7.3.4
Neúrazové neodkladné stavy
MUDr. Vít Mareček
NahoruBolest na hrudi a srdeční infarkt
Náhlá bolest na hrudi je většinou příznakem srdeční příhody, vzniklé
na základě nedostatečného krevního zásobení srdečního svalu okysličenou krví,
způsobeného zúžením věnčitých tepen.
NahoruPříznaky infarktu
Varovné příznaky srdečního infarktu jsou:
-
Nepříjemný tlak na hrudi. Může se projevit nepříjemný tlak,
pálení až bolest ve středu hrudníku, trvající více než několik minut, nebo
které se opakovaně vrací.
-
Nepříjemné pocity v horní polovině těla. Může se projevit bolest
nebo nepříjemný pocit v jednom nebo obou ramenech, zádech, krku, dolní čelisti,
nebo v oblasti žaludku.
-
Pocit zkráceného dechu. Často se dostavuje současně, nebo i před
nepříjemnými tlaky na hrudi.
-
Mohou se vyskytnout i další příznaky jako pocení, bledost,
nevolnost, zvracení, bušení srdce, úzkost a strach o život.
Včasná léčba může zastavit srdeční příhodu v jejím dalším rozvoji.
Srdeční příhoda může být zastavena léky a následnými postupy, otevírajícími
uzavřenou srdeční tepnu nejúčinněji, je-li s nimi započato do 60 minut od
začátku příznaků. Pokud se u někoho objeví varovné příznaky, ihned přivoláme
ZZS. Rychlá akce zachraňuje životy. Neotálet déle než 5 minut!
V průběhu srdečního infarktu krevní sraženina blokuje krevní proud v
části srdce. Srdeční sval začíná odumírat. Čím delší čas uplyne bez léčby, tím
vzniká větší riziko nevratného poškození.
Léky pomáhají rozpustit krevní sraženinu, stejně jako následné
léčebné postupy umožní zprůchodnit srdeční tepny a tak zastavit další průběh
srdečního infarktu. Včasná léčba minimalizuje poškození srdce a zvětšuje šanci
na uzdravení.
NahoruZásady účinné pomoci při infarktu
Aby pomoc mohla být účinná, je třeba léčbu zahájit do jedné hodiny
od začátku příznaků. Zpoždění může být smrtelné. Jsme-li postiženi příznaky
srdečního infarktu, často otálíme s vyhledáním lékařské pomoci příliš dlouho,
protože:
-
nerozpoznáme varovné příznaky srdeční příhody a myslíme si, že
to, co cítíme, představuje cosi jiného,
-
nejsme ochotni si připustit, že příznaky mohou být vážné,
-
jsme zaskočeni náhlou změnou svého zdravotního stavu,
-
nerozpoznáme důležitost dalšího vyšetření v nemocnici.
Příliš mnoho osob, postižených srdečním infarktem, čeká dvě i více
hodin od prvních příznaků, než vyhledají lékařskou pomoc. Zdržení může skončit
smrtí, nebo přetrvávajícím poškozením srdce.
Poškození srdce významně snižuje schopnost žít naplno.
NahoruVyšší riziko srdečních příhod
Také v České republice jsou srdeční onemocnění nejčastější příčinou
úmrtí dospělé populace. U mužů se toto riziko zvyšuje po 45. roce věku. U žen
se častěji vyskytuje po menopauze, obvykle po 50. roce. Další rizikové faktory
jsou:
-
předchozí srdeční infarkt nebo srdeční angína,
-
výskyt časného srdečního onemocnění v rodině – u otce (bratra)
do 55 let, u matky (sestry) do 65,
-
cukrovka,
-
zvýšený cholesterol v krvi,
-
vysoký krevní tlak,
-
kouření cigaret,
-
nadváha,
-
nedostatečná fyzická aktivita (omezení pohybu).
Pokud registrujeme jeden nebo více těchto rizikových faktorů, je
rozumné obrátit se na svého lékaře, který nám poradí, jak riziko srdeční
příhody snížit.
NahoruPostup v případě pochyb o infarktu
Nejistota je normální. Většina z nás si myslí, že srdeční příhoda
musí být náhlá a velké intenzity. Mnoho srdečních příhod začíná pomalu jako
středně silná bolest nebo nepříjemný, dosud nepoznaný pocit v oblasti hrudníku.
někteří z nás si během prvních příznaků nemusí být vůbec jisti výjimečností
takové situace. Příznaky se mohou krátce objevit a zase zmizet. Ani ti z nás,
kteří již prodělali srdeční infarkt, nemusejí rozpoznat nové příznaky, protože
další příhoda se může projevit zcela odlišně. Naučme se varovné příznaky
srdečního infarktu registrovat, zapamatovat a především nebrat na lehkou váhu.
Dokonce i když si nejsme zcela jisti, měli bychom varovné příznaky za infarkt
považovat, dokud se v nemocnici tato možnost spolehlivě nevyloučí.
PRVNÍ POMOC: Přivoláme ZZS. Uklidňujeme postiženého. Zabráníme mu v
pohybech, přesvědčíme ho, aby se pohodlně posadil do polohy v polosedě.
Uvolníme mu oděv (např. povolíme utaženou kravatu, rozepneme límeček od
košile). Zajistíme dostatek čerstvého vzduchu. Přesvědčíme ho, aby nejedl,
nepil, nekouřil, svlažení rtů a jazyka kapesníkem namočeným ve vodě je možné.
Pokud se již postižený léčí pro srdeční onemocnění (stav po srdečním infarktu,
srdeční angína), doporučíme mu, aby si vzal své léky. Do příjezdu ZZS budeme
opakovaně sledovat základní životní funkce postiženého, při srdeční zástavě
zahájíme resuscitaci, včetně AED, je-li na pracovišti k dispozici.
NahoruDušnost a astmatický záchvat
Nejčastější příčinou náhlé vzniklé dušnosti je astmatický záchvat.
Jedná se o alergickou reakci, způsobující stažení svalstva ve stěně průdušek,
zvýšenou tvorbu hlenu a jeho zadržování ve zúžených průduškách. Mnoho dospělých
trpí rovněž tzv. chronickou obstrukční plicní chorobou (zkratka CHOPN), která
při náhlém zhoršení může svými příznaky napodobovat astmatický záchvat. Rozdíl
většinou poznáme až jako ztíženou odpověď na přednemocniční neodkladnou péči,
poskytovanou záchranáři či přivolaným lékařem. Postup první pomoci bude v obou
případech týž.
NahoruPříznaky astmatického záchvatu
Příznaky astmatického záchvatu jsou:
Ztížené dýchání, postiženému se obtížně hovoří.
Prodloužený, sípavý až pískavý výdech.
Úzkostné chování postiženého.
Kůže bývá bledá až s namodralým zbarvením.
PRVNÍ POMOC: Přivoláme ZZS. Uvolníme oděv postiženého a zajistíme
dostatek čerstvého vzduchu. Pokud máme na pracovišti k dispozici soupravu pro
oxygenoterapii, podáváme postiženému 100% kyslík maskou připevněnou na obličej,
obvykle v dávce 6 až 10 l/min, při dechové tísni i více. Doporučíme postiženému
polohu vsedě se zapřením dolních končetin. Pokud se postižený léčí na astma a
má u sebe léky ve spreji, doporučíme mu, aby jich užil – ne více než 2 dávky
opakovaně po 5 minutách.
NahoruMozková mrtvice
Ateroskleróza, neboli kornatění tepen, postihuje všechny cévy v
těle. Nejdříve v srdci, v pozdějším věku i v mozku, jakož i v dalších orgánech
(ledviny, střevo). Mozková mrtvice je většinou způsobena obdobným mechanismem
jako srdeční infarkt, tj. zúžením a ucpáním mozkových cév a následným odumřením
mozkové tkáně za touto překážkou. Nebo může dojít k prasknutí mozkové cévy s
následným krvácením, většinou u lidí s neléčeným nebo nedostatečně léčeným
vysokým krevním tlakem. Vždy se jedná o náhlou a dramatickou příhodu, která se
může rychle zhoršovat až ke smrti. Stav názorně popisuje lidové rčení: "Trefil
ho šlak.“
NahoruPříznaky mozkové mrtvice
Příznaky mozkové mrtvice jsou:
-
Náhlá slabost, brnění tváře, paže, nebo nohy, zejména na jedné
polovině těla.
-
Náhlá zmatenost, zhoršená výslovnost či rozumění řeči.
-
Náhlé zhoršení vidění jedním nebo oběma očima.
-
Náhlé zhoršení chůze, závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace
pohybů.
-
Náhlá těžká bolest hlavy z neznámé příčiny.
Pokud se u někoho objeví jeden nebo více z těchto příznaků,
neotálejme. Musíme okamžitě přivolat ZZS. Čím dříve, tím lépe. Můžeme tak
zabránit dlouhodobé invaliditě u nejčastějšího typu mozkové mrtvice. Minuty se
počítají! Každý, u koho se objeví varovné příznaky mozkové mrtvice, potřebuje
léčbu co nejdříve. Přivoláním ZZS se dostane postižený dříve do nemocnice.
Léčbu zahájí již lékař ZZS.
PRVNÍ POMOC: Pokud je postižený při vědomí, snažíme se ho do
příjezdu ZZS uklidňovat. Optimální je poloha vleže na zádech s mírně podloženou
hlavou a horní polovinou těla. Hlavu nesmíme předklánět, aby se nezhoršovala
průchodnost dýchacích cest (dýchání – kyslík pro mozek!). Nejíst, nepít,
nekouřit, svlažení rtů a jazyka kapesníkem namočeným ve vodě je možné. Při
poruchách základních životních funkcí resuscitujeme. Pokud postižený zvrací,
uložime ho do zotavovací polohy na boku.
NahoruKřeče
Porucha vědomí s celkovými křečemi těla je většinou projevem
chronického onemocnění mozku zvaného epilepsie. Onemocnění se projevuje v
záchvatech, které mají více typů, nejčastějším typem je tzv. "velký záchvat“.
Toto onemocnění je častěji vrozené, ale může být i získané, např. po poranění
mozku, nebo u chronických alkoholiků.
Většina nemocných o své nemoci ví, užívá pravidelně léky a dodržuje
životosprávu. Záchvat může vyvolat např. fyzická námaha, stres, hlasitá hudba,
světelné záblesky, alkohol. Často sám nemocný cítí, že se záchvat blíží (aura).
Nejprve dochází ke ztuhnutí všech svalů, nemocný padá k zemi, někdy s
počátečním výkřikem. Následují záškuby se střídáním napětí svalů. Postižený si
může pokousat jazyk. Můžeme pozorovat pěnu u úst, často krvavě zbarvenou.
Záchvat křečí trvá většinou desítky sekund, ukončí se většinou do 2 minut. Po
křečích bývá postižený několik minut zmatený, má pocit fyzického vyčerpání,
může se pomočit či pokálet.
PRVNÍ POMOC: Pokud jsme svědky počátku záchvatu, snažíme se zabránit
pádu a následnému poranění. Když pacient křečuje, snažíme se zabránit jeho
poranění při křečích, z jeho okolí odstraníme všechny ostré předměty: Na druhé
straně není nezbytné potlačovat křeče příliš silným držením či přilehnutím.
Nevkládejme nic do úst postiženého či mezi zuby. Není třeba se bát zapadnutí
jazyka, většina postižených se po záchvatu sama rozdýchá. Pokud náhodou dojde k
zástavě dechu, dýchací cesty zprůchodníme záklonem hlavy a přizvednutím brady,
event. zahájíme umělé dýchání z úst do úst (optimálně s dýchací maskou či
alespoň dýchací rouškou, které by měly být k dispozici v lékárničce na
pracovišti). Když postižený nabude vědomí, zkontrolujeme základní životní
funkce. Při přetrvávání poruchy vědomí uložíme postiženého do zotavovací polohy
na boku. Pokud se jedná o známého epileptika, který po záchvatu nabyl plně
vědomí a nijak se nezranil, přivolání ZZS či jiného lékaře není třeba. Při
přetrvávajícím bezvědomí, při opakování záchvatu, nebo pokud se jedná o první
záchvat, ZZS přivoláme.
NahoruAlergie a anafylexe
Alergie (přecitlivělost) je nepřiměřená obranná reakce našeho
organismu, setká-li se opakovaně s cizorodou látkou. Příčinou je průnik
alergenu (látky, na kterou je jedinec přecitlivělý) do organismu. Alergeny jsou
cizorodé látky, nejčastěji bílkovinného původu, obsažené např. v potravinách,
lécích, rostlinných pylech, žihadlech různého hmyzu apod. Alergie se nejčastěji
projevují kožními příznaky (svědění, zarudnutí, otok, kopřivka), nebo
slizničními příznaky (rýma, slzení). Ve formě průduškového astmatu se jedná o
alergický zánět sliznice dýchacích cest, projevující se typickou dušností z
křečovitého stažení průdušek.
NahoruAnafylaxe
Anafylaxe (anafylaktický šok) je život ohrožující alergická reakce
celého organismu, která se u vnímavých osob může rozvinout během několika
minut, ba i desítek sekund, při opakovaném styku se spouštěcím faktorem.
Postihuje zejména krevní oběh, do kterého se uvolňují chemické látky, které
rozšiřují krevní cévy a zužují dýchací cesty. Následkem toho krevní tlak prudce
klesá, je porušeno dýchání. Množství kyslíku, které se dostává k životně
důležitým orgánům, se kriticky snižuje. Anafylaxe se projevuje celkovou
slabostí, mdlobou, nevolností, zvracením. Rychle vznikají otoky v…
