8.3.5.4
Zvýšení protiskluznosti ploch se znečišťovanými
povrchy
Ing. Antonín Dušátko
NahoruHistorický pohled
Po určení adhezních součinitelů bezpečného pohybu osob se ukázalo,
že v celé řadě provozních podmínek nelze stanovené součinitele smykového tření
dodržet, a to i při pravidelném úklidu a čištění příslušných ploch. Jednalo se
zejména o technologie či provozy, kde nelze únik kapalin vyloučit, jako jsou
kuchyně, jatky, plavecké stadiony atd., dále pak o činnosti vázané na
povětrnostní vlivy (kupř. v zemědělství) a konečně o provozy sice s
nežádoucími, ale přesto existujícími úniky zejména olejů a mastnot, jako např.
v dřívějších obrobnách. V naznačených podmínkách byla snaha problém řešit
zejména zdrsňováním povrchů podlahovin nebo vytváření plastických výstupků, ale
bez výrazného úspěchu.
Určitých výsledků bylo dosaženo u plastických reliéfních
podlahovin, u kterých po polití vodou je výstupek dříve suchý, neboť voda z něj
rychleji steče. Pokud ale dojde k znečištění jakéhokoliv povrchu látkami s
vysokou přilnavostí, jako jsou mastnoty, zůstane i na výstupcích film příslušné
látky a celý povrch je stejně kluzký, jako kdyby na něm žádný reliéf nebyl.
NahoruPenízkovité podlahoviny
Naznačený problém se podařilo řešit využitím efektu deformační
práce, potřebné k postupnému stlačení pružného materiálu, do něhož se zamáčkne
výstupek z jiného materiálu o vyšší tvrdosti, než má deformovaný materiál.
Odpor, který klade deformovaný materiál přesouváním výstupku vlivem působení
síly (od hmotnosti pohybující se osoby) způsobí stejný efekt jako třecí síla
mezi dvojicí třecích materiálů. Uvedeného odporu lze tudíž využít místo
klasického smykového tření při řešení protiskluznosi u trvale kluzkých
povrchů.
Penízkovité podlahoviny, jejichž výroba byla u nás zahájena před
cca 25 lety, lze stále ještě spatřit kupř. v dopravních prostředcích (zejména
autobusech a tramvajích), ale i na podlahách řady stavebních objektů. Pro
jejich funkčnost je ale nutno zajistit následující podmínku:
Výrazného zvýšení protiskluznosti u všech
běžných penízkovitých
podlahovin lze dosáhnout pouze za předpokladu
použití
obuvi s měkkou podešví.
Pokud uvedená podmínka není splněna, potom chůze po penízkovitých
podlahách je vždy spojena s větším rizikem uklouznutí, než chůze po klasických
hladkých podlahách za stejných podmínek.
NahoruPodlahoviny opatřené výtlakovým prostorem
Vzhledem k tomu, že výše uvedenou podmínku nelze vždy splnit,
ukázaly se penízkovité podlahoviny při řešení problému zvýšení protiskluznosti
znečištěných povrchů jako málo efektivní. Konečné řešení problému se podařilo
pomocí podlahovin s výtlakovým prostorem. Takovéto podlahoviny, které mají
provedenu protismykovou úpravu základní plochy, po které se chodí, jsou pod
touto plochou opatřeny ještě volným prostorem. Po došlápnutí na stykovou plochu
se příslušná kapalina vytěsní do volného – výtlakového prostoru.
Jako podlahoviny s výtlakovým prostorem se mohou označit pouze
takové, u kterých velikost výtlakového prostoru dosahuje minimální hodnoty 4
ml/0,01m2. Jsou označovány značkou "V“ a doplňkovým číslem, které
udává hodnotu výtlakového prostoru. V praxi se lze setkat s těmito
hodnotami:
NahoruPřehled požadavků na protiskluznost
Dále uvedený přehled požadavků na protiskluznost podlah může pro
zaměstnavatele a zodpovědné zaměstnance být orientační pomůckou při výběru
vhodných podlahových krytin, zejména u objektů a prostor se zvýšeným nebezpečím
uklouznutí. Výchozí hodnota protiskluznosti (součinitel smykového tření) nové podlahoviny je ale v provozu snižována působením celé řady provozních
vlivů, jako jsou nečistoty apod., ale kupř. i usazovaný prach.
Jednotlivé hodnotící skupiny s odpovídajícími stupni sklonu ve
vazbě na související hodnoty součinitele smykového tření jsou uvedeny v
následujícím přehledu:
Podlahové materiály ve skupině R 10 splňují nejméně a ve skupině R
13 nejvíce požadavky na protiskluznost.
Pro usnadnění orientace zaměstnavatelů, jakož i zodpovědných
zaměstnanců v dané problematice slouží následující přehled:
