5.2.1.2
Vývojové fáze logistiky
Za počáteční období rozvoje logistiky lze považovat období
do roku 1950, kdy docházelo k uplatňování dílčích prvků logistiky, bez
náležitého vzájemného propojení. Druhé období rozvoje logistiky lze
identifikovat v letech 1950 - 1970. Toto období lze charakterizovat jako etapu
formování logistické teorie a její aplikace v praxi. Ve třetím období (po r.
1970) dochází k úspěšnému rozšiřování logistiky nejen v USA, ale i v Evropě.
Základem aktivit logistiky zde byly distribuční systémy. Další vývoj ukázal, že
součástí logistických systémů se musejí stát i podsystémy informační a souhrnné
ekonomické přístupy z aspektu prosperity podniku, tj. logistika se stává
filozofií podnikání.
I v období centrálně plánovitého řízení byla určitá snaha uplatnit
některé racionální prvky logistického řízení (třebaže logistika z aspektu
ideologického byla odsuzována). Úspěšné bylo uplatňování tzv. TUL procesů
(Transfer Uneschlag Lagerungs Prozesse) v bývalé NDR, zaměřených na dopravu,
oběh a skladování materiálů a výrobků. Je nesporné, že v plném rozsahu se mohou
logistické systémy úspěšně uplatnit pouze v podmínkách tržního
hospodářství.
Koncem 80. let dochází k velkým politickým i hospodářským změnám v
zemích bývalého sovětského bloku. Dochází ke transformaci, a to směrem k
tržnímu hospodářství. Logistika tak dostává příležitost rozšířit se postupně i
do zemí bývalého východního bloku.
Logistika ve svém vývoji prošla řadou přístupů a vymezení v rámci
společenských aktivit. Dodnes není tento proces ukončen a definice logistiky
nejsou jednoznačně vymezeny. Přesto má dnes již logistika charakter vědní
disciplíny, která svým systémovým přístupem přispívá k řešení řady problémů
podnikatelské praxe. Její význam spočívá především v systémovém přístupu, tzn.
že při analýze, formování strategie a taktiky a operativním řízení logistických
procesů vždy respektuje funkční vztahy mezi jednotlivými prvky logistického
systému jako celku.
V odborné…