6.5.5
Návrh monitorovací vyhlášky
Energetický regulační úřad
I. Důvodem předložení návrhu vyhlášky je zajištění provedení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen "novela energetického zákona").
Novela energetického zákona zásadním způsobem rozšiřuje povinnost Energetického regulačního úřadu (dále jen "úřad") monitorovat hospodářskou soutěž a trh s energiemi. Novela dále zavádí zcela nový institut indexu zajištění obchodníka a nově též upravuje provoz srovnávacího nástroje v gesci úřadu. Oblasti uvedené právní úpravy jsou na zákonné úrovni promítnuty do nových zmocnění pro vyhlášky vydávané Energetickým regulačním úřadem, konkrétně se jedná o ustanovení § 98a odst. 2 písm. q) až s) energetického zákona. Pro koncepční provázanost všech tří oblastí zvolil Úřad cestu jejich sloučení do jedné vyhlášky. Úřad se též domnívá, že je vhodné, aby podzákonná právní úprava těchto nových oblastí působnosti úřadu vešla v účinnost současně se zákonem, proto je přistoupeno k zahájení legislativního procesu ještě v době, kdy je v pozdní fázi legislativního procesu návrh novely energetického zákona.
II. Povinnost úřadu provádět monitoring trhu s energiemi je podrobně specifikována v § 17 odst. 7 písm. j) energetického zákona. Novela energetického zákona oblasti monitoringu značně rozšiřuje a zavádí mimo jiné i rozsáhlejší povinnost úřadu monitorovat stav hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a plynem včetně jeho transparentnosti, dále úroveň maloobchodních cen elektřiny a plynu, uplatňované smluvní podmínky včetně omezujících nebo nepřiměřených smluvních podmínek a smluvních pokut, a též nabídky tzv. dynamických a kvazidynamických smluv. Ačkoliv byl již doposud úřad v určité úzké míře povinen tyto jevy monitorovat, chyběla stěžejní povinnost licencovaných subjektů adekvátní informace poskytovat a úřad neměl zmocnění pro stanovení potřebných účinných nástrojů k jejich sběru.
Úřad má na základě zmocnění v § 98a odst. 2 písm. q) energetického zákona určit náležitosti, rozsah, členění, termíny a způsob předkládání informací nezbytných pro monitoring výše uvedených oblastí.
Návrh vyhlášky navazuje na novou povinnost držitelů licence předkládat úřadu informace potřebné pro monitorování výše uvedených oblastí a stanovuje povinnost obchodníků s elektřinou nebo plynem a výrobců elektřiny nebo plynu, kteří mají minimálně 1000 odběrných míst zákazníků připojených na hladině nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh, předkládat úřadu informace o svém portfoliu odběrných míst za období uplynulého kalendářního čtvrtletí (v měsíčním členění), a to do dvacátého pátého kalendářního dne měsíce následujícího po konci tohoto čtvrtletí. Podrobné členění a rozsah předkládaných informací pak určují přílohy č. 1 až 4 (pro dodavatele elektřiny, plynu, operátora trhu a datové centrum).
III. V reakci na nedávnou energetickou krizi a související utlumení nebo ukončení činnosti dodavatelů elektřiny a plynu zavádí novela energetického zákona institut indexu zajištění obchodníka. Jeho smyslem je získat přehled o tom, jaké množství elektřiny nebo plynu má obchodník dopředu smluvně zajištěno na stanovené období za účelem zajištění dodávky spotřebitelům a podnikajícím fyzickým osobám, s nimiž tento obchodník sjednal dodávku energie za pevnou cenu. Index zajištění obchodníka by tedy měl být pro zákazníky informačním zdrojem, podle kterého lze určit, zda obchodník své zasmluvněné dodávky dostatečně dopředu zajišťuje či zda jeho obchodní strategie je spíše riziková. Poté, co obchodník s elektřinou nebo plynem stanoví hodnotu indexu k 31. březnu a 30. září kalendářního roku, je povinen tuto hodnotu oznámit úřadu a zveřejnit informaci o dosažené úrovni hodnoty indexu na svých internetových stránkách. V případě, že hodnota indexu přesahuje 70 %, obchodník není povinen zveřejňovat její přesnou výši a postačí zveřejnění informace o tom, že hodnota indexu je vyšší než 70 %.
Novela energetického zákona vymezuje index zajištění obchodníka a určuje základní pravidla pro jeho výpočet. Úlohou úřadu je pak na základě zmocnění v § 98a odst. 2 písm. s) energetického zákona vyhláškou určit, jakým způsobem má být index vypočítán včetně způsobu stanovení predikce množství elektřiny nebo plynu, tj. hodnoty potřebné pro výpočet samotného indexu. Návrhem vyhlášky je toto zmocnění naplněno především prostřednictvím přílohy č. 5.
IV. Již v současné době je na internetových stránkách úřadu poskytována služba srovnávače nabídek dodavatelů elektřiny a plynu, nicméně doposud dodavatelé poskytovali informace pro tuto službu na dobrovolné bázi. Novela energetického zákona v § 17j zavádí zákonné vymezení srovnávacího nástroje jako informačního systému veřejné správy, jehož funkcí je porovnávat nabídky (tj. ceny a podmínky) dodávek elektřiny a plynu pro zákazníky odebírající elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky s roční spotřebou plynu do 630 MWh. Obchodníci s elektřinou a plynem mají nově povinnost úřadu tyto relevantní informace o nabídkách dodávek elektřiny a plynu poskytovat.
Za účelem sběru informací, které mají být obsažené ve srovnávacím nástroji, stanovuje návrh vyhlášky podle zmocnění v § 98a odst. 2 písm. t) energetického zákona termíny, rozsah a způsob jejich poskytování. Obchodníci s elektřinou a plynem budou povinni podle § 4 návrhu vyhlášky poskytovat informace úřadu nejpozději pět pracovních dnů od uveřejnění nabídky či její změny. Rozsah poskytovaných informací je určen přílohou č. 6.
V. S ohledem na výše uvedené Energetický regulační úřad předkládá návrh vyhlášky.
VYHLÁŠKA
ze dne ... 2025,
o předkládání informací pro monitorování maloobchodního trhu s elektřinou a s plynem, o způsobu stanovení hodnoty indexu zajištění obchodníka a o poskytování informací o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu porovnávaných srovnávacím nástrojem (monitorovací vyhláška)
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. q), r) a s) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. ...:
§ 1
NahoruPředmět úpravy
(1) Tato vyhláška stanoví
a) náležitosti, rozsah a členění informací nezbytných pro monitorování stavu hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem, úrovně maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňovaných smluvních podmínek, včetně uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách na trhu s elektřinou a s plynem, nabídek smluv s dynamickým určením ceny nebo jiným způsobem určení ceny přímo závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem, jejich rizik a vlivu na vývoj cen dodávek elektřiny a plynu a termíny a způsob předkládání těchto informací,
b) způsob stanovení predikce množství elektřiny nebo plynu pro stanovení indexu zajištění obchodníka a způsob stanovení hodnoty indexu zajištění obchodníka a
c) termíny, rozsah a způsob poskytování informací o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu porovnávaných srovnávacím nástrojem a jejich změnách.
Stanovený předmět úpravy vyhlášky vycházející ze zmocnění v § 98a odst. 2 písm. q) až s) energetického zákona.
§ 2
Informace pro monitorování stavu hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem, úrovně maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňovaných smluvních podmínek
(1) Souhrnné informace za kalendářní čtvrtletí, jejichž náležitosti, rozsah a členění jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce, předkládá do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po skončení tohoto čtvrtletí Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen "Úřad") vyplněním formuláře dostupného na serveru provozovaném Úřadem nebo nahráním CSV nebo JSON souboru v šabloně dostupné na tomto serveru
a) obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny, který první den kalendářního čtvrtletí dodává elektřinu nejméně do 1 000 odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu na hladině nízkého napětí, a
b) obchodník s plynem nebo výrobce plynu, který první den kalendářního čtvrtletí dodává plyn nejméně do 1 000 odběrných míst zákazníků s roční spotřebou plynu do 630 MWh.
(2) Souhrnné informace o dodávkách elektřiny nebo plynu za kalendářní měsíc, jejichž náležitosti, rozsah a členění jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce, předkládá Úřadu operátor trhu do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce zpřístupněním v informačním systému operátora trhu.
(3) Souhrnné informace o sdílení elektřiny za kalendářní měsíc, jejichž náležitosti, rozsah a členění jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, předkládá Úřadu datové centrum do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce zpřístupněním v informačním systému datového centra nebo zasláním XLSX souboru.
Jedná se o základní stavební kámen monitorování stavu hospodářské soutěže na maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem, úrovně maloobchodních cen elektřiny a plynu a uplatňovaných smluvních podmínek ze strany ERÚ. Ustanovení je koncipováno tak, že základní informace o struktuře trhu předkládá úřadu OTE (odst. 2). Obchodníci předkládají informace o struktuře svého portfolia, účtovaných cenách a uplatňovaných smluvních podmínkách. Tyto informace není možné získat z jiných zdrojů (např. od OTE nebo od provozovatelů distribučních soustav) než od samotných obchodníků a jsou přitom zcela zásadní pro získání uceleného obrazu o situaci na maloobchodním trhu a navazující monitoring. Informace klíčové pro monitoring sdílení elektřiny a jeho dopadu na hospodářskou soutěž bude předávat Elektroenergetické datové centrum (odst. 3).
Ustanovení § 2 odst. 1 návrhu vyhlášky určuje, kteří obchodníci s elektřinou nebo plynem a výrobci elektřiny nebo plynu předkládají úřadu informace potřebné pro monitoring maloobchodního trhu. Jedná se konkrétně o obchodníky, kteří k prvnímu dni vykazovaného kalendářního čtvrtletí dodávali alespoň do 1000 odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu na hladině nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh. Hranice 1000 odběrných míst byla stanovena ze dvou hlavních důvodů. Zaprvé zajišťuje pokrytí více než 99 % (elektřina 99,7 %, zemní plyn 99,6 %) všech odběrných míst, což fakticky představuje celý maloobchodní trh pro maloodběratele. Zadruhé, u obchodníků s nižším počtem odběrných míst není zcela jasné, jestli se jedná o aktivní dodavatele ve smyslu evropské legislativy, a dále z hlediska hospodárnosti nelze předpokládat, že budou mít interní systémy natolik robustní, aby bylo zajištěno bezchybné reportování bez neúměrných dodatečných nákladů.
První den kalendářního čtvrtletí byl určen jako rozhodný den kvůli potenciálním velkým fluktuacím počtu OM v průběhu roku. Nebylo by racionální odvozovat povinnost poskytovat informace od stavu pro jednotlivé měsíce čtvrtletí. To by mohlo vést k situaci, kdy by obchodník musel např. první kalendářní měsíc čtvrtletí vykazovat, druhý a třetí kvůli poklesu OM pod hranici by vykazovat nemusel. Čtvrtletní aplikace stanovené hranice je dostatečná z hlediska vyvarování se příliš velkému odchýlení mezi stavovými a tokovými veličinami (např. počet OM a dodávka), což by mohlo nastat např. při roční frekvenci předkládání údajů.
Obchodníci a výrobci předkládají informace za uplynulé kalendářní čtvrtletí prostřednictvím vyplnění formuláře dostupného na serveru provozovaném úřadem, případně nahráním CSV nebo JSON souboru tamtéž. Podrobný rozsah, náležitosti a členění informací upravují přílohy č. 1 a 2 k návrhu vyhlášky. Předávání údajů s měsíčním vzorkováním je vhodné mj. pro zpřesnění inflačních statistik ČSÚ.
Dalšími povinnými subjekty jsou operátor trhu a datové centrum. OTE zpřístupňuje informace měsíčně prostřednictvím informačního systému operátora trhu, který požadované informace obsahuje. Datové centrum předkládá informace též měsíčně, a to prostřednictvím zaslání XLSX souboru, výhledově pak též zpřístupněním ve svém informačního systému. Podrobný rozsah požadovaných informací upravují přílohy č. 3 (operátor trhu) a č. 4 (datové centrum) k návrhu vyhlášky.
§ 3
NahoruIndex zajištění obchodníka a predikce množství elektřiny nebo plynu pro jeho stanovení
Způsob stanovení predikce množství elektřiny nebo plynu pro stanovení indexu zajištění obchodníka a způsob stanovení hodnoty indexu zajištění obchodníka jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
Ustanovení § 3 upravuje odkaz na přílohu č. 4 k návrhu vyhlášky, která stanovuje podrobný způsob určení hodnoty indexu zajištění obchodníka včetně způsobu stanovení predikce množství elektřiny nebo plynu.
§ 4
NahoruInformace o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu porovnávaných srovnávacím nástrojem
Obchodník s elektřinou nebo plynem poskytuje Úřadu informace o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu pro zákazníky odebírající elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky s roční spotřebou plynu do 630 MWh v rozsahu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce nejpozději 5 pracovních dnů od uveřejnění nabídky nebo její změny vyplněním formuláře dostupného na serveru provozovaném Úřadem a nahráním XLSX souboru v šabloně dostupné na tomto serveru.
Ustanovení § 4 určuje termín a způsob poskytnutí informací o nabídkách dodávek elektřiny nebo plynu porovnávaných srovnávacím nástrojem. Obchodník s elektřinou nebo plynem poskytuje úřadu tyto informace nejpozději 5 pracovních dnů od uveřejnění nabídky či její změny. Informace se poskytují vyplněním formuláře dostupného na serveru provozovaném úřadem a nahráním XLSX souboru s detailem nabídek a ceníků tamtéž. Podrobný rozsah poskytovaných informací stanovuje příloha č. 5 k návrhu vyhlášky.
Webový formulář bude soužit k obecné správě portfolia nabídek prezentovaných ve srovnávacím nástroji a samotné nabídky budou reprezentovány a poskytnuty nahráním XLSX souboru s několika formuláři, které odpovídají datovému modelu produktů a ceníků a obsahují základní kontroly správnosti a úplnosti. Lhůta pro poskytnutí informací v délce 5 pracovních dnů byla zvolena tak, aby byl na jedné straně splněn požadavek na aktuálnost poskytovaných informací vyplývající z eurokonformního výkladu energetického zákona a zároveň nepředstavovala nepřiměřené nároky pro adresáty právní normy. Lze předpokládat, že specifikace nabídek jsou v naprosté většině známy s dostatečnou časovou rezervou před jejich uveřejněním, a v praxi tak budou obchodníci informace poskytovat s předstihem, což technické řešení srovnávacího nástroje umožní.
§ 5
Přechodná ustanovení
(1) Informace podle § 2 odst. 1 se poprvé předkládají po celém uplynulém kalendářním čtvrtletí po účinnosti této vyhlášky.
(2) Informace poskytované podle § 4, které se týkají platných nabídek dodávek elektřiny nebo plynu uveřejněných přede dnem účinnosti této vyhlášky, se poskytují nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky.
Z důvodu souběžného legislativního procesu novely energetického zákona a návrhu vyhlášky, při respektování pravidla, že právní účinnost podzákonné právní úpravy nemůže předběhnout právní účinnost zákona, je z hlediska právní jistoty postaveno najisto, kdy je poprvé aktivována povinnost předávat informace podle § 2 odst. 1 návrhu vyhlášky. Obchodník s elektřinou nebo plynem a výrobce elektřiny nebo plynu je poprvé povinen předávat informace pro monitoring maloobchodního trhu až za takové kalendářní čtvrtletí, které celé uplynulo až po účinnosti vyhlášky.
Přechodná ustanovení také pamatují na nabídky již platné v okamžiku účinnosti vyhlášky. Na poskytnutí informací o těchto nabídkách podle § 4 návrhu vyhlášky budou mít obchodníci čas dva měsíce od účinnosti vyhlášky. Jelikož účinnost ustanovení § 17j energetického zákona, kterým je zaveden srovnávací nástroj, stanovuje novela energetického zákona na první den sedmého kalendářního měsíce po dni vyhlášení zákona (tj. pravděpodobně 1. října 2025), přechodné ustanovení poskytuje obchodníkům dostatečný časový prostor pro poskytnutí informací o již zveřejněných nabídkách, aniž by kompromitovalo úplnost a aktuálnost obsahu srovnávače od okamžiku jeho oficiálního úplného uvedení do provozu.
§ 6
NahoruÚčinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2025.
… 