Leštění

11.3.4 Leštění

Ing. Miloš Sova, CSc.

Leštění je proces, při kterém se buď odstraňují defekty z výroby, vzniklé na povrchu výrobku, nebo se odstraňují stopy po mechanickém opracování nebo se vylepšuje standardně dosažený povrch. Platí však zásada, že před zařazením leštění je třeba věnovat maximální pozornost dosažení co nejdokonalejšího povrchu přímo při výrobě dílců, a vlastnímu leštění se tak vyhnout. Proto je u vstřikování, lisování aj. kladen takový důraz na kvalitu povrchu desek či forem.

Leštění lze provádět třemi způsoby nebo jejich kombinací, jde o:

• mechanické leštění

• leštění plamenem

• leštění rozpouštědly

Mechanické leštění

Provádí se pomocí textilních, látkových, případně plstěných kotoučů nebo také lešticích pásek, šňůr, dostupnými lešticími pastami. Ty se liší složením a v důsledku toho také barvami, pro plasty se většinou používají hnědé a zelené pasty. Pasty lze také připravit s použitím klasických dostupných lešticích prostředků, jako je vídeňské vápno, mikropolit či plavená křída. V praxi se postupuje podle stavu předmětu, který má být leštěn, od hrubších lešticích prostředků k jemnějším, tj. po hrubém odstranění vad pilníkem, smirkovými papíry či plátny se postupně leští stále jemnějšími pastami. Pasty musí být stále dostatečně vlhké. Protože se povrchy při leštění zahřívají, je třeba práce provádět přerušovaně. Nutná je zručnost, zkušenost a trpělivost. Dolešťování se provádí bez past měkkým textilem.

Nejčastěji se leští výrobky z PMMA. Nádherných efektů lze docílit u zapolymerovaných biologických či jiných objektů leštěním rotujícími látkovými kotouči o průměru 25-300 mm, šíři 20-30 mm a rychlosti 1400 ot/min nebo amatérsky kombinací mechanického leštění a ručního dolešťování. Ostatní typy plastů se leští obdobně, pro neměkčený PVC se…