dnes je 19.4.2024

Input:

Úvod - Bezpečnost práce a ochrana zdraví ve stavebnictví

15.2.2013, Zdroj: Verlag Dashöfer

9.6.1
Úvod – Bezpečnost práce a ochrana zdraví ve stavebnictví

Stavebnictví je komplex činností, zahrnující lidského činitele, technická zařízení (dopravní prostředky, mobilní a stacionární stroje, těžkou mechanizaci, technologie), energie a pracovní prostředí, v rámci kterého jsou pracovní činnosti prováděny. Jedná se zejména o sezónní práce v závislosti na nutnosti jejich provedení v časově různých, někdy i extrémních klimatických a pracovních podmínkách. Charakteristická nebezpečí pro odvětví stavebnictví mohou tak být umocněna dalšími faktory a vlivy, které se v jiných oborech v takovém rozsahu nevyskytují, jako je např. chlad, déšť, mokro, mlha, vítr, vysoké nebo nízké teploty, sucho, prach apod. Svou roli sehrává i závislost na terénních podmínkách.

Ve stavebnictví se používá široký sortiment strojního zařízení a mechanizačních prostředků již při přípravě staveniště a následně i po realizaci stavby se tyto prostředky používají při údržbových pracích.

Vlivy na bezpečnost práce ve stavebnictví jsou následující:

  • Úroveň vědomostí a praktických dovedností zaměstnance.

  • Momentální stav zaměstnance z hlediska splnění biologických potřeb a jeho psychický a fyzický stav – hlad, žízeň, uspokojení základních lidských potřeb, rodinné problémy, pracovní stres.

  • Nebezpečí vyplývají z charakteru konkrétní práce, technologie a uspořádání pracoviště.

  • Povětrnostní vlivy – vítr, bouře, chlad, déšť, sněžení, mráz, horko, sluneční záření.

Faktorů ovlivňujících výskyt nebezpečí je celá řada.

Prací na staveništích však mohou být ohroženy i další, zcela nezúčastněné osoby (např. i děti), které samy na staveništích nepracují. Proto již při přípravě je třeba věnovat zvýšenou pozornost řešení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a eliminaci rizik a to i zabezpečením staveniště proti možnému vstupu (vědomému i nevědomému) osob, případně vjezdu dopravních prostředků.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví řeší požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi v problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, konkretizuje ustanovení zákoníku práce a stanovuje povinnosti osob při pracovních činnostech k bezpečnosti a ochraně zdraví všech osob na pracovištích. Problematika řešená zákonem č. 309/2006 Sb. je vysvětlena v části 4/2.3 příručky.

Problematika nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, vydaného k provedení některých ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., upřesňujícího povinnosti zaměstnavatele, který se stane zhotovitelem stavby je řešena v části 4/2.3.1 příručky.

Definice osob, jako je zadavatel stavby, zhotovitel stavby a případných fyzických osob podílejících se na zhotovení stavby jsou v zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Zadavatel stavby

Zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává zhotovení stavby zhotoviteli.

Zhotovitel

Zhotovitelem je osoba (zaměstnavatel), která zajišťuje provádění a rovněž sáma provádí veškeré stavební, montážní a další práce, spojené s výstavbou a údržbou staveb.

Tyto práce provádí na pracovištích jiných fyzických nebo právnických osob a je povinna při zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi spolupracovat s těmito osobami. Povinností zhotovitele je předcházet rizikům možného ohrožení osob na staveništi i v jeho blízkosti.

Koordinátor

Koordinátorem je osoba, která splňuje kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti, určená zadavatelem stavby. Pokud je zadavatel stavby sám odborně způsobilou osobou, může vykonávat tuto funkci na staveništi sám.

Kontroly orgánů dozoru

Při kontrolách prováděných orgány dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci jsou zjišťovány závady, které ve svém důsledku jsou potenciálními příčinami mimořádných událostí.

Vzájemná informovanost o rizicích

Na staveništích, kde pracuje více zhotovitelů současně, není vzájemná písemná informace o rizicích a přijatých opatřeních. Na staveništích, kde je vytvářena různá stavební činnost, zvláště pokud tam pracují OSVČ, nedochází k vzájemné informovanosti zaměstnavatelů o rizicích vyplývajících z jejich pracovních činností. Zvláště jsou zhotovitelem předkládány obecné materiály nerespektující konkrétní podmínky na stavbě. Častým jevem je řešení dané problematiky s účastníky výstavby ústní formou. Tuto skutečnost nelze vždy aplikovat na velká staveniště

Organizace práce a pracovní postupy

Požadavky na organizaci práce, technologické postupy a pracovní postupy pro jednotlivé stavební činnosti jsou zhotoviteli stavebních prací předkládány převážně v obecné formě bez ohledu na specifiku stavby a prováděné činnosti a jsou zpravidla zpracovány pouze v teoretické úrovni a v mnohých případech neřeší konkrétní požadavky na dané činnosti. V technologických postupech nejsou stanovena technická a organizační opatření k zajištění pracovníka, pracoviště a okolí. To znamená hrozbu nejen pro zaměstnance, ale i pro osoby, které se zdržují či pohybují v okolí místa práce či v prostoru staveniště.

Školení BOZP zaměstnanců

Při kontrole školení zaměstnanců z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo zjišťováno zhruba ve 30 % případů, že zaměstnanci nejsou seznamováni s těmito předpisy. Zaměstnavatel zanedbává svoji povinnost zajistit zaměstnancům školení s ohledem na změny v právních předpisech, které mohou mít a mají podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Rovněž v zákoníku práce uvedená povinnost určit obsah a četnost školení, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace není ze strany části zaměstnavatelů a externích techniků BP respektována.

Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem

Zpracování dokumentace zadávají zaměstnavatelé subjektům poskytujícím služby v oblasti bezpečnosti práce, zejména problematiku řeší technici BP. Ve většině případů tento subjekt nezná konkrétní podmínky na stavbách a z toho plynou i pochybení při hodnocení rizik. Zaměstnavatel sice plní svou povinnost a seznamuje zaměstnance s riziky, ale souběžně se školením a tím dochází k tomu, že zaměstnanci nejsou seznamováni s konkrétními riziky na konkrétních stavbách a při konkrétních pracích.

V mnohých případech má sice zaměstnavatel zpracovaný seznam, který obsahuje různá rizika při pracovních činnostech, avšak tento není zpracován na podmínky práce.

Poskytování OOPP

Nejčastěji zjišťované závady:

  • Zaměstnavatelé nevypracovali seznam pro přidělování OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Zaměstnavatelé, přestože mají vypracované seznamy pro poskytování OOPP dle zásad stanovaných v nařízení vlády č. 495/2001 Sb., neprovádějí jejich aktualizaci s ohledem na prováděné práce související se stavebními činnostmi. Tato skutečnost je patrná zejména u prostředků osobního zajištění při pracích ve výškách anebo prácích spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí.

  • Stále zaměstnavatelé chybují při přidělování a používání prostředků osobního zajištění mezi polohovacím systémem a systémem zachycení pádu. Tato skutečnost je přetrvávající. Zaměstnavatelé zpravidla chybují z důvodů neznalosti.

Zdravotní způsobilost

Zaměstnavatelé, ačkoliv mají povinnost zajistit pro zaměstnance před uzavřením pracovní smlouvy lékařskou prohlídku a dále nepřipustit, aby zaměstnanci vykonávali zakázané práce a práce, jejichž náročnost neodpovídá zdravotní způsobilosti, v mnohých případech tuto povinnost neplní. Tato závada se vyskytuje zejména u prací spojených s montáží a demontáží dočasných stavebních konstrukcí, u profese zedník, kdy zaměstnanci provádějí práce ve výškách a rovněž u profese řidič a obsluha stavebních strojů.

Kolektivní ochrana proti pádu z výšky

Kolektivní ochrana proti pádu z výšky je obecně zanedbávána. Podle zjištění při kontrolách v cca 60 % případů.

Technické konstrukce

Byla zjištěna tato porušení týkající se požadavků na bezpečný provoz a používání technických zařízení pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou:

  • chybějící zarážky u podlah lešení,

  • chybějící dvoutyčové zábradlí u lešení,

  • o předání a převzetí lešení do užívání nebyl vyhotoven zápis,

  • chybějící technická dokumentace,

  • nezamezení vstupu na lešení při demontáži,

  • nezakryté nebo špatně zabezpečené otvory v podlaze,

    zejména u malých organizací i OSVČ, které montují lešení anebo si je pronajímají a pro tuto činnost nemají odbornou způsobilost.

OOPP proti pádu, určení místa ukotvení

Zaměstnavatelé v mnoha případech neorganizují práci a nestanovují pracovní postupy tak, aby byli zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky. Poskytované OOPP neodpovídají povaze prováděné práce ve výškách. Dalším porušením v této oblasti je to, že OOPP pro práci ve výškách nejsou pravidelně prohlíženy a zkoušeny v souladu s požadavky průvodní dokumentace.

Zajištění výkopů

Nejsou plněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy při zemních pracích:

  • zabezpečení výkopů proti pádu,

  • zajištění výkopů ochrannou konstrukcí,

  • zřízení bezpečných sestupů a výstupu.

Toto porušení se týká zejména provádění výkopových prací v komunikacích, kde není zajištěna stabilita výkopů a tyto jsou prováděny v nesoudržných zeminách a mnohdy bez zajištění stěn výkopů pažením, ačkoliv je způsob zajištění řešen i v projektové dokumentaci.

Zhotovitelé si takto svým způsobem zjednodušují práci, předpokládají, resp. riskují, že nedojde k sesutí zeminy.

Zajištění staveniště

Požadavky na zajištění staveniště jsou plněny v centrech mest. V příměstských částech a rovněž mimo zastavená území a na okrajích obcí staveniště proti vstupu nepovolaných osob zabezpečena nejsou.

Nejčastější zjišťovaná porušení:

  • chybějící oplocení staveniště,

  • chybějící zabezpečení staveniště,

  • neoznačení vjezdů na staveniště.

Používání strojů na staveništi

Chybějí provozní doklady při provozu a používání stavebních strojů a a zařízení, nejsou prováděny jejich předepsané pravidelné kontroly, nejsou stanoveny postupy při jejich přepravách.

Další poznatky orgánů dozoru

Stavebnictví má svá specifika a bezpečností požadavky k prováděným činnostem jsou značně náročné. Zejména u malých a středních organizací, ale i u fyzických osob inspektoráty se setkávají s nepochopením, že i tyto subjekty musí dodržovat BOZP.

Podle zjištění inspektorátu jsou to fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské. Nejen fyzické osoby, ale i malé organizace, provádějící stavební činnost, mají vzhledem k prováděným pracím nízkou úroveň povědomí o BOZP a rizicích, kterým jsou vystaveni, vnímají je jako zbytečně zdržující od práce.

Ze strany zadavatele stavby dochází k pochybení při oznamování zahájení prací, kdy v zaslaném oznámení nejsou předepsané náležitosti , např. stručný popis včetně uvedení prací na stavbě, plánovaný počet zhotovitelů (obyčejně je uváděn pouze jeden), dále podpis zadavatele stavby. Na úroveň bezpečnosti práce měly nepříznivý vliv relativně krátké termíny k provedení prací i nízká cena dodávky stavebních prací stlačená při výběru zhotovitelů i na úkor bezpečnosti práce. Zhotovitelé při kontrolách argumentovali tím, že uvedené nepříznivé vlivy jim neumožňují řádnou přípravu prací, včetně zpracování dodavatelské dokumentace a realizovat finančně náročná technická opatření k zajištění vyšší úrovně a standardu bezpečnosti práce ani trvalou přítomnost mistrů či stavbyvedoucích

Nahrávám...
Nahrávám...