Input:

Pozornost

25.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

501
Pozornost

Jana Vejsadová

Pozorujte se! Jedině tak si zlepšíte pozornost a paměť.

Už v minulé lekci jsem Vás upozornila na jeden příklad, který zažil snad každý z nás. Čtete knihu, oči bloudí už na dolním okraji stránky a Vy si náhle uvědomíte, že z obsahu nevíte nic.


Podobný jev prožívá většina lidí i u předpovědi počasí. Hlídáte čas, abyste relaci nepropásli, usednete k televizi a ... hlasatel už informuje o tom, jaké počasí bude za tři dny. To, jak bude zítra a pozítří Vám úplně uniklo. Zkuste si odpovědět, proč? Kde v té chvíli bloudily Vaše myšlenky? Co Vás zaujalo víc než obsah předpovědi? Vlastní starosti nebo nový účes moderátorky? Každého rozptýlí něco jiného, ale důsledek je stejný. Nepozornost!

Příkladů a zákonitostí bych Vám mohla vyjmenovat celou řadu. Je zajímavé, kolik obdobných situací zažíváme.

Pozornost je schopnost, která umožňuje výběrové zaměření a koncentraci vědomí člověka na určité předměty a jevy.

Je tedy selektivní - dokáže monitorovat a vybírat jen ty podněty, které si v daném okamžiku přejeme nebo potřebujeme uvědomit a ostatní pomáhá ignorovat. Je nezbytnou součástí kognitivních (poznávacích) procesů. Znamená zlepšení jakékoliv činnosti. Závisí na osobnosti, zájmu a vztahu ke světu. Vyžaduje mobilizaci všech smyslů a odhodlání si vjem zapamatovat.

Podstata pozornosti z fyziologického hlediska spočívá ve střídání procesů vzruchu a útlumu v mozkové kůře. Podráždění určitých nervových center v mozku probíhá při současném útlumu ostatních. Například studujeme důležitý materiál a zvuk hlasitého hovoru našich kolegů náhle odpoutá naši pozornost. Vzruch přivedený do akustické oblasti utlumil vzruchy ve zrakových centrech mozkové kůry.

Typy pozornosti

Pozornost může být:

  • záměrná (úmyslná),

  • bezděčná (neúmyslná).

Záměrná pozornost je aktivní, vědomě zaměřená a řízená. Předmět sám o sobě naši pozornost upoutat nemusí, přesto k soustředění využijeme všechny prostředky. Vědomě aktivujeme pozornost, když popisujeme to, co si potřebujeme zapamatovat: „Vypínám žehličku”, „Zhasínám a zamykám dveře” (viz 1. lekce). V takové situaci se pozornost stává nejdůležitějším faktorem ukládání vjemů do paměti.

Příčinou většiny našich potíží není špatná paměť, ale nedostatečná záměrná pozornost.

Bezděčná (neúmyslná) pozornost vzniká a udržuje se bez vědomého úmyslu. Síla podnětu, který ji upoutává, bývá spojena s emocemi (hrozba nebezpečí), s neobvyklostí (kontrast s okolím), s osobním zájmem nebo může mít impuls určitý sociální význam.


V přednáškovém sále probíhá velmi zajímavá přednáška. Pozornost všech zúčastněných je upřena k tématu. V tom zazvoní někomu z přítomných mobil. Pozornost všech posluchačů se v tom okamžiku bezděčně přesouvá na provinilce a následně záměrně k vlastnímu mobilu. Je vypnutý?

Vlastnosti pozornosti

Jednou z vlastnosti naší pozornosti, kterou je možné posilovat, je její intenzita. Výrazně poklesne při únavě, ale i v bdělém stavu je krátkodobou záležitostí. Stoprocentní koncentrace pozornosti jsme schopni dosáhnout vždy jen v krátkých časových úsecích. Nejvyšší soustředění udržíme podle dosavadních výzkumů 30 – 90 sekund. Po uplynutí tohoto času se pozornost začíná rozptylovat a my se musíme znovu koncentrovat.

Stabilita pozornosti vyjadřuje, jak dlouho je možné ji udržet. Nejedná-li se o plné nasazení, dokážeme se soustředit na výklad, tvůrčí aktivitu nebo jiný pracovní úkon přibližně 30 – 50 minut. Závisí to kromě vrozených dispozic i na motivaci a složitosti nebo zajímavosti vykonávaného úkolu.

Rozsah neboli kapacita pozornosti je měřena počtem prvků (předmětů, obrázků), které lze zachytit v okamžiku koncentrace. V jediném okamžiku (0,07 sekundy) je možné postřehnout maximálně 6-8 nepravidelně rozmístěných prvků v prostoru. Schopnost kolísá podle dispozic daného jedince, ale je podmíněna také rozmístěním, barvou, atd. Rozsah pozornosti je větší, když spolu podněty souvisejí, spojují se v celek (např. písmena tvoří slovo), jsou si podobné vlastnostmi, a když navazují na zkušenost a praxi testovaného. Rozsah pozornosti se zužuje, máme-li postřehnout nejen počet prvků, ale i jejich vlastnosti.

Poslední z vlastností, kterou uvedu, je kolísání (oscilace). Je-li fixace pozornosti narušena vlivem více podnětů, pozornost těká z jednoho na druhý. Příkladem kolísání pozornosti by mohla být např. situace, kdy pobýváme v místnosti, kde tikají hodiny. Po chvíli přestaneme tikot vnímat, stojí zcela mimo naši pozornost, která je v daném okamžiku upřena k jinému podnětu. Jakmile soustředění poleví, znovu jejich zvuk zaznamenáme. Stane-li se, že se hodiny zastaví, náhlé ticho (nový, neobvyklý vjem) naši pozornost směrem k hodinám upoutá okamžitě.

Pozornost nesnese polovičatost

Doba soustředění se u každého z nás liší. Je ovlivněna biologickými, psychickými i vnějšími faktory (viz 4. lekce), zájmem o danou činnost, motivací a osobními zvyklostmi. Někdo potřebuje k udržení pozornosti absolutní klid, někdo se naopak neobejde bez přiměřeného ruchu nebo hudební kulisy. Někteří z nás se lépe soustředí ve večerním klidu v zešeřelé pracovně, druzí brzy po ránu, když je všude ještě klid. Někdo se nesoustředí bez žvýkačky a jiný se nejlépe koncentruje při procházce v lese.

Velmi záleží také na charakteru podnětů. Hůř se soustředíme na neznámé informace, které se nedají

 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: