Soukromoprávní původci

9.3.3

Soukromoprávní původci

PhDr. Radomír Ševčík

 NahoruVymezení soukromoprávních původců

Soukromopávní půsovdci:

• podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku,

• právnické osoby,

• podnikající fyzické osoby,

• politické strany,

• politická hnutí,

• občanská sdružení,

• odborové organizace zaměstnavatelů,

• církve,

• náboženské společnosti,

• členové profesních komor,

• profesní komory (v případě, že jsou profesní komory zřízeny zákonem, pohlíží se na ně jako na veřejnoprávní, tedy určené původce),

• nadace,

• nadační fondy,

• obecně prospěšné společnosti,

• likvidátoři,

• správci konkurzních podstat,

• živnostníci zapsaní v živnostenském rejstříku.

Mezi soukromoprávní původce patří tedy všichni ti původci, kteří nejsou vyjmenováni v § 3 odst. 1 písm. a) - h) archivního zákona, avšak ne každý soukromoprávní původce je povinen podle § 3 odst. 2 archivního zákona uchovávat dokumenty vzniklé z jeho činnosti a u těchto dokumentů umožnit provedení výběru archiválií. Z plejády soukromoprávních původců jsou pro potřeby archivního zákona vybráni pouze ti původci, kteří jsou vyjmenováni v § 3 odst. 2 písm. a) - e) tohoto zákona. Pro tyto vyjmenované původce se stanovují v archivním zákoně určité, minimální povinnosti. Ostatní soukromoprávní původci stojí z hlediska archivního zákona mimo jeho pozornost. To znamená, že pokud se bude v rámci této a následujících kapitol nadále hovořit o soukromoprávních původcích, jsou myšleni pouze ti původci, kteří jsou vyjmenováni v § 3 odst. 2 písm. a) - e) archivního zákona.

 NahoruPovinnosti soukromoprávních původců

Pro soukromoprávní původce, jak jsou vyjmenováni v § 3 odst. 2 písm. a) - e) archivního zákona, vyplývají ze zákona především dvě následující povinnosti:

• uchovávat dokumenty tak, jak jsou vyjmenovány v příloze č. 1 archivního zákona,

• umožnit výběr archiválií z uchovávaných dokumentů podle přílohy č. 1 archivního zákona.

 NahoruUchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií

Soukromoprávní původci mají v archivním zákoně v podstatě stanoveny pouze dvě povinnosti, a to uchovávat dokumenty vzniklé z jejich činnosti a umožnit u těchto dokumentů provedení výběru archiválií.

Již v předcházející kapitole bylo řečeno, že ne každý soukromoprávní původce má povinnost uchovávat dokumenty vzniklé z jeho činnosti a u těchto dokumentů umožnit příslušnému archivu provedení výběru archiválií. Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za podmínek stanovených archivním zákonem:

• podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k archivnímu zákonu,

• politické strany, politická hnutí, občanská sdružení, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti,

• profesní komory,

• členové profesních komor jen v případech, pokud dokumenty vzniklé z jejich činnosti jsou veřejnými listinami,

• nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti,

• likvidátoři v případě dokumentů původce, který je v likvidaci, a správci konkurzní podstaty v případě dokumentů původce, na kterého byl prohlášen konkurz.

Ustanovení pro kritéria výběru archiválií a provádění výběru archiválií platí obdobně jako u určených původců.

• Sankce:

  • v případě, že původce neuchovává dokumenty nebo neumožní oprávněné osobě provést výběr archiválií, dopustí se správního deliktu, za nějž mu může být udělena pokuta do výše 5000 Kč (je myšleno uchovávání těch dokumentů, které jsou vyjmenovány v příloze č. 1 archivního zákona),

  • likvidátor se dopustí přestupku tím, že neprovede řádné skartační řízení nebo neumožní výběr archiválií, za což mu může být udělena pokuta do výše 50 000 Kč.

Výběr archiválií provádí vždy příslušný archiv, v jehož archivně-metodickém dohledu se původce nachází. U soukromoprávních původců je výběr archiválií prováděn zejména v rámci mimoskartačního řízení, ale může být také prováděn v rámci skartačního řízení, pokud toto považuje soukromoprávní původce za účelné a rozhodne se pro tento způsob vyřazování dokumentů.

 NahoruVýkon spisové služby