6.5.1
Reklamace a promlčení v přepravních vztazích z pohledu aktuální judikatury
JUDr. Alice Kubová Bártková, M.E.S.
Častou a praktickou otázkou v oblasti přepravy je, jak dlouho je možné uplatňovat nároky mezi dopravcem a jeho zákazníkem navzájem, aniž by tyto nároky byly promlčeny. Významný vliv na danou otázku má především v oblasti silniční dopravy, a to vnitrostátní i mezinárodní, případné uplatnění reklamace a její odmítnutí jako častý a obvyklý institut a postup mezi stranami přepravní smlouvy. Nakolik u silničních přeprav podléhajících Úmluvě CMR zásadně platí, že uplatnění písemné reklamace staví běh promlčecí lhůty až do jejího řádného odmítnutí. Řádné uplatnění reklamace způsobem a formou požadovanou Úmluvou CMR tedy může, není-li tato reklamace řádně a včas odmítnuta, významně prodloužit promlčecí lhůtu, která je jinak v oblasti silničních přeprav zásadně poměrně krátká, a sice roční.
V rámci aplikace Úmluvy CMR, a to nejen u otázky reklamací, pak panují mnohé fámy a nepravdy, které jsou bohužel i mezi odbornou veřejností velmi rozšířené. Také těmito problémy se zabývají některá aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z poslední doby k otázce reklamace v rámci mezinárodní silniční přepravy.
NahoruReklamace běh promlčecí lhůty u přepravného podle CMR nestaví
V jednom z takovýchto nedávných rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval otázkou vlivu reklamace dle čl. 32 odst. 2 Úmluvy CMR na běh promlčecí lhůty ve vztahu k nároku na zaplacení přepravného. V praxi se totiž lze často setkat s názorem, zjevně nesprávným, že uplatnění reklamace snad může prodloužit promlčecí lhůtu i ve vztahu k nároku na zaplacení přepravného. Jak je podrobněji popsáno dále, Nejvyšší soud tento názor ve zde popisovaném rozhodnutí jako nesprávný odmítl.
V daném případě byly mezi žalobkyní a žalovanou uzavřeny čtyři přepravní smlouvy, podle kterých žalobkyně pro žalovanou uskutečnila mezinárodní silniční přepravy zboží z České republiky do Ruska. Žalovaná opožděně uhradila část přepravného ve výši 460 eur sjednaného jednou ze smluv a písemně uznala závazek k úhradě jeho zbylé části ve výši 3340 eur. Přepravné sjednané v další smlouvě částkou 3300 eur žalovaná nezaplatila vůbec, přičemž uplatnila písemnou reklamaci s tím, že při přepravě měla vzniknout škoda.
Žalovaná vznesla proti všem uplatněným nárokům námitku promlčení, neboť podle ní uplynula promlčecí doba podle čl. 32 odst. 1 písm. c) Úmluvy CMR. Nicméně soud prvního stupně dospěl k závěru, že nároky na neuhrazené přepravné nebyly promlčeny, neboť ve vztahu k částce 3340 eur došlo k přerušení běhu promlčecí doby uznáním této částky žalovanou a ohledně zaplacení přepravného ve výši 3300 eur soud prvního stupně uzavřel, že písemnou reklamací žalované došlo ke stavění běhu promlčecí doby ve smyslu čl. 32 odst. 2 Úmluvy CMR, a to až do doby, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu a tím reklamaci odmítla. Ke dni podání žaloby tak podle názoru soudu prvního stupně promlčecí doba ještě neuplynula. Odvolací soud pak považoval za nesprávné posouzení otázky promlčení ve vztahu k nároku žalobkyně na zaplacení částky 3300 eur s příslušenstvím. Podle odvolacího soudu ke stavění běhu promlčecí doby tohoto nároku nedošlo, neboť ustanovení čl. 32 odst. 2 Úmluvy CMR se týká pouze nároku objednatele přepravy vůči přepravci (odesílatele vůči dopravci) a nikoliv nároku přepravce (dopravce) na zaplacení ceny přepravy (přepravného). Odvolací soud proto shledal tento nárok s ohledem na skutkový stav jako promlčený. K následně podanému dovolání pak Nejvyšší soud zejména dospěl k závěru, že byť v článku 32 odst. 2 Úmluvy CMR není definován pojem "reklamace" ani její obsahové náležitosti, z obsahu tohoto ustanovení je zřejmé, že jde o právní jednání směřující vůči dopravci (srov. část textu "... kdy dopravce reklamaci písemně odmítne..."). Týká-li se tedy reklamace podle čl. 32 odst. 2 Úmluvy CMR pouze nároků z přepravy vůči dopravci (náhrada škody za poškození či ztrátu zboží, překročení dodací lhůty aj.), mohou se logicky vztahovat i účinky stavění promlčecí doby, které jsou podle tohoto ustanovení reklamací založeny, pouze k těmto nárokům vůči dopravci, nikoliv k jiným samostatným nárokům, které z přepravy mohou vznikat. Uplatnění reklamace přepravy podle čl. 32 odst. 2 Úmluvy CMR tedy rovněž podle názoru Nejvyššího soudu nestaví běh promlčecí doby nároku dopravce na zaplacení přepravného. Z těchto důvodů dovolací soud podané dovolání zamítl, když shledal správným rozhodnutí soudu odvolacího.
NahoruK reklamaci postačuje forma běžného e-mailu
V jednom z dalších rozhodnutí , tentokrát z roku 2016, se Nejvyšší soud ČR zabýval další častou praktickou otázkou v oblasti silničních přeprav, a to jakým postupem (formou) ještě může být reklamace…
