dnes je 17.4.2024
Input:

Obsluha a práce na elektrických rozvodných zařízeních

17.3.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2
Obsluha a práce na elektrických rozvodných zařízeních

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

Úvod – legislativní podpora

Návod na používání ČSN EN 50110-1

Problematika prací a obsluhy na elektrických zařízeních má v České republice dlouhou tradici a týká se velké skupiny elektrotechniků v provozu, obsluze, montáži a obdobných činnostech. Tento návod je určen pro používání v uvedené oblasti spolu s platnou ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních. Má usnadnit orientaci v předmětné oblasti a pro rozpracování některých článků k zajištění bezpečnosti práce na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti, které jsou v ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 obsaženy.

ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 je základní normou pro práci na elektrických zařízeních, v jejich blízkosti a při jejich obsluze a nahrazuje stejnojmennou ČSN z roku 2003, která do 2007-07-01 platí souběžně s touto normou.

POZNÁMKA – Na základě vydání ČSN EN 50110-1 :2003 končí platnost souboru norem ČSN 34 3100 až 91 s účinností od 2005-12-31.

ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005, na rozdíl od rušeného souboru ČSN 34 3100 až 91, neobsahuje ve svých článcích konkrétní postupy a způsob zajištění bezpečnostních opatření pro práci na elektrických zařízeních nebo v blízkosti živých částí. Ve svých článcích stanovuje základní požadavky, které musí být dodrženy, aby práce na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti u všech napěťových hladin a za všech ostatních okolností, které se při ní mohou vyskytnout, byla bezpečná.

Tento návod obsahuje informativní, doplňující nebo upřesňující ustanovení o možnosti řešení dané problematiky podle předchozí zrušené ČSN 34 3100:1967. Převzaté údaje byly aktualizovány a text upraven podle požadavků současných technických norem.

ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 (34 3100) a rušený soubor ČSN 34 3100 až 91 mají jiné uspořádání, členění i rozsah. přičemž vzájemná vazba odpovídajících článků je velmi komplikovaná. Pro usnadnění orientace bylo provedeno porovnání shodnosti jednotlivých ustanovení uvedených norem.

Citované normy

ČSN IEC 60050-651:2001 (33 0050) Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 651 : Práce pod napětím (idt IEC 60050-651:1999)

ČSN IEC 60050-826:2005 Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 826 : Elektrické instalace (idt IEC 60050-826:2004)

ČSN EN 61310-1 :1997 (33 2205) Bezpečnost strojních zařízení – Indikace, značení a uvedení do činnosti – Část 1 : Požadavky na vizuální, akustické a taktilní signály (idt EN 61310:1995, idt IEC 1310-1:1995)

ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 Obsluha a práce na elektrických zařízeních (idt EN 50110-1:2004)

ČSN EN 50110-2:2003 Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky)

ČSN 33 1500 :1990 Elektrotechnické předpisy – Revize elektrických zařízení

ČSN 33 2000-6-61 Elektrotechnické předpisy. Elektrické instalace budov. Kapitola 61 : Postupy při výchozí revizi.

ČSN 34 3100 Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních

Souvisící normy

ČSN EN 50191:2001 (33 1345) Zřizování a provoz zkušebních elektrických zařízení (idt EN 50191:2000)

ČSN EN 294:1993 (83 3212) Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečné vzdálenosti k zabránění dosahu k nebezpečným místům horními končetinami (idt EN 294:1992)

ČSN EN 418:1994 (83 3311) Bezpečnosť strojových zariadení – Zariadenie núdzového zastavenia – Hľadiská funkčnosti – Konštrukčné zásady (idt EN 418:1992)

ČSN ISO 3864:1995 (01 8010) Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky (idt ISO 3864:1984)

ČSN 73 0804 :2002 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty

ČSN 33 1310 Elektrotechnické předpisy. Bezpečnostní předpisy pro elektrická zařízení určená k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace

ČSN 33 2000-4-41 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4 : Bezpečnost – Kapitola 41 : Ochrana před úrazem elektrickým proudem

ČSN 33 2000-4-481 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 4 : Bezpečnost – Kapitola 48 : Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů - Oddíl 481: Opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem podle vnějších vlivů

ČSN IEC 743 (35 9717) Terminologie pro nástroje a vybavení užívané při pracích pod napětím (idt IEC 743:1983 + A1:1995)

ČSN EN 60832 (35 9713) Izolační tyče a hlavice k univerzálním tyčím pro práce pod napětím (mod IEC 832:1988)

ČSN EN 60855 (35 9711) Izolační trubky plněné pěnou a plné tyče pro práci pod napětím (mod IEC 855:1985)

ČSN EN 60895 (35 9712) Vodivé oblečení pro práce pod napětím v sítích s jmenovitým střídavým napětím do 800 kV (mod IEC 895:1987)

ČSN EN 60900 (35 9704) Ruční nářadí pro práce pod napětím do 1000 V AC a do 1500 V DC (mod IEC 900:1987)

ČSN EN 60903 (35 9716) Specifikace pro rukavice a palečnice z izolačních materiálů pro práce pod napětím (mod 903:1988)

ČSN EN 60984 (35 9715) Rukávy z izolačního materiálu pro práce pod napětím (mod IEC 984:1990)

ČSN EN 61057 (35 9714) Izolační pohyblivé pracovní plošiny pro práce pod napětím nad 1 kV střídavého napětí (mod IEC 1057:1991)

ČSN EN 61219 (35 9718) Práce pod napětím – Zásuvné tyčové soupravy pro uzemňování nebo uzemňování a zkratování (IEC 1219:1993)

ČSN EN 61229 (35 9720) Pevné ochranné kryty pro práce pod napětím v zařízeních střídavého proudu (mod IEC 1229:1993)

ČSN EN 61230 (35 9722) Práce pod napětím – Přenosné uzemňovací nebo uzemňnovací a zkratovací soupravy (mod IEC 1230:1993)

ČSN EN 61235 (35 9719) Práce pod napětím – Izolační duté trubky pro elektrické účely (mod IEC 1235:1993)

ČSN EN 61236 (35 9723) Upínáky, tyčové objímky a příslušenství pro práce pod napětím (mod IEC 1236:1993)

ČSN EN 61243-1 + A1 (35 9724) Práce pod napětím – Zkoušečky napětí – Část 1 : Kapacitní zkoušečky pro střídavá napětí nad 1 kV (mod IEC 1243-1:1993)

ČSN EN 61243-5 (35 9724) Práce pod napětím – Zkoušečky napětí – Část 5 : Systémy detekce napětí

ČSN EN 50237 (35 9724) Rukavice s mechanickou ochranou pro elektrotechniku

ČSN EN 50286 (35 9725) Elektricky izolační ochranné obleky pro instalace nn

ČSN EN 50321 (35 9725) Elektricky izolační obuv pro práci v instalacích nízkého napětí

ČSN EN 50186-1 (35 9740) Systémy pro mytí pod napětím silových zařízení se jmenovitým napětím nad 1 kV. Část 1 : Obecné požadavky

ČSN EN 50186-2 (35 9740) Systémy pro mytí pod napětím silových zařízení se jmenovitým napětím nad 1 kV. Část 1 : Národní přílohy

ČSN EN 50340 (35 9726) Hydraulické zařízení pro stříhání kabelů – Zařízení používané v elektrických instalacích se jmenovitým napětím do 30 kV AC

ČSN IEC 61813 (35 9726) Práce pod napětím – Zacházení, údržba a provozní zkoušení zdvihacích pracovních plošin s izolačními rameny

ČSN EN 365 (83 2601) Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky. Všeobecné požadavky na návody k používání a značení

ČSN EN 358 (83 2651) Osobní ochranné prostředky pro pracovní polohování a prevenci pádů z výšky. Pásy pro pracovní polohování a zadržení a pracovní polohovací spojovací prostředky

ČSN EN 363 (83 2650) Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky. Systémy zachycení pádu

Související zahraniční normy

EN 61477 Live working - Minimum requirements for the utilization of tools, devices and equipment (Práce pod napětím – Minimální požadavky pro využívání nářadí, předmětů a zařízení )

EN 61478 Live working – Ladders of insulating material (Práce pod napětím – Žebříky z izolačního materiálu)

IEC 61472 Live working – Minimum axppx;roach distances – Method of calculation

(Práce pod napětím – Minimální pracovní vzdálenosti – Výpočtová metoda)

Souvisící směrnice

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

Zákon č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (Energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí

Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb.

Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška MD č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví elektrotechnická kvalifikace při činnostech na určených technických zařízeních a lhůty revizí elektrických zařízení na dráhách, ve znění vyhlášky č. 274/2000 Sb.

ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005, se zabývá bezpečností osob při práci na elektrických zařízeních v jejich blízkosti a při jejich obsluze a stanovuje minimální požadavky, které musí být splněny, aby byla zajištěna bezpečnost práce na elektrických zařízeních. Druhá část souboru norem ČSN EN 50110 (ČSN EN 50110-2:2003) má přímou vazbu na právní předpisy jednotlivých zemí CENELEC a tedy i na právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky) České republiky.

V úvodu ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 se uvádí, že za základ této evropské normy byly vzaty národní předpisy, normy a mezinárodní pravidla spadající do jejího rámce a že tato koncepce je rozhodujícím krokem k postupnému zavedení jednotné úrovně bezpečnosti práce v Evropě při obsluze a práci na elektrických zařízeních, nebo v jejich blízkosti. Tento dokument však připouští současné rozdílné národní požadavky na bezpečnost, ale jeho záměrem je postupné vytváření společné úrovně bezpečnosti práce.

Tvrzení o tom, že "normy obecně nemají žádný výslovný právní vztah k předpisům“, může obecně platit (pokud se předpis přímo na normy neodvolává). V textu této normy je však na několika místech odkaz na národní legislativu, přičemž v národní legislativě ČR není v některých případech tato oblast dosud legislativně řešena.

První část směrnice 89/655/EEC, týkající se zejména pracovně právních vztahů a povinností zaměstnavatele vůči zaměstnancům a též ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, byla do právního řádu ČR zavedena s účinností od 2001-01-01 zákonem č. 155/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů.

Druhá část směrnice 89/655/EEC, týkající se minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (ve znění směrnice 95/63/EC, kterou se upravuje zejména provádění technické inspekce provozovaných zařízení), byla do právního řádu ČR zavedena 2001-11-06 zveřejněním nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Toto nařízení vlády nabylo účinnosti k 2003-01-01.

Dále se v úvodním článku ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 uvádí, že "národní legislativa“ v členských státech může obsahovat přísnější požadavky, než jsou minimální požadavky stanovené touto normou. V ČR se jedná o tyto technické předpisy:

  • Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

  • Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění zákona č. 670/2004 Sb.

  • vyhláška č. 50/1978 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu ve znění pozdějších předpisů, o odborné způsobilosti v elektrotechnice

  • vyhláška č. 20/1979 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb.

  • vyhláška č. 100/1995 Sb. Ministerstva dopravy, kterou se stanoví elektrotechnická kvalifikace při činnostech na určených technických zařízeních a lhůty revizí elektrických zařízení na dráhách, ve znění vyhlášky č. 274/2000 Sb.

  • vyhláška č. 48/1982 Sb., Českého úřadu bezpečnosti práce ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení

  • nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí

  • nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení

Tento návod obsahuje:

  • vazbu na číslování článků podle ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005, aby byla zachována kontinuita mezi normou a návodem (v zájmu lepší orientace)

  • informativní doplňující nebo upřesňující ustanovení, převzatá ze zrušeného souboru ČSN 34 3100 a norem k němu přidružených, která lze použít u těch článků platné ČSN EN 50110 ed. 2:2005 (34 3100), ve kterých je odvolání na národní legislativu, nebo které mohou svými požadavky doplňovat

  • zapracování požadavků na zajišťování pracoviště pro práci na zařízení bez napětí

  • zapracování požadavků na písemné předání pracoviště na provádění práce bez napětí a v blízkosti zařízení pod napětím (Příkaz "B“)

  • zapracování požadavků na písemné předání pracoviště na provádění práce pod napětím (Příkaz "B“ PPN).

Upozornění

Citace jednotlivých dotčených a vybraných článků ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005 jsou psány obyčejným písmem a doplňující údaje a komentáře jsou uvedeny vždy za citací příslušného článku a jsou psány kurzivou.

Obsah ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 a většina jejích základních ustanovení se v zásadě shodují s předchozí ČSN 34 3100:1967, která byla však jinak uspořádána a v mnoha ustanoveních podrobnější. V některých článcích se však ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005 odvolává na národní legislativu, která však dosud danou problematiku neřeší v požadovaném rozsahu.

Doporučení a komentáře k vybraným článkům ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005.

Komentář k ČSN EN 50110-1

Ve svém úvodu ČSN EN 50110-1 seznamuje uživatele této normy, co bylo záměrem CENELEC k jejímu vydání.

ČSN EN 50110-1 platí pro obsluhu elektrických zařízení, práci na elektrických zařízeních a práce v blízkosti živých částí. Stanovuje základní požadavky, které musí být dodrženy, a minimální opatření, která musí být splněna, aby veškeré uvedené činnosti byly prováděny bezpečně. Pod pojmem činnost na elektrickém zařízení se rozumí obsluha a/nebo práce na elektrickém zařízení nebo práce v blízkosti živých částí. Norma neplatí pro laiky, kteří nemohou vykonávat obsluhu, ani pracovat na elektrickém zařízení nebo v blízkosti živých částí, jelikož tyto činnosti může provádět nejméně osoba seznámená. Základní požadavky na bezpečnou činnost na elektrických zařízeních jsou dále stanoveny technickými přepisy a místními pracovními a bezpečnostními předpisy (MPBP), za jejichž vypracování je odpovědná, pro tato zařízení, osoba odpovědná za elektrické zařízení. Zásady této normy mohou být využity pro činnosti na elektrických zařízeních, pro které nejsou vydány samostatné bezpečnostní normy nebo opatření.

Pod pojmem vysoké napětí jsou zahrnuty všechny napěťové hladiny vn, vvn a zvn.

Definice pojmů uvedených v ČSN 50110-led. 2

Definice, které jsou uvedeny, platí pro účely ČSN 50110-1ed.2:2005. Pro termíny, které zde nejsou definovány, platí mezinárodní elektrotechnické slovníky. Některé definice jsou doplněny pro jejich lepší srozumitelnost.

elektrické zařízení (electrical installation)

zahrnuje všechna elektrická zařízení, která jsou určena pro výrobu, přenos, přeměnu, rozvod a užití elektrické energie; zahrnuje zdroje energie jako jsou baterie, kondenzátory a všechny další zdroje akumulované elektrické energie

elektrická zařízení mohou být stálá (zařízení průmyslových a administrativních komplexů, energetická rozvodná zařízení apod.), přechodná (zařízení staveb apod.) a mobilní (náhradní zdroje el. energie, osvětlení apod.)

obsluha a práce 1 (operation):

zahrnuje všechny pracovní činnosti nutné k uvedení elektrického zařízení do chodu, zahrnuje takové úkony, jako je spínání, ovládání, monitorování, údržba a také práce na elektrických zařízeních a neelektrické práce.

obsluha elektrického zařízení jsou pracovní úkony spojené s provozem elektrického zařízení, např. spínání, místní, dálkové nebo ústřední ovládání, regulování, monitorování, čtení údajů trvale namontovaných přístrojů, synchronizování, prohlídka zařízení apod. Při obsluze se osoby zásadně dotýkají jen těch částí, které jsou k tomu určené. Pokud je pro obsluhu stanoveno používání osobních ochranných prostředků (OOP), musí být použity;

práce na elektrickém zařízení je výstavba, montáž, revize a údržba elektrického zařízení. Sem patří také všechny úkony pro zajišťování pracoviště, jakož i měření přenosnými přístroji. Práce mohou být prováděny na zařízení bez napětí, na zařízení pod napětím a v blízkosti živých částí. Podle způsobu práce prováděné na elektrickém zařízení se jedná o práce podle pokynů, práce s dohledem a o práce pod dozorem;

práce podle pokynů je práce, pro kterou jsou dány jen nejnutnější pokyny. Při této práci odpovídají za dodržování bezpečnostních předpisů pracující osoby samy;

práce s dohledem je práce, která se provádí podle podrobnějších pokynů. Před zahájením práce se osoba provádějící dohled přesvědčí, zda jsou provedena nutná bezpečnostní opatření. V průběhu prací podle potřeby občas kontroluje dodržování bezpečnostních předpisů. Při této práci odpovídají za dodržování bezpečnostních předpisů pracující osoby samy;

práce pod dozorem je práce, která se provádí za trvalé přítomnosti osoby, která je pověřena dozorem a která je odpovědná za dodržování příslušných bezpečnostních předpisů;

riziko (risk)

kombinace pravděpodobnosti a stupně možného zranění nebo poškození zdraví osoby, která je vystavena riziku nebo rizikům

Pracující osoba je podle charakteru činnosti vystavena rizikům možného zranění. Proto je třeba důsledně provádět prevenci rizik. Prevenci rizik a jejich vyhledávání řeší zákoník práce v § 133. Prevencí rizik se rozumí veškerá opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik;

elektrické riziko (electrical hazard)

zdroj možného zranění nebo poškození zdraví působením elektrické energie z elektrického zařízení

Při činnostech na elektrickém zařízení a/nebo v blízkosti živých částí je pracující osoba vystavena riziku vyvolanému elektřinou, které může vzniknout při nesprávné manipulaci, zkratu, indukci, zůstatkovém náboji apod. Při činnostech na elektrickém zařízení musí být vyhodnocena tato rizika a musí být provedena opatření na jejich minimalizaci.

elektrické nebezpečí (electrical danger)

riziko zranění od elektrického zařízení

Elektrické nebezpečí vzniká při činnostech na elektrických zařízeních a v blízkosti živých částí.

Proto je nezbytné k zajištění bezpečné činnosti na elektrických zařízeních a v blízkosti živých částí provést analýzu elektrického nebezpečí.

Na základě vyhodnocení provedené analýzy elektrického nebezpečí má být stanoveno následující:

  • elektrotechnická kvalifikace a počty osob pro obsluhu příslušných elektrických zařízení;

  • elektrotechnická kvalifikace a počty osob na provádění stanovené práce na elektrických zařízeních nebo v blízkosti živých částí;

  • pracovní postupy včetně bezpečnostních opatření pro jednotlivé druhy činnosti. (Určení způsobu práce podle pokynů, s dohledem nebo pod dozorem);

  • kombinace dalších rizik souvisejících s činností (např. pohyb montážních plošin, činnost ve výškách apod.).

Analýza elektrického nebezpečí musí být dále provedena na základě vyhodnocení následujících faktorů:

  • jmenovité napětí příslušných elektrických zařízení

  • způsob ochrany před dotykem živých částí;

  • způsob ochrany před dotykem neživých částí;

  • způsob provádění prací tj. na elektrickém zařízení bez napětí, v blízkosti živých částí nebo pod napětím;

zranění (způsobené elektřinou) (injury (electrical))

smrt nebo zranění osoby způsobené elektrickým proudem, popálením elektrickým obloukem, ohněm nebo výbuchem způsobeným elektrickou energií při obsluze nebo práci na elektrickém zařízení

V ČSN EN 50110-1 ed. 2 je zaveden tento nový pojem, který upozorňuje na možné zranění osob (úraz) působením elektrického proudu na lidský organismus. ČSN 33 0050-826 definuje úraz elektrickým proudem jako patofyziologický účinek elektrického proudu procházejícího tělem člověka nebo zvířete.

osoby, organizace a dorozumívání (personnel, organization and communication)

Pro stanovení elektrotechnické kvalifikace osob platí vyhláška č. 50/1978 Sb., v platném znění. Osoba odpovědná za elektrické zařízení má stanovit, s ohledem na možná rizika, které činnosti může která osoba vykonávat.

vedoucí práce (nominated person in control of a work activity)

pověřená osoba s konečnou odpovědností za pracovní činnosti. Pokud je to vyžadováno, mohou být některé odpovědnosti přeneseny na jiné osoby

Vedoucí práce je osoba pověřená vedením práce při dodržování podmínek bezpečnosti práce. Pro každou práci na elektrickém zařízení může být pověřen jen jeden vedoucí práce.

osoba odpovědná za elektrické zařízení (nominated person in control of an electrical installation)

pověřená osoba s konečnou odpovědností za stav a provoz elektrického zařízení. Pokud je to vyžadováno, mohou být některé odpovědnosti přeneseny na jiné osoby

Každá právnická nebo podnikající fyzická osoba musí stanovit osobu odpovědnou za elektrické zařízení. Tato osoba odpovídá za to, že elektrické zařízení je udržováno a provozováno podle platných technických předpisů a norem a že elektrické zařízení je revidováno ve stanovených termínech. Tato osoba může být z hlediska elektrotechnické kvalifikace ve smyslu vyhlášky ČUBP č. 50/1978 Sb. osobou seznámenou. Údržba a opravy elektrických zařízení mohou být prováděny třetí osobou a rovněž tak seznamování a poučování zaměstnanců z hlediska obsluhy elektrických zařízení může být prováděno třetí osobou.

Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba vlastní licenci nebo oprávnění na stavbu, a/nebo údržbu elektrických zařízení nebo rozvod elektrické energie, musí mít pověřená osoba odpovědná za elektrické zařízení elektrotechnickou kvalifikaci podle vyhlášky ČUBP č. 50/1978 Sb., v rozsahu odpovídající prováděné činnosti.

Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba si sama provádí údržbu vlastních elektrických zařízení, musí pověřit osobu odpovědnou za elektrické zařízení, která musí mít elektrotechnickou kvalifikaci ve smyslu vyhlášky ČUBP č. 50/1978 Sb., v rozsahu odpovídající prováděné činnosti.

Podle rozsahu a složitosti elektrického zařízení může osoba odpovědná za elektrické zařízení pověřit další osoby, které budou odpovídat za dílčí část nebo úsek elektrického zařízení. Tyto další pověřené osoby musí mít elektrotechnickou kvalifikaci podle vyhlášky ČUBP č. 50/1978 Sb., v rozsahu odpovídající prováděné činnosti.

Povinnosti osoby odpovědné za elektrické zařízení při činnostech prováděných na elektrickém zařízení jsou dány jednotlivými články ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005.

osoba znalá (v elektrotechnice) (skilled person (electrically)

osoba s odpovídajícím vzděláním, znalostmi a zkušenostmi, umožňující jí vyvarovat se nebezpečí a vyhodnotit rizika, která elektřina může vytvořit IEV 195/4/1, upraveno

Osoba znalá ve smyslu ČSN EN 50110-1 ed. 2 je pracovník znalý (§ 5) a pracovník znalý s vyšší kvalifikací (pracovníci pro samostatnou činnost (§ 6), pracovníci pro řízení činnosti (§ 7), pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu (§ 8) ve smyslu vyhlášky ČÚBP č. 50/1978 Sb.

O tom, jaké činnosti může osoba znalá vykonávat ve smyslu požadavků ČSN EN 50110-1ed.2 :2005, rozhodne osoba odpovědná za elektrické zařízení na základě kvalifikace této osoby podle vyhlášky ČUBP č. 50/1978 Sb.

Osoby znalé (pracovníci znalí) mohou:

  • samostatně obsluhovat elektrická zařízení;

  • pracovat na částech elektrického zařízení nn samy, a to na částech bez napětí, v blízkosti částí pod napětím a na částech pod napětím,

  • pracovat na zařízeních vn bez napětí samy, v blízkosti těchto zařízení pod napětím s dohledem nebo pod dozorem;

  • pracovat na vypnutých, ale jinak nezajištěných částech zařízení.

Osoby znalé (pracovníci znalí s vyšší kvalifikací) které mají potřebné znalosti a zkušenosti se zařízením, na kterém je prováděna předmětná činnost, smějí vykonávat veškerou činnost na těchto elektrických zařízeních, kromě prací zakázaných.

osoba poučená (Instructed person)

osoba prokazatelně poučená osobami znalými, umožňující jí vyvarovat se nebezpečí, které elektřina může vytvořit IEV 826-09-02, upraveno

Osoba poučená ve smyslu ČSN EN 50110-1 ed 2:2005 je pracovník poučený (§ 4) ve smyslu vyhlášky 50/1978 Sb.

Osoby poučené (pracovníci poučení) mohou:

  • samostatně obsluhovat jednoduchá elektrická zařízení všech napětí;

  • pracovat na částech elektrického zařízení nn bez napětí, v blízkosti nekrytých živých částí ve vzdálenosti větší než 20 cm s dohledem, na částech pod napětím pracovat nesmějí. Uvedená omezení se netýkají jednoduchých prací, které jsou určeny pracovním postupem schváleným osobou odpovědnou za elektrické zařízení;

  • pracovat na vypnutých zařízeních vn s dohledem. V blízkostí částí pod napětím smějí pracovat pod dozorem, na částech pod napětím pracovat nesmějí;

  • měřit zkoušecím zařízením např. při informativních zkouškách výrobků, elektrického nářadí apod.

osoba seznámená 2 (Ordinary person)

osoba, která není ani znalá ani poučená IEV 826-09-03

Odchylně od ČSN IEC 60050-826 je v normě EN 50110-1 použit termín osoba seznámená, jak je uvedeno v národní poznámce. K této odchylce bylo přistoupeno na základě rozsahu činností, které ČSN EN 50110-1 ed2:2005 pro tyto osoby připouští.

Osoba seznámená ve smyslu ČSN EN 50110-1 ed. 2 je pracovník seznámený (§ 3) ve smyslu vyhlášky 50/1978 Sb. Osoby seznámené (pracovníci seznámení) jsou ty, které byly v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy o zacházení s elektrickými zařízeními a upozorněni na možné ohrožení těmito zařízeními. Seznámení a upozornění provede právnickou nebo podnikající fyzickou osobou pověřený zaměstnanec s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti a pořídí o tom zápis, který podepíše spolu s pracovníky seznámenými. Pokud takovou osobu nemá, může pověřit třetí osobu.

Osoby seznámené (pracovníci seznámení) mohou:

  • samostatně obsluhovat jednoduchá elektrická zařízení mn a nn, provedená tak, že při jejich obsluze nemohou přijít do styku s živými částmi,

  • pracovat v blízkosti živých částí jen při dodržování stanovených bezpečných vzdáleností, jinak jen se souhlasem osoby odpovědné za elektrické zařízení, která provede potřebná bezpečnostní opatření, např. vypnutí zařízení nebo zajištění dozoru.

hlášení (Notification)

viz ČSN 50110-1 ed.2:2005;

pracovní zóna (working zone)

pracoviště (work location)

prostor vymezený pro práci

Pracoviště je vymezený prostor pro práci na elektrickém zařízení nebo v blízkosti živých částí.

ochranný prostor (live working zone)

prostor okolo živých částí, ve kterém není při zasahování nebo vstupování do něho bez ochranných opatření zajištěna izolační hladina k odvrácení elektrického nebezpečí

POZNÁMKA – Vnější hranice ochranného prostoru je označena jako vzdálenost DL (viz obrázky 1 a 2 ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005).

50110-led 2:2005

Ochranný prostor je prostor obklopující živé části. Ochranný prostor značíme symbolem DL. Vnější hranice ochranného prostoru je měřena od nejbližší živé části. Minimální vzdušné vzdálenosti ochranného prostoru jsou uvedeny v ČSN EN 50110-1 ed 2:2005 příloze A tabulce A1. Pokud pracující osoba zasahuje do ochranného prostoru buď částmi těla, nebo předměty, se kterými pracuje, jedná se o práci pod napětím. Podle toho musí být provedena příslušná bezpečnostní opatření nebo musí být zařízení vypnuto. Tyto vzdušné vzdálenosti mohou být při různých pracovních činnostech s ohledem na místní podmínky a prostředí zvětšeny. V příloze 3 jsou uvedeny vnější hranice ochranného prostoru DLN, které jsou doporučeny na základě národních zvyklostí pro napěťové hladiny používané v ČR.

zóna přiblížení (vicinity zone)

vymezený prostor vně ochranného prostoru (viz obrázky 1 a 2)

POZNÁMKA – Vnější hranice zóny přiblížení je označena jako vzdálenost DV (viz obrázky 1 a 2 ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005)

Zóna přiblížení je oblast, obklopující ochranný prostor. Zónu přiblížení značíme symbolem DV. Vnější hranice zóny přiblížení je měřena od nejbližší živé části. Minimální vzdušné vzdálenosti zóny přiblížení jsou uvedeny v ČSN EN 50110-1 ed.2:2005 příloze A tabulce A.1 Tyto vzdušné vzdálenosti mohou být při různých pracovních činnostech s ohledem na místní podmínky, prostředí a kvalifikaci osob zvětšeny. Pokud pracující osoba zasahuje do zóny přiblížení buď částmi těla, nebo předměty se kterými pracuje, jedná se o práci v blízkosti živých částí. Podle toho musí být provedena další příslušná bezpečnostní opatření.

Práce (working)a pracovní činnost (work activity)

práce na elektrickém zařízení (elektrická práce) (electrical work)

práce na elektrickém zařízení s ním nebo v jeho blízkosti, například zkoušení a měření, oprava, výměna, údržba, úprava, rozšíření, montáž a revize

Za práce na elektrickém zařízení je dále považováno měření přenosnými přístroji, úkony pro zajišťování a odjišťování pracoviště apod.

neelektrická práce (práce v blízkosti elektrických zařízení) (non-electrical work)

druh práce v blízkosti elektrického zařízení, například stavební činnost, výkopy, čištění, natírání apod.

Jedná se o práce, které nejsou prováděny na elektrických zařízeních, ale práce jiného charakteru (stavby, zemní práce, přeprava břemen, nátěry, ostatní instalace apod.). Vzdušné vzdálenosti od živých částí pro tyto práce, které jsou prováděny osobami seznámenými, jsou stanoveny na minimální vzdálenost DV. Pro tyto práce se doporučuje vzdušnou vzdálenost DV zvětšit s ohledem na místní podmínky, prostředí a kvalifikaci osob. Pokud jsou práce prováděny na větší vzdálenost jako DV, nejedná se o práci v blízkosti živých částí. Osoba odpovědná za elektrické zařízení nebo vedoucí práce musí zajistit, aby pracující osoby nezasahovaly do zóny přiblížení ani částmi svého těla, ani předměty, se kterými pracují. Pokud jsou práce prováděny na vzdálenost menší než DV musí být přijata potřebná opatření pro práci v blízkosti živých částí.

práce pod napětím (live working)

veškerá práce, při které se osoba vědomě dostává do styku s živými částmi nebo zasahuje do ochranného prostoru buď částmi svého těla, nářadím, vybavením nebo předměty, se kterými pracuje 3

POZNÁMKA – u nízkého napětí provádí osoba práci pod napětím v kontaktu s neizolovanými částmi pod napětím. U vysokého napětí provádí osoba práci pod napětím, pokud vstupuje do ochranného prostoru bez ohledu na to, zda je či není v kontaktu s živými částmi.

Práce pod napětím jsou specifické práce na elektrickém zařízení, při nichž se osoby dotýkají živých částí přímo za současného použití předepsaných ochranných prostředků, nebo zasahují částmi těla nebo nástroji, se kterými pracují, do ochranného prostoru. Za práce na zařízení pod napětím jsou rovněž považovány práce na vypnutých zařízeních, ale jinak nezajištěných. Za práce pod napětím je nutno považovat i práce na zařízení, které dosud nebylo připojeno na napětí, jde však souběžně s vedením nebo je křižuje a na něm by indukcí mohlo vzniknout nebezpečné napětí, pokud toto zařízení není zkratováno a uzemněno. Dále jsou to práce, které nelze konat při uzemněném a zkratovaném nebo jinak zajištěném zařízení.

práce v blízkosti živých částí (working in the vicinity of live parts)

veškeré pracovní činnosti, při níž osoba zasahuje částmi svého těla, nářadím nebo jinými předměty do zóny přiblížení, aniž by zasahovala do ochranného prostoru

Blízkost živých částí - je taková vzdálenost osoby nebo pracovního místa od živých částí elektrického zařízení, ve které za použití pomůcek nebo jiných vodivých předmětů mají být dodržována předepsaná bezpečnostní opatření. Jsou to práce, kdy osoba částmi svého těla, ani předměty se kterými pracuje, nezasahuje do ochranného prostoru. Minimální vzdušné vzdálenosti ochranného prostoru DL jsou uvedeny v ČSN EN 50110-1ed.2:2005 příloze A tabulce A.1 Vzdušné vzdálenosti pro práci v blízkosti živých částí se doporučuje, na základě národních zvyklostí zvětšit na vzdušné vzdálenosti ochranného prostoru DLN uvedené v příloze 3.

odpojení (isolate)

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

beznapěťový stav (dead)

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

práce na zařízení bez napětí (dead working)

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

Ochranné prostředky (protective devices)

zábrana (screen)

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

přepážka (barier)

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

izolační zakrytí (insulating covering)

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

kryt (enclosure)

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

malé napětí (ELV) (extra-low voltage (ELV))

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

nízké napětí (LV) (low voltage (LV))

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

vysoké napětí (HV) (high voltage (HV))

viz ČSN EN 50110-1 ed.2:2005

Bezpečná obsluha a práce

Základní principy

Před zahájením jakékoliv práce na elektrickém zařízení nebo jeho obsluhy, musí být provedeno hodnocení elektrického rizika. Podle něj musí být stanoveno, jakým způsobem musí být práce nebo obsluha vykonávána a jaká opatření musejí být pro zajištění bezpečnosti provedena.

Bezpečná obsluha

Obsluhovat elektrická zařízení smějí jen osoby s kvalifikací požadovanou pro příslušné zařízení. Pokud jsou pro obsluhu předepsány ochranné prostředky, musí jich být používáno. Osoby, které obsluhují zařízení, musí být seznámeny s provozovaným zařízením a s jeho funkcí. Tam, kde jsou vypracovány místní nebo jiné bezpečnostní a pracovní předpisy nebo pokyny, musí být na vhodném místě přístupny a osoby vykonávající příslušnou činnost musí být s nimi prokazatelně seznámeni. Obsluhující se smí dotýkat jen těch částí, které jsou pro obsluhu určeny. K obsluhovaným částem zařízení musí být vždy volný přístup. Při obsluze zařízení vn se obsluhující nemá přiblížit k živým částem pod napětím blíže, než na stanovenou vzdušnou vzdálenost.

Bezpečná práce

Před zahájením práce musí být stanoven její postup, vyhodnocena rizika, která jsou s touto prácí spojena a stanoveno, jaké osoby mohou tuto práci vykonávat a jejich počet. Osoby, které jsou zúčastněny na práci na elektrickém zařízení, musí být s touto prací náležitě seznámeny. Musí být stanoveno, jaká bezpečnostní opatření mají být provedena, aby práce byla bezpečná. Pokud pracuje více osob, musí být jmenován vedoucí práce. U složité práce musí být její příprava provedena písemně.

Osoby

Odpovědnost za bezpečnost osob zapojených do pracovní činnosti a těch, které jsou nebo mohou být dotčeni touto činností, musí být v souladu s národní legislativou.

Veškeré osoby vykonávající práci na elektrickém zařízení, s ním nebo v jeho blízkosti musejí být školeny z bezpečnostních předpisů a místních pracovních předpisů týkajících se jejich práce. Pokud je tato práce dlouhodobá nebo složitá, musejí být školení opakována. Musí být vyžadováno, aby osoby postupovaly ve smyslu těchto předpisů a pokynů.

Osoby musejí nosit oděv vhodný pro místo a podmínky, kde pracují. To zahrnuje používání přiléhavého oděvu a používání doplňků OOP (osobní ochranné prostředky).

Před zahájením pracovní činnosti a během ní musí vedoucí práce dbát na dodržování všech pokynů a bezpečnostních opatření.

Vedoucí práce musí poučit všechny osoby zapojené do pracovní činnosti o nebezpečí, které jim není okamžitě zřejmé.

Pracovní činnosti, při kterých je k zamezení elektrického nebezpečí nebo zranění třeba technických znalostí nebo zkušeností, nesmí provádět nikdo jiný kromě těch osob, které takové znalosti a zkušenosti mají, nebo pod dozorem, který je pro provedení práce nezbytný.

Národní legislativa může stanovit minimální věk a kritéria pro kvalifikaci osob.

Pokud nejsou národní legislativou stanoveny požadavky na kvalifikaci osob, musí být dodržena následující kritéria pro vyhodnocení kvalifikace:

  • elektrotechnické vzdělání;

  • zkušenosti s prací na elektrických zařízeních;

  • znalost zařízení, na kterém se má pracovat, a praktické zkušenosti s takovou prací;

  • povědomí o náhodných poruchách, které se mohou vyskytnout v průběhu práce;

  • schopnost posouzení situace, zda je možné bezpečně pokračovat v práci.

Před zahájením pracovní činnosti musí být proveden rozbor její složitosti, aby pro její vykonání byla zvolena vhodná osoba, znalá, poučená nebo seznámená.

Osoby, které zajišťují nebo vykonávají činnosti na elektrickém zařízení nebo v blízkosti živých částí, musí mít odpovídající kvalifikaci, praktické zkušenosti a dovednosti, znalosti o tomto zařízení a musí splňovat další požadavky pro práci na elektrických zařízeních. Kvalifikace osob zajišťujících a provádějících činnosti na elektrickém zařízení je dána vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb. Právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny zajišťovat trvalé zvyšování odborné úrovně osob (zaměstnanců) uvedených v této vyhlášce, soustavné doplňování jejich znalostí v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky, zejména v oblasti předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, včetně technických norem, souvisejících s jejich činností.

Právnické a podnikající fyzické osoby smí pověřovat činností, řízením činnosti, prováděním revizí jen takové osoby, které mají odpovídající kvalifikaci ve smyslu této vyhlášky. Dále musí zajistit, aby učňové elektrotechnických oborů a zaškolovaní zaměstnanci prováděli na elektrických zařízeních jen takovou činnost, která odpovídá jejich postupně nabývaným odborným znalostem, a to vždy pod vedením určené osoby s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti.

Předmětem školení, zkoušek a přezkoušení jsou:

  • předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušená osoba vykonávat, popřípadě řídit;

  • místní pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, příkazy, směrnice a návody k obsluze, které souvisí s činností na elektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušená osoba vykonávat, popřípadě řídit;

  • teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem.

Organizace

Pro každé elektrické zařízení musí být určena osoba odpovědná za elektrické zařízení.

Každá právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje, zřizuje (montuje) nebo udržuje elektrické zařízení, musí stanovit osobu odpovědnou za elektrické zařízení. Osoba odpovědná za elektrické zařízení, která řídí a/nebo organizuje činnosti (výstavbu, montáž, údržbu apod.) na elektrickém zařízení musí mít odpovídající kvalifikaci v rozsahu zajišťované činnosti.

Pokud jsou dvě nebo více zařízení umístěna společně, je k zajištění bezpečnosti podstatné, aby byla prokazatelně stanovena opatření k zajištění spolupráce a konzultací mezi odpovědnými osobami za každé z těchto zařízení.

Je-li v jednom objektu nebo uzavřeném prostoru (elektrické provozovně) umístěno elektrické zařízení více provozovatelů, musí být mezi těmito provozovateli prokazatelně stanovena odpovědnost za provozování těchto zařízení, včetně stanovení pravomocí.

Osobám seznámeným musí být omezen přístup ke všem místům, kde se vyskytuje elektrické riziko. Za způsob omezení přístupu odpovídá osoba odpovědná za elektrické zařízení. Tato opatření musí být v souladu s národní legislativou.

Osoby seznámené nesmějí pracovat na nekrytých živých částech elektrického zařízení, ani se jich dotýkat přímo nebo jakýmkoliv předmětem (netýká se elektrických zařízení s bezpečným napětím nebo bezpečným proudem a výroby elektrických zařízení).

Za každou prováděnou činnost musí odpovídat vedoucí práce. Pokud je tato činnost rozdělena, mohou být určeni další vedoucí práce, kteří jsou odpovědní za bezpečnost jednotlivých pracovních skupin, a to pod odpovědností a koordinací jedné odpovědné osoby.

Osoba zodpovědná za koordinaci činností musí být pověřena osobou odpovědnou za elektrické zařízení (např. směnný dispečer, vedoucí rozvodny atp.). Koordinační činností nemá být pověřen vedoucí práce, aby se mohl plně věnovat řízení pracovní činnosti.

Aby bylo možné na zařízení pracovat, musí se vedoucí práce a osoba odpovědná za elektrické zařízení dohodnout, jak na uspořádání elektrického zařízení, tak na popisu pracovní činnosti na elektrickém zařízení, předtím než se provedou jakékoliv změny na elektrickém zařízení nebo než se na zařízení zahájí práce.

Vedoucí práce a osoba odpovědná za elektrické zařízení může být tatáž osoba.

Příprava na provedení složité pracovní činnosti musí být provedena písemně.

Osoba znalá může stanovit postup, jak musí být práce prováděna bezpečně:

  1. u jednoduchých instalací nebo na jednoduchých částech instalací za jasně pochopených a jednoduchých okolností, a

  2. při provádění jednoduché pracovní činnosti, nebo

  3. při údržbě, která je prováděna podle schválených postupů.

Z osob určených na práci na elektrickém zařízení, s ním nebo v jeho blízkosti, musí být dostatečný počet osob vyškolen tak, aby byly schopné poskytnout první pomoc při zranění způsobeném elektrickým proudem a/nebo popáleninách. Doporučuje se, aby postup při poskytování první pomoci byl umístěn přímo na pracovišti na plakátech, panelech nebo na letácích, případně v bezpečnostních předpisech.

Pracovní postup musí být k dispozici na pracovišti, aby osoba, která má vykonat činnost v rozporu s bezpečnostními předpisy měla možnost tuto skutečnost oznámit vedoucímu práce. Vedoucí práce musí mít možnost prověření rozporu a pokud je to nutné, dát k rozhodnutí nadřízenému.

Pokud jsou prováděny jednoduché činnosti nebo rozsah prováděných prací je malý, může vedoucí práce přímo na místě rozhodnout o postupu práce. Musí se však přesvědčit, že všechny osoby zúčastněné na práci jeho pokynům rozuměli.

Dorozumívání

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Pracoviště

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Nářadí, výstroj a přístroje

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Dokumentace a záznamy

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Značení

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005J

Běžné provozní postupy

Všeobecně

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Provozní činnosti

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Měření

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Zkoušení

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Revize

Výchozí a periodické revize musí být prováděny v souladu ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6-61

Pracovní postupy

Před zahájením práce musí být stanoven pracovní postup.

Podle základních principů musí buď osoba odpovědná za elektrické zařízení nebo vedoucí práce zajistit, aby osoby vykonávající práci byly seznámeny s průběhem práce před jejím zahájením a s jejím ukončením.

Před zahájením práce musí vedoucí práce informovat osobu odpovědnou za elektrické zařízení o povaze práce, místě a důležitosti prováděné práce na elektrickém zařízení. Jedná-li se o složitou práci, je třeba podat informace písemně.

Povolení k provádění práce může dát pouze osoba odpovědná za elektrické zařízení. To musí být dodrženo i v případě přerušení a ukončení práce.

Pracovní postupy se dělí na tři různé postupy: práce bez napětí, práce pod napětím, práce v blízkosti živých částí. Všechny tyto postupy jsou založeny na používání ochranných opatření proti úrazu elektrickým proudem a/nebo účinkům zkratu a elektrického oblouku.

Jestliže požadavky práce bez napětí nebo práce v blízkosti živých částí nemohou být splněny, potom musejí být dodrženy požadavky práce pod napětím.

Izolační hladina musí být při práci zajištěna např. vložením pevného izolačního materiálu nebo pomocí vzdušné vzdálenosti 6.3 a 6.4. Vzdušné vzdálenosti jsou uvedeny v IEC 61472.

Se všemi činnostmi, které jsou na elektrickém zařízení prováděny, musí být seznámena osoba odpovědná za elektrické zařízení a před zahájením prací musí k nim dát souhlas.

Indukce

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Atmosférické podmínky

viz ČSN EN 50110-1 ed.2 :2005

Práce bez napětí

Tento článek stanovuje základní požadavky ("pět bezpečnostních pravidel“) na zajištění takového stavu, aby elektrické zařízení, na kterém se má pracovat, bylo po celou dobu práce bez napětí a bezpečné. To vyžaduje zajištění pracoviště. Po určení příslušného elektrického zařízení musí být splněno pět základních požadavků v daném pořadí, pokud není zvláštní důvod konat jinak:

  • úplné odpojení; 4

  • zabezpečení proti opětovnému zapnutí;

  • ověření, že zařízení je bez napětí;

  • provedení uzemnění a zkratování;

  • ochranná opatření živých částí, které se nacházejí v blízkosti.

Souhlas k zahájení těchto prací musí dát osoba odpovědná za elektrické zařízení vedoucímu práce nebo vedoucím práce. Osoba provádějící tyto pracovní činnosti musí být osoba znalá, nebo poučená pod dozorem osoby znalé.

Práce na elektrickém zařízení nn

Za práci na elektrickém zařízení nn bez napětí se považuje práce, při níž zařízení, popř. jeho část, na které se pracuje, je odpojena od napětí a oddělena od živých částí pod napětím kryty nebo zábranami, chránícími před úmyslným dotykem.

Práce na elektrickém zařízení vn

Za práci na elektrickém zařízení vn bez napětí se považuje práce, která se provádí na pracovišti, kde všechny části elektrického zařízení vn včetně všech přívodů venkovních i kabelových vedení jsou odpojeny od napětí a zajištěny a všechny vchody do vedlejších prostorů s elektrickým zařízením vn pod napětím jsou uzamčeny nebo zabezpečeny zábranami (trvalými nebo přenosnými) Podmínky na používání zábran jsou uvedeny dále. Dále jsou to práce na elektrickém zařízení ve výstavbě, které ještě nebylo připojeno na napětí, není v blízkosti živých částí zařízení a nemá indukované napětí. Pokud na pracovišti zůstane zařízení s nn napětím, je nutné dodržovat předepsaná ustanovení pro zařízení nn.

Úplné odpojení

Část zařízení, na kterém se pracuje, musí být odpojena ze všech stran možného napájení. Odpojení musí být provedeno vzdušnou vzdáleností nebo izolací, která zajistí elektrické oddělení v místě odpojení.

Zařízení, na němž nebo blízko něhož se má pracovat, se odpojí ze všech stran možného napájení. V místech, odkud se vypíná a zapíná, se vyvěsí bezpečnostní tabulky. Aby nemohlo dojít k nežádoucímu zapnutí zařízení, je třeba např. venkovní úsečníky nebo úsekové odpojovače a odpínače uzamknout zajišťovacím zámkem, spínače, odpojovače nebo stykače zajistit blokováním, uzavřením vzduchových ventilů, spolehlivě odpojit ovládací okruhy, dálkové ovládání apod. Bylo-li odpojení na zařízení nn provedeno vyjmutím pojistek, musí se pojistkové vložky a hlavice po vyjmutí bezpečně uschovat.

Je třeba zjistit, zda na zařízení, na němž se má pracovat, nemůže dojít k zavlečení napětí od zařízení pod napětím přes měřicí přístroje, zhášecí tlumivky, měřicí transformátory, kondenzátory, popřípadě ke zpětnému napětí cizího zdroje, indukovaného napětí apod.

Po odpojení je nutné odstranit nebezpečný elektrický náboj např. z venkovních a kabelových vedení, z kondenzátorů apod.

Zabezpečení proti opětovnému zapnutí

Všechny spínací přístroje, které byly použity k odpojení elektrického zařízení pro práci na něm, musí být zajištěny proti opětovnému sepnutí, nejlépe uzamknutím vybavujícího mechanismu. Pokud není k dispozici uzamykatelné zařízení, musí být provedeno odpovídající opatření v souladu s místními podmínkami, aby bylo zabráněno opětovnému sepnutí. Jestliže je pro ovládání spínacích přístrojů použit pomocný zdroj energie, musí být odpojen. Pokud jsou používány spínací přístroje s dálkovým ovládáním, musí být zajištěno, aby nemohlo dojít k opětovnému sepnutí místním ovládáním. Veškerá signalizace a uzamykatelné systémy použité pro tento účel musí být spolehlivé.

Části elektrického zařízení, které zůstávají nabity po celkovém odpojení sítě, např. kondenzátory a kabely, musí být vybity vhodnými prostředky.

Ověření beznapěťového stavu zařízení

Beznapěťový stav musí být ověřen na všech pólech elektrického zařízení na pracovišti, nebo co nejblíže pracoviště. Skutečný stav částí zařízení, které byly odpojeny, a beznapěťový stav musí být ověřeny podle místních předpisů. To zahrnuje např. použití systémů indikujících napětí vestavěných do zařízení a/nebo použití zvlášť zapojených indikačních systémů. Tyto přístroje musí být prověřeny bezprostředně před použitím a pokud je to možné i po použití.

Pokud jsou elektrická zařízení spojená kabely, přičemž vypnuté kabely nemohou být na pracovišti jednoznačně určeny, musejí být z hlediska bezpečnosti zajištěny jinými prostředky přijatými v souladu s místními podmínkami. Ta mohou zahrnovat vhodná zařízení k řezání nebo prorážení kabelu.

U dálkově ovládaných uzemňovačů musí být poloha uzemňovače pro ověření beznapěťového stavu elektrického zařízení spolehlivě signalizována systémem dálkového ovládání.

Spolehlivým a bezpečným způsobem musí být ověřeno (např. vhodnou zkoušečkou), že část zařízení, na němž se má pracovat, je na všech pólech, fázích a přívodech bez napětí. Pokud se použije pro ověření beznapěťového stavu speciálního zařízení, musí být toto zařízení před použitím přezkoušeno. Pokud je to nutné i po ověření beznapěťového stavu.

Nelze-li za deště vypnutý stav zařízení ověřit zkoušečkou a je-li nutno z důležitých provozních důvodů neprodleně odstranit poruchu ve venkovní rozvodně, ověří se odpojený stav zrakovou kontrolou na všech pólech nebo fázích. Jedná-li se o vypínání pro poruchu na vedení vn, mohou se zapnout zemnicí nože odpojovačů nebo namontovat zkratovací soupravu na vývodu z rozvodny teprve až obdrží osoba zajišťující pracoviště nebo jiná oprávněná osoba zprávu o vypnutí tohoto vedení ze všech stran, odkud by mohlo dostat napětí. Teprve potom se na tomto vedení mohou připojovat zkratovací soupravy bez ověření vypnutého stavu zkoušečkou. Odstraňuje-li se porucha mezi úsekovými vypínači, ověřuje se vypnutý stav vedení vn v nejbližší kryté stanici (rozvodně).

Uzemnění a zkratování

Všechny části vysokonapěťových a některých nízkonapěťových zařízení, na kterých se pracuje, musejí být uzemněny a zkratovány. Uzemňovací a zkratovací zařízení nebo přístroje musejí být nejdříve spojeny s uzemňovací soustavou a pak se všemi vodiči vypnutého zařízení. Uzemnění a zkratování musí být provedeno na pracovišti. Pokud to není možné, uzemňovací a zkratovací zařízení nebo přístroje musí být umístěny na dohled z pracoviště.

Pokud jsou během práce vodiče rozpojeny nebo spojeny a existuje-li nebezpečí, že se na zařízení může objevit rozdíl potenciálu, musí být před tím, než jsou vodiče rozpojeny nebo spojeny, provedena na pracovišti vhodná opatření, jako je pospojování nebo uzemnění.

Uzemňovací a zkratovací zařízení nebo přístroje, kabely a svorky použité k propojení musí být dimenzovány tak, aby odolaly zkratovému proudu v místě, kde jsou instalovány.

Uzemnění a zkratování musí být po dobu provádění práce bezpečné. Jestliže se během měření nebo zkoušení musí odstranit uzemňovací nebo zkratovací zařízení, musí být přijata taková opatření, aby bylo zabráněno možnosti zranění.

Pokud jsou k uzemnění a zkratování elektrického zařízení použity dálkově ovládané uzemňovače, musí systém dálkového ovládání spolehlivě signalizovat polohu uzemňovače.

Po provedeném vypnutí a po odzkoušení beznapěťového stavu se předem připravená zkratovací zařízení na pracovišti nejdříve spojí se zemí a potom se připojí na všechny vodiče vypnutého zařízení. Zkratovací zařízení (včetně zemnicích nožů) musí být dimenzováno tak, aby vydrželo zkratový proud tak dlouho, než vypne ochrana před místem připojení zkratovacího zařízení. U zařízení s velkými zkratovými proudy se nepožaduje zkratovací zařízeni na plný zkratový výkon tehdy, jestliže se odpojovací dráha od zdrojů zajistí mimo jiné vhodnou izolační deskou. Toto se připouští tehdy, nejsou-li dostupné vhodné zkratovací soupravy na maximální zkratový proud a není-li vhodné do rozvodových zařízení umísťovat neúnosné množství zkratovacích souprav. V uvedených případech je třeba stanovit rozsah a způsob zkratování v "Místních pracovních a bezpečnostních předpisech“.

Požadavky na zařízení mn a nn

Uzemnění a zkratování nemusí být provedeno u zařízení malého a nízkého napětí kromě těch případů, kdy hrozí nebezpečí, že na zařízení může být zavlečeno napětí, například:

  • u venkovního vedení křižovaného nebo v souběhu s jinými elektrickými vedeními;

  • prostřednictvím záložních zdrojů elektrické energie.

U elektrických zařízení mn a nn se nemusí vodiče spojovat se zemí a nakrátko, jestliže vypnutý stav je bezpečně zajištěn vyjmutím pojistkových vložek nebo jinak a je-li nahodilé zapnutí nebo vniknutí napětí vyloučeno. V místě odpojení se umístí bezpečnostní tabulka (např. "POZOR – NA ZAŘÍZENI SE PRACUJE“). Vypnutí spínače nn vyhovuje této podmínce jen tehdy, je-li zajištěn tak, aby nepovolaná osoba nemohla spínač zapnout. U venkovních vedení mn a nn se však musí na pracovišti spojit vodiče se zemí a nakrátko v tom případě, když beznapěťový stav je zajištěn vyjmutím pojistkových vložek nebo jiným obdobným způsobem. Toto opatření se netýká sdělovacích vedení mn a nn, pokud tato vedení nejsou na společných podpěrách se silovým vedením nn a pokud nejsou ohrožena vlivy vedení vn.

Požadavky na zařízení vysokého napětí

5

Na venkovních vedeních musí být uzemnění a zkratování provedeno na pracovišti a ze všech stran možného napájení a/nebo na všech vodičích vstupujících do tohoto místa, minimálně jedno uzemňovací a zkratovací zařízení musí být umístěno na dohled z pracoviště. Výjimky jsou:

  • u pracovních činností, kde se vodiče během práce nepřeruší, je vhodné připojení samostatného uzemňovacího a zkratovacího zařízení na pracovišti;

  • kde není uzemňovací a zkratovací zařízení nebo uzemňovač na dohled, musí být na hranicích pracoviště připojeno přenosné uzemňovací zařízení nebo provedena jiná rovnocenná opatření.

  • Pokud se pracuje jen na jednom vodiči venkovního vedení, nemusí být provedeno zkratování na pracovišti za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:

    • veškerá dělící místa jsou uzemněna a zkratována;

    • vodič, na kterém se pracuje, a všechny vodivé části uvnitř pracoviště jsou spojeny a uzemněny vhodnými zařízeními nebo uzemňovači;

    • uzemněný vodič, pracoviště a pracující osoba jsou od zbývajících vodičů tohoto elektrického obvodu ve vzdálenosti větší než DL (viz obrázek 1 a 2).

U izolovaného venkovního vedení, kabelů nebo dalších izolovaných vodičů musí být provedeno uzemnění a zkratování na nezaizolovaných částech rozpojovacího místa zařízení nebo co nejblíže těmto místům, ze všech stran pracoviště.

Zařízení vn a nebo jejich části, na kterých se pracuje, musí být uzemněny a zkratovány, a to ze všech stran možného napájení. Uzemňovací a zkratovací zařízení nebo přístroje musí být nejdříve spojeny se zemí a pak se všemi vodiči vypnutého zařízení. Uzemnění a zkratování musí být provedeno i na pracovišti. Pokud to není možné, musí být minimálně jedno uzemňovací a zkratovací zařízení namontováno na dohled z pracoviště. Pokud jsou během práce vodiče přerušovány nebo spojovány a existuje nebezpečí, že na zařízení se objeví rozdíl potenciálu, musí být na pracovišti provedena vhodná opatření, jako je pospojování nebo uzemnění před tím, než jsou vodiče přerušeny nebo spojeny.

Ve všech případech musí být zajištěno, aby uzemňovací a zkratovací zařízení nebo přístroje a kabely a svorky použité pro pospojování byly dimenzovány tak, aby odolaly zkratovému proudu v elektrickém zařízení, kde jsou instalované. Musí být přijata taková opatření, která zajistí, že uzemňovací zařízení zajišťují po celou dobu trvání práce stálou bezpečnost. Jestliže během měření nebo zkoušení se musí odstranit uzemnění nebo zkratovací zařízení, musí být přijata taková opatření, aby byla vyloučena možnost úrazu elektrickým proudem.

Ochrana v blízkosti živých částí

Jestliže jsou v blízkosti pracoviště části elektrického zařízení, které nemohou být vypnuty, musejí být provedena zvláštní dodatečná opatření, která musejí být provedena před zahájením práce podle "Práce v blízkosti živých částí“.

Podle místních podmínek se učiní opatření, aby pracující osoby nemohly omylem vstoupit do prostoru s živými částmi nebo se k těmto částem přiblížit. K těmto opatřením patří např. ohrazení, vyznačení cesty k pracovišti, uzamknutí nezáměnnými klíči, označení bezpečnostními tabulkami, uzavírací páskou, přelepení zámků kobek, zaplombování dveří kobek apod. Při pracích v ohrazených prostorách (kobkách apod.) musí být pracující osoby seznámeny s únikovou cestou, aby v případě nebezpečí mohly rychle opustit pracoviště. Úniková cesta musí být trvale volná.

Povolení k zahájení práce

Nezbytnou podmínkou je pověření vedoucího práce osobou odpovědnou za elektrické zařízení. Povolení k zahájení práce musí dát vedoucí práce, všem osobám zúčastněných na práci, po provedení opatření uvedených v článku úplné odpojení a zabezpečení proti opětovnému zapnutí.

POZNÁMKA – Aby bylo vyloučeno nedorozumění, musí být pro práci na vysokém napětí proveden přesný popis odpojení, uzemnění a zkratování. 6

Po zajištění pracoviště zkontroluje osoba určená k zajištění pracoviště spolu s vedoucím práce, zda jsou učiněna všechna bezpečnostní opatření na pracovišti, a teprve potom povolí pracovní skupině vstup na pracoviště. Tuto kontrolu provede vedoucí práce i v tom případě, že pracoviště zajišťoval sám. Po této kontrole přesvědčí osoba zajišťující pracoviště pracovní skupinu o beznapěťovém stavu přímým dotykem na neizolovanou zajištěnou část (holé vodiče), pokud to zařízení umožňuje. Zakazuje se vydávat povolení k zahájení prací na předem smluvený čas a udávat dobu, kdy bude vedení odpojeno. Tam, kde si vedoucí práce zajišťuje pro práci pracoviště v plném rozsahu sám, oznámí odchod na pracoviště osobě odpovědné za elektrické zařízení.

Opětovné uvedení zařízenído provoz

Po ukončení práce musí být všechny zúčastněné osoby odvolány a oznámeno jim, že práce jsou ukončeny a žádná další práce již není povolena. Veškeré nářadí, výstroj a přístroje používané během práce musí být odstraněny. Teprve potom může být zahájen postup pro opětovné uvedení zařízení do provozu.

Veškeré uzemňovací, zkratovací zařízení a/nebo přístroje musí být z pracoviště odstraněny. Všechna bezpečnostní opatření, zámky a/nebo jiné přístroje,…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
      Nahrávám...