Dokumentace o pracovnělékařských službách

3.5.2.7

Dokumentace o pracovnělékařských službách

JUDr. Anna Janáková

Dokumentace o pracovnělékařských službách má dvě základní skupiny dokumentů, a to:

a) zdravotnická dokumentace, která se týká pacienta, tedy uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance, a

b) dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele.

Zdravotnická dokumentace je ve smyslu ustanovení § 53 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, souborem informací vztahující se k pacientovi, o němž je vedena. Zákon stanoví její obsah, kterým jsou zejména identifikační údaje pacienta, jeho pohlaví, informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb, údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy pacienta, a je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy, klasifikace pacienta (z hlediska různých omezení) a další údaje.

Zdravotnická dokumentace podléhá ochraně a přísné regulaci zákona č. 372/2011 Sb. Zákon stanoví požadavky na formu a způsob jejího vedení a nakládání s ní. Např. v případě úmrtí poskytovatele pracovnělékařských služeb, jsou ti, kteří s ním žili nebo vlastnili objekt (ve kterém pracovnělékařské služby poskytoval) neprodleně oznámit úmrtí poskytovatele pracovnělékařských služeb příslušnému správnímu orgánu (v civilní sféře krajskému úřadu) a zajistit zdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou; těmto osobám je zákonem zakázáno nahlížet do zdravotnické dokumentace. Příslušný správní orgán převezme zdravotnickou dokumentaci a oznámí toto převzetí zdravotnické dokumentace zaměstnanců zaměstnavateli, pro kterého zemřelý poskytoval pracovnělékařské služby, je-li mu znám. Na základě sdělení zaměstnavatele pak předá příslušný správní orgán tuto zdravotnickou dokumentaci novému poskytovateli pracovnělékařských služeb, kterého určil zaměstnavatel (s nímž uzavřel písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb).

Podobně podrobně je řešena ochrana zdravotnické dokumentace, když se poskytovatel pracovnělékařských služeb rozhodne ukončit poskytování zdravotních služeb nebo mu zanikne oprávnění k poskytování zdravotních služeb. V zásadě platí, že tuto dokumentaci zaměstnavatel nemůže převzít ani dostat. Na dobu, než se tato zdravotnická dokumentace dostane k "novému poskytovateli pracovnělékařských služeb" ji přebírá příslušný správní orgán, který ji zabezpečuje, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou na dobu, než bude předána novému poskytovateli pracovnělékařských služeb, kterého určí zaměstnavatel.

Nahlížet do zdravotnické dokumentace, pořizovat si z ní výpisy nebo kopie, může v zásadě pouze pacient (v případě pracovnělékařských služeb zaměstnanec), osoby určené pacientem, osoby blízké zemřelému pacientovi; bez souhlasu pacienta za podmínek stanovených zákonem pouze osoby stanovené zákonem.

Dobu uchovávání zdravotnické dokumentace týkající se pracovnělékařských služeb stanoví příloha č. 3, část. 8. vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Doba uchování zdravotnické dokumentace je doba, po kterou je nutné zdravotnickou dokumentaci uchovat u poskytovatele pracovnělékařských služeb; před jejím uplynutím nesmí být zničen. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen uchovávat zdravotnickou dokumentaci:

a) 10 let od úmrtí pacienta s uznanou nemocí z povolání, pokud dále není stanoveno jinak,

b) 15 let od data uznání ohrožení nemocí z povolání nebo 10 let od úmrtí pacienta, pokud dále není stanoveno jinak,

c) 10 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající práci zařazenou podle zákona č. 258/2000 Sb., do kategorie první nebo druhé a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristice zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému poskytovateli pracovnělékařských služeb, nebo 10 let od úmrtí této osoby,

d) 15 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající rizikovou práci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, není-li dále stanoveno jinak, a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristice zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek, jejich míru a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému poskytovateli pracovnělékařských služeb, nebo 10 let od úmrtí této osoby,

e) 40 let od ukončení zaměstnání osoby vykonávající rizikovou práci ve smyslu jiného právního předpisu, pokud to jiný právní předpis požaduje, a předání informace o vývoji zdravotního stavu v době výkonu práce a charakteristice zdravotní náročnosti vykonávané práce, včetně uvedení kategorie práce podle jednotlivých faktorů pracovních podmínek, jejich míru a délku jejich expozice, a předání dalšímu příslušnému poskytovateli pracovnělékařských služeb, nebo 10 let po úmrtí této osoby,

f) u zaměstnance kategorie A podle vyhlášky č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje, do doby, kdy zaměstnanec dosáhl nebo by dosáhl věku 75 let, vždy však po nejméně 30 let po ukončení pracovní činnosti v kategorii A,

g) 30 let od vzniku pracovního úrazu spojeného s hospitalizací přesahující 5 kalendářních dnů nebo 10 let po úmrtí osoby, která utrpěla takový úraz; 10 let od vzniku ostatních pracovních úrazů.

Písmena a), b) a g) se vztahují na zdravotnickou dokumentaci vedenou registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství, poskytovatelem pracovnělékařských služeb a poskytovatelem příslušným k posuzování a uznávání nemocí z povolání; písmena c) až f) se vztahují na zdravotnickou dokumentaci vedenou poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Po uplynutí shora uvedených lhůt poskytovatel pracovnělékařských služeb zdravotnickou dokumentaci:

• navrhne ke zničení, a to v případech uvedených pod písm. a), a f),

• posoudí potřebnost uchovávání takové dokumentace v případech shora uvedených pod písm. b), c), d), e) a g). U této dokumentace nelze v okamžiku jejího vzniku určit její hodnotu, proto se po uplynutí stanové lhůty její další potřebnost posoudí. Části již nepotřebné dokumentace se navrhnou k vyřazení a zničení.

Doba uchování zdravotnické dokumentace může být prodloužena, nejméně vždy o 5 let, pokud jsou k tomu důvody potřebnosti k zajištění poskytování pracovnělékařských služeb.

Dokumentace o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele obsahuje podle vyhlášky o pracovnělékařských službách, záznamy o:

• poradenství – v rozsahu datum a místo poskytnutí poradenství a stručný obsah,

• provedení dohledu u zaměstnavatele, včetně hodnocení pracovních a hygienických podmínek na pracovišti a v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele, v rozsahu datum a místo provedení dohledu, popis zjištěných skutečností včetně identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, návrhy opatření a způsob seznámení zaměstnavatele se závěrem dohledu.

Součástí těchto záznamů jsou identifikační údaje osob v rozsahu funkce, titul, jméno, popřípadě, jména, a příjemní, které pro zaměstnavatele provedly poradenství nebo spolupracovaly na provádění dohledu a jejich podpisy. Podle novely právně účinné od 15. prosince 2017 je součástí těchto záznamů také doklad o převzetí záznamu zaměstnavatelem, pokud toto převzetí není stvrzeno podpisem zaměstnavatele nebo osoby jednající jeho jménem v záznamu.

Součástí dokumentace podle vyhlášky…