6.3.4 Obalené elektrody pro svařování žáropevných ocelí
Ing. Josef Trejtnar
Obalené elektrody pro svařování žáropevných ocelí byly v naší republice v minulosti klasifikovány celou řadou norem na úrovni ČSN, např. 055050, 055053 až 055057, 055063, 055067 až 055070 a 055101.
Veškeré tyto normy byly zrušeny a nahrazeny novou normou ČSN EN 1599 (055050), která stanovila požadavky na klasifikaci a na způsob označování obalených elektrod pro ruční obloukové svařování feritických a martenzitických žáropevných ocelí a ocelí nízkolegovaných pro použití za zvýšených teplot.
V souvislosti s celosvětovou snahou o sjednocování klasifikačních předpisů a značení, které probíhá nejen v oblasti přídavných svařovacích materiálů, byl již v březnu roku 2004 technickou komisí ISO/TC 44 "Svařování a příbuzné procesy" zpracován návrh nového doporučení ISO 3580, které bylo v průběhu roku 2008 převzato technickou komisí CEN/TC 121 do systému Evropských norem jako EN ISO 3580. Vydáním této normy byla samozřejmě zrušena platnost normy předchozí, tj. EN 1599.
Nová norma je jako řada dalších opět kombinovaným předpisem, který umožňuje klasifikaci a značení těchto obalených elektrod podle dvou systémů – systém A vychází z předchozí EN 1599 a proti tomu systém B respektuje zvyklosti a normy, používané v oblasti Pacifiku. Vzhledem k rozdílným přístupům, které budou dále uvedeny, je značení i klasifikace jedné elektrody podle obou systémů možná, ale vzájemně neporovnatelná. Liší se nejen v použitém způsobu a systému značení, ale i v určitých rozdílech v rozsazích chemického složení některých prvků a v požadavcích na vlastnosti svarového kovu i v dalších technických specifikacích (druh obalu, použitý svařovací proud atd.)
Norma ČSN EN ISO 3580 byla v roce 2017 revidována a doplněna o další materiály, případně byly upřesněny hodnoty obsahu některých prvků v chemickém složení nebo byly upraveny požadované mechanické hodnoty svarového kovu podle dlouhodobých výsledků. Většina podstatných změn a doplnění byla zahrnuta do následujícího textu a přiložených tabulek.
Protože řada výrobců využívá i klasifikaci podle AWS A5.5 jejíž význam není příliš znám, je ve formě samostatné kapitoly krátce představen i tento systém.
Klasifikace a značení podle systému EN ISO 3580 – A
Klasifikace a značení podle tohoto systému vychází z předchozí EN 1599: 1997 a je založena na chemickém složení čistého svarového kovu, zaručujícím určitou úroveň meze kluzu a průměrnou nárazovou práci o hodnotě obvykle 47 J. Způsob a význam jednotlivých symbolů vysvětluje následující schéma, vlastnosti čistého svarového kovu pak uvádí tab.1. V systému EN ISO 3580-A došlo proti původní EN 1599
k malým změnám v označování svařovacích poloh a obsahu vodíku ve svarovém kovu a v metodice zkoušení.
Příklad označení a vysvětlení jednotlivých symbolů:
E CrMo1 B 4 4 H5
E CrMo1 B = povinná část značení 4 4 H5 = doplňková část značení
Význam jednotlivých částí klasifikačního značení je následující:
E – symbol pro obalenou elektrodu pro ruční obloukové svařování
CrMo1 -označení, charakterizující chemické složení čistého svarového kovu podle tabulky "Označení chemického složení čistého svarového kovu podle EN ISO 3580 - A", které zaručuje jeho mechanické vlastnosti po svařování tak, že jsou splněny hodnoty podle tabulky "Mechanické vlastnosti čistého svarového kovu elektrod s klasifikací podle EN ISO 3580 – A"
Tabulka Označení chemického složení čistého svarového kovu podle EN ISO 3580 - A
Tabulka Mechanické vlastnosti čistého svarového kovu elektrod s klasifikací podle EN ISO 3580 - A
B – charakteristika druhu obalu elektrody, a to písmenem:
R – rutilový obal
B – bazický obal
V doplňkové části označení jsou používány níže vysvětlené symboly, které charakterizují jmenovitou výtěžnost elektrody a druh proudu, možnou polohu svařování a obsah vodíku ve svarovém kovu takto:
4 – číslice 1 až 4 charakterizují jmenovitou výtěžnost elektrody a druh proudu takto:
Tabulka Označení jmenovité výtěžnosti elektrody (ISO 2401) a druhu proudu
4 – opět označení číslicí 1 až 4 pro polohy, pro které je elektroda zkoušena podle ISO 15792-3 s následujícím významem:
Tabulka Označení pro polohy svařování s významem dle ISO 6947
H5 – písmeno H + číslice, které označují maximální obsah vodíku ve svarovém kovu elektrody o průměru 4,0 mm, který je zjištěn metodikou podle ISO 3690 s následujícím významem:
Tabulka Označení obsahu vodíku ve svarovém kovu (ISO 3690)
Klasifikace a značení podle systému EN ISO 3580 – B
Klasifikace a značení podle systému B výše uvedené normy vychází především z označení minimální pevnosti v tahu čistého svarového kovu a ze symbolů pro jeho chemické složení s dalšími značkami pro druh obalu elektrody, druh svařovacího proudu a polohu při svařování. Význam použitých značek udává…
