Funkce zásobovacích procesů

5.4.1.2

Funkce zásobovacích procesů

S tím, jak podniky ve zvýšené míře automatizují řadu činností a řadu dalších činností zajišťují externí formou, zvyšuje se podstatně objem prostředků, které podnik vynakládá na externí nákupy, zatímco náklady na pracovní sílu klesají. Funkce nákupu tak nabývá stále více na významu.

Funkce nákupu se dnes podstatně mění. Činnosti, které tradičně představovaly hlavní náplň, se eliminují nebo automatizují. Takové činnosti, jako je podávání nákupních objednávek, urychlování dodávek, kontrola dokladů nebo telefonické zjišťování stavu zásob, byly zcela vyloučeny anebo je možno provádět je on-line pomocí elektronické výměny dat (EDI).

Snížením rutinních administrativních činností má funkce zásobování větší časový prostor pro aktivnější roli. Pracovníci nákupu však musejí včas rozpoznat vhodné příležitosti. Prvkem při rozpoznávání nových příležitostí je pochopení strategických cílů a záměrů podniku tak, aby je zásobování podporovalo. Funkce nákupu může přispět podniku i při dosahování cílů v oblasti celkové spokojenosti zákazníků.

Rozhodnutí, která vedou k nákupní strategii, budou založena na bázi informací, právě tak jako rozhodnutí o nákupní politice a nákupních dispozicích. Rozhodnutí v oblasti nákupní politiky tržně zaměřené vyžadují zejména informace z nákupního trhu, které jsou získávány cestou výzkumu nákupního trhu. Výzkumem nákupního trhu přitom rozumíme systematickou a metodickou činnost vyhledávání, získávání a zpracovávání informací, které získává podnik o nákupním trhu, s informacemi vztahujícími se ke spotřebě zásob v podniku.

Cíle výzkumu nákupního trhu mohou být:

• zlepšení průhlednosti trhu,

• zabezpečení nositele rozhodnutí informacemi,

• získání nových zdrojů opatřování,

• stanovení substitučního zboží a

• získání báze pro optimální opatřování.

Podstatný obsah informací pro výzkum nákupního trhu tvoří:

• data vázaná k výrobku (vývoj výrobku, možnosti substitucí, výrobní postupy atd.),

• data o dodavatelích (podíl na trhu, sídlo, technologické vybavení, flexibilita, spolehlivost, kapitálová struktura, likvidita atd.),

• data o nabídce (nabízený druh a množství, ceny, dodací lhůty, vliv státu, regionální rozdělení nabízejících),

• souhrnná hospodářská data a údaje o branži (hospodářský růst, nákup, stav zakázek, vlivy konjunkturní a sezonní, vývoj mezd),

• konkurence na nákupním trhu (objem poptávky, nákupní zvyky, hospodářská situace atd.),

• nákupní cesty (vývoj v obchodě a u zprostředkovatelů nákupů atd.),

• právní rámcové podmínky (zejména ve vztahu k zahraničí).

Význam pro nenarušené zásobování podniku mají dodavatelé. Úlohou zásobování je zjistit potenciální dodavatele a z nich vybrat ty nejvhodnější (z hlediska kvality, kvantity a ekonomického hlediska).

Úspěch zásobovacích činností rozhodujícím způsobem závisí na informační bázi, kterou má nakupující k dispozici. Zvláštní význam přitom mají:

• Poznatky o dodavatelích,

• poznatky o okolním prostředí dodavatelů na trhu,

• poznatky o způsobech jednání dodavatelů.

Při hodnocení dodavatele je nejdůležitějším hlediskem jeho výkonnost, nikoliv ovšem ve vztahu k předmětu zásobování jako takovému, ale rovněž k jeho nabídce tržních výkonů jako celku, popř. k celému podniku komplexně.

Obecné informace o určitém dodavateli, jako např. image, kapitálová základna, finanční a technická schopnost, se doplňují speciálními údaji o výkonnosti a schopnosti předmětu zásobování a objemu dodávky. Zvláštní význam mají fakta o struktuře nákladů dodavatele, jeho kooperační připravenosti a rovněž o významu, který při daném objemu objednávky přisuzuje odběrateli.

Zásadní význam pro kvalitu výběrového rozhodování má především počet a druh zvolených kritérií. Cena, dodací lhůta a jakost výrobků nemohou být jediným kritériem u významných materiálů nebo rozsáhlejších objemů při zásobování. Stejně tak je třeba přihlížet k informacím o dodacích podmínkách, spolehlivosti dodacích lhůt, dodacích kapacitách, druzích obalů, jednotkách balení, geografických vzdálenostech atd.

Schéma hodnocení dodavatelů, podle kterého lze stanovit spolehlivost dodavatelů, se člení na spolehlivost jakosti, lhůt a dodaného množství. Ke kritériím se přidružují definované stupně plnění, takže je možno snadno zjistit příslušnou bodovou hodnotu. Celkové bodové ocenění každého dodavatele se získá dvěma způsoby:

• vynásobením bodové hodnoty každého kritéria individuální vahou stanovenou pro každé kritérium,

• následným sečtením všech kriteriálních hodnot.

Pracovní časy vynaložené na vyhodnocení a výběr dodavatelů musejí být přiměřené poměru mezi ekonomickou efektivností (náklady/užitek) a úspěšností zásobovacího rozhodování.

 NahoruNástroje zásobovací politiky

K dosažení optimalizace cílů ekonomiky zásobování existuje řada nástrojů, které jsou částečně odrazem nástrojů odbytové politiky. Podnik ovšem nedisponuje v rámci zásobování ani rozsahem, ani intenzitou možností rozvíjet stejné aktivity na trhu zásobování, jako je to na odbytovém trhu. Instrumentář zásobovací politiky zahrnuje zejména tyto komponenty:

1. rozhodování o cenách a podmínkách zásobování a zásobovacím množství pro plánované období,

2. politiku kvality, zajištění disponibility těch druhů jakosti, které se vyžadují pro potřeby užití,

3. politiku výběrových metod, výběr tržních partnerů z hlediska velikosti, počtu, rozmístění stanovišť a struktury (např. stálí (kmenoví) nebo nestálí (přechodní, dočasní) dodavatelé) a stanovení cyklů,

4. politiku vedlejších výkonů (doplňkových služeb), vymezení vedlejších výkonů a doplňkových služeb (např. zajištění úvěru, pomoc při vývoji výrobků), které dodavatel poskytuje,

5. politiku reklamy a propagace, použití propagace a reklamy při styku s veřejností s cílem dosáhnout lepších podmínek zásobování pro určité výrobní faktory nebo společné podnikání.

V návaznosti na vytyčené strategické cíle podniku, taktiku jejich dosahování a implementační proces zodpovědný útvar zásobování, tj. zpravidla nákupní oddělení, přistupuje k volbě zásobovací strategie na základě nákupní portfoliové analýzy, která umožňuje porovnání tržní síly podniku jako nakupujícího na jedné straně s tržní silou nabízejícího na straně druhé.

 NahoruHodnocení dodavatelů

V rámci procesu pořizování či nákupu je pravděpodobně nejdůležitější činností výběr z řady potenciálních dodavatelů, kteří jsou schopni požadovaný materiál/službu poskytnout. Vzhledem k množství různých faktorů, které je nutno brát v úvahu, je kupní proces velmi složitý. Do tohoto procesu vstupují jak přímí rozhodovatelé, tak další osoby, které rozhodnutí ovlivňují; společně vytvářejí tzv. rozhodovací jednotku (decision-making unit). Při přijímání důležitých rozhodnutí podniky stále více využívají smíšené týmy, složené ze zástupců různých úseků organizace.

V praxi je možno použít celou řadu hodnoticích systémů a metod; neexistuje "nejlepší“ metoda nebo přístup, který by se hodil pro všechny organizace. Velmi důležité však je, aby podnik vždy používal konzistentní metody, které by zvýšily objektivnost procesu hodnocení. Výběr správného dodavatele má okamžité a dlouhodobé účinky na úroveň zákaznického servisu, který podnik poskytuje. Při výběru dodavatelů je optimální používat formální výběrový proces.

Proces výběru dodavatele je obtížnější, pokud se materiály nakupují na mezinárodních trzích anebo pro zahraniční pobočky podniku. Suroviny, součástky a díly pořizují podniky ze zahraničních zdrojů většinou kvůli výhodnější ceně nebo lepší dostupnosti.

Přínosy spojené se správným výběrem a hodnocením dodavatelů

Finanční přínosy spojené se správným výběrem a hodnocením dodavatelů mohou být značné, úspory v logistických nákladech se přímo promítají do zásadních zlepšeních v oblasti zisku. Obdobně i nákupní činnosti mohou mít příznivé efekty na zisk podniku. Snížení nákladů na materiál jednak zvyšuje ziskové rozpětí na každou vyrobenou a prodanou jednotku, jednak snižuje celkové náklady logistiky tím, že snižuje náklady na jednotku a počet jednotek v zásobách, a tak snižuje investice do zásob.

Navíc lze předpokládat i zlepšení v oblasti…