Smlouva mezi poskytovatelem PLS a zaměstnavatelem

3.5.2.2.1

Smlouva mezi poskytovatelem PLS a zaměstnavatelem

JUDr. Anna Janáková

Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování PLS s poskytovatelem PLS.

Zákon dává zaměstnavateli možnost, pokud jde o práce pouze kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím předpisem nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele v oboru všeobecného praktického lékařství, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Na tyto prohlídky zaměstnavatel s registrujícím praktickým lékařem neuzavírá písemnou smlouvu; ostatní součásti PLS však zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu.

Podmínka "je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců" byla do zákona vložena novelou právně účinnou od 1. listopadu 2017. Podle důvodové zprávy k návrhu novelizačního zákona důvodem pro zajištění ochrany zdraví zaměstnanců jsou například případy častých pracovních neschopností zaměstnanců, častějšího výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, fluktuace zaměstnance apod., kdy tyto okolnosti mohou svědčit o tom, že podmínky na pracovišti nejsou vyhovující.

Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění novely č. 47/2013 Sb., umožňuje dva případy, kdy není třeba uzavírat písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, a to:

(1) Pokud je Vězeňská služba zaměstnavatelem, pak poskytuje pracovnělékařské služby zaměstnancům a osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zařazeným do práce ve svých zdravotnických zařízeních (ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách); poskytuje tedy PLS svými zaměstnanci.

(2) Zaměstnavatel, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství, může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby (§ 58a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách) prostřednictvím:

(a) lékaře se specializovanou způsobilostí anebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství anebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a

(b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb,

se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah. Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost těchto zaměstnanců.

Zaměstnavatel může zajistit pracovnělékařské služby prostřednictvím vícero poskytovatelů pracovnělékařských služeb. V tom případě uzavírá též více písemných smluv o poskytování pracovnělékařských služeb.

Zaměstnavatel je povinen:

→ dojde-li ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nebo

→ ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny prováděcí vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy,

uzavřít novou nebo doplnit dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem o ty pracovnělékařské služby, které doposud nepožadoval, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo.

Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb není smlouva upravená jako samostatný typ smlouvy. Při jejím uzavření budou zaměstnavatel a poskytovatel PLS vycházet z ustanovení § 2636 a násl. NOZ.

Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který nabyl právní účinnosti dnem 1. ledna 2014, totiž již obsahuje smlouvu o péči o zdraví jako samostatný smluvní typ (§ 2636 až § 2651). Smluvní strany jsou označeny jako poskytovatel (poskytovatel pracovnělékařských služeb) a příkazce (zaměstnavatel), přičemž ošetřovaným může být i třetí osoba (zaměstnanec či uchazeč o zaměstnání). Úprava řeší řadu otázek souvisejících s poskytováním zdravotní péče a lze ji doporučit zaměstnavatelům při formulování jednotlivých ustanovení smlouvy o pracovnělékařských službách.

Při uzavírání smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb je třeba především dohodnout rozsah a obsah samotných preventivních služeb, na které se smlouva uzavírá. Přitom je třeba vycházet z ustanovení § 53 a násl. zákona č. 373/2011 Sb., a z prováděcí vyhlášky o pracovnělékařských službách č. 79/2013 Sb. Základní pracovnělékařské služby, které budou předmětem smlouvy, jsou:

(a) hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví,

(b) provádění preventivních pracovnělékařských prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,

(c) poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,

(d) školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v poskytování první pomoci a

(e) pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby

(f) možnost zajistit některou součást pracovnělékařských služeb prostřednictvím pověřeného poskytovatele (po 1. listopadu 2017).

Pokud se týče potřeby rozsahu a objemu shora uvedených pracovnělékařských služeb, podrobnosti jsou uvedeny v článku Organizace, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb.

Další otázky, které je vhodné do smlouvy zakomponovat, jsou například:

• ordinační hodiny poskytovatele PLS pro zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) zaměstnavatele; řešení v době dovolené poskytovatele pracovnělékařských služeb,

• způsob nakládání s dokumentací o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci (předávání při skončení poskytování pracovnělékařských služeb, lhůty uchovávání této dokumentace, nahlížení do této dokumentace apod.),

• závazek poskytovatele pracovnělékařských služeb o doškolení lékařů pracovnělékařských služeb v otázkách pracovního lékařství,

• konkretizace vzájemné spolupráce mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb (např. stanovení si určitých zásad spolupráce ohledně způsobu sledování termínů prohlídek zaměstnanců – zpracování a předkládání lhůtníku pravidelných prohlídek, účast poskytovatele pracovnělékařských služeb na jednáních u zaměstnavatele týkajících se zdraví zaměstnanců, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),

• dohoda o nadstandardních službách (tyto služby sice nejsou součástí pracovnělékařských služeb, ale jsou pro ochranu zdraví a zdraví zaměstnanců prospěšné)

• ceny za poskytnuté služby (jsou smluvní a mohou být stanoveny paušálně nebo jednotkově nebo kombinovaně),

• způsob a termíny úhrad za poskytnuté služby,

• stanovení smluvních sankcí při nedodržení vzájemných práv a povinnosti (například smluvních pokut, při nedodržení dohodnutých termínů), apod.

• běžná smluvní ustanovení a trvání smlouvy, výpovědi, odstoupení, změnách smluvních podmínek apod.

Je třeba si uvědomit, že smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb je smlouvou o určitém plnění a platbách za toto plnění, a je třeba jejímu uzavření věnovat stejnou pozornost, jako jakékoliv jiné občanskoprávní nebo obchodněprávní smlouvě; účast právníka na jejím uzavření je žádoucí.

Poskytovatelem PLS je fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo pracovní lékařství. O oprávnění k poskytování zdravotních služeb v případě PLS v civilní sféře rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány; v ostatních případech Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra.

Obecně nové předpisy dávají pacientovi právo zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb a zdravotnické zařízení; možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se však nevztahuje na poskytování PLS (ust. § 29 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Zaměstnavatel rozhodne sám, s kým uzavře smlouvu o poskytování PLS. Zaměstnanec je povinen se podrobit PLS u poskytovatele PLS, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu, nebo u registrujícího praktického lékaře, pokud tak zaměstnavatel rozhodne.

Ustanovení § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zaměstnavateli ukládá povinnost informovat odborovou organizaci a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo přímo zaměstnance informovat o výběru a poskytování pracovnělékařských služeb.

Pracovnělékařské služby poskytované zaměstnavateli podle zákona č. 373/2011 Sb., s výjimkou posuzování nemocí z povolání, sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při následných prohlídkách po skončení rizikové práce, hradí zaměstnavatel.

Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání.

Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. To se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak.

Jinak stanoví například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, kdy preventivní zdravotní prohlídky hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obec.

Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.