dnes je 4.12.2021

Input:

Skupiny řidičských oprávnění a předjíždění cyklistů po novele zákona o silničním provozu

23.11.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Skupiny řidičských oprávnění a předjíždění cyklistů po novele zákona o silničním provozu

Mgr. Karel Kovář

Ve sbírce zákonů vyšel 15. září 2021 zákon č. 365/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Novela, která nabývá účinnosti dne 1. 1. 2021, se zejména týká provozu cyklistů a částečně mění rozsah řidičských oprávnění.

Předjíždění cyklistů

Velice diskutovanou oblastí novelizovaného zákona je přejíždění cyklistů (§ 17 odst. 6), kdy nově je povinností řidiče předjíždějícího motorového vozidla dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se nyní uvádí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného vozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km/h je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty nejméně 1 m. Boční odstup není třeba dodržet v případě, že cyklista využívá jízdní pruh pro cyklisty nebo vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty. Do doby novelizace zákona o silničním provozu., který upravuje povinnosti při předjíždění, ukládalo řidiči při předjíždění cyklisty dát znamení o změně směru jízdy. Dnes k této již stanovené povinnosti vzniká nová povinnost dodržet boční odstup nejméně 1,5 m. Tato vzdálenost nebyla stanovena náhodně, ale vycházelo se i z legislativy jiných zemí. Nemalou roli zde sehrála praxe z šetření dopravních nehod zapříčiněných předjíždějícím motorovým vozidlem při předjíždění cyklistů. Pokud byl při šetření dopravní nehody přibrán soudní znalec za účelem stanovení, zda byl, či nebyl dodržen dostatečný boční odstup, za dostatečný boční odstup se považovala vzdálenost, při které nedošlo k ohrožení či kolizi cyklisty s předjíždějícím motorovým vozidlem.

Nová povinnost při předjíždění cyklistů tak bude chránit nejen cyklisty, ale současně i samotné řidiče. Prokáže-li se v případě kolize při předjíždění cyklisty znaleckým posudkem, případně kamerovým záznamem, že řidič dodržel při přejíždění stanovený boční odstup, nevznikne prostor pro polemiku, zda 1,5m odstup byl či nebyl při předjíždění dostatečný. Pokud doposud tento boční odstup stanoven nebyl, mohlo to vést k závěru, že i při větším bočním odstupu (např. 2 m) se jednalo o nedostatečný boční odstup.

Situaci předjíždění cyklisty lze přirovnat k ustanovení § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu, které ukládá řidiči povinnost přizpůsobit rychlost jízdy zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat. Pokud řidič na zledovatělé vozovce nedokáže vozidlo zastavit například z rychlosti 30 km/h a způsobí dopravní nehodu, bude mu kladeno za vinu nepřizpůsobení rychlosti jízdy povětrnostním podmínkám, byť rychlost 30 km/h se mohla k daným podmínkám zdát přiměřená. To znamená, že stanovená vzdálenost při předjíždění cyklisty určuje řidiči s jakým odstupem má cyklisty předjíždět, kdy je třeba vzít v úvahu i povinnosti cyklistů stanovené v § 57 zákona o silničním provozu, které jim ukládá:

  • jet při pravém okraji vozovky a nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici,

  • povinnost jet jen jednotlivě za sebou,

  • je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít v daném místě a směru.

V dnešní době jsou jízdní kola určená k provozu na pozemních komunikacích stále častěji vybavována elektrickým pomocným motorkem. Jízdním kolem se rozumí i tříkolky, vícekolky, tandemová nebo vícesedadlová jízdní kola a jim podobná vozidla konstrukčně určená k pohonu lidskou silou, kdy za jízdní kola jsou považovány i koloběžky. Jedná se o elektrifikaci nejen jízdních kol, ale zejména koloběžek a vozidel jim podobným.

Jízdní kolo dodatečně vybavené pomocným motorkem bude považováno nadále za jízdní kolo, jestliže:

a) bude nadále zachován původní charakter jízdního kola podle technických požadavků na výbavu jízdních kol,

b) pomocný motorek bude přiměřeně plnit podmínky schválení příslušného úřadu,

c) jeho výkon nepřesáhne 1 kW,

d) v případě použití spalovacího motoru, nebude mít takový motor objem válce nebo válců větší než 50 cm3,

e) maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km/h

f) montáž pohonného systému - motor, nádrž paliva nebo akumulátor na jízdní kolo si nevyžádá zásah na jeho nosných částech.

V případě vyššího výkonu než je 1 KW nebo konstrukční rychlosti vyšší než 25 km/h, se již nejedná jízdní kolo, ale o motokolo, moped, motocykl apod.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.  168/2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (dále jen: „nařízení 168/2013”) upřesňuje, která vozidla se za motokola, mopedy nebo motocykly nepovažují. Prioritně jde o šlapací jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem s maximálním trvalým výkonem nižším nebo rovným 250 W, jehož motor je vyřazen z činnosti, jestliže cyklista přestane šlapat a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vyřazení motoru z činnosti, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h. Dále se jedná například o vozidla s konstrukční rychlostí nepřekračující 6 km/h, vozidla určená výlučně pro používání tělesně postiženými osobami, samovyvažující vozidla a další.

Pokud se bude jednat o vozidlo kategorie (podkategorie) L, která zahrnuje dvoukolová, tříkolová a čtyřkolová motorová vozidla, včetně motokol, dvoukolové a tříkolové mopedy, dvoukolové a tříkolové motocykly, motocykly s postranním vozíkem, lehké a těžké silniční čtyřkolky a lehké a těžké quadrimobily, je třeba, aby řidič k řízení uvedených motorových vozidel byl držitelem řidičského průkazu s příslušným řidičským oprávněním. Kategorie vozidla bývá zpravidla uvedena na výrobním štítku umístěném na vozidle.

Zákaz pivních kol

Změna v oblasti cyklistiky se týká provozu tzv. „pivních kol”. V praxi se jedná o pivní bar na kolech používaný převážně v intravilánu velkých měst. Novelou bude provoz takových vozidel limitován, protože odpadne možnost podávat i jezdcům na pivní kole, kteří se na jízdě podílejí šlapáním, bržděním, negativním ovlivňováním rovnováhy vozidla a obdobným způsobem, během jízdy nebo bezprostředně před jejím zahájením alkoholické nápoje nebo užívat jinou návykovou látku, případně zahájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by ještě mohl být jezdec pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Pokud bude takové vozidlo provozováno je třeba ze strany policie ČR nebo obecní policie počítat s oprávněním podrobit výše uvedenou osobu (jezdce na pivním kole) vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Bude-li výsledek takového vyšetření pozitivní, předá, po prošetření, policie ČR věc pro podezření ze spáchání přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „zákon o silničním provozu”) k projednání věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, který může ve správním řízení uložit jezdci na pivním kole pokutu až do výše 50 000 Kč. Pokud by takové pivní kolo bylo provozováno právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, hrozí takovému subjektu pokuta až do výše 100 000 Kč.

Skupiny řidičských oprávnění

Skupina AM zahrnuje:

  • Dvoukolová motorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km/h a nepřevyšující 45 km/h, jejichž technické parametry odpovídají parametrům vozidel kategorie L1e podle nařízení 168/2013.

  • Tříkolová motorová vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km/h a nepřevyšující 45 km/h,

Nahrávám...
Nahrávám...