Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí

7.2.3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

DŮLEŽITÁ DATA PŘEDPISU

Datum přijetí předpisu:	12/12/2006
Datum účinnosti:	16/01/2007; Vstoupení v platnost Den vyhlášení

Úř. věst. L 374, 27.12.2006, s. 10-19 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES

ze dne 12. prosince 2006

o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ^[1] ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ^[2] ,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Směrnice Rady 73/23/EHS ze dne 19. února 1973 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí ^[3] byla podstatně změněna ^[4] . Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

2. V členských státech se mohou platné předpisy určené pro zajištění bezpečnosti při použití elektrických zařízení používaných v určitých mezích napětí navzájem lišit, a tak bránit obchodu.

3. V některých členských státech mají právní předpisy týkající se bezpečnosti určitých elektrických zařízení formu preventivních a represivních opatření založených na závazných ustanoveních.

4. V jiných členských státech se právní předpisy týkající se bezpečnosti odvolávají za účelem dosažení stejného cíle na technické normy vytvořené normalizačními subjekty. Tento systém nabízí výhodu rychlého přizpůsobování technickému pokroku bez zanedbávání požadavků na bezpečnost.

5. V některých členských státech se normy schvalují správním postupem. Tento způsob schvalování nijak neovlivňuje technický obsah norem ani neomezuje podmínky jejich použití. Tento způsob schvalování proto nemůže, z hlediska Společenství, pozměňovat účinnost harmonizovaných a zveřejněných norem.

6. Budou-li elektrická zařízení splňovat určité požadavky na bezpečnost uznávané ve všech členských státech, může nastat jejich volný pohyb v rámci Společenství. Prokazování shody s těmito požadavky může být založeno na odkazu na harmonizované normy, které tyto požadavky obsahují, aniž by tím byly dotčeny jiné formy prokazování. Tyto harmonizované normy by měly být zavedeny na základě společné dohody subjektů, které by každý členský stát oznámil ostatním členským státům a Komisi, a mělo by se jim dostat co nejširší publicity. Tato harmonizace by měla pro účely obchodu odstranit obtíže vyplývající z rozdílů mezi vnitrostátními normami.

7. Aniž jsou dotčeny jiné formy prokazování, je možné shodu elektrických zařízení s harmonizovanými normami předpokládat na základě značek nebo certifikátů připojených nebo vydaných příslušnými organizacemi anebo, pokud neexistují, na základě prohlášení výrobce o shodě. Pro usnadnění odstraňování překážek obchodu by měly členské státy uznávat tyto značky nebo certifikáty anebo tato prohlášení jako doklady důkazu shody. Za tímto účelem by zmíněné značky nebo certifikáty měly být zveřejňovány především jejich zveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Jako přechodné opatření by se mohlo volného pohybu elektrického zařízení, pro které ještě neexistují harmonizované normy, dosáhnout použitím bezpečnostních předpisů anebo norem, které již byly vytvořeny jinými mezinárodními subjekty anebo některým ze subjektů, které vytvářejí harmonizované normy.

9. Je možné, že elektrická zařízení mohou být uvedena do volného oběhu i přesto, že neodpovídají požadavkům na bezpečnost, a že je proto žádoucí stanovit vhodná opatření k minimalizaci tohoto nebezpečí.

10. Rozhodnutí Rady 93/465/EHS ^[5] zavádí moduly pro různé fáze postupů posuzování shody, které jsou určeny k použití ve směrnicích technické harmonizace.

11. Volba postupů by neměla vést ke snížení úrovně bezpečnosti elektrických zařízení, která již byla zavedena v celém Společenství.

12. Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a pro jejich použitelnost stanovených v příloze V části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Pro účely této směrnice se „elektrickým zařízením“ rozumí jakékoli zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých napětí střídavých od 50 do 1000 V a stejnosměrných od 75 do 1500 V, s výjimkou zařízení a jevů uvedených v příloze II.

Článek 2

1. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby elektrické zařízení mohlo být uvedeno na trh pouze tehdy, bylo-li vyrobeno v souladu se správnou technickou praxí týkající se bezpečnosti platnou ve Společenství, pokud neohrožuje bezpečnost osob, domácích zvířat a majetku, je-li správně instalováno, udržováno a užíváno k účelu, pro který bylo vyrobeno.

2. Základní prvky bezpečnostních zásad podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze I.

Článek 3

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby nebyl z důvodu bezpečnosti omezen volný pohyb elektrického zařízení v rámci Společenství, jestliže vyhovuje ustanovením článku 2 a jsou-li splněny podmínky stanovené v článcích 5, 6, 7 nebo 8.

Článek 4

Členské státy zajistí, aby subjekty, které dodávají elektrickou energii, neuplatňovaly pro připojení elektrického zařízení k rozvodné síti nebo pro dodávku elektrické energie k jeho uživatelům přísnější požadavky na bezpečnost, než jsou uvedeny v článku 2.

Článek 5

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zejména pro účely uvádění na trh podle článku 2 a pro volný pohyb podle článku 3 pokládaly jejich příslušné správní orgány elektrické zařízení, které vyhovuje bezpečnostním opatřením harmonizovaných norem, za vyhovující ustanovením článku 2.

Za harmonizované lze považovat normy, které byly vytvořeny na základě společné dohody subjektů oznámených členskými státy podle čl. 11 prvního pododstavce písm. a) a zveřejněny zavedeným vnitrostátním postupem. Tyto normy musí být aktualizovány s ohledem na technický pokrok a vývoj správné technické praxe týkající se bezpečnosti.

Seznam harmonizovaných norem s uvedením odkazů bude pro informaci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

1. Pokud ještě nejsou vypracovány a zveřejněny harmonizované normy podle článku 5, přijmou členské státy veškerá příslušná opatření, aby pro účely uvádění na trh podle článku 2 a pro volný pohyb podle článku 3 pokládaly jejich příslušné správní orgány za vyhovující ustanovením článku 2 také elektrické zařízení, které vyhovuje bezpečnostním ustanovením Mezinárodní komise pro předpisy pro schvalování elektrotechnických výrobků (CEE) nebo Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC), u nichž byl použit postup pro zveřejnění uvedený v odstavcích 2 a 3.

2. Komise oznámí členským státům bezpečnostní ustanovení uvedená v odstavci 1, jakmile tato směrnice vstoupí v platnost a poté, jakmile budou taková ustanovení zveřejněna. Komise po konzultaci s členskými státy určí ustanovení a zejména varianty, které doporučuje ke zveřejnění.

3. Členské státy sdělí ve lhůtě tří měsíců Komisi případné námitky, které mají k oznámeným ustanovením, s uvedením bezpečnostních důvodů, na jejichž základě by tato ustanovení neměla být uznána.

Bezpečnostní ustanovení, vůči kterým nebyly vzneseny žádné námitky, budou pro informaci zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

V případech, kdy ještě neexistují harmonizované normy podle článku 5 ani bezpečnostní ustanovení zveřejněná podle článku 6, přijmou členské státy veškerá příslušná opatření, aby pro účely uvádění na trh podle článku 2 a pro volný pohyb podle článku 3 jejich příslušné správní orgány pokládaly za vyhovující ustanovením článku 2 také elektrické zařízení, které bylo vyrobeno v souladu s bezpečnostními ustanoveními norem platných v členském státě výrobce, pokud tím bude zajištěna úroveň bezpečnosti rovnocenná úrovni požadované na jejich vlastním území.

Článek 8

1. Elektrické zařízení musí být před uvedením na trh opatřeno označením CE podle článku 10, které vyjadřuje jeho shodu s ustanoveními této směrnice včetně postupů posuzování shody podle přílohy IV.

2. V případě námitky může výrobce nebo dovozce předložit zprávu o shodě elektrického zařízení s ustanoveními článku 2 vypracovanou subjektem oznámeným podle čl. 11 prvního pododstavce písm. b).

3. Pokud se na elektrické zařízení vztahují jiné směrnice, které se týkají jiných hledisek a v nichž se rovněž stanoví připojení označení CE, pak toto označení vyjadřuje, že u dotyčného zařízení je předpoklad shody také s ustanoveními těchto jiných směrnic.

Pokud však jedna nebo několik takových směrnic výrobci dovoluje, aby v průběhu přechodného období zvolil, který režim použije, pak označení CE vyjadřuje shodu pouze se směrnicemi, které výrobce použil. V tomto případě musí být v dokumentech, upozorněních nebo návodech, požadovaných dotyčnými směrnicemi a přiložených k příslušnému elektrickému zařízení, uveden seznam použitých směrnic, jak byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

1. Pokud členský stát z bezpečnostních důvodů zakáže uvedení elektrického zařízení na trh anebo zabrání jeho volnému pohybu, neprodleně to oznámí ostatním dotyčným členským státům a Komisi s uvedením důvodů svého rozhodnutí, přičemž zejména uvede:

   1. zda neshoda s článkem 2 vyplývá z nedostatku v harmonizovaných normách podle článku 5, v ustanoveních podle článku 6, anebo v normách podle článku 7;

   2. zda neshoda s článkem 2 vyplývá z nesprávného použití těchto norem nebo zveřejněných opatření anebo z toho, že nebyla dodržena správná technická praxe podle uvedeného článku.

2. Pokud jiný členský stát vznese námitky vůči rozhodnutí podle odstavce 1, Komise je ihned konzultuje s dotyčnými členskými státy.

3. Pokud nedojde k dohodě do tří měsíců ode dne sdělení informace podle odstavce 1, vyžádá si Komise stanovisko některého ze subjektů oznámených podle čl. 11 prvního pododstavce písm. b), který má sídlo mimo území dotyčných členských států a který se nezúčastnil postupu podle článku 8. Ve stanovisku musí být uvedeno, do jaké…