dnes je 30.6.2022

Input:

Metodický pokyn MŽP pro Zpracování Základního popisu odpadů

6.4.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.3.16
Metodický pokyn MŽP pro Zpracování Základního popisu odpadů

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

OBSAH

                   
1 Předmět a účel Metodického pokynu
2 Skladba Metodického pokynu
3 Související právní předpisy a další podklady
4 Definice a pojmy
5 Doporučený obsah dílčích kapitol Základního popisu (dle Přílohy 1 vyhlášky)
5.1 Identifikační údaje dodavatele odpadu
5.2 Název, adresa provozovny, kde odpad vznikl
5.3 Název druhu odpadu, katalogové číslo, kategorie, výčet nebezpečných vlastností odpadu
5.4 Popis vzniku odpadu
5.5 Vlastnosti odpadů
5.5.1 Fyzikální vlastnosti odpadu
5.5.2 Chemické, biologické, ekotoxikologické vlastnosti odpadu
5.6 Identifikační údaje osoby odpovědné za úplnost, správnost a pravdivost informací uvedených v Základním popisu odpadu
5.7 Předpokládané množství odpadu v dodávce
5.8 Předpokládané množství a četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok
5.9 Stanovení kritických ukazatelů
5.10 Další požadavky na obsah Základního popisu
5.10.1 Údaje o vyluhovatelnosti a složení odpadu
5.10.2 Mísitelnost odpadu s jinými druhy odpadů
5.10.3 Prohlášení, že odpad nelze využít ani jinak odstranit na základě posouzení v souladu s § 11 odst. 3 zákona
5.10.4 Prohlášení, že se nejedná o odpad, který nelze ukládat na skládky všech skupin (podle přílohy č. 5)
5.10.5 Opatření, které je třeba na skládce učinit po přijetí některých druhů odpadu, (např. překryv, zákaz smíchávání odpadů vyhodnocený podle přílohy č. 3)
5.10.6 Informace, že se jedná o odpad, u něhož bylo v souladu s požadavky vyhlášky rozhodnuto příslušným krajským úřadem o navýšení limitních hodnot vybraných ukazatelů (č.j. příslušného rozhodnutí a doba jeho platnosti)
5.11 Pravidla pro zjednodušenou přejímku odpadu na skládku
5.11.1 Zjednodušená přejímka při opakovaných dodávkách
5.11.2 Zjednodušená přejímka odpadů, jejichž ZPO není třeba vypracovávat na základě výsledků zkoušek
Příloha č. 1 Přehled ukazatelů, které jsou nejčastější příčinou nevyhovění odpadů pro ukládání na příslušný typ skládky
Příloha č. 2 Příklad stanovení kritických ukazatelů
Příloha č. 3 Příklad formuláře pro zpracování Základního popisu odpadu
Příloha č. 4 Příklad zpracovaného ZPO (na základě výsledků zkoušek)
Příloha č. 5 Příklad zpracovaného ZPO (na základě odborného úsudku)


1 PŘEDMĚT A ÚČEL METODICKÉHO POKYNU

Povinnost vypracovat Základní popis odpadu (ZPO) se vztahuje na všechny původce a oprávněné osoby podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (v platném znění, dále jen "zákon“) a jeho prováděcí vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen "vyhláška“).

Metodický pokyn je určen pro zpracování Základního popisu všech odpadů. Je vycházeno z předpokladu, že ZPO je průvodní dokumentací odpadu, která poskytuje podklady pro rozhodování o nakládání s odpadem v souladu s požadovanou hierarchii nakládání podle zákona o odpadech (předcházení vzniku odpadů, materiálové využití, energetické využití, odstranění). Metodický pokyn si klade za cíl poskytnout návod pro rozsah informací o skutečných vlastnostech odpadu, které by měly být obsaženy v základním popisu odpadu. Znalost vlastností odpadů umožňuje optimalizovat další nakládání s odpadem a minimalizovat dopady nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí.

Povinnost vypracovat Základní popis odpadu se vztahuje na všechny původce a oprávněné osoby podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů, zejména vyhlášky a vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Rozsah Základního popisu odpadu záleží na způsobu nakládání s odpadem. Při předávání odpadů na skládky a k využití na povrchu terénu je nutno do Základního popisu doplnit další požadované informace.

Metodický pokyn Zpracování základního popisu odpadu konkretizuje obsah jednotlivých kapitol Základního popisu odpadů, jak jsou stanoveny v Příloze č. 1, část 2 vyhlášky a vytváří základ pro "standardizaci“ informací poskytovaných tímto záznamem. Cílem metodického pokynu je sjednotit vypovídací úroveň základních popisů odpadů zpracovávaných různými subjekty a vyloučit formálnost a s tím spojenou minimalizaci vypovídací schopnosti informací této průvodní dokumentace odpadu.

Metodický pokyn je určen nejen jako doporučený návod pro zpracovatele základního popisu odpadu, ale je i pomůckou pro kontrolní činnost orgánů státní správy.

Při zpracování Základního popisu odpadu je doporoučeno využívat Bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek a přípravků, které např. v podobě surovin vstupují nebo mohou vstupovat do odpadu, průvodní dokumentaci výrobku, který se stane odpadem i zpracovaných Identifikačních listů nebezpečného odpadu.

Základní popis odpadu vypracovává původce nebo oprávněná osoba, která odpovídá za to, že uvedené údaje jsou úplné, správné a pravdivé.

Poznámka: Některé kapitoly tohoto metodického pokynu lze využít pro účely zpracování ZPO dle vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění.

2 SKLADBA METODICKÉHO POKYNU

Metodický pokyn je členěn v souladu s osnovou základního popisu odpadu dle Přílohy č. 1, část 2 vyhlášky. Jednotlivé body osnovy jsou rozšířeny o podrobnosti, které jsou pro zpracovatele základního popisu odpadu vodítkem, které by měl při zpracování zohlednit a v souladu s požadavky v nich obsaženými hledat informace, které by dostatečně popisovaly vlastnosti odpadu.

Metodický pokyn poskytuje příklady postupu pro výběr kritických ukazatelů. Na základě výsledků studie [8] uvádí pro vybrané druhy odpadů příklady ukazatelů, které by byly nejčastěji příčinou nepřijetí odpadu do zařízení k nakládání s odpady.

Součástí metodického pokynu jsou příklady zpracovaných Základních popisů odpadů.

3 SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY A DALŠÍ PODKLADY

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění (dále jen zákon) a předpisy související zejména:

[1] vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen vyhláška),

[2] vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) v platném znění,

[3] vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, v platném znění,

[4] vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb. a vyhlášky č. 294/2005 Sb., v platném znění,

[5] vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monomethyltetrachlordifenylmethanem, monomethyldichlordifenylmethanem, monomethyldibromdifenylmethanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB), v platném znění,

[6] vyhláška MŽP a MZ č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění.

Další zdroje:

[7] Metodický pokyn odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ke Vzorkování odpadů, Věstník MŽP č. 5/2001,

[8] ČSN EN 148 99 Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití,

[9] Transpozice "Rozhodnutí Rady 2003/33/EC“ do legislativní úpravy v ČR v části stanovení seznamu a limitů národních ukazatelů a zpracování prognózy zařazení odpadů do jednotlivých výluhových tříd a skupin (Ecochem, 2004),

[10] Metodický pokyn pro hodnocení vyluhovatelnosti odpadů, Věstník MŽP č. 12/2002,

[11] Metodický pokyn k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb, Věstník MŽP č. 9/2003,

[12] Rozhodnutí Rady 2003/33/ES, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 Směrnice 1999/31/ES a její přílohy II,

[13] CEN/TS 15364:2006 Characterization of waste - Leaching behaviour tests - Acid and base neutralization capacity test,

[14] CEN/TS 14429:2005 Characterization of waste - Leaching behaviour tests - Influence of pH on leaching with initial acid/base addition.

4 DEFINICE A POJMY

Pro potřeby tohoto Metodickém pokynu jsou použity zejména následující pojmy:

základní popis odpadu - průvodní dokumentace odpadu vypracovaná původcem odpadu nebo oprávněnou osobou v rozsahu stanoveném v bodě 2 Přílohy č. 1 vyhlášky, na základě všech dostupných informací o odpadu, za jehož úplnost a pravdivost odpovídá původce nebo oprávněná osoba, která základní popis odpadu předává s každou jednotlivou nebo první z řady opakovaných dodávek do zařízení (§ 2 písm. q vyhlášky) (dále jen "ZPO“) (§ 2 písm. q vyhlášky),

dodávka odpadu - každý náklad odpadu přijatý do zařízení najednou od jednoho dodavatele (§ 2 písm. s vyhlášky),

opakované dodávky odpadu - pravidelně i nepravidelně se opakující dodávky jednoho druhu odpadu, stejných vlastností, vznikající v neměnném technologickém procesu jednomu původci (§ 2 písm. s vyhlášky),

kritické ukazatele - limitní hodnoty koncentrace škodlivin a biologických činitelů vybraných na základě znalosti technologie vzniku odpadu, jejichž stanovení je nutné a postačující pro pravidelné ověřování kvality odpadu při jeho opakovaných dodávkách do zařízení bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou pro příslušné zařízení touto vyhláškou požadovány (§ 2 písm. l vyhlášky),

zkouška vzorku odpadu - stanovení požadovaných fyzikálních, chemických, ekotoxikologických, popř. (mikro)biologických ukazatelů ve vzorku odpadu, zkoušky pro účely zpracování ZPO lze provádět pouze v laboratořích, které mají třetí stranou ověřeny odbornou způsobilost dle ČSN EN ISO/IEC 17 025. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře.

odběr vzorku - stanovený postup, který zahrnuje činnosti související s vyjmutím nebo skládáním vzorku dle požadavků příslušné specifikace, ale též manipulaci se vzorkem, tj. jeho uložení do vzorkovnice, případnou konzervaci, uskladnění, dopravu a předání do laboratoře, včetně pořízení příslušné dokumentace prováděné činnosti.

program vzorkování - celkový postup vzorkování od prvního kroku, ve kterém jsou definovány cíle programu, až do posledního kroku, ve kterém jsou porovnávány dosažené výsledky s cíli [8],

plán vzorkování - souhrn všech informací vztahujících se ke konkrétnímu vzorkování [8],

manažer projektu - osoba odpovědná za přípravu programu vzorkování a plánu vzorkování [8],

zúčastněné strany - osoby zúčastněné při výměně informací týkajících se odpadu, který má být vzorkován, například: vzorkař, analytik, zákazník, zástupce veřejné správy a původce odpadu [8] ,

sledovaný ukazatel - vlastnost nebo znak odpadu, který je zkoušen, porovnáván nebo charakterizován [8],

heterogenita - míra nerovnoměrnosti rozložení sledovaného ukazatele v daném množství odpadu

homogenita - míra rovnoměrnosti rozložení sledovaného ukazatele v daném množství odpadu. Odpad může být homogenní s ohledem na jeden sledovaný ukazatel (vlastnost), ale heterogenní s ohledem na jiný ukazatel [8],

způsoby vzorkování - všechny vhodné postupy a vzorkovací zařízení použité k získání a popisu vzorků odpadu, buď v terénu nebo během přepravy a v laboratoři [8],

pravděpodobnostní vzorkování - vzorkování prováděné na základě statistických principů vzorkování [8],

vzorkování s úsudkem - používá se tam, kde není možno použít pravděpodobnostní vzorkování [8],

osoba kvalifikovaná pro odběr vzorku pro účely základního popisu - fyzická osoba, která není vlastníkem. Doporučená kvalifikace: dokončené vysokoškolské vzdělání technického nebo přírodovědného směru a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech, nebo střední vzdělání technického nebo přírodovědného (případně zdravotnického) směru ukončené maturitou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech a dále je tato kvalifikace doložena následujícími dokumenty:

  • odborný životopis,

  • záznamy o absolvování kurzů, vztahujících se ke vzorkování (včetně vnitropodnikových zaškolovací kursů a kurzů sponzorovaných výrobci zařízení),

  • záznamy o účasti na odborných seminářích, záznamy o absolvování školení nových vzorkovacích technik a přístrojů.

5 DOPORUČENÝ OBSAH DÍLČÍCH KAPITOL ZÁKLADNÍHO POPISU (DLE PŘÍLOHY 1 VYHLÁŠKY)

5.1 Identifikační údaje dodavatele odpadu

Požadovanými údaji uvedenými v základním popisu se rozumí:

Identifikační údaje - název organizace, adresa sídla organizace, identifikační číslo (IČ) - bylo-li přiděleno.

5.2 Název, adresa provozovny, kde odpad vznikl

Uvádí se vždy i v případě, že místo vzniku je totožné se sídlem organizace. Pokud se jedná o provozovnu, měl by její název obsahovat místně zavedený název a současně i název v souladu s organizačním řádem organizace včetně např. čísla provozovny.

5.3 Název druhu odpadu, katalogové číslo, kategorie, výčet nebezpečných vlastností odpadu

Název odpadu - název odpadu a úplný název podle Katalogu odpadů.

Katalogové číslo odpadu - číslo dle Katalogu odpadů příslušné k názvu odpadu podle tohoto předpisu.

Kategorie odpadu - kategorie odpadu se uvede dle skutečných vlastností odpadu (dle § 6 zákona) ostatní odpad, nebezpečný odpad (pokud byl odpad podroben hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvede se číslo Osvědčení, datum jeho vydání a jméno pověřené osoby, která Osvědčení vydala).

Výčet nebezpečných vlastností - dle Přílohy č. 2 k zákonu (pouze u nebezpečných odpadů - nebezpečné vlastnosti se uvedou kódem i názvem (např. H2 - oxidační schopnost).

5.4 Popis vzniku odpadu

Odpad je zařazen do skupiny odpadů v souladu s Přílohou č. 1 k zákonu (Q1 - Q16).

Výsledný rozsah popisu vzniku odpadu musí poskytovat oprávněné osobě dostatečnou záruku, že předávané informace mají dostatečnou vypovídací schopnost.

Vyhláška rozlišuje dvě skupiny odpadů z hlediska neměnnosti (opakovatelnosti) vlastností odpadu, dodávaného do zařízení:

  • odpad dodávaný opakovaně, který vzniká pravidelně v určitém technologickém procesu,

  • odpad dodávaný (vznikající) jednorázově.

Při popisu technologie vzniku by měl být zvážen rozsah jednotlivých bodů této kapitoly. Rozsah se může lišit podle skupiny odpadů. Dále uvedené kroky se při popisu technologie vztahují především na odpady vznikající v pravidelném opakujícím se procesu, u jednorázově vznikajících odpadů je lze použít přiměřeně.

Popis vzniku odpadu by měl informovat o způsobu vzniku odpadu, zda lze v souladu s popsaným způsobem vzniku odpadu předpokládat, že vlastnosti odpadu budou při dalších dodávkách srovnatelné, protože odpad vzniká v pravidelném, neměnném technologickém procesu.

Je třeba popsat postup vzniku odpadu (technologie vzniku) a současně informovat:

  • že technologický postup vzniku odpadu je řízen a postup řízení včetně jeho monitorování je dokumentován (např. technologický postup je popsán a prováděn podle interního předpisu č. ..., platného od (datum); je součástí projektu odstraňování stavby v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu xy, č.j. ..., ze dne; je součástí projektu sanace v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu xy, č.j. ..., ze dne; odkaz by měl být uveden v takovém rozsahu, aby bylo umožněno dohledání příslušného předpisu a ověření uvedeného tvrzení),

  • že dochází nebo nedochází ke změnám výrobního procesu, při kterém odpad vzniká,

  • že se mění nebo nemění suroviny používané při technologickém procesu, z něhož odpad vzniká, resp. že změny vstupních surovin nemají vliv na vlastnosti odpadu,

  • že do technologického procesu vzniku odpadu vstupují suroviny v podobě nebezpečných chemických látek nebo přípravků - tyto popsat v souladu s jejich bezpečnostním listem (dále jen "BL“) (název, nebezpečná vlastnost, R věty, S věty - nebo BL přiložit k Základnímu popisu odpadu),

  • že se mění nebo nemění dodavatelé surovin a případné jejich změny nemají vliv na vlastnosti odpadu,

  • o výsledcích chemických, popř. fyzikálních zkoušek získaných dlouhodobým sledováním - zde by mělo být popsáno, zda nebezpečné chemické látky nebo přípravky vstupují nebo mohou vstupovat do odpadu a zda je jejich přítomnost v odpadu sledována, např. jako "kritické ukazatele“,

  • jaká je doba mezi vznikem odpadu a jeho předáním do zařízení.

Popis vzniku odpadu a dosavadního nakládání s odpadem by měl informovat i o všech okolnostech, které mají nebo mohou mít vliv na vlastnosti odpadu (např. způsob shromažďování a uchovávání odpadu).

Popis vzniku odpadu by měl upozorňovat i na okolnosti, které mohou významně ovlivnit vlastnosti odpadu a obsahovat i doporučení pro uchovávání odpadu za podmínek, které zaručují stabilitu odpadu.

Příkladem může být upozornění na:

  • fyzikální a chemické podmínky při technologickém procesu,

  • změny podmínek při uchovávání odpadu (např. teplota, tlak, vlhkost) jsou důvodem k očekávaným změnám vlastností odpadu, upozornění na mezní podmínky, při nichž lze změny očekávat,

  • stabilita odpadu v návaznosti na dobu a podmínky uskladnění odpadu,

  • znečištění odpadu v důsledku nevhodného nakládání např. skladování.

Ověření změn kvality odpadu se obvykle provádí analytickými zkouškami jeho vzorků, odebraných při nebo po mezních podmínkách (viz např. výše uvedené příklady).

5.5 Vlastnosti odpadů

V této části ZPO se shrnují fyzikální, chemické, ekotoxikologické, popř. biologické a jiné vlastnosti odpadu.

ZPO by měl obsahovat i zhodnocení proměnlivosti vlastností odpadu v prostoru a v čase (heterogenitu odpadu). Zhodnocení heterogenity se provádí např. na základě výsledků analytických zkoušek plánovaně odebraných vzorků. Zejména je důležitá znalost proměnlivosti těch ukazatelů, které omezují přijetí odpadu do zařízení. Je doporučeno, aby v případě, že sledovaný ukazatel je v odpadu zjišťován v míře větší než 80 % stanoveného limitu, bylo ověřování míry přítomnosti ukazatele v odpadu považováno za ověřování kritického ukazatele.

Při hodnocení heterogenity odpadů je doporučeno využívat statistické metody. Počty odebraných vzorků a stanovení jsou závislé na potřebě prokázat, že popisovaný odpad vyhovuje požadavkům na další nakládání s ním.

Analytické rozbory, ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a hodnocení jeho přijatelnosti do stanovených zařízení (příslušné skládky, místa k využití odpadu na povrchu terénu) lze provádět pouze v laboratořích, které mají třetí stranou ověřeny odbornou způsobilost dle ČSN EN ISO/IEC 17 025. Způsobilost laboratoře se vztahuje pouze na metody jmenovitě uvedené v příloze osvědčení o odborné způsobilosti laboratoře. Tato podmínka se nevztahuje na metody stanovení kritických ukazatelů neuvedených v přílohách č. 2, 4 a 10 vyhlášky.

Odběr vzorků odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a sledování kritických ukazatelů může provádět pouze kvalifikovaná osoba, která není vlastníkem odpadu.

Pokud jsou při přejímce odpadů požadovány výsledky zkoušek a pokud se nejedná o odpady podle bodu 5.2. přílohy č. 1 vyhlášky, je vždy součástí ZPO odkaz na tyto dokumenty (číslo dokumentu, datum jeho zpracování, identifikace zhotovitele dokumentu, kde je dokument uchováván, na protokol o odběru vzorku odpadu a na protokol o výsledcích zkoušek odpadu). Vhodné je uvádět v ZPO i odkaz na Plán vzorkování. Náležitosti protokolu o odběru vzorků odpadů jsou uvedeny v příloze č. 5 k vyhlášce Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a v Metodickém pokynu pro vzorkování odpadů.

Výsledky zkoušek bez doložení odpovídajícího protokolu o odběru vzorků odpadu jsou zpochybnitelné a nelze je pro účely základního popisu používat.

5.5.1 Fyzikální vlastnosti odpadu

Skupenství odpadu - kapalné nebo pevné

Při popisu pevných odpadů je doporučeno popisovat následující fyzikální a organoleptické vlastnosti:

  • barva - může být signálním znakem změny vlastností odpadu

  • zápach - může signalizovat změnu surovin, kontaminaci

  • vzhled - např. tuhá, měkká, plastická, monolitický odpad nebo sypký, granulovaný, zpevněné (vytvrdlé), nezpevněné - sypké

  • velikost částic, hmotnostní zastoupení jednotlivých zrnitostních frakcí - parametr je u některých druhů odpadu velmi důležitý, neboť zásadním způsobem může ovlivňovat heterogenitu odpadu. Z hlediska zajištění reprezentativnosti případného vzorku popisovaného odpadu může být neznalost granulometrického složení odpadu příčinou chybných informací získaných ze zkoušek vzorku odpadu.

Z dalších důležitých vlastností odpadu je v ZPO doporučeno uvést:

  • Změny vlastností odpadu v čase

Pokud dochází v průběhu času, nebo měnících se fyzikálních podmínek (klimatické podmínky apod.) ke změnám vlastností odpadu, je potřeba tyto změny (a jejich příčiny) identifikovat a popsat - např. změna vlhkosti (sušiny), viskozity, tuhnutí, rozpad, biodegradace apod.

Zejména však je nutné identifikovat ty charakteristické znaky odpadu, jejichž změny mohou mít za následek změnu v hodnocení přijatelnosti odpadu do příslušného zařízení. Mezi tyto znaky může patřit např.:

  • změna, která má za následek zvýšení přítomnosti nežádoucích složek v odpadu (např. hydrolýza, oxidace),

  • změna plasticity odpadu a obsahu vlhkosti,

  • změna barvy/zápachu odpadu,

  • změna granulometrie odpadu (např. "slévatelnost“ - zpevňování odpadu v důsledku atmosférické vlhkosti),

  • změna měrné hmotnosti odpadu při dodávce.

Změny vlastností odpadu se popisují na základě praktických zkušeností nebo na základě zkoušek vzorků postihujících výskyt příslušného znaku v odpadu (např. s použitím metody vzorkování s úsudkem).

Znalost fyzikálních vlastností odpadu je mimo jiné důležitá pro tvorbu programu vzorkování a případné zhodnocení heterogenity odpadu.

Kapalné odpady a odpad uvolňující sedimentací kapalnou fázi je zakázáno ukládat na skládkách všech skupin nebo používat na povrchu terénu (příloha č. 5 k vyhlášce).

Z fyzikálních vlastností kapalných odpadů a odpadů uvolňujících sedimentací kapalnou fázi jsou zásadní zejména následující vlastnosti:

  • viskozita - např. nízko viskózní, středně viskózní, vysoko viskózní kapaliny,

  • velikost částic pevné fáze - v případě heterogenních směsí (kaly, suspenze apod.),

  • podíl pevné a kapalné fáze - v případě heterogenních směsí (kaly, suspenze apod.),

  • barva (zákal) - může být signálním znakem změny vlastností odpadu,

  • zápach - může být signálním znakem změny vlastností odpadu.

5.5.2 Chemické, biologické, ekotoxikologické vlastnosti odpadu

V této části ZPO se uvádějí ty chemické, resp. ekotoxikologické vlastnosti odpadu, které dokládají oprávněnost uplatňovaného způsobu odstraňování odpadu - tj. v rozsahu příslušného právního předpisu, např. vyhlášky.

K doložení oprávněnosti uplatňovaného způsobu odstraňování je doporučeno využívat statistické metody zpracování výsledků zkoušek.

V případě ZPO nebezpečných odpadů se uvádí výčet nebezpečných vlastností odpadu (příloha č. 2 zákona). Popis nebezpečných vlastností je důležitý zejména vzhledem k povinnosti původce sledovat vlivy nakládání s odpady na zdraví a životní prostředí.

U odpadů, u kterých byly nebezpečné vlastnosti vyloučeny, se uvádí informace o Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (např. číslo, doba platnosti, jméno pověřené osoby), včetně četnosti stanovených kontrol.

5.6 Identifikační údaje osoby odpovědné za úplnost, správnost a pravdivost informací uvedených v Základním popisu odpadu

Požadovanými údaji, uvedenými v ZPO, se rozumí: jméno, příjmení, informace o možném kontaktu (adresa pro kontakt - adresa bydliště nebo zaměstnání, telefon, fax, e-mail) a podpis.

ZPO vypracovává původce nebo oprávněná osoba, která rovněž odpovídá za jeho úplnost a pravdivost (§ 2 vyhlášky).

Návrh ZPO může pro původce nebo oprávněnou osobu (odpovědnou osobu) zpracovat jiná osoba, ale odpovědnost za informace uvedené v ZPO je v souladu s ustanovením vyhlášky ve vztahu k třetí osobě nepřenosná.

5.7 Předpokládané množství odpadu v dodávce

Informace o množství odpadu v dodávce jsou důležité pro příjemce odpadu, který si na jejich základě může řídit vlastní aktivity (např. program ověřování a kontroly dodávaných odpadů) související s přijetím a dalším nakládání s odpadem.

V této kapitole je doporučeno uvádět upřesňující údaje:

  • celkové obvyklé množství odpadu v dodávce,

  • druh a přibližná specifikace předpokládaných technických zařízení, v nichž bude dodávka předána - např. druh obalu (kontejnery o obsahu ..., vaky, pytle apod.), dopravní prostředek (vagony, nákladní automobily, traktor s valníkem, návěs kamionu, multikára apod.).

5.8 Předpokládané množství a četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství odpadu dodaného do zařízení za rok

Informace o množství odpadu v dodávce jsou důležité pro příjemce odpadu, který si na jejich základě může řídit vlastní aktivity (např. program ověřování a kontroly dodávaných odpadů) související s přijetím a dalším nakládání s odpadem.

V této kapitole je doporučeno uvádět upřesňující údaje:

  • rámcový harmonogram jednotlivých dodávek odpadů shodných vlastností v průběhu jednoho roku (četnost dodávek za časové období),

  • předpokládaná hmotnost (případně i objem) odpadu dodaného za rok.

5.9 Stanovení kritických ukazatelů

Tato kapitola ZPO uvádí výběr kritických ukazatelů a program jejich monitorování (četnost a způsob odběru vzorků a prováděných zkoušek).

Kritické ukazatele jsou limitní hodnoty koncentrace škodlivin a biologických činitelů vybraných na základě znalosti technologie vzniku odpadu, jejichž stanovení je nutné a postačující pro pravidelné ověřování kvality odpadu při jeho opakovaných dodávkách do zařízení stanovených v dohodě mezi dodavatelem a příjemcem odpadu bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou pro příslušné zařízení vyhláškou požadovány.

Za kritické ukazatele jsou považovány zejména:

  1. Ukazatel stanovený ve vyhlášce, jehož zjištěná hodnota dosáhla při zkoušce pro zpracování základního popisu odpadu více než 80 % stanovené limitní hodnoty nebo jehož zjištěná hodnota při započtení intervalu nejistoty překračuje stanovenou limitní hodnotu.

  2. Ukazatel ve vyhlášce neuvedený, ale jehož sledování je vyžadováno s ohledem na další nakládání s odpadem (je požadován např. provozním řádem příslušného zařízení).

  3. Ukazatel, který je významný z hlediska možného výskytu nebezpečné vlastnosti odpadu (ukazatel stanovený pro zkoušky vlastností odpadu v Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu).

  4. Ukazatel, u kterého byla pro dotčený odpad rozhodnutím krajského úřadu navýšena limitní hodnota vybraného ukazatele.

V případě, že kritickými ukazateli jsou škodliviny nebo biologický činitel, které nejsou pro příslušné zařízení vyhláškou požadovány, musí být limitní hodnota kritického ukazatele stanovena na základě doložitelné návaznosti pro příslušné limity pro dané zařízení, např. podle požadavků zákona

Nahrávám...
Nahrávám...