dnes je 19.9.2019
Input:

Školení topičů a provoz nízkotlakých kotelen

3.9.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.5.4
Školení topičů a provoz nízkotlakých kotelen

František Cimbůrek

Úvod

Je velmi mnoho povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, které musí provozovatel vyhrazených technických zařízení dodržovat. Když k nim přičteme další ustanovení předpisů nižší právní síly, především nezávazných technických norem a předpisů výrobců vyžadujících navíc technické znalosti a zkušenosti, je více než jasné, že v rámci své organizace je nucen zřizovat provozovatel funkce pro odborné pracovníky jako osoby zodpovědné za vymezené oblasti, a to často i v případech, kdy to právní a jiné předpisy nepožadují. Pokud budeme konkrétní, tak např. se jedná o osoby odpovědné za bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz zařízení, osoby pověřené obsluhou, údržbou, opravami, montáží, kontrolou, revizemi, hodnocením rizik atd. Konkretizací obecné roviny požadavků právních předpisů jsou ustanovení v právních předpisech nižší právní síly, v technických normách a návodech výrobců. Systém odbornosti osob podílejících se na provozu je nejvíce a nejpodrobněji propracován u vyhrazených technických zařízení.

Základní pojmy

Základním předpisem pro provoz nízkotlakých kotelen je vyhláška č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.

Kotelnou je objekt nebo část objektu, ve kterém je umístěn alespoň jeden kotel:

a) parní s konstrukčním přetlakem do 0,05 MPa,

b) kapalinový s nejvyšší pracovní teplotou kapaliny, nepřevyšující bod varu při přetlaku 0,05 MPa, případně další zařízení provozně související, přičemž nerozhoduje, zda v jedné kotelně jsou kotle stejného typu.

Kotelna I. kategorie je kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW.

Kotelna II. kategorie je kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW.

Kotelna III. kategorie je kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a větší do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW.

Zdravotní a odborná způsobilost obsluh:

Obsluhou mohou být pověřeni pracovníci:

Starší 18 let, tělesně a duševně způsobilí vykonávat funkci topiče, kteří absolvovali alespoň týdenní zácvik při obsluze kotlů a vlastní osvědčení o způsobilosti topiče k samostatné obsluze nízkotlakých kotlů po úspěšné zkoušce před zkušební komisí. Ta se skládá z předsedy a z nejméně dvou členů, z nichž jeden musí být revizní technik kotlů.

Pokud uchazeč skládá zároveň zkoušku k obsluze plynových zařízení k otopu kotle, musí být členem zkušební komise též revizní technik plynových zařízení pro spotřebu plynu spalováním se jmenovitým tepelným výkonem alespoň 50 kW. O zkoušce musí být sepsán zápis. V případě kladného výsledku zkoušky je uchazeči vydáno osvědčení s platností pět let ode dne jeho vydání.

K obsluze kotlů se jmenovitým tepelným výkonem nižším než 50 kW není třeba osvědčení o způsobilosti topiče. Místo týdenního zácviku a zkoušky postačí poučení a zacvičení v obsluze kotlů.

Povinnosti provozovatelů

Provozovatel je povinen:

  • zajistit vydání provozního řádu a zavedení provozního deníku;

  • zajistit provoz kotelního zařízení v souladu s provozním řádem;

  • provádět preventivní a provozní údržbu kotelny, kontroly činnosti topičů a odborné prohlídky ve stanovených termínech;

  • zajistit, aby únikové cesty byly trvale volné a použitelné;

  • dozírat, aby se v kotelně nekonaly práce, které nesouvisejí s jejím provozem a údržbou a aby se v kotelně nezdržovaly nepovolané osoby;

  • zajistit obsluhu kotlů odborně způsobilými pracovníky – topiči;

  • zajistit praktický zácvik, zkoušky a ověření znalostí topičů;

  • zajistit osobní ochranné pracovní prostředky, zajistit jejich řádnou údržbu a výměnu ve stanovených lhůtách a vyžadovat používání těchto prostředků dle NV č. 495/2001 Sb.;

  • zajistit stanovené lékařské prohlídky topičů;

  • označit dveře do kotelny předepsaným nápisem;

  • odstraňovat závady a nedostatky zjištěné při odborných prohlídkách kotelny a při revizích;

  • zjišťovat přítomnost oxidu uhelnatého ve lhůtách a způsobem stanoveným v provozním řádu;

  • uschovat provozní deník a zápisy o odborných prohlídkách kotelny po dobu nejméně tří let.

Provozní řád stanoví zejména počet kotlů, které může obsluhovat jeden topič, způsob obsluhy, povinnosti pracovníků při provozu kotelny, lhůty a způsob kontrol zabezpečovacího zařízení, lhůty a způsob zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého, způsob, postup, rozsah a lhůty čištění kotlů, osoby oprávněné ke vstupu do kotelny a rozsah a lhůty zápisů do provozního deníku.

Povinnosti topičů

a) udržovat obsluhované kotelní zařízení v bezpečném stavu;

b) dodržovat provozní řád a návody k obsluze kotelních zařízení;

c) neprodleně ohlásit provozovateli každou poruchu, závadu nebo neobvyklý jev při

provozu kotlů a při nebezpečí z prodlení ihned odstavit kotel z provozu;

d) trvale udržovat pořádek a čistotu v kotelnách a dbát, aby se v nich nezdržovaly nepovolané osoby;

e) při vícesměnném provozu po ukončení směny předat kotelní zařízení svému

nástupci;

f) neprodleně hlásit provozovateli okolnosti, které jim podstatně ztěžují obsluhu kotlů

(např. náhlou nevolnost);

g) podrobit se lékařským prohlídkám stanoveným zvláštními předpisy;

h) zapisovat do provozního deníku údaje v provozním řádu.

Technické řešení kotelny

Projektová dokumentace kotelny musí obsahovat: výpočet potřebného množství vzduchu pro spalování a potřebného tahu kotlů, návrh technického řešení a výpočet účinného větrání kotelny a prostorů souvisejících s provozem kotelny, návrh technického řešení a výpočet zabezpečovacího zařízení kotlů dle ČSN 06 0830 a stanovení způsobu obsluhy (trvalá obsluha kotle, při které se může topič jen krátkodobě vzdálit od kotle na dobu a za podmínek uvedených v provozním řádu kotelny, nebo občasná obsluha kotle – pravidelná kontrola kotle topičem ve lhůtách stanovených v provozním řádu kotelny).

Ke každému kotli je dodavatel povinen dodat kromě návodu k montáži, obsluze, provozu a údržbě také při uvádění výrobku na trh „Prohlášení o shodě” a osvědčení o jakosti a kompletnosti.

Účinné větrání se předpokládá za všech provozních stavů, tj. nejen po dobu provozu kotlů, ale i v případě jejich odstávky. V kotelnách, kde jsou umístěny kotle s přirozeným tahem a které mají nucené větrání, musí být větrání provedeno jako větrání přetlakové – přívod vzduchu do kotelny.

Účinným větráním se rozumí takové proudění vzduchu ve větraném prostoru, které zajistí snížení koncentrace oxidu uhelnatého a ostatních škodlivin na hodnotu nepřesahující nejvyšší přípustné hodnoty v souladu s požadavky na mikroklimatické podmínky na pracovišti.

Podle 7. části vyhlášky č. 48/1982 Sb. musí být:

  • do kotelny zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalování a větrání;

  • dveře do kotelny z nehořlavého materiálu, otevíratelné směrem z kotelny a opatřeny bezpečnostním označením;

  • z kotelny s půdorysnou plochou větší než 150 m2 dvě únikové cesty, z nichž jedna musí vést přímo do volného prostoru.

Podle vyhlášky č. 91/1993 Sb. se kotelny I. kategorie zřizují v samostatných objektech, kotelny II. a III. kategorie lze zřizovat i ve zvláštních místnostech, ve sklepech, v suterénech, v posledním podlaží nebo na střechách budov. Pro zřizování plynových kotelen platí ČSN 07 0703.

Nouzové osvětlení

U kotelen s půdorysnou plochou větší než 150 m2 s trvalou obsluhou musí být instalováno nouzové osvětlení v místech důležitých pro obsluhu kotle. Nouzové osvětlení není nutné u kotlů, u kterých dojde při výpadku elektrické energie k jejich automatickému odstavení z provozu a u kotlů bez trvalé obsluhy, kromě únikových cest. Pracovníci obsluhy musejí mít ruční svítilnu.

Tahové poměry kotlů