru silničních vozidel.

§ 15 odst. 8

Přestože je právní úprava schválení typu silničních vozidel kategorií M, N, O a L, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, jakož i odpovídajících povinností hospodářských subjektů, komplexně upravena nařízením 2018/858 a nařízením 168/2013, z těchto předpisů není zcela zřejmé, kdo hradí náklady na ověření splnění technických požadavků, shodnosti typu s údaji v technické dokumentaci a způsobilosti výrobce zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků se schváleným typem. Obdobně jako stanoví již platný § 19 odst. 1 a § 20 odst. 1 zákona, navrhlo se zachovat princip, dle něhož nese náklady předmětného ověření žadatel o schválení typu.

§ 15 odst. 9

V návaznosti na ustanovení nařízení 168/2013 a nařízení 2018/858 se navrhlo výslovně zakotvit do zákona úpravu tzv. vozidel z výběhu série, kdy v návaznosti na pozbytí platnosti harmonizovaného schválení typu vozidla bude možné ještě jeho dodávání na trh a registrace, budou-li naplněny podmínky unijním právem stanovené. Pokud jde o nařízení 2018/858, navrhlo se ze dvou možností, které dává toto nařízení, umožnit doprodej vozidel při splnění stanoveného početního omezení.

§ 16

Schválení typu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, upravené v části třetí hlavě II zákona, bude omezeno pouze na výrobky, jejichž typ nepodléhá schválení podle nařízení 2018/858 a nařízení 168/2013, což změny právní úpravy § 16 plně reflektují. Z § 16 se tedy vypouští ustanovení, jež upravovala harmonizované schválení typu včetně vnitrostátního schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii (viz odstavce 4 a 5).

Ministerstvo dopravy tak bude moci v režimu zákona schvalovat typ vozidel kategorie M, N a O konstruovaných a vyrobených nebo upravených k použití civilní ochranou, požární službou a službami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku (tj. vozidel uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení 2018/858), jakož i typ systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků těchto vozidel. Dále bude moci v režimu zákona schvalovat následující typy silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků:

  • vozidla kategorie L určená výlučně k soutěžnímu využití (tj. vozidla uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení 168/2013),

  • vozidla kategorie L zkonstruovaná a vyrobená k využití pro ozbrojené složky, civilní ochranu, požární službu, složky odpovídající za udržování veřejného pořádku a lékařskou záchrannou službu (tj. vozidla uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení 168/2013),

  • vozidla vybavená místem k sezení pro řidiče nebo jezdce s výškou R-bodu ≤ 540 mm u kategorií L1e, L3e a L4e a s výškou R-bodu ≤ 400 mm u kategorií L2e, L5e, L6e a L7e (minibiky a motokáry) (tj. vozidla uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. k) nařízení 168/2013) a

  • vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje 1,4 metru, jejich konstrukční rychlost převyšuje 15 km.h-1 nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg (tj. vozidla uvedená v § 3 odst. 2 písm. g) zákona).

Ministerstvo dopravy bude dále schvalovat podle procesních norem obsažených v části třetí hlavě II zákona typ systémů silničních vozidel, konstrukčních částí silničních vozidel a samostatných technických celků silničních vozidel, na který se použije Dohoda o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání homologací, udělených na základě těchto pravidel, což je již zakotveno ve stávající zákonné úpravě.

Ať již půjde o vnitrostátní nebo mezinárodní schválení typu, nemění se nic na stávajícím principu, dle něhož musí být kumulativně splněny 3 podmínky:

a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku musí odpovídat údajům obsaženým v dokumentaci přiložené k žádosti o schválení typu,

b) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku musí splňovat stanovené technické požadavky a

c) výrobce je způsobilý zajistit shodu výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.

Pokud jde o technické požadavky, jež musí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku splňovat v případě vnitrostátního schválení, musí být principiálně splněny požadavky nařízení 2018/858 v případě vozidel kategorií M, N, nebo O nebo nařízení 168/2013 v případě vozidel kategorií L, vyjma těch požadavků, jejichž plnění by nebylo souladné s účelem použití schvalovaných silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků. Tato vozidla totiž slouží například k využití policií nebo na soutěžích a nelze rozumně trvat na splnění všech technických harmonizovaných požadavků. Na technické požadavky, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití silničních vozidel, bude možné tedy rezignovat. Současně předkladatel nepovažuje za účelné vytvářet komplexní sadu zvláštních technických požadavků, jež se na tyto výrobky použijí, což je již stávající stav platné právní úpravy. Lze dodat, že současná kompetence Ministerstva dopravy povolovat výjimky ze splnění technických požadavků, obsažená v platném § 16 odst. 3 zákona, může být vypuštěna s ohledem na výše popsanou nutnost plnit harmonizované technické požadavky s výhradou těch, jejichž uplatnění brání provozně technické důvody související s účelem užití silničních vozidel.

Pokud jde o technické požadavky, jež musí typ systému silničního vozidla, konstrukční části silničního vozidla nebo samostatného technického celku vozidla splňovat v případě mezinárodního schválení, nadále bude platit již stávající princip, dle něhož musí být splněny požadavky předpisů vydaných Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů. Odkaz na tyto předpisy bude nadále obsažen ve vyhlášce č. 341/2014 Sb., na což pamatuje zmocnění obsažené v odstavci 6.

Vyhláška č. 341/2014 Sb. nadále stanoví rovněž způsob zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, na což pamatuje zmocnění obsažené v odstavci 6.

§ 17

Právo Evropské unie umožňuje v případě schválení typu silničního vozidla 3 způsoby schválení. Jde o jednorázové, kombinované a postupné schválení typu silničního vozidla. Pro účely vnitrostátního schválení se však navrhlo toto rozlišení odstranit, na což reagují změny právní úpravy žádosti o schválení typu obsažené v § 17 zákona. I v případě vnitrostátního schválení však zůstane zachována úprava, dle níž bude možné i k žádosti o schválení typu silničního vozidla přiložit osvědčení o schválení typu jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku. Budou-li výrobci disponovat těmito osvědčeními, Ministerstvo dopravy je uzná a tyto části vozidel ověří jen z hlediska jejich souladu s ostatními systémy, konstrukčními částmi a samostatnými technickými celky vozidel a s vozidlem jako celkem.

Ze zákona se navrhlo vypustit povinnost výrobce bez sídla v České republice ustanovit pro účely schvalovacího řízení zmocněnce usazeného v Evropské unii. Tato úprava byla přímou transpozicí unijních směrnic, jež byly nahrazeny nařízením 2018/858 a nařízením 168/2013. V případě vnitrostátního nebo mezinárodního schválení typu již není nutné trvat na určité formě usazení v Unii. Žádost o schválení typu bude moci podat i cizí výrobce bez povinného zastoupení osobou usazenou v Unii.

Pokud jde o náležitosti žádosti o schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, dochází k dílčím úpravám. Požadavek na uvedení "obchodního označení", "značky" a "obchodního názvu" výrobku se precizuje – uvádět se bude tovární značka a označení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku. Údaj o tom, že by mohlo být žádáno o harmonizované schválení typu, se vypouští, jelikož se ustanovení části třetí hlavy II na toto schválení již podle novely zákona (až na drobné výjimky) nepoužijí. Totéž se týká vnitrostátního schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii.

Návrhem zákona se vypouští příloha k žádosti o schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, která spočívala v prohlášení o tom, že žádost nebyla podána u jiného členského státu Evropské unie a též příloha, která se týkala popisu způsobu zajištění evidence počtu silničních vozidel vyrobených v malé sérii. Prvně zmiňovaná příloha souvisela s nemožností harmonizovaného schválení téhož typu výrobku ve 2 členských státech s ohledem na uznávání schválení uděleného jedním členským státem ze strany všech ostatních členských států. Druhá příloha se ruší s ohledem na výše zmiňovanou skutečnost, že na vnitrostátní schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii se již pravidla obsažená v části třetí hlavě II zákona (až na drobné výjimky) neuplatní.

Odkaz na § 16 odst. 2 až 6 se v § 17 odst. 5 vypouští bez náhrady. Odkaz již neodpovídal změnám v tomto paragrafu a byl i nadbytečný (účel úpravy bylo možné vyjádřit obecněji).

§ 18

Důvody zastavení řízení o schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, obsažené v § 18, se staly obsoletními s ohledem na skutečnost, že pravidla obsažená v části třetí hlavě II zákona již nebudou upravovat harmonizované schválení typu. Tato úprava se přitom týkala pouze harmonizovaného schválení typu.

§ 19

V § 19 se navrhlo jednak upravit odkazy na § 16 tak, aby odpovídaly změnám v tomto paragrafu, a dále se navrhlo vypuštění úpravy spolupráce schvalovacích orgánů členských států, jež představovala transpozici směrnic nahrazených nařízením 2018/858 a nařízením 168/2013. Bez příslušné unijní harmonizace nelze takovouto spolupráci u vnitrostátního či mezinárodního schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku předpokládat.

§ 20

V § 20 odst. 1 se navrhlo provést pouze dílčí úpravy, a to s ohledem na skutečnost, že část třetí hlava II zákona již nebude upravovat harmonizované schválení typu a současně došlo ke zrušení legislativní zkratky "mezinárodní technické požadavky". Jak bylo uvedeno výše, v případě vnitrostátního schválení typu již nebude napříště posuzována "srovnatelná úroveň bezpečnosti" podle zrušeného § 16 odst. 3 a toto posuzování v rámci vnitrostátního schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii již nebude regulováno částí třetí hlavou II zákona. Odpovídající právní úprava je tudíž rušena.

V § 20 odst. 2 je zohledněno výše popsané zrušení rozlišování mezi jednorázovým, kombinovaným a postupným schválením typu silničního vozidla. I v případě vnitrostátního schválení typu vozidla však zůstane zachována úprava, dle níž bude možné k žádosti o schválení typu silničního vozidla přiložit osvědčení o schválení typu jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které Ministerstvo dopravy uzná, přičemž tyto části vozidel ověří jen z hlediska jejich souladu s ostatními systémy, konstrukčními částmi a samostatnými technickými celky a s vozidlem jako celkem.

§ 21

V případě vnitrostátního a mezinárodního schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vyhodnotil předkladatel zpracovávání seznamu schvalovací dokumentace jako nadbytečné a pro žadatele, další osoby a státní orgány bude dostačující, když se stane přílohou osvědčení o schválení typu toliko schvalovací dokumentace (včetně kopií zkušebních protokolů). V této souvislosti dochází též k odpovídající modifikaci zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu.

Z § 21 se navrhlo rovněž vypustit právní úpravu obsaženou v odst. 3, týkající se vnitrostátního schválení typu vozidel vyráběných v malé sérii, a to s ohledem na skutečnost, že se již pravidla obsažená v části třetí hlavě II zákona na toto schválení (až na drobné výjimky) neuplatní.

§ 22

Navrhlo se zrušení § 22 zákona s ohledem na skutečnost, že vnitrostátní schválení typu silničních vozidel vyráběných v malé sérii a uznání tohoto schválení uděleného jiným členským státem Evropské unie se již nebude řídit právní úpravou obsaženou v části třetí hlavě II zákona. Toto schválení je upraveno nařízením 2018/858 v případě silničních vozidel kategorie M, N a O a nařízením 168/2013 v případě silničních vozidel kategorie L. Příslušná implementační úprava je pak zakotvena v § 15 odst. 5 až 7.

§ 23

Navržená změna § 23 se týká postupu výrobce silničního vozidla navazujícího na vnitrostátní schválení jeho typu. Stávající právní úprava předpokládala, že prováděcí právní předpis stanoví, pro které kategorie silničních vozidel se vydává prohlášení o shodě se schváleným typem a které kategorie se označují pouze značkou schválení typu. Navrhlo se, aby každé silniční vozidlo vyrobené ve shodě se schváleným typem bylo opatřeno prohlášením o shodě a označeno značkou schválení typu. Prohlášení o shodě je totiž dokument se stanovenými technickými údaji, v němž výrobce deklaruje shodu jím vyrobeného silničního vozidla se schváleným typem, přičemž tento doklad pak bude moci žadatel o registraci silničního vozidla předložit registračnímu orgánu. Na to pak pamatuje i změna § 6 odst. 5 zákona. Na prohlášení o shodě nelze rezignovat s ohledem na zamýšlené zrušení povinnosti výrobců silničních vozidel vydávat technické průkazy k vozidlům.

Z odstavce 4 § 23 se současně vypouští zmocnění k úpravě toho, které konstrukční části nebo samostatné technické celky se označují značkou schválení typu. Odstavec 3 stejného paragrafu totiž jednoznačně stanoví, že každou konstrukční část a samostatných technický celek, jejichž typ byl schválen, musí výrobce označit značkou schválení typu.

§ 24

V § 24 odst. 1 se navrhlo přečíslování odkazů tak, aby odpovídaly změnám v § 17.

Dále v souvislosti s vypuštěním právní úpravy harmonizovaného schválení typu silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků z rámce části třetí hlavy II zákona se zjednodušuje právní úprava změny schválení typu tím, že již v případě vnitrostátního a mezinárodního schválení typu nebude rozlišováno mezi rozšířením a revizí schválení typu. Toto rozlišování bude napříště ponecháno pouze u harmonizovaného schválení, jehož právní úprava je obsažena v nařízení 2018/858 a nařízení 168/2013. V případě vnitrostátního i mezinárodního schválení bude výsledkem tohoto řízení vydání nového osvědčení o schválení typu a schvalovací dokumentace.

§ 25 odst. 1 a 3

V § 25 odst. 1 se navrhlo přečíslování odkazů tak, aby odpovídaly změnám v § 28 zákona. Stejně tak dochází k terminologickému upřesnění a rozšíření možnosti zákazu ukládaného výrobcům nebo dovozcům vozidel.

§ 26

Navržená reformulace § 26 odst. 1 nepředstavuje zásadní změny stávající právní úpravy. Tato reformulace souvisí jednak se zrušením legislativních zkratek "technické požadavky", "harmonizované technické požadavky" a "mezinárodní technické požadavky", jednak reviduje nevhodnou hypotézu právní normy, jež pozbytí platnosti rozhodnutí o schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku vázalo na nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu. Typicky v případě mezinárodního schválení typu obsahuje vyhláška č. 341/2014 Sb. pouze odkazy na předpisy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, aniž by příslušné technické požadavky přebírala a aniž by se v těchto odkazech zohlednily jednotlivé novely těchto mezinárodních předpisů. V případě vnitrostátního schvalování jsou technické požadavky (již v současnosti) úzce provázány s předpisy Evropské unie, z nichž všechny relevantní akty budou mít povahu přímo použitelného předpisu Evropské unie. Z tohoto důvodu bude pozbytí platnosti schválení typu spjato s tím, že dojde ke změně technických požadavků vztahujících se na schválený typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku.

V § 26 odst. 2 písm. b) se navrhlo vypuštění zmínky o "harmonizovaných technických požadavcích" s ohledem na skutečnost, že harmonizované schválení typu silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku již nebude předmětem právní úpravy části třetí hlavy II zákona.

V § 26 odst. 3 a 4 se navrhla liberálnější úprava než stávající v případě uvádění silničních vozidel, jejichž schválení typu pozbylo platnosti, na trh. Doposud byl omezován počet těchto vozidel, nicméně s ohledem na to, že vnitrostátní a mezinárodní schválení typu se neřídí unijními požadavky, lze na toto početní omezení rezignovat.

§ 27

Ustanovení § 27 obsahují právní úpravu povolování, činnosti a odnímání povolení technických zkušeben. Podmínkou povolení provozování technické zkušebny je ověření vybavení technické zkušebny relevantními přístroji a zařízením, vhodných prostor, systému vnitřní organizace a řízení a odborně způsobilých zaměstnanců. Je třeba zdůraznit, že povolení provozování technické zkušebny není v současnosti předmětem správního poplatku. Navrhlo se stanovit, že náklady na ověření nese žadatel. Tyto náklady se mohou značně lišit v závislosti na kategoriích zamýšlených činností (kategorizaci technických zkušeben stanoví prováděcí právní předpis) a na umístění technické zkušebny (Ministerstvo dopravy schvalovalo i technické zkušebny v zahraničí, a to i mimo Evropskou unii). Tyto náklady zahrnuje přitom návrh zákona pod náklady řízení ve smyslu správního řádu. V souvislosti s doplněním odstavce upravujícího úpravu nákladů dochází též k přečíslování odkazu na jeden z odstavců.

Navrhlo se rovněž doplnit další, obvyklý důvod pro odnímání povolení k provozování technické zkušebny (z obdobného důvodu se odnímá oprávnění k provozování stanice technické kontroly, povolení k provozování stanice měření emisí nebo oprávnění k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí). Tímto důvodem bude opakované porušení povinností stanovených zákonem (a prováděcími předpisy k němu) při výkonu

Nahrávám...
Nahrávám...