dnes je 8.6.2023

Input:

51/1989 Sb., Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění účinném k 1.7.2022

č. 51/1989 Sb., Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění účinném k 1.7.2022
VYHLÁŠKA
Českého báňského úřadu
ze dne 29. prosince 1988
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
340/1992 Sb.
(k 1.7.1992)
mění
9/1994 Sb.
(k 1.3.1994)
mění, doplňuje
237/1998 Sb.
(k 1.4.1999)
mění
434/2000 Sb.
(k 1.1.2001)
ruší § 22 až 26
143/2004 Sb.
(k 1.7.2004)
doplňuje slova v § 1 odst. 1, v § 2 mění písm. a) a b), v § 37 odst. 2, v § 54 odst. 4 ruší písm. f), v § 55 mění odst. 1, nové znění § 97
298/2005 Sb.
(k 1.8.2005)
mění § 4 odst. 5, § 9 odst. 1 a 2, § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 17 odst. 2, § 21 odst. 2, § 133 odst. 2
395/2011 Sb.
(k 1.1.2012)
mění, celkem 24 novelizačních bodů
12/2013 Sb.
(k 1.2.2013)
mění § 6 odst. 7
124/2022 Sb.
(k 1.7.2022)
mění § 35, § 43 a § 55
Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě:
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
DÍL PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu”) při úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním.1)
(2) Vyhláška se nevztahuje na úpravu a zušlechťování plynů, ropy a jiných kapalin prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a na úpravu plynů a kapalin uskladňovaných v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech.2)
§ 2
Výklad pojmů
Pro účely této vyhlášky se považuje za
a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg,
b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,
c) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz apod.),
d) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,
e) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení,
f) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod.),
g) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,
h) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím takové práce, při které hrozí pracovníkovi zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace,
ch) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností,
i) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů,
j) provozně zabezpečovací systém soubor měřících a kontrolních prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot,
k) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem,
l) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž i demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,
m) úpravu nerostů soubor procesů, které na mechanických, fyzikálních, chemických nebo fyzikálně-chemických principech umožňují zlepšit jakostní znaky vydobytých nerostů tak, že se dají buď přímo použít nebo lépe zpracovat na konečné výrobky, tj. zbavit vydobyté nerosty nečistot a bezcenných součástí, s nimiž jsou v ložisku promíšeny nebo těsně spojeny a které se spolu s užitkovými nerosty vytěží. Úprava rud, uhlí a dalších nerostů se provádí tříděním, drcením, oddělováním užitkových nerostů od jaloviny (mechanická, magnetická, gravitační, flotační úprava apod.),
n) zušlechťování nerostů další zkvalitňování již očištěného nerostu, např. u uhlí briketování, u rudy pražení, peletizace a aglomerace, u žáruvzdorných jílů vypalování, u různých nerostů sušení,
o) mimořádnou událost závažný pracovní úraz, závažná událost, závažná provozní nehoda a nebezpečný stav.
§ 3
Odpovědnost a dodržování vyhlášky
Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění povinností stanovených touto vyhláškou organizací podrobně upraví organizační řád.
DÍL DRUHÝ
OBJEKTY, PRACOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ
§ 4
Vstup do objektů a na pracoviště
(1) Objekty, pracoviště a zařízení musí být ohraženy nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.
(2) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty nebo zasypány, anebo k nim musí být zamezen přístup. Poklopy a kryty musí mít potřebnou nosnost a musí být osazeny tak, aby se nemohly samovolně odsunout nebo uvolnit.
(3) Organizace určí způsob zabezpečení míst uvedených v odstavci 1 proti vstupu nepovolaných osob a lhůty jejich kontrol.
(4) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být vyznačen na bezpečnostních tabulkách3) u všech vchodů, přístupů a cest k nim.
(5) Do objektů a na pracoviště nesmějí vstupovat osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků;4) provádění namátkových kontrol dodržování tohoto zákazu a jejich rozsah a způsob určí závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu nebo jím pověřený pracovník.
(6) Vstup na pracoviště je dovolen pouze pracovníkům určeným k práci, kontrole nebo dozoru na tomto pracovišti; dalším osobám jen v doprovodu určeného pracovníka.
(7) Každý, kdo vstupuje do míst s nebezpečím pádu předmětů, musí mít ochrannou přilbu.
§ 4a
Požadavky na objekty
(1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké.
(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby pracovníci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich dobrá pracovní pohoda, zdraví nebo bezpečnost.13)
(3) Prostor, který má pracovník na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby pracovník měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.
(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro pracovníky. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků.
(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění pracovníků.
(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.
(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.
(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:
a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko,
b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,
c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,
d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,
e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod,
f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat pracovníky, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření,
g) pokud je přístup na některém místě zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.
(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.
(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.
(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.
§ 5
Provozní dokumentace
(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Pro zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem schvaluje provozní dokumentaci závodní dolu nebo závodní lomu nebo závodní.
(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.
(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení,5) technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.
(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky.
(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.
(6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.
(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.
(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, závažnému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.
§ 6
Provoz a používání objektů, pracovišť a zařízení
(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.5a
(2) Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody k použití50) a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení.
(3) Zařízení, jakož i jiné prostředky a pomůcky, které slouží provozu a jeho bezpečnosti, případně ochraně života a zdraví pracovníků, musí být stále udržována v nezávadném a použitelném stavu. Zařízení mohou uvádět do chodu nebo používat jen pracovníci určení k jejich obsluze. Zařízení mohou být používána k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených organizací.
(4) Pokud jsou ochranná zařízení poškozena nebo z naléhavých důvodů přechodně vyřazena z činnosti, musí být co nejdříve vyměněna nebo uvedena do řádného stavu. Do té doby musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna vhodnými bezpečnostními opatřeními.
(5) Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek.
(6) Při prohlídce podle odstavce 5 se též zjišťuje, zda krycí plechy nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo mřížové rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální prohlídce zjišťuje poklepem také stav svarů jejich nosných částí na vnější vady. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola pomocí defektoskopie, například kapilární metodou, zda svary nevykazují trhliny.
(7) Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný. Požadavek kontroly stavu opotřebení krycích plechů a mřížových roštů se považuje za splněný, postupuje-li se podle určené technické normy54) , týkající se navrhování konstrukcí. Kontrolovaný prvek se vymění, jestliže jeho tloušťka je menší, než stanovuje pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo ve znaleckém posudku.
§ 6a
Práce ve výškách
(1) Pokud je pracovník ohrožen pádem, propadnutím nebo sesutím z výšky nebo do hloubky 1,5 m nebo větší, musí být zajištěn proti pádu. Osobní zajištění se může použít jen v případě, kdy nelze použít kolektivní zajištění nebo toto by s ohledem na povahu práce nebo místní podmínky bylo neúčinné.
(2) Za kolektivní zajištění proti pádu se považuje ochranné nebo záchytné zábradlí, ohrazení nebo síť, které jsou dostatečně pevné, odolné a upevněné tak, aby snesly předpokládané namáhání.
(3) Za osobní zajištění proti pádu se považuje zajištění bezpečnostním pásem nebo bezpečnostním postrojem. Bezpečnostní pás smí být použit jen jako polohovací prostředek v místě, kde se při pádu z výšky nepředpokládá pohyb pracovníka volným pádem. Při použití bezpečnostního postroje bez tlumiče energie získané pádem nesmí výška volného pádu přesáhnout 1,5 m, s tlumičem pak výšku 4 m.
§ 7
Prohlídky pracovišť
(1) Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout
a) směnový technik nejméně jednou za směnu; v nepracovních směnách může organizace od prohlídek pracovišť upustit,
b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za týden.
(2) Na určených odlehlých a roztroušených pracovištích s jednoduchými provozními poměry je povinen pracoviště prohlédnout
a) směnový technik nejméně jednou za týden,
b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za 2 týdny.
(3) Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen „dozorčí orgány”) a ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly.
(4) Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány (§ 21 odst. 1 písm. d)).
§ 8
Evidence pracovníků
(1) Přesná a jednotná evidence pracovníků musí být vedena od jejich nástupu do práce až do ukončení pracovní směny.
(2) Pracovníci odpovědní za vedení evidence a dozorčí orgány jsou povinni nejpozději do jedné hodiny po skončení směny se přesvědčit, zda všichni pracovníci opustili svá pracoviště, případně byli převzati do evidence následující směny.
(3) Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání.
§ 9
Inspekční služba
(1) Ve všech pracovních i nepracovních směnách musí být zajištěna inspekční služba, jejíž organizaci a úkoly určí závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu. Touto službou může být pověřen jen pracovník způsobilý řídit likvidaci havárie (§ 18).
(2) Na pracovištích s jednoduchými provozními poměry může inspekční služba vykonávat svoji funkci i mimo pracoviště a pro více pracovišť. Pokud se na těchto pracovištích nepracuje, může závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu upustit od zajištění inspekční služby.
§ 10
(vypuštěn 9/1994 Sb.)
DÍL TŘETÍ
PRACOVNÍCI
§ 11
Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy
(1) Organizace je povinna seznámit pracovníky, kteří práce projektují, řídí, kontrolují a provádějí, s touto vyhláškou, případně se zvláštními předpisy, na které se tato vyhláška odvolává, s dalšími předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu6) a rozhodnutími orgánů státní báňské správy, a to nejméně v rozsahu potřebném pro výkon jejich funkce. Lhůty opakovaného seznámení pracovníků s těmito předpisy určí vedoucí pracovník nebo závodní dolu nebo závodní lomu. Organizace je povinna umožnit pracovníkům nahlédnout do těchto předpisů a podat jim na jejich požádání potřebné vysvětlení.
(2) Nově přijatí pracovníci musí být teoreticky i prakticky vyškolení podle osnov vydaných závodním nebo závodním dolu nebo závodním lomu a vyzkoušeni. Teoretické školení pracovníků, kteří dosud nepracovali při úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním nebo kteří takovou práci přerušili na dobu delší než 2 roky, musí trvat nejméně 8 vyučovacích hodin.
§ 12
Přidělování práce
(1) Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost7) , ověřeny teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2) Před zařazením na pracoviště ohrožené sesuvy hornin a zemin nebo průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o tom, jak si mají počínat při jejich zjištění.
(3) Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná.
(4) Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru.
(5) Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého dozoru.
(6) O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5, rozhodne organizace.
§ 13
Samostatný výkon práce
(1) Samostatným výkonem práce může organizace pověřit jen pracovníka, který dovršil věk 18 let, prošel určeným zácvikem, v němž pracoval pod dohledem určeného kvalifikovaného pracovníka a složil zkoušku z příslušných odborných znalostí a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(2) Osnovu zácviku, jeho délku a způsob zkoušek určí závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.
(3) Zácvik a zkoušku může organizace prominout pracovníkům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat, a absolventům středních odborných a vysokých škol příslušného směru.
§ 14
Obsazení pracovišť
Na pracovišti, ze kterého se není možno telefonicky nebo jiným způsobem dovolat nebo hlásit, musí být nejméně dva pracovníci. Na ostatních pracovištích může být jeden pracovník; v takovém případě organizace určí způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek pracovišť dozorčími orgány.
§ 15
Povinnosti pracovníků
(1) Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi, případně vedoucímu skupiny (dále jen „předák”) a postupovat podle § 16. V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.
(2) Kromě případů uvedených v § 12 odst. 5 nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.
(3) Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.
(4) Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi.
(5) Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh (při trhacích pracích apod.).
(6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím nesmí pracovníci používat otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace8) .
§ 16
Povinnosti při nebezpečí
Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen, pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.
§ 17
Předák a jeho povinnosti
(1) Ve skupině dvou a více pracovníků musí být určen předák.
(2) Předákem může být jen ten, kdo má potřebnou odbornou praxi a složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Náplň odborné praxe, způsob zkoušek a lhůty jejich opakování určí závodní, závodní dolu nebo závodní lomu.
(3) Předák je povinen zajistit bezpečnost pracovníků své skupiny, bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů organizace. Při zjištění závady je povinen zajistit její odstranění. Nemůže-li tak učinit a hrozí-li pracovníkům zřejmé a bezprostřední ohrožení, musí zastavit práci a odvést svou skupinu na bezpečné místo. O všech závadách a provedených opatřeních je povinen uvědomit příslušný dozorčí orgán nebo dispečera, který o případech zastavení práce uvědomí i inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. O obnovení práce platí § 15 odst. 1.
(4) Při střídání směn je předák povinen upozornit nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu dozorčímu orgánu před nástupem střídající směny.
DÍL ČTVRTÝ
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI
§ 18
Havarijní plán
Pokud je organizace povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen „havárií”),11) postupuje podle § 18a až 18e.
§ 18a
Vypracování a uložení havarijního plánu
(1) Havarijní plán musí být vypracován přehledně, stručně, srozumitelně a doplňován nebo pozměňován tak, aby odpovídal skutečnosti.
(2) Havarijní plán musí být uložen na takovém místě, aby byl kdykoliv dosažitelný osobám, jichž se týká.
(3) V případech, kdy při havárii může dojít k ohrožení pracovníků sousedního dolu nebo lomu, musí být havarijní plán projednán též se závodním takového dolu nebo lomu.
§ 18b
Části havarijního plánu
(1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zvláštních předpisů.47)
(2) V části pohotovostní jsou určeny osoby, orgány a organizace, kterým musí být havárie ohlášena jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie.
(3) V části operativní jsou uvedeny předvídatelné druhy havárií a rámcově též vlastní prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění. Dále též způsob vyhlašování poplachu pro pracovníky organizace, popřípadě báňskou záchrannou službu nebo požární útvar.
(4) V pohotovostní i operativní části havarijního plánu jsou zahrnuta i případná opatření ve vztahu k sousedním dolům nebo lomům, popřípadě k důlním dílům nebo k objektům.
(5) Mapová část obsahuje základní mapu závodu (provozovny) se zakreslením důlních děl, popřípadě další účelové mapy podle potřeb organizace, vyhotovené podle zvláštního předpisu.48) V mapové dokumentaci musí být zakresleny únikové cesty a umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.
§ 18c
Vedoucí likvidace havárie
(1) Vedoucím likvidace havárie je vedoucí pracovník nebo závodní dolu nebo závodní lomu. V případě jeho nepřítomnosti, do doby příchodu vedoucího likvidace havárie, řídí likvidaci havárie určený pracovník, který je seznámen s místními podmínkami v rozsahu potřebném pro vedení likvidace havárie. Tímto pracovníkem může být pracovník vykonávající inspekční službu (§ 9 odst. 1).
(2) Vedoucí jednotek, které se zúčastní likvidace havárie (báňská záchranná služba, požární sbory apod.) postupují při likvidaci havárie v dohodě s vedoucím likvidace havárie.
(3) Vedoucí likvidace havárie písemně určí svého zástupce pro případy, kdy nemůže vykonávat svou funkci. V době, kdy zástupce vedoucího likvidace havárie řídí zdolávání havárie, má všechna práva a povinnosti vedoucího likvidace havárie.
§ 18d
Úkoly vedoucího likvidace havárie
(1) Vedoucí likvidace havárie řídí práce na záchranu lidí a zdolávání havárie. Všechny vydané příkazy a přijatá hlášení se s uvedením času zaznamenávají. Příkazy se vyhotovují dvojmo; jedno vyhotovení obdrží osoba, která dostává příkaz, popřípadě jej dále předává, druhé vyhotovení zůstane u vedoucího likvidace havárie. Od písemného vyhotovení příkazů lze upustit v případech, kdy to není možné (řízení na místě havárie apod.).
(2) Vedoucí likvidace havárie si může ustavit jako svůj poradní orgán havarijní, popřípadě jinou komisi.
(3) Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí a případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie a dává příkazy k
a) záchraně pracovníků, zejména jejich odvolání z ohrožené oblasti,
b) povolání pohotovosti báňské záchranné stanice, popřípadě jednotek požární ochrany,
c) vyrozumění zdravotnického dispečinku záchranné služby49) a zajištění jejich doprovodu, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví pracovníků,
d) provedení evidence pracovníků, kteří jsou na pracovišti, a to zejména se zvláštním zřetelem k pracovníkům v ohrožené oblasti,
e) provedení dalších opatření určených pro vzniklou havárii v operativní části havarijního plánu,
f) informování odpovědných pracovníků sousedních dolů nebo lomů, popřípadě jiných organizací, které by havárie mohla ohrozit,
g) povolání dalších pracovníků a organizací potřebných při zdolávání havárie,
h) přísun materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie,
ch) informování příslušných orgánů o povaze nehody, průběhu záchranných prací a postupu likvidace havárie.
(4) Vedoucí likvidace havárie nesmí být po dobu trvání havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie.
(5) Za osoby stanovené v havarijním plánu, které nemohou plnit zvláštní úkoly, určuje vedoucí likvidace havárie jiné vhodné osoby.
§ 18e
Seznamování s havarijním plánem
(1) Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat v případě havárie.
(2) Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti, musí být s nimi řádně seznámeny.
(3) Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.
§ 19
Postup organizace při mimořádných událostech
(1) Organizace ohlašuje závažné pracovní úrazy, kterými jsou
a) smrtelný úraz,
b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu, anatomickou nebo funkční, životu nebezpečné poškození zdraví včetně průmyslových otrav a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů, který zároveň nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,
c) hromadný úraz, kterým je úraz, při kterém byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.
(2) Organizace ohlašuje závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, kterými jsou
a) skluzy nebo sesuvy hmot a materiálů, zřícení konstrukcí staveb nebo zařízení, výrony plynů, průvaly vod nebo zvodněných hornin, při nichž došlo k
1. ohrožení života a zdraví osob,
2. ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení,
3. ohrožení veřejných a jiných právem chráněných zájmů, nebo
4. vynucené změně technologie provozu,
b) nežádoucí únik plynu nebo kapaliny, které jsou škodlivé nebo nebezpečné,
c) hledání pohřešované osoby,
d) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace,
e) únik radioaktivních a jiných nebezpečných látek, ztráta radioaktivního zářiče a prokazatelná netěsnost uzavřeného zářiče,
f) požár nebo výbuch na pracovišti.
(3) Organizace dále ohlašuje závažnou událost, závažnou provozní nehodu a nebezpečný stav, pokud k nim dojde při používání vyhrazených technických zařízení nebo nakládání s výbušninami.
(4) Mimořádné události uvedené v odstavcích 1 až 3 je organizace povinna bezodkladně ohlásit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Tím není dotčena ohlašovací povinnost uložená jiným právním předpisem11) .
(5) Mimořádné události je organizace povinna vyhodnocovat a evidovat.
§ 20
Zachování stavu místa mimořádné události
(1) Na místě, kde došlo k mimořádné události, se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.
(2) O místě mimořádné události podle odstavce 1 pořídí organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie, svědecké výpovědi nebo jiné textové nebo audiovizuální záznamy.
DÍL PÁTÝ
ZÁKLADNÍ DOKUMENTACE
§ 21
Dokumentace a záznamy
(1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny
a) evidenční kniha, která musí obsahovat
1. základní údaje o pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích,
2. základní údaje o důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu,
3. základní údaje o způsobu úpravy a zušlechťování nerostů,
b) provozní deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání vydobytých nerostů při jejich úpravě a zušlechťování,
c) kniha mimořádných událostí, která je zároveň knihou úrazů podle jiných právních předpisů51) ,
d) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek.
(2) Závodní nebo závodní dolu nebo závodní lomu nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až d).
(3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů pro určenou dobu.
(4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok.
(5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.
ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
§ 22 až § 26
(zrušeny 434/2000 Sb.)
§ 27
První pomoc
(1) Utrpí-li pracovník na pracovišti úraz nebo náhle onemocní, musí mu být poskytnuta první pomoc a musí být dopraven s doprovodem do zdravotnického zařízení. Doprava postiženého má přednost před jinou dopravou.
(2) Jednou za 3 roky je organizace povinna zajistit školení techniků, předáků, instruktorů středních odborných učilišť a koupelářů o první pomoci.16)
(3) Ověřování znalostí ze zdravotnického minima v poskytování první pomoci musí být součástí každé zkoušky z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.
ČÁST TŘETÍ
ODVALY A ODKALIŠTĚ
§ 28
Zřizování odvalů a odkališť
(1) Odval a odkaliště musí být zřízeny v souladu s projektovou dokumentace vypracovanou podle zvláštních předpisů.17)
(2) Odval určený k ukládání hmot náchylných k samovznícení nebo z něhož mohou vycházet plynné škodliviny musí být dostatečně vzdálen od ústí vtažného důlního díla, nejméně však 60 m po převládajícím směru větru.
(3) Odval nesmí být zřízen na výchozu uhelné sloje nebo vrstvě hořlavého nerostu, není-li nad ní vrstva nehořlavých hornin o mocnosti nejméně 10 m.
§ 29
Provoz odvalů
(1) Pro provoz odvalů musí být vypracován technologický postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení a podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin, chlazení nebo hašení hořícího odvalu.
(2) Na odval mohou být ukládány nebo z něho odebírány hmoty tak, aby tím nebyly vytvářeny podmínky pro samovznícení a šíření požáru a nebyla narušena stabilita odvalu.
(3) Na odvale s hořlavými hmotami nesmí být rozděláván oheň ani sypán žhavý popel nebo struska.
(4) Odval včetně jeho neprovozovaných částí musí být kontrolován nejméně jednou za měsíc.
(5) Přístupové cesty na odval musí být označeny bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.
(6) Při ukládání a odběru hmot z hořícího odvalu musí být v ovzduší na pracovištích odvalu zjišťována přítomnost kysličníků uhelnatého a siřičitého a sirovodíku. Místa s předpokládaným a zjištěným výskytem plynných škodlivin musí být označena tabulkami.
§ 30
Odvodňování odvalů
(1) Před zřízením odvalu a před jeho postupem musí být výsypný prostor dostatečně odvodněn a zabezpečeno odvádění vody z paty odvalu.
(2) Nerovnosti a propadliny na pracovních plošinách, v nichž by se mohla shromažďovat voda, musí být průběžně urovnávány a zahrnovány nebo upraveny tak, aby voda mohla odtékat.
(3) Konečné svahy musí být upraveny tak, aby nedocházelo k hromadění srážkových vod.
§ 31
Odkaliště
(1) Pro zřizování a rekonstrukce odkališť musí být zpracován projekt, který řeší:
a) zamezení, popřípadě snížení prašnosti a jejich kontrolu,
b) ochranu před negativním ovlivněním režimu podzemních i povrchových vod v okolí odkaliště a jejich znečištěním,
c) úpravu odkaliště a jeho objektů po ukončení provozu,
d) způsob sledování jakosti a množství průsakových i povrchových vod,
e) stabilitu hrází,
f) sledování látek znečišťujících ovzduší,
g) způsob a postup naplavování,
h) bezpečnost provozu za mimořádných okolností (povodně, živelní pohromy, přerušení dodávky elektrické energie, ohrožení jakosti vody),
ch) případný odběr materiálů z odkaliště a jeho vliv na okolí.
(2) Před uvedením do provozu musí být vypracován provozní řád, která obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 též provozní dokumentaci jednotlivých objektů a zařízení.
(3) Na odkaliště se mohou ukládat jen takové materiály, pro které bylo odkaliště určeno.
(4) Odběr materiálu z odkaliště se provádí podle technologického postupu, který je zpracován v souladu s provozním řádem.
§ 32
Ochrana odvalů a odkališť proti průvalu vod a bahnin
(1) Za zdroje nebezpečí průvalu vod a bahnin (zvodněných hornin) se považují zejména plavené výsypky, neodvodněné popílkové skládky, povrchové toky a vodní nádrže.
(2) Pokud nelze zdroje nebezpečí odvodnit nebo přítokům zabránit, musí být určena ochranná opatření.
(3) Povrchové toky, vodní nádrže a stálé přítoky vod v příslušném spádovém území musí být jako možný zdroj nebezpečného přítoku vody sledovány a kontrolovány v určených lhůtách v dohodě s příslušným vodohospodářským orgánem a zakresleny do mapy.
§ 33
Dokumentace odvalů a odkališť
V mapové dokumentaci18) musí být zakreslen postup ukládání a odběru hmot.
ČÁST ČTVRTÁ
ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
DÍL PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 34
Základní ustanovení
(1) Organizace je povinna vydat pokyny pro obsluhu a údržbu zařízení, které obsahují požadavky pro zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokyny pro obsluhu a údržbu musí podle druhu zařízení obsahovat
a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,
b) povinnosti obsluhy při provozu zařízení,
c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby,
d) způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemísťování, odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,
e) způsob dorozumívání a dávání návěští,
f) umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,
g) zakázané úkony a činnosti,
h) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.
Návod pro obsluhu a údržbu vydaný výrobcem zařízení, který splňuje uvedené požadavky, může organizace prohlásit za pokyny.
§ 35
Dokumentace zařízení
(1) Před zahájením montážních prací musí být k dispozici projektová, případně výkresová dokumentace zařízení.
(2) Dokumentace zařízení musí řešit zajištění bezpečného provozu52) a údržby zařízení a musí také obsahovat nejvýše přípustné provozní hodnoty zařízení.
(3) Na zařízení mohou být provedeny pouze takové změny, které nezhorší bezpečnost práce a provozu. Změny musí být schváleny určeným pracovníkem a zaznamenány do dokumentace.
(4)  Pro všechny části zařízení, které neumožňují ruční manipulaci a mají se přepravovat, musí být v dokumentaci udána jejich hmotnost. U částí, které mají být zdvihány zdvihacím zařízením a které nejsou konstrukčně připraveny pro připevnění vázacího nebo zdvihacího prostředku, musí být určeno vázací schéma.
§ 36
Požadavky na zařízení a jeho části
(1) Zařízení musí mít potřebnou stabilitu, vyhovovat předpokládanému zatížení a namáhání a svou konstrukcí odpovídat provozním podmínkám. Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení.
(2) Zařízení, nebo jeho části, které se mohou samovolně pohybovat i po přerušení hnací síly (uvolněním, sklopením, sjetím apod.), musí být zajištěny proti nežádoucímu pohybu.
(3) Zařízení musí svým provedením umožňovat bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž. Části zařízení vyžadující častý přístup pracovníků (ovládače, maznice, seřizovací prvky apod.) musí být snadno přístupné.
(4) Zařízení nesmí svou konstrukcí a provozem způsobit požár nebo výbuch hořlavých plynů a par21) nebo prachů. Na zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.
(5) Měřicí přístroje ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečnost provozu (tlakoměry, ampérmetry apod.) musí mít výrazně vyznačenou dovolenou hodnotu měřené veličiny.
(6) Zařízení musí být zabezpečeno proti překročení nebo podkročení určených provozních hodnot nebo poloh, pokud by toto mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu.
(7) Musí být vyloučena možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z více míst současně.
(8) Části zařízení nebo materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný, pokud svým pohybem, akumulovanou energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, musí být nebezpečné části a místa trvale a výrazně označeny.
(9) Otvory zařízení, zejména zásobníků, drtičů, míchaček, nádrží a násypek, kde je nebezpečí pádu nebo propadnutí osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo jinak zabezpečeny.
(10) Zařízení technologické linky se musí dát vypnout ze stanoviště obsluhy; při tom se musí samočinně zastavit všechna zařízení linky proti toku materiálu.
§ 37
Automaticky nebo dálkově ovládaná zařízení
(1) Automaticky nebo dálkově ovládané zařízení se musí samočinně zastavit, pokud
a) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,
b) vznikne porucha v přívodu energie,
c) vznikne porucha na automatickém nebo dálkově ovládaném zařízení nebo na provozně zabezpečovacím systému.
(2) Automaticky nebo dálkově ovládané zařízení se vybaví i ručním ovládáním. Při ručním ovládání se automatické nebo dálkové ovládání vyřadí z funkce. V místě dálkově ovládaného zařízení bude zajištěno blokování znemožňující nežádoucí uvedení zařízení do chodu. Může-li změnou nastavení ovládání vzniknout stav ohrožující bezpečnost práce a provozu, zabrání se tomu vhodnými prostředky, jimiž jsou zpravidla přístupový kód nebo uzamykatelný ovládač.
(3) Automatická, dálkově ovládaná a programově řízená zařízení musí být vybavena měřicími přístroji nebo sdělovači k informování o probíhající pracovní fázi.
(4) Je-li automatické, dálkově ovládané nebo programově řízené zařízení vybaveno záznamovým zařízením, musí být údaje o provozu a stavech zařízení uchovávány nejméně po dobu 72 hodin.
§ 38
Ochranná zařízení
(1) Ochranné zařízení musí zabránit přístupu osob do nebezpečného prostoru.
(2) Ochranné zařízení nesmí znemožňovat mazání, prohlídky, seřizování nebo opravy zařízení.
(3) Ochranné zařízení musí plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie.
(4) Otvory ochranného krytu musí mít velikost volenou s ohledem na ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení.23)
(5) Ochranný kryt musí svým provedením umožňovat obsluhu zařízení bez jeho odnímání.
§ 39
Ovládače a sdělovače
(1) Zařízení musí mít hlavní ovládač umožňující odpojení od zdroje energie.
(2) Zařízení poháněné dvěma nebo více motory se samostatnými spouštěcími ovládači musí být vybaveno alespoň jedním ovládačem, kterým lze zastavit celé zařízení.
(3) Ovládač musí svým provedením vyloučit možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí. Nesmí dovolit současné zapojení nežádoucích funkcí a musí mít označení poloh, případně funkcí a zařízení, které ovládá.
(4) Ovládač určený pro použití v mimořádných situacích musí být snadno a rychle dosažitelný ze stanoviště obsluhy, výrazně označen a dobře viditelný. Ovládače zařízení, jejichž provoz nesmí být z bezpečnostních důvodů přerušen, musí být označeny jednotným způsobem.
(5) Ovládač musí být chráněn nebo umístěn tak, aby nemohlo dojít k nežádoucímu ovládání zařízení pádem horniny nebo předmětů.
(6) Sdělovače mimořádných situací musí být provedeny tak, aby jejich signály byly výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku.
§ 40
Potrubí
(1) Potrubí musí být bezpečně uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu.
(2) Pokud je zavěšeno více potrubí, musí být každé z nich zavěšeno samostatně a na ostatních nezávisle.
(3) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékají látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenosti po 30 m, a to
a) u požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),
b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá).
Označení musí být také u každé odbočky a armatury potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.
(4) Kanály pro potrubí musí být nehořlavé,. Nejsou-li průchozí, musí být zakryty odnímatelnými kryty.
§ 41
Části zařízení pod podlahou a na plošinách
(1) Pro obsluhu a údržbu zařízení nebo jeho části uložené pod podlahou musí být ponechán dostatečně volný prostor bezpečně přístupný, větraný a podle potřeby osvětlený a odvodněný.
(2) Plošiny pro obsluhu a údržbu zařízení musí být pevné, bezpečně přístupné po schodech nebo žebřících a opatřeny zábradlím podle § 80 odst. 6 a 7. V odůvodněných případech může být zábradlí odnímatelné. Podlahy plošin nesmí být kluzké.
§ 42
Provozovny a stanoviště obsluhy zařízení
(1) V provozovně a na stanovišti obsluhy zařízení musí být provozní dokumentace.
(2) Stanoviště obsluhy stabilního zařízení musí být určeno tak, aby obsluha mohla zařízení bezpečně ovládat a kontrolovat. U zařízení musí být ponechán volný prostor pro obsluhu o šířce nejméně 0,8 m; u elektrického zařízení musí být tato šířka podle zvláštního předpisu.25) Uvedené rozměry musí být dodrženy do výše nejméně 2,1 m.
(3) Podlaha nesmí být kluzká a musí být tak pevná, případně podle potřeby dočasně vyztužena, aby snesla nejvyšší předpokládané zatížení, a to i při nutných pracích na příslušných zařízeních (údržba, montáž apod.).
(4) V provozovně se stálou obsluhou musí být telekomunikační zařízení napojené na dispečink, případně jiné určené místo.
(5) V době, kdy je zařízení mimo provoz nebo bez dohledu, musí být dveře do provozovny zamknuty. Za přítomnosti pracovníků v provozovně musí být alespoň jedny dveře odemčeny. Dveře se musí otvírat směrem ven a být nehořlavé. Organizace určí, kdy musí být provozovna vybavena zařízením pro kontrolu vstupujících osob.
(6) Nepovolaným je vstup do provozovny zakázán. Tabulka s tímto zákazem musí být umístěna na vnější straně všech vstupních dveří.
(7) V provozovně mohou být uloženy jen pomůcky a materiál potřebný pro provoz zařízení.
(8) Pro údržbu mobilních zemních a stavebních strojů, motorových vozidel, motorových vozíků a lokomotiv musí být zřízena odstavná místa nebo garáže.
(9) Stanoviště stálé obsluhy zařízení musí být chráněno před nepříznivými povětrnostními vlivy.
§ 43
Obsluha zařízení
(1) Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který
a) splňuje požadavky § 13,
b) dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice; v případě obsluhy zařízení v rámci soustavné přípravy na povolání může obsluhu zařízení konat osoba mladší 18 let pod stálým dozorem pověřené osoby,
c) splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami26) , odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu27) , a to podle druhu zařízení; tato povinnost se vztahuje rovněž na obsluhu motorových manipulačních vozíků s vlastním pohonem,
d) byl seznámen s provozní dokumentací.
(2) Řidič lokomotivy musí být před zkouškou podle § 13 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 13 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů.
(3) Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem, určí je organizace.
§ 44
Povinnosti obsluhy
(1) Před zahájením provozu zařízení ve směně je obsluha povinna překontrolovat jeho stav podle provozní dokumentace. Zařízení může uvést do chodu jen při správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení.
(2) Před uvedením zařízení do chodu je obsluha povinna se přesvědčit, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení. Není-li to možné, je povinná dát předem na ohrožená místa výstražné znamení způsobem určeným provozní dokumentací.
(3) Obsluha je povinna zajistit odstranění zjištěných závad na zařízení. Zjistí-li závadu nebo poškození, který by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, musí zařízení ihned zastavit a zajistit proti nežádoucímu uvedení do chodu. Nemůže-li obsluha závadu odstranit, ohlásí to předákovi nebo jinému určenému pracovníkovi.
(4) Během provozu je obsluha povinna sledovat chod zařízení a tam, kde je to předepsáno, zaznamenávat určené údaje.
(5) Pokud provozní dokumentace nestanoví jinak, je obsluha povinna při odchodu ze svého stanoviště zařízení vypnout a zajistit je proti zásahu nepovolaných osob a nežádoucímu uvedení do chodu.
§ 45
Uvedení zařízení do provozu
Zařízení může být uvedeno do provozu jen v prostředí a podmínkách, pro které je určeno, a po provedení předepsaných prohlídek, zkoušek a revizí.
§ 46
Provoz zařízení
(1) Pro ovládání zařízení, kromě automaticky ovládaného zařízení, musí být určena obsluha.
(2) Za chodu mohou být čištěny a mazány jen ty části zařízení, které nevytvářejí nebezpečí úrazu, a to pouze z místa, kde pracovník není ohrožen provozem zařízení. Části zařízení, které je možno dle výrobce čistit a mazat za chodu, vyznačí organizace v provozní dokumentaci, včetně vyznačení místa a určení nářadí a pomůcek k provádění těchto činností.
(3) Pohonné hmoty nesmí být doplňovány za chodu motoru, pokud provozní dokumentace neurčí jinak.
(4) Zařízení musí být při ruční výměně nástrojů nebo jiných prvků zastaveno a zajištěno proti uvedení do chodu, pokud zařízení nebo jeho upínací části nejsou konstruovány pro bezpečnou ruční výměnu nástrojů za pohybu.
(5) Vznikají-li při provozu zařízení škodliviny, musí být účinně zneškodňovány.
§ 47
Údržba, montáž a demontáž zařízení
(1) Údržba zařízení musí být prováděna v rozsahu a lhůtách určených provozní dokumentací. O jejich výsledcích musí být vedeny záznamy.
(2) Organizace rozhodne, zda k zajištění bezpečnosti práce nebo provozu je nutné vypracovat pracovní postup pro montáž nebo demontáž zařízení.
(3) Organizace je povinna pracovníky provádějící údržbu vybavit měřícími přístroji, nářadím a ostatními pomůckami potřebnými pro zajištění bezpečnosti práce a provozu.
(4) Vyžaduje-li to povaha údržbářských prací, musí být zařízení vypnuto a zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Po ukončení těchto prací a po odjištění zařízení zkontroluje pracovník, určený provozní dokumentací, správnou funkci zařízení.
DÍL DRUHÝ
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
Oddíl první
Požadavky na zřizování elektrických zařízení
§ 48
Základní ustanovení
(1) Elektrická zařízení musí svým provedením odpovídat prostředí a prostorům,20) ve kterých jsou provozována, a to zejména z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výbuchu uhelného prachu nebo jiných látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.
(2) Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu.
§ 49
Elektrická stanice a rozvodná zařízení
(1) Elektrická stanice29) musí být umístěna a provedena tak, aby elektrické zařízení v ní nebylo vystaveno nepříznivým vlivům, zejména působení vody a prachu a nebezpečí mechanického poškození.
(2) Do uzavřené elektrické stanice mohou vstupovat jen pracovníci určení k obsluze nebo údržbě elektrických zařízení, kteří splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.26)
(3) V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu.
(4) V elektrické stanici a před elektrickým rozvaděčem nesmí být skladován materiál a musí zde být udržován volný prostor pro obsluhu a údržbu.
§ 50
Kabely a kabelová vedení
(1) Kabely musí být ukládány, spojovány a připojovány tak, aby nebyly nepříznivě namáhány nebo poškozovány a aby napětí v tahu nebylo přenášeno na vodiče.
(2) Uložené, avšak nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.
(3) Rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení a nesmí ležet ve vodě a na blátivých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a proti znečištění.
(4) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem určenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.
§ 51
Kabely pohyblivých zařízení
(1) Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel.
(2) Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani jiná spojovací armatura.
(3) Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.
(4) Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být stroj vybaven zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.
(5) Vlečný kabel napájený ze soustavy s uzemněným uzlem musí být samočinně odpojen od napětí při přerušení ochranného vodiče nebo musí být použito proudového chrániče v přívodu pro napájení vlečného kabelu.
(6) Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulace s vlečným kabelem určí provozní dokumentace.
§ 52
Ovládací a bezpečnostní obvody
(1) Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.
(2) Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným obvodem.30) Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.
(3) Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro dopravu a nakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení. Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.
(4) Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný vodič nesmí být použito sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.
(5) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být
a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo
b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo
c) u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.
(6) Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.
§ 53
Plovoucí čerpací stanice
(1) Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.
(2) Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.
(3) Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.
(4) Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.
§ 54
Bezpečnostní tabulky a vybavení
(1) U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!”, u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí být také tabulka „Vysoké napětí - životu nebezpečno!”.
(2) U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky „Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!” a „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!”. U ostatních rozvodných zařízení, pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s živými částmi, musí být tabulka „Výstraha - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!”.
(3) V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci při úrazu elektrickým proudem.
(4) V uzavřené elektrické stanici musí být
a) dielektrický koberec,
b) dielektrické rukavice v pouzdře,
c) zkoušečka napětí,
d) zkratovací souprava,
e) záchranný izolační hák,
f) bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu.31)
Oddíl druhý
Provoz elektrických zařízení
§ 55
Vedoucí elektrotechnik
(1) Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazeného elektrického zařízení určí organizace vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami26a) . U organizace upravující nebo briketující uhlí musí vedoucí elektrotechnik splňovat odbornou kvalifikaci v rozsahu vysokoškolského vzdělání získaného v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku.
(2) Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami55) .
§ 56
Práce na elektrickém zařízení
(1) Práce na elektrickém zařízení pod napětím,32) kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně.
(2) Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn a, není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.
(3) Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost.26) ,32)
(4) Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.32)
§ 57
Údržba elektrických zařízení
(1) Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 47 a zvláštních předpisů.33)
(2) Způsoby a lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.
(3) Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda
a) elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány,
b) vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (ochranné uzemnění, kryty apod.),
c) je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.
(4) Nadproudové ochrany do 1 kV musí být zkoušeny před uvedením do provozu a dále nejméně
a) jednou za 3 roky u zařízení s příkonem větším než 100 kVA,
b) jednou za 5 let u ostatních zařízení. V prostorách bez nebezpečí výbuchu se tyto zkoušky provádí jen u zařízení zajišťujících stupeň dodávky I.34)
(5) Přímé nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.
(6) Na releových ochranách a automatikách musí být prováděny
a) primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí
1. při uvedení elektrického zařízení do provozu,
2. místo každé třetí sekundární zkoušky,
b) sekundární zkoušky
1. na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok,
2. u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky,
3. u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.
(7) Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.
(8) Pro zkoušky releových ochran a automatik musí být k dispozici provozní dokumentace.
Oddíl třetí
Osvětlování
§ 58
Vybavení pracovníků osobními svítidly
(1) Pracovníci, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů, nebo na tato místa docházejí, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.36)
(2) Ostatní pracovníci, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.
§ 59
Výdej a převzetí důlních osobních svítidel
(1) Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.
(2) Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.
(3) Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.
§ 60
Zacházení s důlními osobními svítidly
(1) Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.
(2) Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otvírat ani opravovat.
(3) Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání.
(4) Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.
§ 61
Osvětlení pevnými svítidly
(1) Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.
(2) Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů37) a musí být kontrolován.
(3) Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.
(4) Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.
§ 62
Místa se stálým osvětlením
(1) Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít
a) stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,
b) zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,
c) ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.),
(2) Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.
(3) Ostatní mobilní stroje (buldozery, nakladače, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.
(4) Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kdy by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.
DÍL TŘETÍ
STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
Oddíl první
Stroje pro zemní a stavební práce
§ 63
Rypadla a nakladače
(1) Řidič je povinen při rýpání pozorovat řez i pracovní plošinu a sledovat, zda se neprojevují příznaky případného sesuvu hmot.
(2) Při zjištění nebezpečí sesuvu je řidič povinen zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo, upozornit ohrožené pracovníky a vzniklou situaci ohlásit.
(3) Manipulovat s lopatou nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno.
(4) Lopata může být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí sesuvu hmot. Lopata při tom musí být položena a mít uzavřenou klapku. Řidič je povinen po vyčištění lopaty se přesvědčit, zda pracovník, který čistil lopatu je v bezpečné vzdálenosti.
(5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje.
(6) Při provozu rypadla nebo nakladače se nikdo nesmí zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. Pomocník řidiče (mazač) se může zdržovat jen v místech a za podmínek určených řidičem nebo provozní dokumentací. Z určeného místa se může vzdálit jen se souhlasem řidiče. Začátek a konec své práce je povinen vždy sdělit řidiči.
(7) Stroj musí být vybaven nejméně dvěma podkládacími klíny proti ujetí, pokud není zajištěn proti ujetí svou konstrukcí.
Oddíl druhý
Stroje a zařízení pro dopravu
§ 64
Vrátky
(1) Vrátek nebo pohonná stanice pro dopravu na úklonných dopravních cestách musí mít odlehčovací brzdu.
(2) Hlavní ovládač (vypínač) nesmí být umístěn mezi dopravovaným vozidlem a vrátkem nebo pohonnou stanicí.
(3) Vrátek a pohonná stanice musí mít ochranný kryt zamezující vtažení končetiny mezi lano a buben nebo lano a kotouč.
§ 65
Lana a spojovací zařízení pro dopravu hmot
(1) Lano a spojovací zařízení používané pro dopravu hmot musí vykazovat
a) u vlečných vrátků nejméně čtyřnásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu vrátku,
b) u pohonných stanic při dopravě nekonečným lanem nejméně šestinásobnou počáteční bezpečnost vzhledem k největšímu tahu pohonné stanice zvětšenému o předpětí v laně.
(2) Lano musí být odloženo, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost podstatně snížila, zejména
a) jsou-li dráty vnější vrstvy zeslabeny o více než polovinu svého průměru,
b) přibývá-li nápadně počet zlomených drátů,
c) dosáhne-li celkový jmenovitý průřez viditelných zlomených drátů na desetinásobku výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku lana hodnoty více než 20 procent z celkového nosného průřezu lana,
d) při poškození lana (smyčka, uzel, vytlačená vložka apod.), které nelze odstranit (zkrácením lana apod.).
(3) Spojovací zařízení se nesmí samovolně odpojit a musí být k lanu připojeno úvazkem.
§ 66
Lanové kotouče a kladky
Volně zavěšený lanový kotouč a kladka musí mít zajištění proti vypadnutí lana a 2 na sobě nezávislá kotvení.
§ 67
Průmyslové a důlní úzkorozchodné lokomotivy
Průmyslová a důlní úzkorozchodná lokomotiva musí mít nejméně 2 nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru. Účinnost provozní brzdy musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při přepravě hmot delší než 40 m.
§ 68
Důlní vozy
(1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro přepravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.
(2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit.
(3) Vůz s čelními stěnami, který se může používat i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla.
(4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.
Oddíl třetí
Energetická a ostatní zařízení
§ 69
Kompresory pro výrobu stlačeného vzduchu
(1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu kompresorů.
(2) Mezi kompresorem a vzdušníkem, pokud není kompresor přímo spojen se vzdušníkem, nebo mezi kompresorem a tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura.
(3) Mezi uzavírací armaturou a pístovým nebo šroubovým kompresorem musí být pojistný ventil a u turbokompresoru a rotačního kompresoru zpětná klapka a přepouštěcí ventil, pokud soustrojí není řešeno jako kompaktní.
(4) Turbokompresor musí mít zařízení, které upozorní obsluhu na nedovolené zvýšení teploty stlačeného vzduchu za strojem a teploty oleje a na pokles tlaku oleje. Ke sledování teploty stlačeného vzduchu musí být na vhodných místech teploměry.
(5) U vícestupňového pístového kompresoru musí být na výtlačné straně každého stupně tlakoměr a pojistný ventil.
(6) Pojistný ventil musí být nastaven tak, aby po jeho otevření nemohlo nastat překročení přípustného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. Funkcí pojistného ventilu je obsluha
Nahrávám...
Nahrávám...