5.7
Vyhláška o agrovoltaické výrobně elektřiny
redakce EnergetikaInfo.cz
Ve Sbírce zákonů vyšla dne 19. prosince 2024 vyhláška č. 425/2024 Sb., o agrovoltaické výrobně elektřiny. Vyhláška je účinná od 1. ledna 2025.
Zákonem č. 183/2024 Sb. byla do zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOZPF"), zavedena nová právní úprava schvalování záměrů agrovoltaické výrobny elektřiny. Tyto záměry budou provozovány při současném zemědělském obhospodařování pozemku jako dvojí využití zemědělské půdy bez odnětí této zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu.
Podle § 8a ZOZPF se agrovoltaickou výrobnou elektřiny rozumí energetické zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu, které splňuje podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a které je umístěno na zemědělské půdě odpovídající dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství s druhem zemědělské kultury stanovené prováděcím právním předpisem, pokud je zemědělská půda současně zemědělsky obhospodařována podle zákona o zemědělství. Zařízení splňující podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, které je nezbytnou součástí agrovoltaické výrobny elektřiny, bude považováno za součást agrovoltaické výrobny elektřiny i v případě, že není součástí dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství.
Zákon č. 183/2024 Sb. vložil do § 22 odst. 3 ZOZPF zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství, aby vyhláškou stanovila druhy zemědělské kultury evidované podle zákona o zemědělství, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, a podmínky týkající se podoby nezbytných zařízení agrovoltaické výrobny elektřiny, maximálního výkonu, technického provedení, referenčního výnosu, následné rekultivace, protierozní ochrany, zachování drenáží a závlahových systémů a dalších technických parametrů zajišťujících soulad záměru agrovoltaické výrobny elektřiny se zemědělským obhospodařováním půdy.
Přijetí právní úpravy bylo nezbytné za účelem využití nového režimu schvalování záměrů agrovoltaické výrobny elektřiny, který nevyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Bez stanovení podmínek, které jsou ve vyhlášce obsaženy podle výše uvedeného zmocnění, nelze tento nový režim upravený v ZOZPF využít.
§ 1 – Předmět úpravy
Ustanovení vyjmenovává jednotlivé oblasti, které vyhláška upravuje. Jedná se o oblasti obsažené ve zmocnění k přijetí vyhlášky obsaženém v § 22 odst. 3 ZOZPF.
§ 2 – Druhy zemědělské kultury
Ustanovení § 3 vyhlášky stanoví druhy zemědělské kultury na zemědělské půdě, na kterých může být realizován záměr agrovoltaické výrobny elektřiny – jedná se o zemědělské kultury vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, plocha s kontejnery a plocha s lanýži. Všechny tyto druhy zemědělské kultury jsou blíže vymezeny v nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3e, § 3f, § 3g, § 3h, § 3k a § 3o).
Vyjmenované kultury představují charakteristiku, která se musí nacházet na řešené ploše, přičemž v případě vinic, chmelnic a ovocných sadů se bude zpravidla shodovat též s druhem zemědělské půdy podle § 1 odst. 2 ZOZPF. V případě školek či ploch s kontejnery (byť toto může nastat i u jiných kultur) se příslušné kultury budou nacházet na zemědělské půdě, která je svou vlastní charakteristikou odlišná od charakteristiky jednotlivých druhů zemědělské půdy podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Je však nutné upozornit, že v souladu s § 8a ZOZPF může být agrovoltaická výrobna elektřiny provozována pouze na zemědělské půdě ve smyslu ZOZPF, tj. i v případě ploch s kontejnery se vždy musí jednat o půdu, která nebyla odňata ze zemědělského půdního fondu – zpravidla se může jednat o půdu, která je tímto způsobem využívána na základě výjimky uvedené v § 3 odst. 3 písm. b) ZOZPF.
Vzhledem k technické infrastruktuře, kterou je nutno vybudovat (vyvýšená konstrukce, nutnost pevného kotvení v zemi a vedení kabeláže) jsou zejména vinice, chmelnice a ovocné sady (popř. školky) vhodné pro realizaci agrovoltaické výrobny elektřiny, neboť je u nich možné vybudovat konstrukci s fotovoltaickými panely, aniž by významně překážela zemědělské činnosti. V těchto kulturách se již dnes k jinému účelu používají nosné konstrukce např. jako nosné prvky pro vedení vinné révy nebo pro umístění ochranných sítí proti krupobití atd. Instalace konstrukcí agrovoltaické výrobny elektřiny v rámci těchto systémů zemědělské produkce proto přinese možné synergie s konstrukcemi sloužícími zemědělským účelům.
Zemědělská kultura plocha s kontejnery odkazuje na koncept zemědělství v kontejnerech, což je moderní přístup pěstování plodin, při kterém jsou rostliny pěstovány v kontejnerech nebo nádobách namísto pěstování v půdě. Pěstování v kontejnerech má řadu výhod, jako je lepší kontrola nad podmínkami růstu, minimalizace spotřeby půdy a vody a také možnost optimalizace využití prostoru. Umístění agrovoltaické výrobny elektřiny na ploše s kontejnery je technicky řešitelné, kontejnerovny obsahují horní konstrukci (tzv. stínoviště), na kterou je možné panely instalovat. V současné době roste zájem pěstitelů rostlin v kontejnerech o využití agrovoltaické výrobny elektřiny ve svých podnicích. Evidence zemědělské kultury plocha s kontejnery slouží zejména pro možnost pobírání dotace a administrace v rámci společných organizací trhu pro příslušné sektory, ale plocha s kontejnery není způsobilá pro poskytnutí základní podpory příjmu pro udržitelnost, platby pro malé zemědělce a základní celofaremní ekoplatby. To považujeme za další argument pro způsobilost těchto ploch k výstavbě agrovoltaické výrobny elektřiny.
Trvalá kultura plocha s lanýži byla do nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, doplněna nařízením vlády č. 53/2023 Sb. na základě zvýšené poptávky ohledně pěstování lanýžů. Dosud je tato kultura v Česku evidována na poměrně malé ploše, ale předpokládá se její rozšiřování. S ohledem na to, že se jedná o zemědělsky obhospodařovanou půdu, která je osázená mykorhizními sazenicemi stromů nebo keřů, které jsou naočkovány lanýžem, jeví se jako vhodné uvést i tuto kulturu do výčtu kultur, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na níž má být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny.
V případě jmenovaných kultur nabízí instalace agrovoltaické výrobny elektřiny řadu ekonomických výhod. Zemědělci mohou diverzifikovat své příjmy o příjem za vyrobenou elektřinu, případně získat svůj vlastní zdroj elektřiny pro vlastní spotřebu, přičemž zejména ovocnářství, vinohradnictví a školkařství včetně následného zpracování a skladování jejich produkce jsou energeticky náročné obory s vyšší spotřebou elektřiny. Fotovoltaické moduly poskytují částečný stín, což může být pro některé odrůdy výhodné, zejména v oblastech s vysokými teplotami nebo intenzivním slunečním zářením a rovněž se sníží výpar vody z půdy, což může vést ke snížení spotřeby vody potřebné k zavlažování a ke zlepšení výnosů a kvality plodin. Vhodné umístění fotovoltaických modulů může rovněž zlepšit odolnost zemědělské kultury proti přízemním mrazíkům a houbovým chorobám.
Záměrem je, aby agrovoltaická výrobna elektřiny byla zaváděna tam, kde budou její vedlejší benefity (synergie se zemědělskou produkcí) největší. Vzhledem ke skutečnosti, že na půdě s agrovoltaickou výrobnou elektřiny bude zachováno zemědělské hospodaření, bude možné pobírat na tyto díly půdních bloků zemědělské platby. Zároveň se ovšem na uživatele těchto pozemků budou vztahovat všechny povinnosti stanovené zákonem o zemědělství, legislativou EU a prováděcími předpisy.
Vybudování technické infrastruktury je v případě zakládání nové agrovoltaické výrobny elektřiny společně s novým sadem, vinicí nebo jinou stanovenou kulturou možné provést ještě před výsadbou rostlin, tedy před formální změnou kultury v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále jen "LPIS"). Obdobně při potřebě obnovy výsadby dřevin v sadu, vinici nebo jiné trvalé kultuře dočasně nebude díl půdního bloku splňovat požadavky nařízení č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, pro příslušnou kulturu. Tyto situace mohou nastat relativně často vzhledem k tomu, že životnost některých výsadeb je výrazně kratší než životnost konstrukcí agrovoltaické výrobny elektřiny, která může být několik desítek let. Kromě ukončení životnosti výsadby může být potřeba její obnovy vyvolána také vlivem agrometeorologických vlivů (zemědělským suchem, vymrznutím), působením škůdců a chorob rostlin apod.
Aby vyhláška umožnila provozovatelům agrovoltaických výroben elektřiny reagovat na uvedené situace, obsahuje § 3 odst. 2 možnost umístit na dobu nejvýše 2 let agrovoltaickou výrobnu elektřiny také na zemědělské kultuře úhor (§ 3c nařízení č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů) v případě založení nové zemědělské kultury vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, plocha s kontejnery nebo plocha s lanýži současně s realizací záměru agrovoltaické výrobny elektřiny, nebo v případě obnovy těchto kultur.
Kultura úhor byla zvolena proto, že při zakládání vybraných zemědělských kultur současně s realizací agrovoltaické výrobny…
