dnes je 4.12.2021

Input:

Zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice

23.11.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.1
Zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice

redakce EnergetikaInfo.cz

Ve Sbírce zákonů ČR byl dne 8. října 2021 zveřejněn zákon č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů.

Odůvodnění hlavních principů nového zákona

V platných legislativních předpisech ČR doposud chybělo vymezení opatření pro naplnění 3. pilíře Národního investičního plánu České republiky 2020 – 2050 v oblasti výstavby nových bloků jaderných elektráren. Předkladatel zákona vyšel z usnesení vlády č. 485 ze dne 8. července 2019 a závěrů ze zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR ze dne 27. března 2019, ze kterých vzešla potřeba uzavřít mezi státem a investorem smlouvy o financování nových jaderných zdrojů. Vzhledem k výše zhodnocené situaci na trhu s elektřinou a výhledu v oblasti vývoje sektoru elektroenergetiky v ČR bylo zapotřebí, aby na tyto smlouvy navazovala komplexní zákonná úprava, která poskytne investorovi příjmovou jistotu a zakotví nástroj, kterým bude poskytnuta.

Z těchto důvodů byl předložen zákon o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice, který zakotvuje hlavní principy a práva a povinnosti jednotlivých dotčených účastníků ve vztahu k vybranému řešení podpory, ke smlouvě o výkupu elektřiny z nízkouhlíkových výroben. Tato smlouva má zajistit dostatečné pobídky do výstavby nových jaderných kapacit, a tím naplnit cíle SEK, Národního investičního plánu 2020 – 2050 a dalších strategických vládních dokumentů. Smlouva o výkupu elektřiny z nízkouhlíkových výroben oprávněnému investorovi zajistí dostatečné krytí jeho nákladů spojených s výstavbou a provozem nových jaderných zdrojů prostřednictvím vyplácení realizační ceny za vyrobenou MWh elektřiny, zároveň ale díky příjmům z prodeje vykoupené elektřiny minimalizuje finanční dopady na spotřebitele a nemá dopady do státního rozpočtu. Případné dopady na trh s elektřinou jsou eliminovány tím, že elektřinu bude prodávat subjekt odlišný od samotného investora.

Předpokládanou dobou uzavření smlouvy jsou nejpozději 2 roky po vydání rozhodnutí o udělení státní autorizace na výstavbu nové nízkouhlíkové výrobny elektřiny podle energetického zákona, čímž je ošetřena připravenost oprávněného investora k podpisu smluv na dodávku výrobny a tím i zajištění bezpečnosti dodávek stabilní elektřiny.

Text zákona vychází z principů stanovených v energetickém zákoně a v zákoně o POZE. Hlavním smyslem zákona je zejména definice podmínek, na jejichž základě může být uzavřena smlouva o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny. Pro tento zákon byly zvoleny totožné principy, jako u POZE, vzhledem k zaměření POZE je úprava popsána samostatně v předkládané novele zákona, a zvolená úprava tak vychází z již osvědčeného funkčního právního rámce.

Smlouva bude uzavřena na období nejméně 30 let s možným opakovaným prodloužením o dalších 10 let, a to opakovaně, nejvýše pak do doby ukončení provozu nízkouhlíkové výrobny. Závazkem investora budou kromě realizace projektu i následný provoz nízkouhlíkové výrobny a zajištění dodávek elektřiny. V případě nesplnění závazků vyplývajících ze smlouvy jsou předpokládány smluvní pokuty, které budou zahrnuty v ustanoveních samotné smlouvy o výkupu. Předpokladem je, že výše smluvních pokut bude stanovena v takové výši, aby jejich případné uplatnění představovalo dostatečnou motivaci pro smluvní strany k dodržení veškerých jejich povinností po celou dobu trvání smlouvy.

Realizační cena by investorovi měla pokrýt ekonomicky oprávněnou část nákladů spojených se samotnou investicí, provozní náklady, náklady související s ukončením provozu a přiměřenou míru zisku pokrývajícího náklady vlastního a cizího kapitálu pro zaručení návratnosti realizované investice do výstavby výrobny elektřiny zajišťující bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny.

S ohledem na zkušenosti jiných projektů nových jaderných zdrojů v EU, konkrétně prodloužení délky výstavby a navýšení investičních nákladů, je v případě zákona zvolen model stanovení realizační ceny podle rozpočtovaných investičních nákladů před zahájením výstavby, a tudíž investor plně ponese výstavbové riziko a riziko dokončení celého projektu a zodpovědnost za ev. zvýšení investičních nákladů. Nastavený právní rámec znamená, že realizační cena bude hrazena až od okamžiku realizace výstavby nízkouhlíkové výrobny. Předpokladem je možnost finanční pomoci ze strany ČR k výstavbě nízkouhlíkové výrobny, a to formou návratné finanční výpomoci ze strany státu za předem stanovených finančních podmínek, kdy splátky jistiny návratné finanční výpomoci jsou příjmem státního rozpočtu. Tento mechanismus umožní oprávněnému investorovi větší flexibilitu při získání finančních prostředků nezbytných pro výstavbu, ovšem zároveň ze strany státu jde o návratnou finanční výpomoc s předem stanovenými podmínkami. Finanční výpomoc ze strany státu je nenároková a jde o pouze možnost tuto výpomoc poskytnout. Zároveň je za účelem kontroly překompenzace zákonem stanoveno prověření přiměřenosti realizační ceny, resp. podpory ministerstvem nejpozději do 5 let od začátku dodávky elektřiny z nízkouhlíkové výrobny do elektrizační soustavy České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 5 let.

S ohledem na povahu zákona je předpokladem, že bude v určitých částech novelizován odpovídajícím způsobem energetický zákon jako komplexní právní rámec pro vytvoření energetické bezpečnosti ČR, nicméně bez dalšího zahuštění a znepřehlednění platného znění, kdy je úprava podpory jaderné energie vhodně vyčleněna do samostatného zákona.

Smlouva o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny je schématem státní pomoci v energetice, které bude dle článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie notifikováno Evropské komisi. Vláda ČR bude Evropskou komisi informovat o hlavních důvodech potřeby tohoto schématu, kterými jsou zajištění bezpečných nízkouhlíkových dodávek elektřiny, a tím i přispění k cíli klimaticky neutrální EU do roku 2050.

Komentář k jednotlivým ustanovením z aplikace ODok

§ 1 Předmět a účel úpravy

Ustanovení souvisí především s povinností ČR jako členského státu EU přispět k mezinárodním závazkům pro řešení problémů spojených s probíhající změnou klimatu pod Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu a Pařížskou dohodou, kdy je v kompetenci České republiky zvolit vhodné nástroje pro snižování emisí skleníkových plynů, přičemž obsahuje jednak rámec práv a povinností a současně opatření souvisejících s návratností investic do nízkouhlíkových výroben a zajištění jejich dodávek do elektrizační soustavy ČR. Jako druhý cíl stanovuje zákon zajištění energetické soběstačnosti ČR, a to při minimálním dopadu na ceny elektřiny pro zákazníky v ČR. Účelem zákona je dále v zájmu ochrany klimatu přispět k dekarbonizaci výroby elektřiny v ČR.

§ 2 Základní pojmy

Toto ustanovení vymezuje základní pojmy používané v textu zákona a vyplývající z dichotomie nízkouhlíkových zdrojů, které vycházejí ze zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „POZE”), jenž definuje v § 2 obnovitelné zdroje, které jsou rovněž zdroji nízkouhlíkovými. Zavádí se proto nově pojem „nízkouhlíková výrobna” jako zdroj jaderný s minimální instalovanou kapacitou výroby elektřiny 100 MW (připojená do elektrizační soustavy po roce 2030), který výrobou nízkouhlíkové elektřiny taktéž naplňuje přechod k nízkouhlíkové energetice. Dále definuje smlouvu o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny a pojmy „realizační cena” a „oprávněný investor”, které budou v této smlouvě používány.

§ 3 Smlouva o výkupu

Analogicky k úpravě podpory elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie obsažené v zákoně o POZE se zavádí podpora pro nízkouhlíkové výrobny formou smlouvy o výkupu elektřiny z nízkouhlíkové výrobny, jejíž uzavření podléhá schválení vládou. Ustanovení uvádí účel, pravidla a vymezení doby trvání tohoto právního vztahu.

Upravují se povinné náležitosti smlouvy o výkupu, přičemž není dotčeno doplnění do smlouvy dalších, v zákoně neuvedených, ustanovení, což je dáno jednak možnými změnami na trhu s elektřinou, které mohou

Nahrávám...
Nahrávám...