5.6.5
Systémy Just-In-Time a Kanban v rámci distribučních
procesů
Prof. Ing. František Němec, Ph.D.
V posledních letech se význam systémů Just-In-Time a Kanban v
oblasti výrobních a logistických operací velmi posílil. Systém Kanban (systém TPS - Toyota Production System) byl vyvinut japonskou firmou Toyota
Motor Company v 50. a 60. letech. Filozofie spočívá v tom, že díly a
materiály by se měly dodávat přesně v tom okamžiku, kdy je výrobní proces
potřebuje. Jde o optimální strategii jak z nákladového hlediska, tak z
hlediska úrovně služeb. Systém Kanban lze použít pro jakýkoliv výrobní proces,
který zahrnuje opakující se operace.
NahoruJIT
Systémy Just-In-Time (JIT) jsou nadstavbou systému Kanban, propojují
nákup, výrobu a distribuci. Primárními cíli systému JIT je minimalizovat
zásoby, zlepšit kvalitu výrobků, maximalizovat efektivnost výroby a poskytovat
optimální úroveň zákaznického servisu. Ve své podstatě jde o určitou
podnikatelskou filozofii.
Ideou systému JIT je potřeba eliminovat jakékoliv ztráty. To
je v přímém rozporu s tradičním pojetím tzv. "Just-In-Case“, podle kterého se
na skladě udržují velké pojistné zásoby právě pro případ, že by jich
bylo potřeba. Podle systému JIT se ideální ekonomické objednací množství rovná
1 jednotce, pojistné zásoby se považují za nepotřebné a jakékoliv zásoby
na skladě by se měly vyloučit.
Mnohé firmy principy JIT s úspěchem využily. Zejména průmyslové
podniky z oblasti výroby kovových výrobků, automobilů, elektroniky nebo
potravin a nápojů, které systém JIT implementovaly, dosáhly na jeho základě
řady přínosů.
NahoruPřínosy JIT
Systém JIT poskytuje podniku přínosy ve čtyřech základních
oblastech: zlepšení obratu zásob, lepší zákaznický servis, zmenšení
skladového prostoru a zlepšení doby odezvy. Zavedení systému JIT může dále vést
i ke snížení distribučních nákladů, nižším nákladům na přepravu, zvýšení
kvality výrobků od dodavatelů a ke snížení počtu dopravců a dodavatelů.
NahoruProblémy zavádění JIT
Přestože systémy JIT nabízejí řadu výhod a přínosů, nelze přehlížet
i jistá omezení a problémy, které v sobě skrývají. Tyto problémy lze shrnout do
tří kategorií: výrobní plánování daného závodu, výrobní plány dodavatelů a
rozmístění dodavatelů.
Pokud musíme kvůli nestejnoměrné poptávce přizpůsobovat výrobu,
budeme potřebovat vyšší hladinu zásob. Položky lze vyrábět v průběhu období
s váznoucí poptávkou, i když jich bude zapotřebí až později. Zásoby
hotových výrobků mají vyšší hodnotu, neboť reprezentují určitý věcný přínos; z
jejich zastarání, poškození nebo ztráty tedy pro podnik vyplývá větší finanční
riziko.
Někdy však může být vysoký stav zásob ve spojení s
rovnoměrným výrobním plánem pro podnik výhodnější než proměnlivá výroba s
menšími zásobami. Pokud navíc v podniku vznikají vysoké náklady při vyčerpání
zásob z důvodu zpomalení nebo výpadků výroby, pak nemusí být systém JIT
pro podnik optimálním řešením. Systém JIT snižuje hladinu zásob až do bodu, kde
již existuje pouze malá nebo žádná pojistná zásoba a nedostatek dílů může
nepříznivě ovlivňovat výrobní operace.
Druhou kategorií problémů, spojených s JIT, jsou výrobní plány
dodavatelů. Úspěch systému JIT závisí na tom, zda budou dodavatelé schopni
poskytovat díly v souladu s výrobním plánem podniku. Menší a častější
objednávky mohou vyústit ve vyšší objednací náklady a je nutno je brát v
úvahu při kalkulaci úspor nákladů ze snížených hladin zásob. Když budou
dodavatelé vyrábět v mnoha malých výrobních sériích, zvýší se jim výrobní
náklady a náklady na přestavení linek. Dodavatelé tedy obecně zaznamenají
vyšší náklady, pokud nebudou schopni získat adekvátní přínosy ze zavedení
podobného systému zase vůči svým dodavatelům.
Geografická poloha dodavatelů. S rostoucí vzdáleností mezi
dodavatelem a podnikem se zvyšuje i kolísavost a nepředvídatelnost dodacích
dob. Zvyšují se i dodací náklady, neboť je nutno používat dodávky, kdy se
nevyužívá celý ložní prostor dopravního prostředku. Proměnlivost doby přepravy
může způsobit vyčerpání zásob, které naruší celé výrobní plánování; pokud se
tato skutečnost skombinuje s vyššími dodacími náklady za jednotku, pak se může
stát, že celkové náklady jsou vyšší než úspory v nákladech na udržování
zásob.
Dalšími problémy, které mohou představovat překážku
implementace systému JIT, jsou odpor ze strany zaměstnanců, nedostatečná
podpora podnikových systémů, neschopnost definovat úroveň servisu, nedostatečné
plánování a přesun zásob na dodavatele.
Systém JIT má celou řadu dopadů pro řídící pracovníky logistiky.
Správná implementace JIT vyžaduje, aby podnik plně integroval všechny
logistické činnosti. Vyžádá si to mnohé kompromisy, ale bez koordinace, kterou
…
