dnes je 2.10.2022

Input:

Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

22.11.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2.3
Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

Ing. Miroslava Kopecká

Ve výškách jsou prováděny různé práce, jejichž společným charakteristickým rysem jsou:

  • Poloha pracoviště ve výšce.

  • Povětrnostní vlivy – vítr, bouře, chlad, déšť, sněžení, mráz, horko, sluneční záření.

  • Úroveň vědomostí a praktických dovedností zaměstnance.

  • Momentální stav zaměstnance z hlediska splnění biologických potřeb a jeho psychický a fyzický stav – hlad, žízeň, potřeba vyměšování, rodinné problémy, pracovní stres.

  • Ostatní nebezpečí vyplývají z charakteru konkrétní práce, technologie a uspořádání pracoviště.

Proměnných faktorů ovlivňujících výskyt dalších nebezpečí je nespočet.

Práce na střechách

Pád z výše hrozí zejména při práci a pohybu pracovníků na střechách. Jsou to práce tesařské, pokrývačské, klempířské, montážní, hromosvodářské, udržovací apod. K pádu pracovníka z výšky při pohybu na střeše může dojít již při cestě k místu vlastního výkonu práce, z volných nezajištěných okrajů střech, a to zejména při:

  • kladení střešní krytiny, osazování jednotlivých klempířských prvků,

  • provádění rekonstrukcí střešních plášťů, celkové i částečné výměny krytiny,

  • provádění oprav, údržby a jiných prací na střechách,

  • zhotovování bednění pod střešní krytinu,

  • práci a pohybu v blízkosti volných, nezajištěných okrajů (hran pádu)

  • natěračských pracích konstrukcí zařízení na střechách.

Při tesařských pracích na krovu – montáži krovů a prkenného záklopu dochází k:

  • pořezání, seknutí, ostřím pracovních nástrojů při jejich pohybu – např. sekera, pilový kotouč, pilový plátek,

  • nabodnutí při manipulaci hroty používaného materiálu – např. hřebíky, tesařské skoby a jiné spojovací prvky. Nebezpečné je používání opotřebených pracovních nástrojů – např. otřepy a trhliny na úderných plochách, poškozené zuby pilových nástrojů,

  • zranění očí pádem třísek a pilin a dalších nečistot z povrchu dřeva do oka,

  • při manipulaci nebo opracovávání dřeva, odlet částí nástrojů nebo kovových částic uvnitř dřevní hmoty a zasažení zaměstnance velkou rychlostí,

  • nemoci páteře a kloubů způsobené vynucenou polohou těla a strnulostí těla, otlaky, zejména na kolenou,

  • pád těžkého břemene na končetiny. (Vyplývá z vlastností zpracovávaného materiálu – vysoká hmotnost, značné rozměry a povrch trámů, desek a dalšího používaného materiálu),

  • uklouznutí na položeném materiálu, kluzkost, zvyšovaná při namočení nebo znečištění,

  • ohrožení osob pádem materiálu z výšky.

Častým zdrojem úrazů při pokrývačských pracích, tj. pokládání lepenky a kladení pálené krytiny je:

  • propadnutí pracovníka neúnosnou krytinou resp. střešní konstrukcí s následným pádem na podlahu. K tomu může dojít prolomením vlnité eternitové střešní desky, propadnutím a následným pádem pracovníků otvory na střeše (o šířce více než 25 cm),

  • propadnutím a pádem osob po zlomení, uvolnění, zborcení střešních konstrukcí a prvků. Zborcení střešních konstrukcí, může být následkem jejich vadného stavu, přetížení apod.,

  • Při sklonu střechy nad 25 stupňů hrozí:

  • sklouznutí (sesutí) pracovníka z plochy střechy, případně naražení na pevný ochranný prvek kolektivního zajištění, jako jsou zábradlí, záchytné podlahy apod.,

  • zranění hlavy pádem předmětu a (materiálu např. předmět nebo úlomek z materiálu přepravovaného jeřábem a jiným strojem). Zranění osob při práci na střeše způsobuje i pád předmětů ze střechy na osobu, a to části střešní krytiny, úlomku materiálu, nářadí, klempířského prvku apod.,

  • zasypání úmyslně shazovanou sutí, částí odstraňované krytiny, klempířských prvků a jiných předmětů a prvků ze střechy.

  • obdobná nebezpečí jako u tesařských prací,

  • prašnost – ohrožení dýchacích cest při řezání tašek,

  • nebezpečí požáru při pokládání lepenkové krytiny (zejména nahřívání krytiny při opravách střech),

  • pád pracovníka z výšky při odebírání břemen dopravovaných elektrickým vrátkem, jeřábem na nezajištěné podlahy,

  • Pád z výšky. Příčinami může být např. nevhodně zvolený způsob zajištění proti pádu, nezajištěná bezpečná poloha zaměstnance ve výšce, selhání systému zachycení pádu, porucha pohyblivé pracovní plošiny a její náhlý pokles, změna polohy. Výskyt těchto příčin bude ovlivněn dalšími vlivy. Například nevhodně zvolený způsob zajištění proti pádu z výšky bude ovlivněn úrovní znalostí těch, kteří ho budou navrhovat, pracovní vytížeností odpovědného zaměstnance řídícího práce, jeho zkušeností, množstvím finančních prostředků určených pro tento účel zaměstnavatelem, předvýrobní přípravou. Bezpečnost polohy zaměstnance ve výšce bude vždy ovlivněna pravděpodobností pádu z výšky, ale při správné funkci systému zachycení pádu nemůže vést k poškození zdraví. Bude proto spolupůsobit při ohrožení zaměstnanců společně s dalšími příčinami rizik. Selhání systému zachycení pádu je nejzávažnější příčinou vzniku ohrožení zdraví pádem z výšky.

Technické konstrukce

Technické konstrukce jsou např. ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, lešení a pracovní plošiny. Zaměstnavatel je zřizuje za účelem zvýšení místa práce, případně k ochraně zaměstnanců proti pádu jako prostředky kolektivní ochrany. Pokud však při výběru a těchto konstrukcí nejsou přijata potřebná opatření ke snížení rizik, spojených s jejich používáním, mohou být samy zdrojem řady nebezpečí a z nich vyplývajících rizik ohrožení.

  • Pád pracovníka při používání technických konstrukcí, zejména lešení, má mnoho podob: Pád lešenáře při montáži resp. při demontáži jednotlivých prvků lešení (trubek, rámů, podlah apod.). Pád pracovníků z nezajištěných volných okrajů pracovních podlah. Pád při práci a pohybu osob na konstrukci, při jejím užívání, při odebírání břemen dopravovaných el. vrátkem, jeřábem z nezajištěných podlah. Pád při šplhání a vystupování po konstrukčních prvcích stroje (nepoužití žebříku). Pád pracovníka při zřícení konstrukce, převrácení nekotveného a pojízdného lešení. Pády osob při sestupu (méně při výstupu) na podlahy konstrukcí, ze žebříků. Pád pracovníka mezerou mezi vnějším okrajem podlahy konstrukce, přilehlou budovou mezerou v koutech, rozích, štítových stěnách, u vystupujících říms, balkonů, lodžií apod.)

  • Pád a zřícení konstrukce v důsledku působení vnějších sil, zejména větru a ztráty stability, tuhosti zejména lešení zakrytých plachtami a sítěmi, pád (překlopení, převrácení pojízdných a volně stojících konstrukcí při nezajištění stability)

  • Propadnutí a pád nebezpečnými otvory – mezerami v podlahách konstrukce širších než 25 cm, propadnutí a pád osob po zlomení, zborcení konstrukcí, zejména dřevěných, následkem jejich vadného stavu, přetížení podlah nebo jednotlivých prvků podlahy (fošny, podlahového dílce), propadnutí následkem chybně uloženého prvku podlahy (fošny, podlahového dílce), propadnutí poškozenou podlahou, propadnutí osoby při pohybu nebo vynaložení úsilí při posunutí nebo otočení prvku pomocné pracovní podlahy, podlahového dílce lešení, poklopů apod.

  • pád předmětu a materiálu z konstrukce a z podlahy konstrukce na osobu s ohrožením a zraněním hlavy (cihla, drobný materiál, úlomek z materiálu)

  • ohrožení občanů, veřejnosti při pádu úmyslně shazovaných součástí konstrukce nebo jednotlivých předmětů z výšky při montáži a demontáži i nahodilý pád materiálu z volného okraje konstrukce.

Práce na žebřících

Žebřík je velmi používaným zařízením pro práce, kde je třeba zvýšit pracoviště, a lze jej použít pro krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití jednoduchého nářadí. Žebřík se používá pro výstup a sestup i pro samotnou práci, kdy je zaměstnanec na žebříku vždy na zvýšeném pracovišti. Z toho vyplývá možnost ohrožení:

  • Pád ze žebříku. Žebřík není stabilní konstrukce. Jeho nestabilita je dána nevýhodným poměrem mezi šířkou základny, která je dána vzdáleností mezi postranicemi žebříku a výškou pracoviště na žebříku. Např. pro volně stojící lešení je za bezpečný považován poměr šířky základny k výšce lešení l : 4, a to se jedná o tuhou a pevnou konstrukci s pracovní podlahou a podstatně nižším těžištěm. Zvýšení nebezpečí způsobuje provádění práce, při které zaměstnanec musí manipulovat s těžkými předměty, které mohou vyvolat ztrátu stability, nebo práce, při kterých je nucen vyklánět se přes postranice žebříku.

  • Ztráta stability žebříku závisí také na jeho sklonu (u opěrných žebříků), stavu podlahy, na které stojí a místu, o které se opírá. Ztráta stability žebříku hrozí tam, kde žebřík nelze opřít do bezpečného sklonu (optimální je 2,5 : 1), postavit na pevnou a rovnou plochu, opřít o pevné místo, z kterého nesklouzne nebo se nezvrátí. Může být způsobena i destrukcí místa, o které se opírá (zeď, parapet, lešení, ale i kovová konstrukce chmelnice, chmelniční sloup apod.) Ke ztrátě stability žebříku může dojít tam,

Nahrávám...
Nahrávám...