Nové trendy v celní správě

2.9

Nové trendy v celní správě

Ministerstvo dopravy

Evropská unie začíná v poslední době využívat i takových opatření, která v minulosti sama kritizovala s poukazem na údajné ohrožení principů volného obchodu. Zaváděním nových celních poplatků a některých dalších regulačních opatření Unie zamýšlí jednak podpořit dosažení přijatých klimatických cílů, ale současně také zvýšit konkurenční schopnost evropských podniků. Podle názorů některých expertů mohou však přijatá opatření přinést také nárůst cen a mít tak negativní dopad na životní úroveň obyvatelstva. Počínaje rokem 1926 má být zavedeno několik nových celních opatření, která bezpochyby ovlivní chování značné části unijních spotřebitelů, a to jak na úrovni makroekonomické, tak i mikroekonomické.

Značné oblibě maloobchodních spotřebitelů se v současné době těší nákupy v čínských internetových obchodech (až 12 mil. zásilek denně), které jsou až do celkové hodnoty €150 osvobozeny od cla. Stávající obliba je samozřejmě trnem v oku mnohým unijním výrobcům a obchodníkům. Z jejich podnětu a s cílem vzniklou situaci řešit zavádí EU k 1. 7. 2026 poplatek ve výši €3 za každou položku dováženého zboží, podle své klasifikace v celním sazebníku. Má se jednat o dočasné řešení, přijaté až do doby širší reformy celního systému, kdy má být zboží zatíženo příslušnou celní sazbou podle své reálné celní hodnoty.

Současně s tímto opatřením vstoupí v roce 2026 v platnost i "Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích" – CBAM. Oproti předcházejícímu opatření se mechanismus CBAM bezprostředně dotkne hodnotově i množstevně významných, často strategických surovinových dodávek ze zemí ležících mimo EU, mimo jiné např. oceli, cementu nebo umělých hnojiv. Řada zemí mimo EU dokáže totiž zmíněné produkty vyrábět výrazně levněji než výrobci v EU, i když v mnoha případech s rozsáhlejší uhlíkovou stopou.

Za účelem omezení těchto dovozů zavádí Unie počínaje rokem 2026 tzv. uhlíkové clo. Současně s tím však také zamýšlí ukončit bezplatné přidělování emisních povolenek, což v řadě zemí zejména východní Evropy přinese pokles výroby oceli, cementu a umělých hnojiv. Ztrátu konkurenční schopnosti se tak EU pokouší řešit prostřednictvím ochranářských opatření, která v minulosti sama kritizovala.

Je zřejmé, že vznikající obchodní bariéry a další regulační opatření přivedou celní správu zpět do popředí strategického zájmu. Změny v globálních dodavatelských řetězcích, ovlivněné politickými a regulačními zásahy, přinesou potřebu vysoké celní odbornosti jakožto…