dnes je 28.4.2024

Input:

ČSN EN 201:1998 - Vstřikovací stroje

22.7.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.10
ČSN EN 201:1998 – Vstřikovací stroje

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení ................

___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 201:1998

Stroje pro zpracování pryže a plastů

Vstřikovací stroje – Bezpečnostní požadavky

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 
Požadavky
Podle ČSN EN 201
:1998 (Třídící znak 69 1700)
Požadavky
splněny?
ano ne irel.
1 Rozsah platnosti
Tato norma určuje základní bezpečnostní požadavky pro vstřikovací stroje na zpracování plastů a/nebo pryže. Všechna rizika uvedená v kapitole 4 jsou obsažena v této normě.
Tato norma neplatí pro následující stroje:
  • stroje, jejichž uzavírací jednotka může být ovládána pouze fyzickou silou obsluhy;

  • stroje pro zpětné injekční vstřikování (RIM, viz prEN 1612-1 a prEN 1612-2);

  • kompresní a přetlačovací stroje (viz EN 289);

  • vstřikovací stroje pro přímý nástřik na svršek a vstřikovací pro výrobu celovstřikované obuvi (vodonepropustná holeňová nebo poloholeňová obuv s textilní podšívkou) (viz prEN 1845).

Jsou specifikovány bezpečnostní požadavky na vzájemné působení vstřikovacího stroje a pomocného zařízení. Nejsou specifikovány bezpečnostní požadavky na samostatné pomocné zařízení.
Tato norma neobsahuje požadavky na konstrukci odsávacího zařízení.
Tato norma platí pro stroje vyrobené po jejím vydání.
3 Definice
Pro účely této normy platí následující definice:
3.1 vstřikovací stroj
Stroj pro přerušovanou výrobu vstřikovaných částí z termoplastů, reaktoplastů, termoplastického kaučuku nebo kaučukových směsí. Změkčený materiál se tryskou vstřikuje do formy s dutinou, ve které se tvaruje.
POZNÁMKA: Viz EN 289, jestliže změkčený materiál není vstřikován tryskou do formy.
Vstřikovací stroj se v zásadě skládá z jedné nebo více uzavíracích jednotek, jedné nebo více vstřikovacích jednotek, pohonu a ovládacího systému.
3.2 prostor formy
Prostor mezi upínacími deskami.
3.3 uzavírací mechanismus
Mechanismus připevněný k pohyblivé upínací desce, který deskou pohybuje a vyvíjí uzavírací sílu.
3.4 plastikační a/nebo vstřikovací jednotka
Jednotka pro změkčení a následné vstříknutí materiálu tryskou.
3.5 kruhový stroj
Stroj skládající se ze dvou nebo více uzavíracích jednotek připevněných na kruhu ve vertikálním nebo horizontálním postavení tak, aby směřovaly k jedné nebo více upevněným plastikačním a/nebo vstřikovacím jednotkám (viz obrázek 1).
Obrázek 1
Příklad kruhového stroje
Obrázek 1a
Příklad kruhového stroje bez ochranných krytů
Obrázek 1b
Příklad kruhového stroje s ochrannými kryty (půdorys)
3.6 stroje člunkové/s otočným stolem
Stroj takové konstrukce, která obsahuje jednu nebo více spodních částí formy připevněných k upínací desce. Deska pootáčí se spodními částmi forem klouzavým nebo otočným pohybem mezi nakládací/ /vykládací polohou a vstřikovací polohou (viz obrázky 2 a 3).
Obrázek 2
Příklady člunkových strojů bez ochranných krytů pro pohyb desky
Obrázek 3
Příklad stroje s otočným stolem bez ochranných krytů pro pohyb stolu
3.7 skupinový stroj s pohyblivou vstřikovací jednotkou
Stroj s pohyblivou plastikační a/nebo vstřikovací jednotkou, která se pootáčí mezi dvěma či více pevnými uzavíracími jednotkami (viz obrázek 4)
Obrázek 4
Příklady skupinových strojů s pohyblivými plastikačními a vstřikovacími jednotkami

Obrázek 4a
Příklad skupinového stroje s pohyblivou plastikační a vstřikovací jednotkou bez ochranných krytů uzavíracích jednotek
Obrázek 4b
Příklad skupinového stroje s pohyblivou plastikační a vstřikovací jednotkou s ochrannými kryty uzavíracích jednotek
3.8 pomocné zařízení
Vybavení, které se používá spolu se vstřikovacím strojem, například přenášecí zařízení, automat, zařízení na výměnu formy, zařízení na upevnění formy nebo dopravník.
4 Seznam rizik
Tento článek obsahuje všechna důležitá rizika spojená se vstřikovacím strojem. Tato norma rozlišuje:
  • všeobecná rizika;

  • další rizika vytvářená zvláštními prostory stroje;

  • další rizika vytvářená zvláštní konstrukcí;

  • další rizika vytvářená součinnosti vstřikovacího stroje a pomocného zařízení.

4.1 Všeobecná rizika
4.1.1 Mechanická rizika
4.1.1.1 Rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená:
  • pohybem pohyblivých ochranných krytů poháněných elektrickou energií;

  • šlehnutím ohebných hadic s tlakem vyšším než 5 MPa.

4.1.1.2 Rizika vytvářená uvolněním tekutin pod tlakem
Poranění očí nebo kůže způsobená neúmyslným uvolněním tekutin pod tlakem z hydraulického nebo pneumatického systému nebo z tepelného regulačního systému, obzvláště z ohebných hadic a jejich spojů s tlakem vyšším než 5 MPa.
4.1.2 Rizika vytvářená elektrickým proudem
Elektrický šok nebo popáleniny způsobené přímým nebo nepřímým dotykem vodivých částí pod napětím.
4.1.3 Tepelná rizika
Popáleniny a/nebo opařeniny způsobené provozní teplotou:
  • hadic tepelného regulačního systému a jejich armatur;

  • unikajících tekutin z tepelného regulačního systému.

4.1.4 Rizika vytvářená hlukem
Poškození sluchu zaviněné hlukem. Hlavní zdroje hluku jsou:
  • hydraulický systém, zvláště během vstřikování;

  • pneumatický systém, například odsávání plynů.

4.1.5 Rizika vytvářená plyny, výpary a prachem
Rizika způsobená stykem se zdraví škodlivými plyny, výpary nebo prachem nebo jejich inhalací:
  • během plastikace materiálu a následného vstřikování do formy nebo během čistění;

  • během úpravy nebo vulkanizace výrobku ve formě;

  • po otevření formy.

4.1.6 Rizika uklouznutí, zakopnutí a pádu
Zranění způsobená uklouznutím, zakopnutím a pádem z určených přístupových pozic nad vztažnou rovinou.
4.2 Další rizika vytvářená zvláštními prostory stroje
Hlavní nebezpečné prostory jsou na obrázcích 5 a 6:
  1. prostor formy;

  2. prostor uzavíracího mechanismu;

  3. prostor pohybu pohonných mechanismů jádra a vyhazovače mimo prostory pod položkou 1 a 2;

  4. prostor trysky;

  5. prostor plastikační a/nebo vstřikovací jednotky;
    5.1 prostor podávacího otvoru;
    5.2 prostor topného pásu plastikačního a/nebo vstřikovacího válce;

  6. výstupní prostor.

4.2.1 Prostor formy
4.2.1.1 Mechanická rizika
Rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená:
  • uzavíracím pohybem upínacích desek;

  • pohyby vstřikovacích válců na vodičích pevných upínacích desek;

  • pohyby jader a vyhazovačů a jejich pohonných mechanismů.

Obrázek 5
Vstřikovací stroj s horizontální uzavírací jednotkou a horizontální plastikační a vstřikovací jednotkou bez ochranných krytů
Obrázek 6
Vstřikovací stroj s vertikální uzavírací jednotkou a horizontální plastikační a vstřikovací jednotkou bez ochranných krytů
4.2.1.2 Tepelná rizika
Popáleniny a/nebo opařeniny způsobené provozní teplotou:
  • forem;

  • topných prvků forem a plastikačních a/nebo vstřikovacích válců;

  • změkčeného materiálu uvolněného z forem nebo z plastikačních a/nebo vstřikovacích válců.

4.2.2 Prostor uzavíracího mechanismu
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu:
  • pohybem pohonného mechanismu upínacích desek;

  • tam, kde ochranný kryt prostoru formy umožňuje přístup během pohybu upínacích desek, pokud je otevřen;

  • pohybem pohonných mechanismů jádra a vyhazovače.

4.2.3 Prostor pohybu pohonných mechanismů jádra a vyhazovače mimo prostor formy a mimo prostor uzavíracího mechanismu (viz obr. 6, pozice 3).
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu vytvářená pohybem pohonných mechanismů jádra a vyhazovače
4.2.4 Prostor trysky
4.2.4.1 Mechanická rizika
Rizika rozdrcení a/nebo střihu vytvářená:
  • pohybem vpřed plastikační a/nebo vstřikovací jednotky včetně trysky;

  • pohybem částí elektrickou energií poháněného uzavírání trysky a jejich pohonu.

4.2.4.2 Rizika vytvářená vyhozením dílů, které je způsobeno:
  • nesprávným upevněním trysky;

  • použitím nesprávného typu trysky.

4.2.4.3 Tepelná rizika
Popáleniny a/nebo opařeniny způsobené provozní teplotou:
  • trysky;

  • změkčeného materiálu vycházejícího z trysky.

4.2.5 Prostor plastikační a/nebo vstřikovací jednotky
4.2.5.1 Mechanická rizika
Rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo vtažení způsobená:
  • neúmyslným poklesem způsobeným gravitací, například u strojů s plastikační a/nebo vstřikovací jednotkou umístěnou nad prostorem formy;

  • pohybem šneku a/nebo vstřikovacího pístu ve válci, přístupného podávacím otvorem.

4.2.5.2 Tepelná rizika
Popáleniny a/nebo opařeniny způsobené provozní teplotou:
  • plastikační a/nebo vstřikovací jednotky;

  • topných prvků, například topného pásu nebo tepelných výměníků;

  • změkčeného materiálu vycházejícího z odvzdušňovacího otvoru.

4.2.5.3 Mechanická a/nebo tepelná rizika
Rizika způsobená snížením mechanické síly plastikačního a/nebo vstřikovacího válce z důvodu přehřátí.
4.2.6 Výstupní prostor
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená pohyblivými částmi v prostoru formy přístupnými výstupním otvorem.
4.3 Další rizika způsobená zvláštní konstrukcí
4.3.1 Stroje, u kterých je možný přístup celého těla mezi pohyblivé ochranné kryty prostoru formy a vlastní prostor formy.
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu, pokud může obsluha stát mezi pohyblivými ochrannými kryty a prostorem formy.
4.3.2 Stroje, u kterých je možný přístup celého těla do prostoru formy
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu, pokud může obsluha vstoupit do prostoru formy.
4.3.3 Stroje s hornotlakými upínacími deskami
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu vytvářená uzavíracím pohybem upínacích desek způsobeným gravitací.
4.3.4 Kruhové stroje
Mechanická rizika nárazu karuselu a/nebo rozdrcení a/nebo střihu a/nebo vtažení mezi karusel a pevné části.
4.3.5 Člunkové/otočné stroje
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu a/nebo vtažení způsobená pohybem upínací desky.
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená nahodilým poklesem člunkové upínací desky s možností vertikálního pohybu vlivem gravitace.
4.3.6 Skupinový stroj s pohyblivou plastikační a/nebo vstřikovací jednotkou
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená pohybem plastikační a/nebo vstřikovací jednotky mezi uzavíracími jednotkami.
4.4 Další rizika vznikající součinností vstřikovacího stroje a pomocného zařízení
4.4.1 Poháněná zařízení na výměnu forem
Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu mezi pohybující se formou a/nebo transportní jednotkou a pevnými částmi stroje.
Mechanická rizika nárazu způsobená pohybující se formou a/nebo transportní jednotkou v bezprostřední blízkosti prostoru formy.
4.4.2 Poháněná zařízení na uzavíraní formy
4.4.2.1 Mechanická rizika
Rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená:
  • pohybem zařízení na uzavírání formy;

  • pádem formy nebo částí formy zapříčiněným výpadkem napájecí energie nebo, v případě magnetického uzavírání, zapříčiněným ztrátou magnetické síly, nebo vlivem neúmyslného otevření či nedokonalého uzavření.

4.4.2.2 Rizika způsobená magnetickými poli
Ovlivnění činnosti např. přístrojů na podporu srdce nebo sluchových pomůcek.
4.4.3 Další pomocné zařízení
Rizika závisí na typu pomocného zařízení.
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření
Bezpečné vzdálenosti musí odpovídat tabulce 1 EN 294:1992. (Tisková změna A1:2000).
Nouzové zastavovací zařízení musí odpovídat EN 418. Může se zvolit nouzové zastavení bud’ kategorie 0 nebo kategorie 1, pokud není uvedeno jinak (viz 5.3.1 a 5.3.2).
U vstřikovacích strojů se používají následující specifická ochranná zařízení:
a) Ochranné zařízení typu I (viz obrázek 7)
Pohyblivé blokovací ochranné kryty (viz 3.22.2 a 3.22.4 EN 292-1:1991) s jedním polohovým přepínačem (viz EN 1088:1995, 6.2), který ovládá hlavní přerušovací zařízení silového obvodu (například ventil, stykač) prostřednictvím ovládacího obvodu.
Pokud je ochranný kryt uzavřen, polohový přepínač:
  • nesmí být v činnosti;

  • musí mít kontakty v sepnutém stavu nebo funkci v odpovídajícím režimu;

  • musí potvrzovat řídicí signál spouštějící nebezpečný pohyb.

Pokud je ochranný kryt otevřen, polohový přepínač musí být ovládán plně a přímo ochranným krytem a musí zcela přerušit řídící signál spouštějící nebezpečný pohyb.
Obecně musí být zajištěna celková bezpečnost i v případě jediné závady. Například, pokud se používají relé, ovládaná polohovým přepínačem za účelem zvětšení počtu kontaktů, je nutné monitorování těchto relé. Monitorování může být prováděno použitím programovatelného elektronického systému. Požadavek bezpečnosti při jediné závadě se nevztahuje na polohový přepínač a hlavní přerušovací zařízení, protože se předpokládá, že toto jsou řádně vyzkoušené prvky.
b) Ochranné zařízení typu II (viz obrázek 7)
Pohyblivé blokovací ochranné kryty s dvěma polohovými přepínači, které oba působí na hlavní přerušovací zařízení silového obvodu prostřednictvím ovládacího obvodu.
Činnost prvního polohového přepínače se musí shodovat s ochranným zařízením typu I.
Pokud je ochranný kryt uzavřen, druhý polohový přepínač:
  • musí být ovládán ochranným krytem;

  • musí mít uzavřené kontakty nebo funkci v odpovídajícím režimu;

  • musí potvrzovat řídící signál spouštějící nebezpečný pohyb.

Pokud je ochranný kryt otevřen, druhý polohový přepínač už nesmí být v činnosti a musí přerušit řídící signál spouštějící nebezpečný pohyb.
Správná činnost obou polohových přepínačů musí být monitorována nejméně jednou během každého pohybového cyklu ochranného krytu, aby závada v jednom ze dvou polohových přepínačů byla automaticky rozeznána a bylo zabráněno spuštění jakéhokoliv dalšího nebezpečného pohybu.
c) Ochranné zařízení typu III (viz obrázek 7)
Pohyblivé blokovací ochranné kryty s dvěma blokovacími zařízeními, která jsou na sobě nezávislá. Jedno zařízení musí působit prostřednictvím ovládacího obvodu v souladu s ochranným zařízením typu II. Druhé blokovací zařízení musí přímo nebo nepřímo působit na silový obvod pomocí polohového detektoru (viz EN 1088:1995, 5.1 a 5.2).
Pokud je ochranný kryt uzavřen, polohový detektor:
  • nesmí být v činnosti;

  • musí mít uzavřené kontakty nebo funkci v odpovídajícím režimu;

  • musí spustit silový obvod.

Pokud je ochranný kryt otevřen, polohový detektor musí být plně a přímo ovládán ochranným krytem a musí přerušit silový obvod prostřednictvím druhého přerušovacího zařízení.
Správná činnost obou blokovacích zařízení musí být monitorována nejméně jednou během každého pohybového cyklu ochranného krytu, aby závada v jednom ze dvou blokovacích zařízení byla automaticky rozeznána a bylo zabráněno spuštění jakéhokoliv dalšího nebezpečného pohybu.
Další požadavky jsou uvedeny v příloze A.
Obrázek 7
Ochranná zařízení typu I, II, III
1 Silový obvod 5 Hlavní přerušovací zařízení
2 Ovládací obvod 6 Monitorovací obvod
3 Pohyblivý ochranný kryt – uzavřen 7 Druhé přerušovací zařízení
(přímé, viz A.1.1.1 přílohy A)
4 Pohyblivý ochranný kryt – otevřen 8 Druhé přerušovací zařízení
(nepřímé, viz A.1.1.2, A.1.1.3, A.1.1.4 přílohy A)
Kromě ochranných zařízení popsaných výše mohou být používány pevné ochranné kryty podle 3.22.1 EN 292-1:1991 a ochranné zařízení podle 3.23 EN 292-1:1991.
Ochranné kryty musí být konstruovány podle EN 953. Přednostně musí být přimontovány ke stroji anebo v jeho blízkosti.
Požadavky na pohyblivé ochranné kryty se vztahují i na přístupová dvířka v ohrazení.
POZNÁMKA – Podle EN 953 se přístupová dvířka v ohrazení považují za pohyblivé ochranné kryty v pevných ochranných krytech.Výběr ochranných krytů nebo ochranného zařízení viz následující články, ve kterých jsou stanoveny minimální požadavky
5.1 Všeobecně
5.1.1 Mechanická rizika
5.1.1.1 Rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu
Jestliže pohyb silově ovládaných ochranných krytů může způsobit zranění (viz 5.2.4.2 prEN 953:1992), musí být stroj vybaven bezpečnostním vypínacím zařízením, které okamžitě zastaví nebo obrátí chod uzavíracího pohybu krytu. Obrácení chodu nesmí vytvořit další rizika.
Aby se zabránilo šlehnutí, musí být ohebné hadice s tlakem vyšším než 5 MPa a jejich spoje konstruovány tak, aby se zabránilo odtržení od armatur a neúmyslnému uvolnění ze spojů.
Odtržení lze zabránit použitím armatur odolávajících odtržení, například pevných montážních spojů mezi hadicí a armaturou. Eventuálně lze nebezpečnému šlehnutí ohebných hadic zabránit pevným ochranným ohrazením (viz 3.2.1 prEN 953:1992) a/nebo dalším upevněním hadic, například řetězem.
Aby se zabránilo neúmyslnému uvolnění ze spojů, nesmí být používány přípojky typu řezného kroužku. Vhodné spoje jsou například přírubové spoje, hrdlová spojení nebo kuželové vsuvky.
Viz také 7.1.6.
5.1.1.2 Rizika vytvářená uvolněním tekutin pod tlakem
Aby se zabránilo nekontrolovanému uvolňování tekutin pod tlakem, musí být hydraulické a pneumatické zařízení konstruováno podle 3.8 EN 292-2:1991/A1:1995, prEN 982:1992 a prEN 983:1992.
Aby se zabránilo uvolnění tlakové tekutiny z hadicové soustavy, musí být splněny požadavky uvedené v 5.1.1.1 pro ohebné hadice a jejich spojení.
5.1.2 Elektrická rizika
Elektrické vybavení musí odpovídat EN 60204-1:1992.
5.1.3 Tepelná rizika
Aby se zabránilo popáleninám způsobeným neúmyslným kontaktem s hadicemi tepelného regulačního systému a jejich armaturami, musí být přístupné části mimo chráněný prostor, kde může maximální provozní teplota překročit mezní hodnoty vymezené podle EN 563:1994, vybaveny pevnými ochrannými kryty nebo izolací. Navíc musí být připevněny výstražné značky (viz 7.2).
Aby se zabránilo zranění způsobenému unikající tekutinou, musí být holé hadice tepelného regulačního systému a jejich armatury zakryté ochrannými kryty schopnými pojmout tuto tekutinu.
5.1.4 Rizika způsobená hlukem
Stroj musí být konstruován podle 1.5.8 přílohy A EN 292-2:1991/A1:1995.
U hydraulického systému musí být dosaženo snížení hluku výběrem prvků s nízkou hlučností a/nebo částečnou nebo kompletní izolací za použití současného stavu techniky. Snížení hluku pneumatického systému se musí dosáhnout použitím odvzdušňovacích tlumičů podle současných možností.
POZNÁMKA – V obou případech jsou podrobné informace o stavu techniky dostupné v mnohých publikacích. Připravují se také normy typu B, například ISO/TR 11688-1:1995 Akustika – Doporučený postup pro návrh strojů a zařízení s nízkou hlučnosti – Část 1: Plánování
Viz také 7.1.2.
5.1.5 Rizika způsobená plyny, výpary a prachem
Stroj musí být konstruován tak, aby k němu mohlo být připevněno nebo umístěno odsávací zařízení pro odvod škodlivých látek. Tato norma neobsahuje požadavky na konstrukci odsávacího zařízení (viz kapitolu 1).
Viz také 7.1.3.
5.1.6 Rizika uklouznutí, zakopnutí a pádu
Vymezená přístupová místa na stroji musí být trvale označena. Označená místa musí být:
  • bezpečná z hlediska uklouznutí a zakopnutí;

  • bezpečná z hlediska pádu (pro výšku 1000 nad rovinou podlahy);

  • vybavena bezpečnostními prostředky pro přístup.

Viz také 7.1.7 a 7.2.
Viz také 6.2.4 EN 292-2:1991/A1:1995.
5.2 Další bezpečnostní požadavky a/nebo opatření pro zvláštní prostory stroje
5.2.1 Prostor formy
5.2.1.1 Mechanická rizika
5.2.1.1.1 Rizika vytvářená uzavíracím pohybem upínacích desek
Přístupu do prostoru formy musí být zabráněno ochranným zařízením typu III pro uzavírací pohyb upínacích desek, v případě nutnosti doplněným pevnými ochrannými kryty.
Pohyblivý ochranný kryt nemusí vyžadovat jištění, je-li mechanicky připojen k ochrannému zařízení typu III, za předpokladu, že jsou použity spolehlivé spojovací prvky.
Jsou-li použity pro ovládání pohybu upínacích desek proporcionální ventily, viz přílohu B.
U strojů s pohybem upínacích desek v jedné vodorovné ose musí být zabráněno přístupu shora ochranným zařízením typu II.Pohyblivý horní ochranný kryt není požadován tam, kde je dosaženo bezpečných vzdálenosti od vymezených přístupových míst konstrukcí nebo pevnými ochrannými kryty. (Tisková změna A1:2000)
Pohyblivé ochranné kryty musí být přednostně konstruovány tak, aby mezi ochrannými kryty a prostorem formy nemohla být žádná osoba. Tento požadavek může být splněn například tím, že bude dosaženo rozměrů podle obrázku 8 (150 mm). Pokud je možné, aby mezi ochrannými kryty a prostorem formy mohla být osoba, a pokud je umožněn přístup celého těla do prostoru formy (viz 5.3.2, a, b, c, d), musí být splněny požadavky 5.3.1 a/nebo 5.3.2.
Pohyblivý horní ochranný kryt není požadován tam, kde je dosaženo bezpečných vzdálenosti od vymezených přístupových míst konstrukcí nebo pevnými ochrannými kryty.
5.2.1.1.2 Strany stroje, ze kterých nemůže být cyklus spuštěn
Alternativně může být na stranách, ze kterých nemůže být spuštěn cyklus, společně s ochranným zařízením typu III použit blokovací ochranný kryt s dvěma polohovými přepínači, za předpokladu, že není možný přístup celého těla do prostoru formy nebo mezi prostor formy a ochranný kryt.
Pokud je ochranný kryt otevřen, dva polohové přepínače musí:
  • vypnout hlavní pohon uzavíracího pohybu upínacích desek a

  • vypnout akumulátor energie pro uzavírací pohyb upínacích desek.

Obrázek 8
Příklady umístění pohyblivých ochranných krytů a rozměry e1, e2 pro stroje s táhly
Aby byly tyto požadavky splněny, musí se používat pouze napevno zapojené obvody s elektromechanickými prvky.
Pokud je ochranný kryt zpět ve své uzavřené poloze, je nutné nové ruční nastavení ovládacích prvků na té straně stroje, ze které lze spustit cyklus.
5.2.1.1.3 Rizika vytvářená dalšími pohyby popsanými v 4.2.1.1
Pohyblivé ochranné kryty popsané v 5.2.1.1.1 nebo 5.2.1.1.2 musí také chránit před těmito dalšími pohyby. Pro tyto pohyby musí ochranné kryty pracovat jako ochranná zařízení typu II.
Pokud je ochranný kryt otevřen, musí:
  • přerušit cyklus plastikace může pokračovat, je-li vyloučen únik změkčeného materiálu a dotyková síla trysky nemůže způsobit ;rizikovou situaci;

  • zastavit a nedovolit pohyb šneku nebo pístu vpřed;

  • zastavit a nedovolit pohyb vstřikovací jednotky vpřed;

  • zastavit a nedovolit nebezpečný pohyb jádra a vyhazovače a jejich hnacích mechanismů.

Stroj může být vybaven uzamykatelným přepínačem, který umožní ruční chod jádra a vyhazovače, pokud jsou ochranné kryty prostoru formy otevřené, pomocí tipovacího ovládacího zařízení (viz EN 292-1:1991, 3.23.3) nebo dvouručního ochranného zařízení (viz 3.23.4 EN 292-1:1991) podle prEN 574:1995, typ IIIB, nebo krokovacího ovládacího zařízení (viz 3.23.8 EN 292-1:1991). Viz 7.1.5.
5.2.1.1.4 Použití ovládacích ochranných krytů
Jako alternativa k pohyblivým blokovaným ochranným krytům mohou být použity v souladu s 3.22.6 EN 292-1:1991 ovládací ochranné kryty, za předpokladu, že:
  • splňují požadavky 4.2.2.5 EN 292-2:1991/A1:1995 a

  • splňují požadavky 5.2.1.1.1 a 5.2.1.1.3 a

  • poloha ovládacích zařízení silově poháněných ochranných krytů dovoluje nerušený výhled na prostor formy a vyhovuje vzdálenostem uvedeným v EN 294:1992, tabulka 2 ve vztahu ke zmíněnému prostoru a

  • vzdálenosti e1, e2 mezi táhly (viz obrázek 8) nebo odpovídající vzdálenostem mezi e1, e2 u strojů bez táhel (viz obrázek 9) nepřesahují 630 mm a

  • není možný přístup celého těla mezi prostor formy a ochranný kryt (viz 5.2.1.1.1, poslední odstavec) a

  • uzavírání silově poháněných ochranných krytů se ovládá ručně.

Obrázek 9
Rozměry a, e1, e2 u strojů bez táhel
5.2.1.2 Tepelná rizika
Výstražné tabulky upozorňující na rizika způsobená horkými formami a/nebo topnými prvky musí být viditelné. Viz 7.2.
Pevné a pohyblivé ochranné kryty musí být konstruovány tak, aby zadržely jakýkoliv vystříknutý změkčený materiál.
Pokud jsou ochranné kryty prostoru formy otevřené, musí se zabránit pohybu šneku nebo vstřikovacího pistu vpřed (viz 5.2.1.1.3).
Výrobci stroje musí také poskytnout pomoc při volbě osobních ochranných pomůcek. Viz 7.1.1.
5.2.2 Prostor uzavíracího mechanismu
Aby bylo zabráněno přístupu k nebezpečným pohybům v prostoru uzavíracího mechanismu, musí být instalována ochranná zařízení typu II.
Pokud je pohyblivý kryt otevřen, musí dva polohové přepínače:
  • přerušit cyklus

  • přerušit všechny pohyby upínacích desek.

Pokud je nutný přístup pouze pro opravy nebo údržbu stroje, jsou povoleny pevné ochranné kryty
Jakýkoliv otevírací pohyb upínacích desek, pokud jsou ochranné kryty prostoru formy otevřeny, musí být možný, jen je-li zabráněno přístupu k drtícím a/nebo střižným místům za pohyblivými upínacími deskami. Přístupu do prostoru nebezpečného pohybu hnacích mechanismů jádra a vyhazovače je již zabráněno výše popsanými ochrannými kryty prostoru uzavíracího mechanismu. Pro tento pohyb musí ochranné kryty, jsou-li pohyblivé, pracovat jako ochranná zařízení typu I. Případně mohou být použity další pevné ochranné kryty.
5.2.3 Prostor pohybu hnacích mechanismů jádra a vyhazovače mimo prostor formy a mimo prostor uzavíracího mechanismu (viz obrázek 6, pozice 3).
Přístupu do tohoto prostoru musí být zabráněno: – ochranným zařízením typu I nebo – pevnými ochrannými kryty.
5.2.4 Prostor trysky
5.2.4.1 Mechanická rizika
Musí být nainstalováno ochranné zařízení typu I.
Pokud se ochranný kryt otevře, musí být ve všech místech vstřikovací jednotky kromě míst pro údržbu přerušeny následující činnosti: – pohyb vstřikovací jednotky včetně trysky vpřed; – pohyb součástí silově poháněného zavírání trysky a jejich pohon.
V případě vodorovných vstřikovacích jednotek je povolen otvor v ochranném krytu pod tryskou.
5.2.4.2 Rizika vytvářená vyvržením součástí
Viz 7.1.1.
5.2.4.3 Tepelná rizika
Výstražné značení, které upozorní na rizika spojená s horkou tryskou, musí být viditelné. Viz 7.2
Rizikům způsobeným horkým změkčeným materiálem vycházejícím z trysky musí být zabráněno ochranným krytem popsanými v 5.2.4.1. Navíc musí tento ochranný kryt v otevřené poloze pracovat jako ochranné zařízení typu I, aby zastavil pohyb šneku nebo vstřikovacího pístu vpřed.
Konstrukce ochranných krytů musí počítat s rizikem rozstřikování horkého změkčeného materiálu a s krajními polohami trysky, kromě poloh pro údržbu.
Ve všech polohách vstřikovací jednotky pro údržbu (mimo ochranný kryt prostoru trysky) musí být čistění změkčeného materiálu možné jen pomocí ovládacího zařízení podle 3.7.8 a 3.7.10 EN 292-2:1991/A1:1995, a při zpracovávání plastů, jen při snížené rychlosti.
5.2.5 Prostor plastikační a/nebo vstřikovací jednotky
5.2.5.1 Mechanická rizika
Aby se zabránilo náhodnému poklesu vlivem gravitace, musí být vstřikovací jednotky, které jsou umístěny nad prostorem formy, vybaveny zajišťovacím zařízením, například pro vertikální hydraulický pohyb hydraulickým zámkem připevněným pokud možno přímo k válci nebo co nejblíže k němu pouze s použitím přírubových nebo hrdlových spojení.
Podávací otvor musí být konstruován tak, aby se zabránilo přístupu k místům, kde hrozí riziko rozdrcení a/nebo střihu (bezpečné vzdálenosti viz EN 294:1992, tabulka 4).
5.2.5.2 Tepelná rizika
Musí být splněny požadavky podle 5.2.4.3.
Musí být provedena tepelná izolace plastikačního a/nebo vstřikovacího válce. Izolace musí být takového provedení, aby při teplotě válce 240 °C nepřesahovala teplota vnějšího povrchu izolace mezní hodnoty podle EN 563:1994.
Rizikům vytvářeným změkčeným materiálem vycházejícím z odvzdušňovacího otvoru se musí zabránit ochranným krytem schopným zadržet tento změkčený materiál.
5.2.5.3 Mechanická a/nebo tepelná rizika
Teplota plastikačních a/nebo vstřikovacích válců musí být automaticky monitorována z důvodu kontroly překročení maximální dovolené mezní hodnoty. Tato mezní hodnota musí být určena výrobcem (viz 7.1.1). Dodávka elektrické energie všem topným prvkům musí být automaticky přerušena:
  • jestliže jsou maximální dovolené mezní hodnoty překročeny nebo

  • v případě závady tepelné regulace.

Požadavky uvedené v 5.2.5.3 se nevztahují na vstřikovací stroje konstruované výhradně pro zpracování pryže.
5.2.6 Výstupní prostor
Výstupní otvor musí být konstruován nebo ochranné kryty musí být upevněny tak, aby bylo zabráněno přístupu ke každému nebezpečnému pohybu otvorem, i když jsou instalovány dopravníky.
Přednostně musí být dodrženy rozměry z obrázku 10, je-li to nutné pro upevnění pevných ochranných krytů.
Obrázek 10
Rozměry výstupního prostoru
Alternativně mohou být použita následující ochranná zařízení:
  • ochranné zařízení typu I a/nebo

  • elektrosenzitivní ochranné vybavení v souladu s prEN 50100-1:1994, typ 2. Toto ochranné vybavení nesmí být používáno k ovládání stroje.

Jsou-li použity dopravníky, viz také 5.4.3.
5.3 Další bezpečnostní požadavky a/nebo opatření spojené se zvláštní konstrukcí
5.3.1 Stroje, u kterých je možný přístup celého těla mezi pohyblivý ochranný kryt prostoru formy a vlastní prostor formy
Tyto stroje musí být vybaveny přídavným bezpečnostním zařízením specifikovaným v 5.2.1.1.1 zaznamenávajícím přítomnost osob mezi pohyblivým ochranným krytem prostoru formy a vlastním prostorem formy, například elektrosenzitivním ochranným zařízením podle prEN 50100-1:1994, typ 2, nebo na tlak reagujícími nášlapnými můstky či podlahami podle prEN 1760-1:1994, kategorie 2.
Tato přídavná bezpečnostní zařízení se musí aktivovat spuštění stroje, a pokud se v tomto prostoru nacházejí osoby, musí:
  • přerušit ovládací obvod uzavíracího pohybu upínacích desek, a v případě silově ovládaného ochranného krytu přerušit ovládací obvod uzavíracího pohybu ochranného krytu a

  • zabránit vstříknutí do prostoru formy a

  • zabránit spuštění dalšího cyklu.

Jako alternativa k zaznamenání přítomnosti osob může být použit systém jednoho potvrzení (viz příloha C) nebo mechanická závora v souladu s podmínkami stanovenými v 5.3.2.
Mezi pohyblivým ochranným krytem prostoru formy a vlastním prostorem formy musí být umístěn nejméně jeden nouzový vypínač odpovídající kategorii 0 podle EN 418.
5.3.2 Stroje, u nichž je možný přístup celého těla do prostoru formy
Kromě ochranných zařízení specifikovaných v 5.2.1.1.1, a pokud je to možné, specifikovaných v 5.3.1, musí být vybaveny dalším ochranným zařízením následující stroje:
(a) stroje s horizontální uzavírací jednotkou a táhly (viz obrázek 8), u nichž
  • je rovina stání v prostoru formy a

  • e1 nebo e2 > 1200 mm,

(b) stroje s horizontální uzavírací jednotkou bez táhel (viz obrázek 9), u nichž
  • a < 850 mm a e1 > 400 mm a e2 > 400 mm nebo

  • e1 > 1200 mm nebo

  • e2 > 1200 mm,

(c) stroje s vertikální uzavírací jednotkou a táhly, u nichž
  • e1 nebo e2 > 1200 mm a

  • maximální mezera mezi upínacími deskami > 1200 mm,

(d) stroje s vertikální uzavírací jednotkou bez táhel, u nichž
  • jeden z rozměrů upínacích desek > 1200 mm a

  • maximální mezera mezi upínacími deskami > 1200 mm.

Těmito přídavnými ochrannými zařízeními musí být:
(a) zařízení, jako jsou mechanické zábrany, které brání neúmyslnému zavření pohyblivých ochranných krytů. Tato zařízení se musí spustit při každém otevíracím pohybu ochranného krytu. Před spuštěním dalšího cyklu je nutné znovu jednotlivě nastavit tato ochranná zařízení. Místo, z něhož jsou ochranná zařízení znovu nastavována, musí umožnit nerušený výhled na prostor formy. Je-li to nutné, lze použít pomůcky k pozorování.
Správná činnost těchto zařízení musí být monitorována polohovými přepínači nejméně jednou během každého pohybového cyklu ochranného krytu tak, aby se automaticky rozpoznala závada v zařízeních nebo jejich polohových přepínačích a zabránilo se spuštění veškerého dalšího uzavíracího pohybu upínacích desek.
U všech silově poháněných ochranných krytů připevněných k těmto přídavným ochranným zařízením musí být uzavírací pohyb krytu ovládán tipovacím ovládacím zařízením, které je umístěno tak, aby umožňovalo nerušený výhled na prostor formy;
(b) navíc alespoň jeden nouzový vypínač vyhovující kategorii 0 podle EN 418, vždy přístupný z vnitřku prostoru formy, na všech stranách stroje, ke kterým jsou připevněna ochranná zařízení typu III (c) navíc;
  • u strojů s horizontální uzavírací jednotkou zařízení, která zaznamenají přítomnost osob v prostoru formy, například elektrosenzitivní ochranné zařízení podle prEN 50100-1:1994, typ 2, nebo na tlak reagující nášlapné můstky či podlahy podle prEN 1760-1:1994, kategorie 2. Činnost těchto zařízení musí být v souladu s podmínkami popsanými v 5.3.1;

  • u strojů s vertikální uzavírací jednotkou systém jednoho potvrzení (viz příloha C) jako alternativa pro zařízení zaznamenávající přítomnost osob podle popisu v 5.3.1.

5.3.3 Stroje s hornotlakými upínacími deskami
Hydraulické nebo pneumatické hornotlaké vstřikovací stroje musí být vybaveny dvěma jisticími zařízeními, kterými mohou být například hydraulické zámky, aby se zabránilo neúmyslnému poklesu upínacích desek vlivem gravitace. Takové zámky musí být přednostně upevněny přímo na válec nebo co nejblíže k němu pomocí přírubových (naválcovaných nebo svařovaných) trubek nebo pouze pomocí naválcovaných spojů.
Pokud je jeden z rozměrů upínací desky větší než 800 mm a otevírací zdvih může přesáhnout 500 mm, musí být nejméně jedno jisticí zařízení mechanické. Toto mechanické jisticí zařízení se musí automaticky spustit během celého zdvihu upínací desky, pokud jsou pohyblivé ochranné kryty prostoru formy otevřené nebo pokud jsou spuštěna jiná ochranná zařízení pro prostor formy. Tam, kde není možné otevřít pohyblivý ochranný kryt prostoru formy dokud upínací deska nedosáhne maximálního otevíracího zdvihu, jsou povolena mechanická jisticí zařízení, která se spustí pouze v této poloze.
V případě poruchy jednoho jisticího zařízení musí druhé zařízení zastavit pokles upínací desky vyvolaný gravitací. Jisticí zařízení musí být automaticky monitorována tak, aby v případě poruchy jednoho z nich:
byla tato porucha automaticky rozeznána a bylo zabráněno spuštění jakéhokoliv dalšího pohybu upínací desky dolů.
Nahrávám...
Nahrávám...