dnes je 28.3.2024

Input:

Lateralita jako jedna z příčin nesnází

25.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

901
Lateralita jako jedna z příčin nesnází

Jana Vejsadová

Lateralita jako jedna z příčin nesnází

„Jestli se slečno, nepletu, my musíme se znát…!?” Vzpomínáte si na jeden ze semaforských evergreenů? Do jaké míry si pouhý snílek skutečně nemohl vybavit jméno dívky, která ho zaujala nebo spíš větu použil jako seznamovací fintu, ví zřejmě jen autor. Ale většina z nás určitě podobnou situaci zažila. Potkali jsme někoho a nejsme si schopni vzpomenout, jak se ten známý jmenuje. Situace bývá ještě trapnější, když nás známá tvář osloví, tyká nám a zná detaily z našeho života. Někdy máme pocit, že už máme jméno tzv. na jazyku, ale přesto nás paměť zrazuje.

Přikyvujete? Netrapte se tím. Je to problém, s nímž se potýká většina lidí a s přibývajícím věkem je tento jev četnější, dá se říci, že zákonitý. Přibývá tváří – od členů rodiny a přátel, přes sousedy, spolužáky a kolegy ze zaměstnání, veřejně činné a populární osobnosti, až po ty, které známe od vidění. Jsou jich tisíce.

Paměť na tváře je mnohem přesnější než na objekty, domy, auta nebo zvířata. Z výzkumů vyplývá, že si lidé v průběhu života pamatují a vybaví až 70 % tváří, ale dokážou k nim přiřadit jen 20 % jmen.

Někteří lidé mají dokonce potíže obrácené. Nemohou si ke jménu, které si pamatují, vybavit obličej. Tato druhá varianta je však méně častá. To proto, že pro jakýkoliv obličej jsme si schopni vytvořit a následně i představit jeden mentální obraz.

Jednou z příčin problému s tvářemi a jmény je lateralita našeho mozku. Vzpomeňte si, co jsme si řekli v 2. lekci o hemisférách a o jejich specializaci. Obličej jako vizuální materiál zpracovává pravá hemisféra, která zaznamenává barvy, tvary, ale také emoce, které člověk vyzařuje. Jméno, které k tváři patří, je verbální materiál, a ten zpracovává levá hemisféra.

Kromě toho, že jsou zde umístěna řečová centra, která nám umožňují mluvit a porozumět mluvenému, řekli jsme si, že tato polokoule má funkci logickou a analytickou. Pokud se Vám zdá, že jména lidí jsou spíš abstraktní pojmy, vyvedu Vás za chvíli z omylu. Propojení obou informací, které pak tvoří jeden z největších paměťových problémů, nevěnujeme dostatek úsilí. Často si na dlouhodobý problém zakládáme už při samotném seznámení a představování. Vrátíme se k tomu v další části dnešní lekce.

Nepodceňujte mentální faktory

Ve 4. lekci jsme podstatnou část věnovali mentálním faktorům, které ovlivňují proces zapamatování. Na problematice jmen a tváří si znovu význam a fungování jednoho po druhém připomeneme.

1. Koncentrace 
Předpokládám, že na tváře lidí se soustředíte víc, než na jméno. Tvář upoutá, ale i přesto některým věnujete pozornosti víc.

Přitažlivé nebo některým detailem výrazné tváře si totiž zapamatujeme rychleji a vybavujeme si je snadněji než obličeje, které naši pozornost ničím neupoutají.

Hůř jsme na tom se jmény. Kolik znáte jmen televizních zpravodajů a komentátorů, přestože se zpravidla současně objevují napsaná na obrazovce? Často přeslechneme jména lidí, kteří jsou nám náhodně představeni, přehlédneme jmenovku na dveřích a vizitku strkáme do kabelky bez povšimnutí. Nesoustředíme se na jména, nevěnujeme jim pozornost!

2. Motivace 
Je vůbec nutné si jména pamatovat? Chceme to? Motivace musí být vždy kladná, měli bychom se alespoň pokusit. Kromě toho, že se tak vyvarujeme řady pro nás trapných situací, kdy si nevzpomeneme, kdo nás to oslovil, bychom měli mít na paměti další důležitý aspekt. Dobrá paměť na jména a obličeje je užitečná společenská dovednost, ale také důležitá podnikatelská schopnost. Staří a dobří obchodníci vždy dbali na to, aby si jména svých zákazníků správně zapamatovali!

3. Logika 
Kde jinde hledat v osobnosti člověka logiku než v jeho myšlení? Zamysleme se nad součástí verbální složky – příjmením. Logicky vznikalo a utvářelo se, mívá konkrétní význam a může vnést do naší paměti na jména celkem přesný řád.


Je-li někdo povoláním hrnčíř, logicky si ho představíme u hrnčířského kruhu, jak z hlíny tvoří zázraky. Předek muže jménem Hrnčíř jím bezpochyby také byl nebo měl s tímto řemeslem cosi společného. Vím, je to možná trochu složitější, ale v podstatě je to tak a my jsme tím dodali abstraktnímu příjmení reálnou podobu. To zní logicky, ne?

4. Lokalizování 
„Odkud já toho člověka znám!” Ze školy, z práce, z úřadu nebo z dovolené? Do kterého prostředí patří, s kterým místem ho mám spojeného? Zejména tváře lidí, kteří pracují u přepážek na poštách, úřadech nebo v bankovních domech, míváme spojené s daným místem. Tam se nám jejich jméno vybaví (nebo nosí jmenovku). Setkáme-li se s nimi v jiném prostředí, jde nám často hlavou úvodní otázka tohoto bloku.

Podobně jsme na tom s lidmi, kteří v práci nosí stejnokroj (zdravotní sestry, výpravčí, policisté). Uniforma je určitým způsobem lokalizuje a navíc trochu skryje do anonymity jméno i tvář. Spojujte si vždy člověka s místem setkání. Lokalizujte si známé tváře!

5. Vizualizace 
„Měl hezké čelo, vlnité kaštanové vlasy, dlouhý rovný nos na konci malinko ohrnutý, hnědé oči trochu příliš blízko u sebe, velké neforemné uši, poněkud ustupující bradu a nahoru zakroucený knírek.”

Takhle je popsán jeden z nebezpečných zločinců viktoriánské Anglie. Umíte si ho představit? Určitě! Kdyby každý z nás dokázal obraz té tváře zachytit tak, jak jsme si ji při čtení téhož popisu mimoděk představili, vznikla by přesto galerie rozdílných tváří. Naše představivost je jedinečná, každý si do mentálního obrazu promítá vlastní zkušenost a fantazii. Vizualizace navíc nemusí mít jen vizuální formu, i když se to nabízí. Může mít podobu vůně, zabarvení hlasu nebo doteku lidské dlaně.


Každý z nás asi zažil, že si pod vlivem četby vytvořil obraz hlavního hrdiny nebo prostředí. Pak se kniha dočkala filmové podoby a obsazení „té naší role” nám často přineslo zklamání. Tvář hrdiny nebo krajina se od našeho mentálního obrazu výrazně lišila. Kdyby tomu bylo naopak – napřed film a teprve potom bychom četli literární předlohu, navždycky by se nám za stránky knihy vtíral obraz herce, který tu roli hrál. Zkuste sáhnout například po knize Karla Maye. Vinnetou bude mít už vždycky podobu Pierra Brice a Old Shatterhand bude modrooký blonďák.

Zvizualizovat se dá nejen představa tváře, zvizualizovat se dá i jméno. Alice může mít hřívu lvice a mentální obraz jména už zmíněného pana Hrnčíře si vytvořte sami. Vizualizace je vrozená schopnost!

6. Asociace 
Téměř každé jméno nám

Nahrávám...
Nahrávám...