dnes je 26.6.2022

Input:

Integrované povolení skládek - praktické zkušenosti

11.7.2003, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.4
Integrované povolení skládek - praktické zkušenosti

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

Úvod

Ze zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a snižování znečištění (dále jen "zákon") vyplývá povinnost mít po 30. říjnu 2007 integrované povolení skládky pro skládky, které přijímají více než 10 t odpadů denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu. Provozovatelé některých skládek však museli o integrované povolení požádat již v termínu do 31. března 2003, protože se na ně vztahovalo ustanovení § 43 zákona. Protože bez integrovaného povolení nelze vydat stavební povolení na výstavbu skládky, ale ani nové etapy skládky, budou včas o integrované povolení muset zažádat také provozovatelé skládek, kteří chtějí rozšířit skládky o další etapu. Včasné zajištění integrovaného povolení se stává jednou z priorit řízení nejen skládek, které měly povinnost o ně požádat do konce března tohoto roku.

V České republice je nyní přes 130 skládek, které by měly mít nejpozději do roku 2007 integrované povolení. To je asi 10 skládek na kraj (kromě Prahy, která má jen jednu skládku). V příštích letech do roku 2007 by tedy mělo být vydáno 25 - 30 integrovaných povolení skládek ročně. Do toho budou přistupovat případná řízení o změně již vydaných integrovaných povolení. Rozložení procesu integrovaného povolování skládek rovnoměrně v rámci daného období, nebo jeho naplánování do určitého časového úseku v dohodě mezi provozovateli skládek a krajem, je jednou z podmínek včasného zvládnutí této časově náročné agendy. Je to proto, že skládky jsou jen jedním z několika desítek typů zařízení, na něž se integrované povolení vztahuje a kumulace agendy integrovaného povolování například ke konci období do roku 2007 by mohlo znamenat zdržení projednání integrovaných povolení s důsledky pro provoz skládek, včetně zdržení průběhu stavebních řízení na výstavbu nových etap.

Je více důvodů k předpokladu, že integrované povolení může být do budoucna významným mezníkem rozvoje skládek a v komunikaci mezi státní správou a provozovateli skládek. Především je integrované povolení skládky součástí procesu trvalé kontroly vlivu skládek na životní prostředí ze strany státní správy a veřejnosti. Integrované povolení obsahuje prvky shodné s přípravou a prováděním řízení skládky v souladu s EMS (ISO 14001, EMAS). Dokumentace integrovaného povolení obsahuje komplexní přehled vlivů skládky na životní prostředí, stanovení cílů pro snížení negativních vlivů a indikátorů pro měření stupně dosažení těchto cílů. Dále obsahuje návrh opatření pro snížení negativních vlivů skládky včetně časového programu pro kontrolu dílčích výsledků. Integrované povolení bude kromě rutinní kontroly plnění podmínek orgány státní správy také periodicky revidováno a obnovováno, nebo měněno při závažných změnách, definovaných zákonem.

Výhodou je, že provozovatel skládky má pro povolování skládky jednoho partnera zastupujícího státní správu.

Integrované povolení je přes všechnu popisnost formuláře Žádosti zaměřeno programově do budoucna. Jeho hlavním účelem je stanovení dohodnutého programu rozvoje skládky v souladu s požadavky právní úpravy nakládání s odpady a s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) pro skládkování. Je zcela jisté, že BAT pro skládkování, která je nyní v podstatě popsána zákonem o odpadech a jeho prováděcími předpisy a technickými normami pro skládky, se bude v budoucnosti dále rozvíjet. Zahraniční trendy ukazují směrem k maximalizaci využití objemu skládky a co největšímu omezení krátkodobých a dlouhodobých vlivů skládkování na životní prostředí zlepšováním technologií provozu skládky a úpravou odpadů před skládkováním. Srovnání s BAT je tedy i příležitostí pro prověření provozu skládky a v konečném důsledku pro dosažení úspor, které by v jednotlivých případech mohly vyvážit náklady vložené do zajištění integrovaného povolení.

Proto je přepsání dosavadních souhlasů a povolení do formy integrovaného povolení vcelku minimalistickým výsledkem vyřízení o Žádosti, k němuž by za předpokladu dostatečného času pro přípravu a předjednání Žádosti mohly přibýt v jednotlivých případech další pozitivní výsledky procesu integrovaného povolování.

Zkušenosti s přípravou Žádostí

Podrobnosti obsahu žádosti o integrované povolení (dále jen "Žádost") stanoví vyhláška č. 554/2002 (dále jen "Vyhláška"), která stanoví obsah a formu Žádosti a obsahuje metodickou přílohu s podrobnými požadavky na rozsah vyplnění žádosti a její přílohy.

Údaje požadované pro vyplnění Žádosti lze rozdělit na následující skupiny:

  • identifikační údaje o provozovateli a zařízení,

  • údaje definující rozsah žádosti (na jaká zařízení, technologie a činnosti se Žádost vztahuje),

  • údaje charakterizující technické řešení skládky a činnosti na skládce,

  • popis vlivů na různé složky životního prostředí (emise a jiné vlivy),

  • popis materiálových toků na skládce,

  • srovnání skládky s nejlepší dostupnou technikou a vyhodnocení rozdílů,

  • charakteristika skládky pro veřejné projednání (text pro zveřejnění na internetu),

  • návrh na věcný a časový postup pro přiblížení skládky nejlepší dostupné technice, který je podkladem pro stanovení podmínek integrovaného povolení,

  • přehled rozhodnutí, souhlasů, vyjádření, stanovisek a dalších podkladů, které byly využity pro zpracování Žádosti.

Přílohy Žádosti

Přílohy Žádosti mají podle Vyhlášky zahrnovat:

  1. Výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence

  2. Kopie rozhodnutí, stanovisek, vyjádření, souhlasů uvedených v kapitole 14 žádosti

  3. Další podklady uvedené v kapitole 15 žádosti

  4. Grafické přílohy

  5. Platnou výkresovou a technickou dokumentaci staveb a technologií

  6. Bezpečnostní listy podle § 14 zákona č. 157/1998 Sb.

  7. Manipulační, popř. provozní řád vodního díla podle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl, ve znění pozdějších předpisů

  8. Zpráva o energetickém auditu podle § 9 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů

  9. Regulační řády podle § 11 odst. 1 písm. h) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů nebo jejich návrhy

  10. Souhrnná provozní evidence zdrojů podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o ochraně ovzduší

  11. Roční hmotnostní bilance rozpouštědel podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu

  12. Aktuální protokoly o měření emisí znečišťujících látek nebo výsledky kontinuálního měření emisí podle zákona o ochraně ovzduší

  13. Aktuální výsledky nebo protokoly z měření souvisejících se stavem dotčeného území (např. imise, kvalita vody v dotčeném toku)

  14. Aktuální hlukové a jiné požadované studie

  15. Plán odpadového hospodářství původce odpadu nebo jeho návrh, plán odborného a technického vzdělávání (školení) pracovníků zařízení, návrh plánu na uzavření skládky a následnou péči o skládku, návrh provozního řádu zařízení a návrh na zavedení provozního deníku podle zákona č. 185/2001 Sb.

  16. Kopie smluv se subdodavateli služeb v oblasti nakládání s odpadními vodami, odpady, monitoringu apod.

  17. Bezpečnostní program prevence závažné havárie, bezpečnostní zpráva nebo návrhy těchto dokumentů, pokud se na zařízení vztahují ustanovení zákona o prevenci závažných havárií

  18. Seznam a kopie dalších požadovaných nebo z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví člověka významných dokumentů, pokud jsou nutné z hlediska úplnosti žádosti (např. posudek podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí)

Obecný postup zpracování Žádosti

Vyhláška a metodika k ní jsou dosti komplikované a zpracování žádosti vyžaduje hlubší porozumění duchu zákona a potřeb státní správy při naplňování nové právní úpravy, stejně jako zkušenosti s celým spektrem činností od projekce přes provoz a monitoring po uzavírání skládek. Některé tyto znalosti jsou speciální ve vztahu k dané právní úpravě a jejich získání může být neúměrně časově náročné ve vztahu k zajištěným efektům při zpracování jednotlivé žádosti provozovatelem. Proto je pro efektivní zpracování žádosti a zajištění integrovaného povolení žádoucí spolupráce provozovatele s odborným konzultantem.

První zkušenosti ukazují, že pro uchopení pozitivních příležitostí rozvoje skládek spojených s integrovaným povolováním bude zapotřebí dobré komunikace s orgány státní správy od samého počátku zahájení integrovaného povolování. Aby se integrované povolení mohlo stát pozitivním programem rozvoje skládky z pohledu plnění požadavků na ochranu životního prostředí, je zapotřebí zajistit, aby provozovatelé skládek i jejich partneři ze státní správy chápali integrované povolení tímto způsobem. Z integrovaného povolení by se naopak neměly stát "omalovánky" vyplněné záplavou draze pořízených, nepotřebných a neprakticky uspořádaných údajů. V tomto duchu je velmi žádoucí předjednat s účastníky řízení o integrovaném povolení jejich požadavky na rozsah informací a formu jejich zdokumentování. Odborný konzultant v tomto jednání může pomoci otupit případné hrany komunikace mezi provozovatelem a orgány státní správy, protože díky širší znalosti souvislostí z jiných skládek a z jednání s jinými orgány státní správy může lépe odhadnout, kde lze zajistit kompromis při vyjednávání podmínek.

Průběh přípravy Žádosti

V případě zpracování Žádosti za účasti konzultanta může mít průběh přípravy Žádosti následující etapy:

  • Vstupní audit (převzetí dokumentace skládky a prohlídka/fotodokumentace skládky).

  • Konzultace první verze žádosti s provozovatelem (včetně srovnání s nejlepší dostupnou technikou a první verze návrhů na rozvoj skládky v souladu s dlouhodobými požadavky právní úpravy a BAT).

  • Konzultace upravené žádosti s krajem (integrovaná prevence, ovzduší, voda, odpady), případně dalšími účastníky řízení (hygienická služba apod.) po úpravě žádosti na základě konzultace s provozovatelem.

  • Konzultace konečné verze žádosti před předložením kraji s provozovatelem (po úpravě žádosti na základě konzultace s krajem.

Vyplňování Žádosti

Formulář žádosti působí na první pohled dost komplikovaně. Protože není specializován na skládky, obsahuje řadu tabulek, které jsou z hlediska skládek bezpředmětné nebo se do nich problematika skládek obtížně vtěsnává. V tomto smyslu není metodika, která je přílohou vyhlášky, vždy postačujícím vysvětlením.

Pomůckou pro přiblížení požadavků na vyplnění Žádosti skládkám je "Příručka pro zpracovatele

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...