5.4.1.3
Nové přístupy řešení zásobovacích procesů
Zásobování synchronizované s výrobou - uplatnění
just-in-time (JIT) v zásobování
Účelem uplatnění metody just-in-time byly úvahy, jak čelit
změněným požadavkům odbytových trhů, jako je rostoucí tlak konkurence,
stoupající počet variant výrobků při současném zkracování cyklu životnosti
výrobků a velmi obtížné předvídatelnosti objednávkového chování zákazníků v
rámci logistického řetězce. Cíl strategie just-in-time spočívá v tom, že se má
vyrábět v co největším časovém souladu s poptávkou prostřednictvím zjednodušení
a racionalizace vnitropodnikových a mimopodnikových informačních a hmotných
toků a podle toho také pořizovat potřebné materiály prostřednictvím zásobování
synchronizovaného s výrobou. Cílovým ideálním stavem je zde výroba bez
udržování zásob (stockless production).
Just-in-time však znamená zásadně něco více než jen pouhou
minimalizaci stavu zásob. Tato koncepce v sobě zahrnuje rovněž metody
zjišťování jakosti, jakož i plánování výrobních a hmotných toků, zejména volbu
dopravních prostředků, rozhodování o výběru umístění a vztahy s dodavateli. Na
technologii just-in-time (JIT) pohlížíme jako na filozofii výroby. Ve
skutečnosti nejde o konkrétní techniku. Tento přístup se zaměřuje především na
identifikování a odstraňování ztrát, a to ve všech místech a fázích výrobního
procesu. Ústředním prvkem řízení je koncepce neustálého zlepšování.
NahoruImplementace principů JIT
Implementace JIT do výroby obvykle přináší uplatnění principu tahu
(pull system), tj. přizpůsobení výroby známé poptávce. Přínosy JIT jsou:
-
výrazné snížení zásob surovin,
-
snížení zásob ve výrobě i zásob hotových výrobků,
-
značné zkrácení doby toku materiálů,
-
snížení velikosti potřebných prostorů pro výrobní proces.
Zavedením JIT můžeme docílit největších zlepšení v oblasti
kvality. Princip eliminace ztrát zahrnuje i dodavatele. Cílem je snižování
ztrát a nákladů v rámci celého dodávkového řetězce. Pokud se rozhodneme, že již
nebudeme udržovat zásoby surovin a že toto břemeno přesuneme na své dodavatele,
bude výsledkem snížení celkových nákladů v dodávkovém řetězci, protože se
udržují zásoby nižší hodnoty.
NahoruProblémy při zavádění JIT
Nejčastějším problémem implementace JIT je nedostatek spolupráce
ze strany dodavatelů, a to obvykle z důvodu změn, které odběratel vyžaduje na
systému dodávek. Kromě přechodu od tradiční metody kontroly kvality k zavedení
statistického procesu kontroly se od dodavatele vyžaduje, aby vyráběl v
množstvích, která se mohou lišit od jeho obvyklých výrobních sérií, aby tak byl
schopen zajišťovat častější dodávky menších množství produktů v přesně
stanovených časech. Obě strany, jak odběratel, tak i dodavatel, si musejí
poskytnout navzájem přístup do hlavního plánovacího systému výroby, dílenských
plánů výroby a systému plánování materiálových požadavků.
Rozdíly mezi tradičním přístupem k nákupu a nákupem v
prostředí JIT
Následující tabulka ilustruje rozdíly mezi tradičním přístupem k
zásobování a při aplikaci JIT.
NahoruZásobování v systému JIT a komunikace
Základem úspěchu v prostředí JIT je těsná a častá
komunikace mezi kupujícím a dodavatelem. Dodavatelé disponují dlouhodobými
plány výroby svých odběratelů. Zpravidla se to týká měsíců. Pro několik
nejbližších týdnů však mají plány fixní charakter. Umožňuje to dodavateli, aby
své suroviny zajišťoval v režimu bez zásob a mohl dodávat své produkty
kupujícímu, aniž by se mu hromadily zásoby. Dodavatelé poskytují kupujícímu
pravidelně, nejlépe denně, informace o vývoji, svých výrobních plánech a
případných problémech. Je jasné, že vztahy dodavatel - odběratel musejí být
založeny na vzájemné důvěře. Vztahy jsou podloženy dlouhodobými,
exkluzivními smlouvami, ve kterých se výrobce zavazuje nakupovat určité
produkty z jediného dodavatelského…
