Input:

Faktory ovlivňují paměť - základní pojmy a definice

25.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

401
Faktory ovlivňují paměť – základní pojmy a definice

Jana Vejsadová

Životnost svého mozku prodlužujeme vědomě tím, že ho namáháme. Albert Einstein kdysi řekl: „Většina lidí používá pouze pět nebo šest procent mozkové kapacity”. Pravda je to jen zčásti, ale ze svého mozku můžeme dostat více, aniž bychom ho zahltili. Můžeme udržet a zvyšovat kreativní i mentální potenciál v netušené míře.

Správné fungování mozku jako nástroje naší paměti ovlivňují tři druhy faktorů:

  • biologické,

  • psychické,

  • vnější.

Biologické faktory

Už naši předkové ctili zásadu „Ve zdravém těle zdravý duch”. Proto jsou biologické faktory (tělesné zdraví, věk a přijatelně fungující smysly) prvořadé a ovlivňují ostatní. Stejně tak jako vše lidské, jsou závislé na fyziologických a genetických předpokladech.

Je-li člověk přiměřeně k věku zdravý a ochotný se namáhat, může mít jeho mozek ve stáří stejný výkon jako v mládí.

Optimální podmínky pro duševní i fyzické zdraví má jen zlomek populace, který si uchová výkonnost, tvořivost a autonomii (funkční samostatnost, finanční nezávislost) do vysokého věku. Předpokladem je vytvoření dostatečné kognitivní rezervy, tj. nahromadění co největšího množství deskriptivních (encyklopedických = „co”) a preskriptivních (operační systém = „ jak”) informací v průběhu celého života.

Běžné podmínky má při správné životosprávě a bez závažných onemocnění k dispozici většina z nás. S přibývajícím věkem se dostavuje slábnutí smyslů, opotřebení organismu, zhoršuje se vybavitelnost paměťových obsahů. Nevyhnutelně, ale pozvolna se zpomalují reflexy, snižuje se energie a motivace. Fungující paměť, dobrá znalost sebe samého a životní rovnováha nám však dávají předpoklad přiměřeně dobrého výkonu.

Patologické podmínky bývají dány a ovlivněny řadou prodělaných chorob, úrazem, cévním poškozením mozku či chorobnou ztrátou paměti. Projevují se zhoršením tzv. vyšších kortikálních funkcí, nejen paměti, ale také myšlení, orientace, chápání, schopnosti úsudku, učení a řeči. Záleží vždy na stavu mozku na počátku choroby. Vytrénovaný a výkonný mozek nemoc sice poničí, ale přijatelná kvalita života může většinou zůstat dlouho zachována.

Psychické faktory

Psychické (ve smyslu duševní) a mentální (myšlenkové) faktory kvalitu paměti ovlivňují výrazně. O stresu, který nám brání v koncentraci, jsem se zmínila v 1. lekci. Každý z nás někdy zažil trému, která nám zablokovala paměť v nepravý čas. Zatímco doma v křesle u televize už jsme vyhráli řadu vědomostních soutěží, pod vlivem trémy, časového stresu a deprimujícího prostředí se nám těžko vybavuje i jméno matky za svobodna.

Rychlost a přesnost paměťových procesů snižuje únava a vyčerpání. Může je negativně ovlivnit i naše vlastní sebedůvěra. Potřeba nezklamat nereálná očekávání druhých nebo naopak přecenění vlastních schopností končí nervozitou, neúspěchem a ztrátou víry ve vlastní hodnotu.

Další mentální faktory, které kladně ovlivňují proces zapamatování, si probereme v samostatné kapitole této lekce.

Vnější faktory

Vnější faktory (okolí, životní styl, prostředí) značně ovlivňují jak biologické, tak psychické faktory. Pokud materiální zajištění odpovídá našim potřebám, mezilidské vztahy i kulturní a společenské vyžití nám dodávají dostatek podnětů zvenčí, dokáže tento faktor paměť značně stimulovat. V opačném případě působí velmi rušivě, vede ke ztrátě motivace, k nepohodě a k sociální izolaci.

O životosprávě, která má na naše fyzické i psychické zdraví velký vliv, budeme mluvit v předposlední, 12. lekci našeho on-line kurzu.

Mentální faktory zlepšující zapamatování

Prvotní příčinou zapomínání bývá nedostatek pozornosti či zájmu. Snaha zapamatovat si nebo vybavit určitou informaci závisí na motivaci i na rozpoložení, v němž se nacházíme. Určitá situace nám může asociovat celou řadu vzpomínek s podobným obsahem, atd. To jsou fakta, která už známe!

Faktory, o nichž si řekneme, podrobněji vycházejí z činnosti mozku a naší vrozené schopnosti učit se a poznávat bez zbytečného biflování.

Ukážeme si, jak pomyslný osmiúhelník, jehož vrcholy tvoří koncentrace, motivace, logika, lokalizování, vizualizace, asociace, transformace a emoce, kladně ovlivňují proces ukládání informací do paměti i jejich snazší vybavování. Mohou jimi být odborné výrazy, slovíčka z cizích jazyků, tváře i jména lidí nebo důležité, těžko zapamatovatelné údaje.

Koncentrace

Koncentrace (soustředění) je nejdůležitějším faktorem v procesu zapamatování.

Vyjadřuje soustředění rozumových schopností na určitou situaci či podnět. Je to stav aktivace mozku, při němž plníme úkoly přesněji a rychleji. Pracujeme-li na nějaké věci či úloze opravdu soustředěně, jde nám vše lépe od ruky, ať už vykonáváme řemeslnou nebo duševní práci.

Vždy platí „tady a teď”. Poruchy koncentrace pozornosti způsobují např. rušivé podněty z okolí, duševní rozpoložení, neefektivní způsob práce, přílišné zatížení, únava, stres, nedostatečná motivace, zhoršený zdravotní stav i nejasný pracovní úkol. Úloze koncentrace se budeme podrobněji věnovat v samostatné lekci.

Jste soustředěni na to, co právě čtete nebo jste se přistihli, že Vaše oči už doputovaly na konec tohoto odstavce a z jeho obsahu nevíte téměř nic? Rušilo Vás něco z okolí? Máte hlavu zatíženou starostmi nebo na Vás leze chřipka? Zamyslete se nad tím!

Motivace

Motivace je proces vedoucí k energetizaci našeho organismu. Usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle.

Vyjadřuje souhrn všech skutečností: radost, zvídavost, pozitivní pocity i radostná očekávání, která podporují nebo tlumí jedince v jeho zaujetí pro vykonávaný úkol. Výrazně ovlivňuje také množství i kvalitu zapamatovaných informací: Chci vědět, znát, chci se naučit dobře cizí jazyk, abych mohl pracovat v zahraničí, chci se vyrovnat ostatním, chci získat lepší finanční ohodnocení, nechci přijít o práci.

Motivace postupem let ubývá. Častěji hledáme výmluvu, proč už to či ono nemusíme, nemůžeme nebo nedokážeme. Má to souvislost s ubývajícím dopaminem (viz. 1. lekce), který byl dříve zjednodušeně považován za motivující chemikálii. Současné výzkumy význam dopaminu poopravují a spojují spíše s mechanismem předvídání odměny.

Naší společnou motivací by právě teď mělo být: Chci si zlepšit paměť a získat návyky, jak s ní efektivně pracovat, abych si uchoval(a) kognitivní zdatnost a soběstačnost do vysokého věku! Zkuste to!

Logika

Ve vztahu k paměti se jedná o myšlenkovou cestu, která vedla k daným závěrům.

Když se pustíme do nového úkolu, potřebujeme logiku k tomu, abychom našli nejvhodnější postup. Pokud „myšlenkově cestujeme”, využíváme informace již uložené v mozku. Logické porozumění pracovnímu úkolu, postupu nebo učené látce je základem jeho uchování v dlouhodobé paměti. Vždy si budeme pamatovat lépe to, v čem najdeme logiku a řád.


Často se mně ptají především ženy, jak si mají zapamatovat určitý pracovní postup, například vypalování fotografií z dovolené na CD, když tuto činnost vykonávají jen zřídka a vždy celou operaci zapomenou. Uvědomit sicestu a logicky postupovat od obecných úkonů (teď zapínám PC, teď volím program, teď vkládám nosič, atd.) až k finálnímu produktu a celý proces si pak znovu jen v myšlenkách vybavit, přinese kýžený a trvalý výsledek.

Při ukládání informací nelze vždy logický prvek nalézt, méně ho uplatníme například při učení slovíček z cizích jazyků, přesto by neměl být opomenut.


Najdete logiku v čísle účtu, které si máte zapamatovat: 48163264128?

Lokalizování

Lokalizování (locus=místo) si můžeme vysvětlit a využít v paměťovém procesu dvojím způsobem.

Řadu vzpomínek, poznatků i tváří lidí máme spojených s určitým místem. Kde se to událo, odkud to vím, kde jsem se informaci dověděla, odkud tu ženu znám? Na daném místě se nám vše podstatné z paměti vybaví mnohem lépe. Stejně tak v nás určité místo často i nechtěně vyvolá řadu osobních vzpomínek.

Faktor lokalizování však také dobře ovlivňuje zapamatování posloupnosti vzájemně nesouvisejících položek. Jde o cílenou lokalizaci osvojovaných informací pomocí záchytných bodů (na prvním místě, na druhém místě…). Podrobně techniku místa zvládneme v 8. lekci věnované paměťovým technikám.


Vzpomeňte si, na kterém místě jste potkali svou první lásku!

Vizualizace

Vizualizace (mentální obrazotvornost, představivost) tvoří základ všech paměťových technik. Pro proces učení a ukládání informací do paměti je zřejmě nejcennější ze všech schopností.

Můžeme ji posílit dalším smyslovým vjemem: vůní, zvukem, chutí. Má ji od přírody každý, ale u každého z nás je rozdílně vyvinutá. Někdo je schopen v mentálním obrazu oblíbené květiny vidět jasně barvu, cítit její vůni i dotek stonku v dlani, někdo je schopen vidět jen barvu.

Umíme si ve své mysli vytvořit obraz předmětů, jevů i prostorů, které jsme viděli, ale také nikdy neviděli. I lidé nevidomí si vytváří vlastní obrazy a představy o věcech, které je obklopují. Dokážeme si vytvořit obraz slova a konkrétní podobu pro nás mají také abstraktní pojmy (láska, strach, atd.). Pokud vidíme, cítíme nebo si ohmatáme určitý předmět nebo tvář člověka opakovaně, bývá vizuální představa velmi přesná.


Zvizualizovat si dokážeme čísla i slovíčka z cizích jazyků. Číslo 2 pro mne bude mít navždycky obraz labutí šíje a pětka ruky, stejně tak mi např. při vybavování francouzského slovíčka „viril = mužný” vytane nejprve obraz mužného

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: