Odpovědnost vedení organizace

14.2.1.2

Odpovědnost vedení organizace

Prof. Ing. Václav Legát, DrSc.

Odpovědnost vedení organizace v systému managementu spolehlivosti je metodicky rozdělena do těchto oblastí:

1. funkce vedení organizace a jeho závazek ke spolehlivosti,

2. zaměření na zákazníka ohledně spolehlivosti,

3. politika spolehlivosti,

4. plánování spolehlivosti,

5. odpovědnost, pravomoc a komunikace,

6. přezkoumání managementu.

Dále popíšeme detailně požadavky, úkoly a jednotlivé činnosti ve výše vyjmenovaných oblastech odpovědnosti vedení organizace v rámci systému managementu spolehlivosti.

1. Funkce vedení organizace a jeho závazek ke spolehlivosti

   Je nutné identifikovat funkce vedení organizace vztahující se ke spolehlivosti. Systém managementu spolehlivosti má být nedílnou součástí celkového systému managementu. Specifické role vedení organizace a cílů spolehlivosti mají být vyjasněny ve vztahu k jakosti a jiným technickým disciplínám, pokud jsou nutné pro organizaci nebo projekt. To se provádí za účelem dosažení potřeb obchodu a cílů zákazníka a k neustálému zlepšování organizace. Funkce vedení organizace týkající se spolehlivosti mají zahrnovat:

   • strategické plánování spolehlivosti,

   • vymezení vhodné organizační struktury včetně vymezení odpovědností a pravomocí pro spolehlivostní činnosti,

   • rozvržení zdrojů pro zajištění spolehlivosti,

   • sdělování cílů spolehlivosti a výhod pocházejících ze spolehlivostních činností,

   • identifikaci odpovědností a pravomocí pro management spolehlivosti a spolehlivostní činnosti,

   • vytváření politiky, programů a přidružených procesů spolehlivosti,

   • uplatňování a řízení spolehlivostních činností,

   • posuzování výsledků spolehlivosti,

   • neustálé zlepšování spolehlivostí produktu,

   • systematické přezkoumávání výše uvedených funkcí.

   Vrcholové vedení má poskytnout důkaz své osobní angažovanosti a aktivity v systému managementu spolehlivosti, aby byla zajištěna jeho efektivnost a neustálé zlepšování.

   Vrcholové vedení organizace je tedy zodpovědné za všechny výsledky v oboru spolehlivosti. Rutinní každodenní spolehlivostní činnosti zpravidla koordinují techničtí pracovníci projektu přidělení k plnění specifických potřeb.

   Vrcholové vedení má:

   • stanovit vizi a strategii spolehlivosti, která je konzistentní s obchodními zájmy organizace,

   • nastavit politiku spolehlivosti a sdělovat její směřování, hodnoty a závazky k organizaci, dodavatelům a zákazníkům,

   • vytvářet prostředí a infrastrukturu pro podněcování, chápání a nákladově efektivní uplatňování systému a procesů managementu spolehlivosti,

   • poskytovat přiměřené zdroje pro podporu programů spolehlivosti, vývoj a údržbu báze znalostí,

   • stanovit kritéria měření parametrů dosažené spolehlivosti,

   • soustředit pozornost na uspokojení zákazníka a povzbuzovat zpětnou vazbu informací pro neustálé zlepšování.

   Pracovníci, kteří řídí programy spolehlivosti mají:

   • být odborně způsobilí a zběhlí v řešení spolehlivostních problémů, s nimiž se setkávají,

   • být obeznámeni s politikou, procesy a metodami spolehlivosti v organizaci,

   • chápat cíle programu spolehlivosti,

   • uznávat důležitost rozhraní (styčných bodů) se zákazníky a dodavateli,

   • zajišťovat přiměřené zdroje pro podporu osobní angažovanosti a časových plánů dodávek,

   • plánovat a uplatňovat pracovní programy pro splnění cílů spolehlivosti,

   • přizpůsobovat specifické programy spolehlivosti pro splnění potřeb zákazníka,

   • přiřazovat pracím na spolehlivostních činnostech odborně způsobilý personál,

   • monitorovat vstupy a výstupy procesu, aby se ověřila efektivnost jeho uplatnění,

   • hodnotit pracovní výkonnost a pokrok a podávat zprávy o výsledcích pro přezkoumání managementu,

   • zjišťovat rizika a problémové oblasti spojené se spolehlivostí pro přezkoumání managementu a řešení problémů,

   • uplatňovat preventivní opatření a opatření k nápravě pro neustálé zlepšování,

   • provádět analýzu dat ke snadnějšímu zlepšování procesu a k obohacení báze znalostí.

2. Zaměření na zákazníka ohledně spolehlivosti

   Vrcholové vedení má zajistit, aby byly stanoveny, pochopeny a splněny potřeby a očekávání zákazníka ohledně spolehlivosti tím, že se zaměří na cíl zvýšit spokojenost zákazníka. Je třeba, aby byl podporován dialog mezi dodavatelem a zákazníkem, aby bylo zajištěno, že jsou problémy spolehlivosti produktu okamžitě řešeny a spolehlivost produktu je neustále zlepšována.

   Potřeby a očekávání zákazníků ohledně problémů se spolehlivostí mají být převedeny na cíle umožňující formulovat specifický program spolehlivosti. Potřeby a očekávání zákazníka ohledně spolehlivosti mají být plně pochopeny a pomocí procesu přizpůsobení přeměněny na proveditelné úkoly programu spolehlivosti. Pokud je to možné, měl by být zákazník brzy zapojen do plánování projektu, což může být důležité pro zajištění, že se dosáhne jeho důvěry. Záznam o problémech se spolehlivostí má být udržován a má být pravidelně přezkoumáván, aby bylo zajištěno včasné řešení problémů, které mohou přímo či nepřímo ovlivnit výsledky v oblasti spolehlivosti. Po uzavření jednotlivých položek opatření se má provést proces přezkoumání. Účelem je usilovat o neustálé zlepšování bezodkladným prováděním opatření k nápravě a iniciováním efektivních preventivních opatření, aby se zabránilo opakovanému výskytu problému. K uspokojení potřeb a očekávání zákazníka je též nutné řádně rozmístit zdroje a přidělit účelové technické odpovědnosti.

3. Politika spolehlivosti

   Vrcholové vedení má vytvářet politiku zaměřenou na dosažení cílů spolehlivosti produktu a hodnoty pro zákazníka. Politika spolehlivosti může tvořit součást politiky managementu nebo může být začleněna do politiky jakosti.

   Některé činnosti týkající se spolehlivosti mohou být stanoveny v požadavcích uvedených v zákonech, předpisech a nařízeních. Tyto povinnosti se obvykle odrážejí v politice zabývající se spolehlivostí a příbuznými problémy v organizaci. Pracovníci přidělení k plnění úkolů spolehlivosti si mají být takových situací vědomi a mají podle toho jednat. Typické problémy vyplývající z nařízení a zákonů jsou uvedeny dále, ale seznam není vyčerpávající:

   • potenciální…