dnes je 29.3.2024

Input:

Krátkodobá paměť - paměť večer před zkouškou

25.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

601
Krátkodobá paměť – paměť večer před zkouškou

Jana Vejsadová

Telefonní čísla, plán na celý den, vzkaz pro kolegu i to, co je třeba koupit k večeři, to všechno jsou informace, které stále čerpáme z krátkodobé paměti. Slouží k našemu každodennímu provozu. Jejím úkolem je, jak jsme si řekli už v úvodní lekci, udržet získanou informaci v pohotovostní podobě po dobu vykonání určitého úkolu. Patří k ní hned několik přívlastků: vědomá, dočasná, pracovní či operační paměť s omezenou kapacitou. Trvá často jen vteřiny nebo minuty. Tyto časové údaje se dost výrazně liší. Ponechme je odborníkům jako předmět dalšího bádání.

Krátkodobá paměť je trvalejší než senzorická paměť a obsahuje položky, na které myslíme v jediném okamžiku. Zážitky jsou v této rovině ve stavu aktivace, snadno dostupné. Nemusíme nad nimi dlouho přemýšlet. Většina z nich vymizí hned poté, co se přihodily. Dá se zjednodušeně říci, že krátkodobá paměť uchovává informace do té doby, než jsou buď zapomenuty nebo uloženy do stabilnější dlouhodobé paměti.

Bez schopnosti podržet myšlenku bychom nedokázali vykonávat ani ty nejjednodušší úkoly - zachytit pohledem obraz krajiny, dochutit jídlo nebo si vybrat z nabídky parfém, který je nám příjemnější než ostatní. Nebyli bychom schopni jednat podle pokynů, číst, ani porozumět větě. Chceme-li vnímat správně její obsah, musíme si ji pamatovat od prvního slova do konce.


Předpověď počasí na zítra hlásí jasno až polojasno, odpoledne místy až oblačno s nejvyššími teplotami mezi 28 až 32 °C.

Ve vědomé, dočasné paměti jsou aktivně podrženy ty informace, které ovlivňují naši aktuální pozornost a náš okamžitý tok myšlenek. Její kapacita je omezená, vejde se do ní 7 + 2 odlišných prvků (slov, obrázků, čísel). Doba jejich uchování v paměti závisí na druhu a dalším zpracování. Pokud se informace opakuje, není zapomenuta a její obsah přechází do pracovního paměťového registru. Když se k ní nevracíme, zmizí cca do 30 sekund. Tato „forma” bývá označována jako pracovní (provozní) paměť. Podnět zůstává aktivní, dokud nepozbude významu.


Vyhledáme číslo telefonu a podržíme ho v paměti pouze do okamžiku, než ho vyťukáme na klávesnici.


Ráno po příchodu do zaměstnání své kolegy pozdravíme a celý den si podržíme informaci o tom, koho už jsme zdravili a koho ještě ne. Druhý den už tato včerejší informace význam ztrácí a pracovní paměť se plní znovu.


Pracovník provádí při práci kontrolu měření parametrů svých výrobků. Když měří jen pro vlastní kontrolu, v okamžiku ověření správných hodnot údaje pozbývají významu.

Provádí-li však v určitých intervalech zápis o naměřených hodnotách, v tom okamžiku podrží v paměti i několik číselných údajů do té doby, dokud je nezapíše.

Když se snažíme řešit v mysli určité problémy, postupy nebo složitý matematický příklad, využíváme krátkodobou paměť k uchování dílčích řešení a okamžitých nápadů. V tomto okamžiku funguje jako operační paměť, podobně jako PC. Umožňuje zároveň připomenout si nebo oživit poznatky, které byly už dříve uloženy v dlouhodobé paměti

O rozsahu (kapacitě) krátkodobé paměti jsem se zmínila v předchozím odstavci. Ze vzorce, s nímž jste se setkali už v lekci věnované koncentraci pozornosti, vyplývá, že jsme schopni zachytit 5 až 9, v průměru tedy 7 informací, a to bez ohledu na jejich druh.


Krátkodobá paměť funguje jako šuplík, do něhož se vejde omezený počet prvků. Je to s ní podobné jako s přihrádkou na CD, kterou máme v autě. Můžeme do ní uložit maximálně 9 cédéček. Vzadu jsou ta starší, zepředu přidáváme nová, která právě posloucháme, tak dlouho, dokud se obsah nezaplní. Občas se vrátíme k některému staršímu, oživíme si ho a tím zároveň také přesuneme na přední pozici.

Před cestou na dovolenou jsme si koupili tři nové „hity” a už se tam nevejdou. Co s tím? Jasně! Uvolníme kapacitu přihrádky a vyndáme z ní ta nejstarší nebo nejméně zajímavá, k nimž nemá nikdo z rodiny osobní vztah.

Stejně tak i naše krátkodobá paměť má tendenci se vyprázdnit, protože musí být připravena na příjem dalších nových podnětů. Přirozenou cestou selektuje všechny, které nepovažujeme za důležité. Převažuje shoda v názoru, že náš mozek je biologicky naprogramován k tomu, abychom přežili v určitém kritickém okamžiku. Při zahlcení by se patrně nedokázal tak rychle rozhodnout, takže pro jistotu přijme jen zlomek toho, co mu nabízejí senzorické podněty.

Přes všechna předchozí poněkud pesimistická ujištění následuje radostná zpráva. Krátkodobá paměť je přesně tou fází, kterou můžeme cvičením systematicky ovlivňovat. Pokud Vás při čtení předchozího příkladu napadlo, že byste CD rovnali jinak (tzv. naležato) a naskládali je do několika řad na sebe, jste na správné cestě. Přesně tak je možné rozšířit kapacitu krátkodobé paměti.

Můžeme ji mnohonásobně zvýšit, pracujeme-li s celými skupinami údajů, které jsme uspořádali do určitého systému. Chceme-li si zapamatovat co nejvíce, nesmíme se soustředit na prvky (detaily), ale musíme je seskupit podle určitých kritérií (vlastností) do větších celků. Vezmeme-li např. sedm skupin, z nichž každá bude obsahovat sedm prvků, dostáváme se z průměru 7 informací na číslo 49.

Michaela Buchvaldová-Karsten, několikanásobná světová šampiónka v paměťových schopnostech, to ve své knize „Úspěšná paměť” názorně připodobňuje k přenášení cihel na

Nahrávám...
Nahrávám...