dnes je 19.4.2024

Input:

Oddíl 6 normy IATF 16949: Plánování systému řízení kvality

27.5.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3.10
Oddíl 6 normy IATF 16949: Plánování systému řízení kvality

Ing. Pavla Blackmore

Klíčové požadavky:

  • - přidání myšlení a řízení založeného na rizicích do plánování
  • - stanovení cílů kvality a způsobu jejich dosažení
  • - plánování opatření při změnách v systému řízení kvality.
  • - aktualizace systému kvality na základě měření průběžné účinnosti a všech nově zjištěných rizik nebo příležitostí

Oddíl 6.1: Opatření pro řešení rizik a příležitostí

Oddíl 6.1 vychází z normy ISO 9001, tento oddíl zdůrazňuje plánování jako klíčový aspekt při dosažení a udržení systému kvality.

Plánování nyní zahrnuje koncept řízení rizik a příležitostí, protože je třeba zahrnout vliv širších prvků organizace. To má být realizováno jako klíčová aktivita k průběžnému dosahování cílů kvality, která zahrnuje hodnocení procesu řízení rizik a prioritu, kdy, jak a kde a na jaké úrovni má být uplatňováno.

Při plánování systému managementu kvality musí organizace zvážit otázky uvedené v kapitole Pochopení organizace a jejího kontextu a požadavky uvedené v kapitole Pochopení potřeb a očekávání zainteresovaných stran a určit rizika a příležitosti, které je třeba řešit, aby bylo zajištěno, že systém managementu kvality může dosáhnout zamýšleného výsledku (výsledků); zabránit nežádoucím účinkům nebo je omezit a dosáhnout neustálého zlepšování.

Ve fázi plánování činnosti a systému řízení kvality organizace:

1. Určuje kategorie rizik- ze strategického, provozního, environmentálního právního, sociálního a finančního hlediska, kterým může být organizace vystavena - a která by mohla ovlivnit její schopnost provádět obchodní operace bez narušení a poskytovat spokojenost zákazníků a dosahovat trvalého úspěchu.

2. Zabývá se metodikou řízení rizik, která by měla odpovídat velikosti a složitosti organizace.

3. Vytváří komplexní seznam rizik v rámci každé z výše popsaných kategorií, která by mohla ovlivnit dosažení cílů v oblasti procesů, produktů a služeb;

4. Stanovuje metodu identifikace rizik
Podívejte se na minulou historii výkonnosti, získané zkušenosti, současné operace a plánované budoucí činnosti, a tak můžete identifikovat potenciální rizika nebo nežádoucí výsledky.

Podívejte se na současné činnosti a vzniklé problémy, současné a plánované budoucí činnosti a aplikujte na něj přístup "what if" pro identifikaci současných a budoucích rizik.

Použijte TGW Things Gone Wrong - věci, které se pokazily pro minulé činnosti.

Metodika řízení rizik by měla zahrnovat následující kroky:

-identifikovat každé potenciální riziko;

-popsat potenciální důsledek rizika;

-identifikovat potenciální příčinu (příčiny) výsledku rizika.

-ohodnotit důsledek nebo závažnost následku;

-ohodnotit pravděpodobnost výskytu příčiny;

-ohodnotit pravděpodobnost včasného odhalení následku, pokud k němu dojde;

-stanovit kritéria tolerance rizika;

Kategorizujte každé riziko na kritické, vysoké, střední nebo nízké na základě použití kombinace závažnosti, výskytu, hodnocení detekce a dalších relevantních faktorů pro stanovení celkového skóre rizika pro všechna uvedená rizika; Použijte skóre rizika pro stanovení priority při řešení identifikovaných rizik.

Identifikujte a určete přiměřenost všech stávajících kontrol k řešení identifikovaného rizika;

Určete vhodné kontrolní mechanismy, které budou reagovat na každé identifikované riziko - plány řízení procesů. Tyto kontroly by měly přednostně zabránit výskytu potenciální příčiny rizika a také by měly být schopny odhalit příčinu a/nebo následek rizika.

Účel řízení rizik je různorodý a může zahrnovat:

  • - vyhnout se riziku, kdy jedinou možností je nepokračovat v činnosti nebo od ní odstoupit.
  • - podstoupení rizika, pokud má riziko žádoucí potenciální důsledky.
  • - změnu rizika, aby se optimalizovaly potenciální příležitosti a minimalizovaly hrozby
  • - přenesení rizika pomocí opatření, včetně pojištění, smluvních ujednání, odborových organizací, partnerství a společných podniků.
  • - zachování rizika, pokud nejsou proveditelná žádná smysluplná kontrolní opatření a riziko je v rámci tolerance organizace k riziku.
  • - odstranění zdroje rizika třeba pomocí alternativní nebo nové technologie.

6.1.2.1 Analýza rizik

Organizace musí do analýzy rizik zahrnout minimálně zkušenosti získané ze stahování výrobků z trhu, také z auditů produktů, z vrácení produktů z fáze užití a z oprav, reklamací, sešrotování a přepracování. Organizace jsou povinny uchovávat zdokumentované informace o analýze rizik.

Zde se jedná o rizika, která již nastala a která je potřeba řešit, tedy analyzovat, zjistit příčiny, pokud je to možné a k těmto příčinám stanovit opatření. Současně je velmi důležité pracovat na zmírnění nebo odstranění těchto rizik.

K těmto všem krokům v analýze rizik je potřebné mít důkazy ve formě dokumentovaných informací.

6.1.2.2 Preventivní opatření

Organizace je povinna stanovit a realizovat veškerá opatření k odstranění příčin potenciálních neshod, aby se zabránilo jejich výskytu. Preventivní opatření musí být vhodná, a tedy přiměřená pro potenciální problémy.

Organizace musí stanovit proces pro zmírnění dopadu negativních vlivů rizik včetně:

  1. určování potenciálních neshod a jejich příčin;
  2. vyhodnocování potřeby opatření pro zabránění opakovanému výskytu neshod;
  3. určování zavádění potřebných opatření;
  4. dokumentovaných informací o přijatých opatřeních;
  5. přezkoumávání efektivnosti přijatých preventivních opatření;
  6. využívání poznatků s cílem zabránit opakovanému výskytu v podobných procesech.

6.1.2.3. Havarijní plány

Každá organizace, která plní požadavky zákazníka si je vědoma, že musí udržovat své výrobní procesy a zařízení infrastruktury funkční a provozuschopné. V rámci automobilového průmyslu je dle normy IATF 16949:2016 povinnost organizace vypracovat havarijní plány, pro případ havarijních situací, které by mohly narušit dosažení shody s požadavky zákazníka.

Mezi havarijní situace patří:

1. poruchy klíčových zařízení

- výroby (porucha stroje, který vyrábí díly pro zákazníka)

- kvality (porucha 3D měřícího stroje, nebo jiného měřícího zařízení)

- informačního systému (výpadek systému, který vlastní klíčové informace)

- infrastruktury (porucha vozidla, požár)

2. přerušení dodávek externě zajištěných produktů, procesů a služeb

- přerušení dodávek komponentů pro výrobu dílů zákazníkovi

- přerušení informačního systému

- přerušení dopravních služeb

- přerušení dodávky plynu, elektřiny, vody

3. přírodní katastrofy

- záplavy

- krupobití, silný vítr (hurikán)

4. přerušení dodávek energií

- výpadek u dodavatele energií

- výpadek na základě přetížení

- výpadek důsledkem přírodní katastrofy

5. nedostatek pracovních sil nebo narušení infrastruktury

- vysoká nezaměstnanost

- náročné pozice na úroveň vzdělání nebo praxi

- narušení spojů veřejné dopravy

- oprava komunikace v blízkosti provozovny

6. únik chemikálií, či znečištění ovzduší

Z hlediska požadavků na havarijní plány je v normě IATF několik musí, které definují a upravují co vše je nutné, aby organizace prováděla:

a) identifikovat a vyhodnocovat interní a externí rizika všech výrobních procesů a zařízení infrastruktury, která jsou zásadní pro udržení výstupu sériové výroby a pro zajištění, že požadavky zákazníka budou splněny;

b) stanovit havarijní plány podle rizika a dopadu na zákazníka;

c) vypracovat havarijní plány pro kontinuitu dodávek v případě některé z těchto záležitostí; poruchy klíčových zařízení, přerušení dodávek externě zajišťovaných produktů, procesů a služeb, opakujících se přírodní katastrofy, požár, přerušení dodávek energií, nedostatek pracovních sil nebo narušení infrastruktury;

d) jako dodatek havarijních plánů začlenit proces oznamování rozsahu a doby trvání jakékoliv situace, která ovlivňuje provozní činnosti zákazníka, zákazníkovi a jiným zainteresovaným stranám;

e) pravidelně testovat havarijní plány z hlediska efektivnosti (např. simulace, je-li to vhodné);

f) provádět přezkoumaní havarijních plánů (přinejmenším jednou ročně) s využitím

Nahrávám...
Nahrávám...