Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Podmínky pro výkon státního požárního dozoru

8.10.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.8.4
Podmínky pro výkon státního požárního dozoru

kpt. Ing. Pavla Tománková

Související právní předpisy

  • Zákon č . 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

  • Zákon č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu.

  • Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zejména ust. § 2, § 4 odst. 3, § 5 a § 6, § 31, § 36, § 76.

  • Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. § 5, § 76 odst. 2 písm. h).

  • Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), zejména ust. § 28, § 45, § 46.

  • Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

  • Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

  • Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

  • Vyhláška č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřových dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří) v návaznosti na kodex norem požární bezpečnosti staveb ČSN 73 08xx a další navazující ČSN.

  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zejména ust. § 37 odst. 2, § 81 až § 93.

Státní požární dozor vykonávají hasičské záchranné sbory krajů (dále také „HZS”), které jsou rovněž dotčenými orgány státní správy na úseku požární ochrany. V určitých případech tuto činnost vykonává také Ministerstvo vnitra – generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR.

Výkon státního požárního dozoru

Charakteristika

Pod souhrnným pojmem státní požární dozor se skrývá mnoho činností. Jedná se nejen o kontrolu dodržování povinností, které stanovují předpisy o požární ochraně, ale také například o posuzování projektové dokumentace v rozsahu požárně bezpečnostního řešení nebo zjišťování příčin vzniku požáru. Smyslem jednotlivých činností státního požárního dozoru je zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti každého z nás, ať jsme doma, na pracovišti nebo například v kině.

Způsoby provádění státního požárního dozoru

Státní požární dozor se dle § 31 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vykonává:

  • kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,

  • posuzováním

    1. územního a regulačního plánu,
    2. podkladů k územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a 5,
    3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona,
    4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3,
    5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení,
    6. dokumentace ke změně v užívání stavby,
    7. dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky;

posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle vyhlášky o požární prevenci nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

  • ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle předchozího bodu, včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,

  • posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů, z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení,

  • schvalováním posouzení požárního nebezpeční činností s vysokým požárním nebezpečím,

  • zjišťováním příčin vzniku požárů,

  • kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany,

  • ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

Státní požární dozor u fyzických osob

Státní požární dozor se u fyzických osob vykonává v omezeném rozsahu plnění povinností například, pokud je fyzická osoba vlastníkem společných prostor v objektu, kde provozují činnosti jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby nebo je fyzická osoba vlastníkem nebo uživatelem zdrojů vody pro hašení požárů nebo vlastníkem nebo uživatelem lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů.

Pravomoci a povinnosti příslušníků HZS

Příslušníci pověření plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou (ve smyslu § 5 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) oprávněni provádět potřebná zjištění a služební úkony, nahlížet do příslušné dokumentace a požadovat nezbytnou součinnost. Při provádění svých činností jsou oprávněni ke vstupu do objektů a zařízení, ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení těchto úkonů. Obecně se pravomoci příslušníků – kontrolujících – řídí dle ustanovení § 7 a § 8 kontrolního řádu (viz Úvod do problematiky vytvoření podmínek pro kontrolu).

Státní požární dozor mohou vykonávat příslušníci, kteří mají odpovídající odbornou způsobilost, která je stanovena vnitřním předpisem HZS ČR. Příslušníci jsou (dle § 89 zákona o požární ochraně) povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu. Obecné povinnosti, které stanovuje kontrolní řád v ustanovení § 9 a § 20 platí rovněž pro příslušníky HZS ČR při provádění požárních kontrol.

Jednotlivé oblasti činností státního požárního dozoru spolu vzájemně souvisejí a ovlivňují se. Například při vyšetřování požárů se neustále získávají informace nejen o příčinách požárů, ale také o jejich umístění v budovách a účinky na zasažené stavby či na okolní objekty. Získané údaje jsou zapracovávány do právních a technických předpisů vztahujících se k požární ochraně. Následně je dodržování potřebných kritérií požární bezpečnosti staveb vyžadováno při posuzování projektové dokumentace. Současně jsou ze statistiky požárů vybírány rizikové případy, na které se zaměřují příslušníci HZS při kontrolách dodržování povinností dle předpisů o požární ochraně.

Kontrolní činnost

Nejčastěji se zaměstnavatel setkává se státním požárním dozorem při tzv. kontrolní činnosti. Je to jen jedna z oblastí výkonu státního požárního dozoru a zahrnuje kontroly dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, ukládání opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontroly plnění těchto opatření. Kontroly jsou jedním z nástrojů pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry, což je základním posláním zákona o požární ochraně a celého Hasičského záchranného sboru ČR. Za předpisy o požární ochraně se považují zákon o požární ochraně, předpisy vydané na jeho základě nebo jiné předpisy, upravující povinnosti na úseku požární ochrany.

Prokazování příslušníků HZS ČR Aby si mohl kontrolovaný subjekt ověřit, že se jedná skutečně o výkon státního požárního dozoru – požární kontrolu – platí, že příslušník Hasičského záchranného sboru ČR se prokazuje služebním průkazem a písemným pověřením k jednotlivé kontrole.

Dle zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR, ve znění pozdějších předpisů jsou příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR oprávněni provádět potřebná zjištění a služební úkony (dále jen “úkon“), nahlížet do příslušné dokumentace a požadovat potřebnou součinnost; úkonem se rozumí činnost prováděná při výkonu státní správy v oboru působnosti Hasičského záchranného sboru ČR. Při provádění úkonů jsou příslušníci oprávněni ke vstupu do objektů a zařízení a ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení těchto činností. Při těchto úkonech prokazuje příslušník příslušnost k hasičskému záchrannému sboru služebním průkazem.

Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) se každý kontrolující prokazuje pověřením ke kontrole, které má formu písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo formu průkazu, stanoví-li tak jiný právní předpis. V oblasti působnosti Hasičského záchranného sboru ČR zatím nebyl schválen právní předpis, který by upravoval problematiku nových průkazů pro kontrolory. Písemným pověřením k jednotlivé kontrole pověřuje kontrolní orgán konkrétního příslušníka.

Požární kontroly

Provádění požárních kontrol se obecně řídí podle nového kontrolního řádu (viz Úvod do problematiky vytvoření podmínek pro kontrolu). Požární kontroly jsou jako jediné v rámci výkonu státního požárního dozoru plánovanou činností. Jejich četnost a zaměření určuje v rámci řízení výkonu státní správy Ministerstvo vnitra – generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR a rovněž na základě rozborů požárů a údajů z jejich dlouhodobého statistického sledování, podle aktuální potřeby společnosti, poznatků z analýz nebo kontrol provedených v uplynulém období, určuje i zaměření požárních kontrol na příslušný rok. Toto zaměření zohledňují HZS krajů ve svých plánech požárních kontrol.

Typy požárních kontrol

Požárními kontrolami ve smyslu § 45 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) jsou:

  • komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně,

  • tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených oblastech,

  • kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených opatření.


Oznámení kontroly

Termín provedení komplexní požární kontroly se oznamuje písemně, nejméně sedm kalendářních dnů před jejím zahájením (§ 45 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci). V ostatních případech není orgán státního požárního dozoru povinen kontrolu oznamovat. Mnohdy však termín kontroly předem například telefonicky nebo osobně ohlásí. V praxi se ovšem objevují případy, kdy se tematické kontroly zahajují bez předchozího oznámení, například pokud kontrolovaný subjekt opakovaně nedodržuje povinnosti stanovené předpisy o požární ochraně nebo pokud je nezbytné zjistit okamžitý stav věci. Tematická kontrola nebude předem oznámena také v případě, bude-li zahájena v souvislosti s vyšetřováním požáru nebo při kontrolní dohlídce.

Průběh kontroly

V úvodu požární kontroly se obvykle statutární orgán kontrolovaného subjektu nebo jiná oprávněná osoba seznamuje s programem požární kontroly. Přítomnost těchto osob ovšem není podmínkou pro zahájení ani provedení požární kontroly. Zpravidla se také upřesňuje, ke kterým činnostem se kontrola bude vztahovat, či ve kterých objektech či na kterých pracovištích bude provedena fyzická kontrola. Pokud není možné, aby se oprávněná osoba účastnila požární kontroly po celou dobu, je vhodné pověřit

zaměstnance – tzv. povinná osoba (viz § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu) –, který bude podávat potřebné informace a předkládat doklady. Je třeba připomenout, že za plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně je ve smyslu ustanovení § 2 zákona o požární ochraně odpovědný u právnických osob právě statutární orgán, u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Pro účely projednání výsledků kontroly a dalších podmínek požární kontroly bude nezbytné, aby tyto oprávněné osoby byly k dispozici.

Při požárních kontrolách se zjišťuje skutečný stav věcí, a zda dodržování povinností odpovídá požadavkům stanoveným předpisy o požární ochraně. Požární kontrola se obvykle skládá ze dvou částí:

  • kontrola dokumentace,

  • fyzická kontrola objektů či pracovišť.

V případě, že není možné v kontrole pokračovat, například pokud není zajištěna potřebná součinnost ze strany kontrolovaného subjektu (ve smyslu § 5 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) nebo pokud nejsou k dispozici doklady, ze kterých vyplývá postavení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a k tomu se vztahujících povinností na úseku požární ochrany atd.

Protokol o kontrole

O průběhu požární kontroly a jejím výsledku vyhotovuje pověřený příslušník HZS ČR protokol o kontrole v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 kontrolního řádu (Úvod do problematiky vytvoření podmínek pro kontrolu). Výsledkem požární kontroly je popis zjištěného stavu a jeho vyhodnocení. Při zjištění porušení povinností stanovených předpisy o požární ochraně jsou uložena opatření s termínem pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků.

Písemná zpráva o odstranění zjištěných nedostatků

O splnění uložených opatření (tzn. odstranění zjištěných nedostatků) musí podat kontrolovaný subjekt ve stanovené lhůtě písemnou zprávu.

Kontrolní dohlídka

Splnění uložených opatření může být prověřeno kontrolní dohlídkou. Zjistí-li se při kontrolní dohlídce nesplnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků uvedených v protokolu o požární kontrole, jedná se o naplnění skutkové podstaty správního deliktu dle § 76 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně:

Správní delikt

„Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků.” V případě zjištění závažného porušení povinností na úseku požární ochrany je vedeno správní řízení a vydáno rozhodnutí o uložení pokuty (nebo jiná rozhodnutí). Při zjištění porušení povinností orgánem státního požárního dozoru spadajících do kompetence jiného správního úřadu, jsou mu tato zjištění postoupena formou podnětu.

Obsah kontroly

Komplexními požárními kontrolami se ve smyslu § 45 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci vždy zjišťuje:

  • správnost začlenění (§ 28 vyhlášky o požární prevenci), stav a úroveň zabezpečení požární ochrany při provozovaných činnostech, zda objekty a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům předpisů o požární ochraně a stanoveným podmínkám požární bezpečnosti,

  • vybavení a doklady o provozuschopnosti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy odpovídají stanoveným požadavkům,

  • odborná způsobilost osob zabezpečujících plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně,

  • zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení a plnění podmínek požární bezpečnosti v ní stanovených,

  • způsob, úroveň a lhůty provádění školení zaměstnanců o požární ochraně, odborné přípravy požárních hlídek a preventistů požární ochrany, popřípadě odborné přípravy, školení a výcviku zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany nebo požárních hlídek,

  • zřízení jednotky požární ochrany a preventivních požárních hlídek, jejich připravenost a akceschopnost a provádění odborné přípravy v nich zařazených zaměstnanců,

  • zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu a mimopracovní době.

Součástí komplexní požární kontroly u subjektů provozujících činnosti s vysokým požárním nebezpečím, je také ověření, zda posouzení požárního nebezpečí odpovídá skutečnému stavu a zda jsou plněna opatření vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí. Tematická kontrola obvykle obsahuje jeden nebo více bodů z výše uvedeného přehledu.

Spolupráce při kontrolách

Kontrolovaný subjekt má dle§ 5 zákona o požární ochraně povinnost:

  • umožnit orgánu státního požárního dozoru kontrolu plnění povinností na úseku požární ochrany,

  • poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se zabezpečování požární ochrany a

  • ve stanovených lhůtách plnit jím uložená opatření.

Pro kontrolovaný subjekt je při kontrole výhodné spolupracovat s osobou odborně způsobilou v požární ochraně, případně s technikem požární ochrany či preventistou požární ochrany. Tyto osoby, jejichž prostřednictvím plní kontrolovaný subjekt povinnosti uložené zákonem o požární ochraně, jsou obvykle znalé nejen požární terminologie, ale také se orientují v předkládané dokumentaci a v objektech, ve kterých jsou kontrolované činnosti provozovány. Mnohdy jsou také schopni odstranit některé zjištěné závady okamžitě – tedy bez nutnosti uvádět lhůty pro jejich odstranění v protokolu o provedené kontrole.

Kontrola dokumentace

Příslušníci vykonávající státní požární dozor mohou při kontrolách dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně vyžadovat také dokumentaci vedenou nad rámec povinností, které kontrolovanému subjektu zákon o požární ochraně ukládá. I v dokumentaci vedené nad rámec povinností mohou být uvedeny skutečnosti, které jsou pro vyhodnocení plnění povinností na úseku požární ochrany důležité a nelze je pominout. Například obsahuje-li tato dokumentace skutečnosti vztahující se ke stanovené povinnosti z hlediska fungování systému zabezpečení požární ochrany. Orgán vykonávající státní požární dozor proto má právo do této dokumentace nahlížet.

Zapůjčení či pořízení kopií dokumentace

Kontrolující jsou nově dle § 7 a § 8zákona o kontrole požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby. V odůvodněných případech je možné zajistit i originální podklady. Ovšem kontrolované osobě je nutné vydat potvrzení o zajištění originálních podkladů a pominou-li důvody pro jejich zajištění, musí kontrolující neprodleně doklady vrátit. Při pořizování obrazových či zvukových záznamů není třeba souhlasu nahrávané osoby. Kontrolující jsou však povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole.

Fyzická kontrola objektů

Nezbytnou součástí komplexních kontrol, ale často také ostatních typů kontrol, je fyzická prohlídka objektů, části objektu nebo pracoviště, kde jsou provozovány kontrolované činnosti. Fyzickou kontrolou se zjišťuje skutečný stav zabezpečení požární ochrany, zda objekty a technická zařízení odpovídají požadavkům předpisů o požární ochraně a také zda jsou v souladu s předloženou dokumentací (například požárně bezpečnostním řešením stavby). Není možné vyjmenovat všechny skutečnosti, které orgán státního požárního dozoru fyzicky kontroluje. Zde jsou vyjmenovány některé body, které bývají nejčastěji problematické:

  • udržování volných únikových cest (chráněných i nechráněných) a jejich správné označení,

  • zvyšování požárního rizika na chráněných únikových cestách (nesmí se například ukládat nábytek ani skladovat materiál ve schodišťovém prostoru chráněné únikové cesty),

  • udržování volného přístupu k nouzovým východům a jejich správné označení (nesmí být uzamčeny nebo jinak znemožněno jejich okamžité použití v případě požáru),

  • vždy zavřené požární dveře (nesmí být použity žádné zarážky proti samozavírání) a nesmí být poškozeno jejich funkční vybavení,

  • volný přístup k hasicím přístrojům, jejich správné umístění případně vhodné označení,

  • volný přístup k vnitřním hydrantům a ručnímu ovládání dalších požárně bezpečnostních zařízení,

  • jsou volně dostupná rozvodná zařízením elektrické energie, uzávěry vody, plynu, topení a podobně,

  • jsou dodržovány příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně (například zákaz kouření).

Tyto problémy se často řeší na pracovištích s větším počtem zaměstnanců, kteří si neuvědomují dopady svého nesprávného jednání. Zaměstnanci by měli být motivováni vedoucími pracovníky k dodržování výše uvedených zásad, aby nejen v případě požární kontroly, byla úroveň požární bezpečnosti v pořádku.

Sankce

Za porušení povinností, stanovených zákonem o požární ochraně, může být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč, respektive 10 000 000 Kč za zrušení jednotky požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 76 zákona o požární ochraně). Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody. Za opětovné porušení povinnosti, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku. Uložení pokuty však nezbavuje podnikatele povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty zůstává nedotčena odpovědnost za způsobenou škodu a postih zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů. Za porušení každé povinnosti stanovené v § 78 zákona o požární ochraně může být fyzické osobě uložena pokuta za přestupek až do výše 25 000 Kč.

Jiná opatření

Hrozí-li bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor je oprávněn rozhodnout ve smyslu § 36 zákona o požární ochraně o:

  • vyloučení věci z užívání,

  • zákazu činnosti,

  • zastavení provozu.

Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze výše uvedená rozhodnutí oznámit ústně a poznamenat je do protokolu o kontrole, přičemž písemné vyhotovení je nutno doručit neprodleně.

Odvolání proti rozhodnutí

Proti těmto rozhodnutím je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení. Odvolání se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Užívat věc, obnovit provoz nebo činnost lze až po odstranění nedostatků a jen s písemným souhlasem orgánu státního požárního dozoru, který ve výše uvedených věcech rozhodl.

Projednání rozhodnutí o zastavení

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: