dnes je 28.3.2024

Input:

Teorie bodu rozpojení

14.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.1.2 Teorie bodu rozpojení

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Umístění bodu rozpojení v materiálovém toku

Uvědomění si logistického řetězce konkrétní firmy, jeho struktury a vazeb a zejména výše popsané teorie "protisměrnosti" hmotného a informačního toku je základem pro pochopení a systematickou práci s tzv. bodem rozpojení v logistickém řetězci. Samotný pojem "bod rozpojení" je překladem anglického caplling point. Jak dále uvidíme, české názvy pro jednotlivé body rozpojení (v praxi 5 základních poloh bodů rozpojení – viz dále) jsou celkem obvyklé a "zažité" pojmy obecného managementu.

Nejprve ale samotný výklad. Jedna z definic bodu rozpojení říká, že je to místo v logistickém řetězci, ve kterém je vyrovnáván rozptyl poptávky po daném produktu. Vědeckou definici nyní poněkud praktičtěji:

Bod rozpojení je místo, kam "zaběhne" objednávka zákazníka, a tím spustí a řídí následný materiálový tok. A ještě jednodušeji ve schématu:

Schéma znázorňuje situaci, kdy má podnik pro konkrétní výrobek umístěn bod rozpojení v poloze 3 - tedy česky řečeno, realizuje tzv. montáž na zakázku. V akumulačním místě – tedy skladu rozpracované výroby – jsou připraveny jed­notlivé díly a součásti, které čekají na konkrétní objednávku konkrétního zákazníka, aby byla spuštěna finální montáž, následné skladování hotového výrobku, distribuce k zákazníkovi. Od bodu rozpojení vpravo (v našich schématech) již tedy není nic "zbytečného", nic zatíženého rizikem, že zboží neprodáme. Zásoby zde sice vznikají, ale jsou to zásoby diktované pouze nevyrovnaností kapacit jednotlivých prvků logistického řetězce, popřípadě zásoby tzv. technologické.

Jinak je tomu v samotném bodě rozpojení. Zde leží zásoby vyrobené s určitou rezervou – takříkajíc "navíc" pro případ, že konkrétních objednávek přijde více, než se původně naplánovalo. V bodě rozpojení se tedy vytváří tzv. pojistná zásoba – zásoba, která má za cíl vyrovnat nejistotu trhu, vyrovnat rozptyl požadavků od očekávané a plánované průměrné poptávky.

Prakticky: očekáváme-li prodej v daném měsíci například 100 kusů výrobků plus minus 20 kusů, v bodě rozpojení musíme mít připraveno tolik komponentů, aby bylo možno okamžitě začít montovat 120 kusů. Získáme tím jistotu, že v případě vyššího požadavku nenastane deficit zásob, následně zpoždění dodávky a v extrému ztráta zákazníka a pokles tržeb. Bod rozpojení je vždy místo akumulace (ve schématu trojúhleník), ve kterém je vytvářena a řízena pojistná složka zásoby.

Bod rozpojení skutečně "rozpojuje" celý logistický řetězec na dvě části:

• na část řízenou plánem (od bodu rozpojení vlevo), která je zatížena faktem nejistoty poptávky, jehož důsledkem je nutnost udržovat v bodě rozpojení pojistnou zásobu;

• na část řízenou konkrétní poptávkou (od bodu rozpojení vpravo), která je charakteristická tím, že v systému se nevyskytují žádné zásoby, u kterých by hrozilo riziko "neprodejnosti"; vše je zde věcí pouze kapacitního bilancování a plánování.

Základní polohy bodu rozpojení

Popišme si nyní detailně a na příkladech všech 5 základních poloh bodu rozpojení.

Bod rozpojení v poloze 1 - výroba na zakázku včetně nákupu surovin

Dříve bylo konstatováno, že bod rozpojení je vždy umístěn do místa akumu­lace (skladu). V tomto případě by se mohlo zdát, že tomu tak není. Symbol ob­ráceného trojúhelníku zde ale pouze není vyjádřen, protože lze automaticky předpokládat existenci skladu hotové produkce příslušného dodavatele. Takže v duchu předchozí teorie: pojistnou zásobu v tomto případě udržuje pro firmu dodavatel. Vše, co je nakupováno, je již "jen" rozpad konkrétních objednávek finálního zákazníka na vstupní suroviny.

Příklad: Stavební firma realizující výstavbu rodinných domků "na klíč". Je zcela samozřejmé, že nákup stavebního materiálu, zárubní, kotlů, izolací atd. bude firma realizovat až po uzavření kontraktu se zákazníkem. Následně po zpracování projektu začne objednávat jen nezbytně nutné materiály k realizaci stavby. Ve svém logistickém řetězci tato stavební firma již nedrží žádné "volné" zásoby – zásoby s rizikem neprodejnosti.

Bod rozpojení v poloze 2 – výroba na zakázku ze skladu surovin

Zcela běžný způsob výroby, kdy pojistná zásoba bude držena ve skladu vstupní suroviny.

Příklad: Firma realizující výrobu atypického nábytku "na zakázku". Pokud takováto firma doplňuje například jednou měsíčně sklad surovin, bude nákupčí uvažovat následujícím způsobem:

Měsíční spotřeba bílé dřevotřísky je asi 150 ks plus minus 20.

Měsíční spotřeba dřevotřísky světlý dub je asi 80 ks plus minus 10 ks.

Měsíční spotřeba dveřového pantu je 800 ks plus minus 200 ks. Atd.

Objednávku tedy vystaví tak, aby zásobu na počátku měsíce vytvořil na úrovni 170 ks dřevotřísky bílé, 90 ks dřevotřísky světlý buk a 1000 ks dveřového pantu (atd.). Vytvoří tedy ve skladě surovin pojistnou zásobu, vytvoří předpoklad, že v průběhu měsíce nebudou zásoby deficitní a že žádný zákazník nebude uspokojen se zpožděním způsobeným mimořádným nákupem některé suroviny. Samotná výroba konkrétní atypické skříně je zahájena v okamžiku přijetí objednávky. Ze skladu suroviny je odebráno jen to množství dřevotřísky a nábytkového kování, které je pro výrobu skříňky potřeba (ani o metr čtvereční více, ani o šroubek více). Na každý kus materiálu, který "teče" od bodu rozpojení směrem k zákazníkovi, by bylo obrazně vzato možno "nalepit" adresu koneč­ného zákazníka (jeho objednávku). Zásoby v této části řetězce tady samozřejmě budou, ale budou způsobeny například tím, že nařezané díly čekají na uvolnění kapacity vrtacího automatu.

Bod rozpojení v poloze 3 - montáž na zakázku

Tento stav byl v úvodu kapitoly použit k samotnému výkladu pojmu "bod rozpojení".

Příklad: Firma realizující výrobu a prodej jízdních kol v konfiguraci dle přání zákazníka. Konkrétní kolo se montuje dle specifikace zákazníka (součást objednávky), a to z dílů uložených ve skladu komponentů. Zásoba v tomto skladu je pro každý díl (rám, brzdu, pedál, sedátko...) vytvořena s určitou rezervou. Oddělení, které plánovalo výrobu a nákup těchto komponentů, muselo do svých úvah zahrnout fakt "nestability" trhu. Ze všeho nechali vyrobit "o něco více", než je očekávaný průměr spotřeby komponentů. Vytvořili tedy pojistnou zásobu ve skladu komponentů. V montážní dílně a ve skladu hotových výrobků lze pak najít jen zásoby jasně přiřaditelné konkrétním zákazníkům.

Bod rozpojení v poloze 4 – výroba hotových výrobků na sklad

Jedná se o klasický způsob realizace výroby a prodeje s velmi rychlou odezvou na požadavek zákazníka.

Příklad: Firma realizující výrobu a prodej "bílého zboží" - ledniček a chladniček pro domácnosti. Množství vyráběných výrobků je určováno plánem na základě systematických, nákladných a velmi náročných průzkumů trhu. Lze předpokládat, že zákazník nebude v tomto případě akceptovat dodací termín, ve kterém mu bude lednice vyráběna či montována na zakázku. Je však ochoten počkat na dovoz lednice z výrobního skladu.

U každého typu ledničky je odhadován nejen očekávaný průměrný prodej v následujícím období, ale i očekávaný možný výkyv poptávky. Pro případ "kladné" odchylky poptávky je naplánován objem konečné produkce – tedy výše zásoby hotové produkce – a to s plným vědomím rizika, že se vše možná neprodá, že bude nutné například podpořit prodej zbylé pojistné zásoby formou významné slevy. Drahá pojistná zásoba je v tomto případě situována na sklad hotové produkce.

Bod rozpojení v poloze 5 - výroba na sklad v distribuční síti

Jedná se v podstatě jen o modifikaci předchozího způsobu. Finální produkce je však ještě více přiblížena spotřebiteli.

Příkladem může být jakákoli firma realizující potravinářskou produkci – řekněme pekárna. Denní produkce je umísťována až na regionální distribuční centra a v každém centru je vytvořena "pojistka" pro případ, že v daný den vznikne těžko předvídatelný zvýšený zájem o pečivo. Než ztratit zákazníka, který bude neuspokojen, je lepší počítat se ztrátou malé části produkce plánované jako pojistná zásoba v distribuční síti.

Vliv umístění bodu rozpojení na efektivitu podnikání

Manipulace s polohou bodu rozpojení je jednou z klíčových úloh strategického řízení logistiky v každém podniku. Honosí-li se firma tím, že je moderně "logisticky řízena", pak bude docela určitě znakem takovéhoto řízení to, že jsou body rozpojení pro jednotlivé výrobkové skupiny, skupiny zákazníků i skupiny dodavatelů umístěny právě v takové poloze, o níž můžeme prohlásit, že je optimální. Přesněji řečeno, že polohy bodů rozpojení zabezpečují optimální úroveň služeb finálním zákazníkům při minimalizaci logistických nákladů. V tomto textu je pro pojem body rozpojení záměrně používáno množné číslo. Je totiž v praxi zcela běžné, že podnik umísťuje body rozpojení do více poloh – a to v rozlišení výrobkových skupin či zákaznických kategorií. Vliv umístění bodu rozpojení na efektivitu podnikání si však v následujících odstavcích objasníme opět na zjednodušeném příkladu.

Pokusme se nejprve odhalit zákonitosti polohy bodu rozpojení ve vztahu k logistickým nákladům.

Nahrávám...
Nahrávám...