dnes je 26.6.2022

Input:

Logistické řízení

22.11.2006, Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.1.3
Logistické řízení

Abychom byli úspěšní v rámci svých podnikatelských aktivit, potřebujeme dokonalý a pružný systém řízení podniku. Zpravidla jde zejména o řízení výroby v jeho úzké provázanosti s logistikou. Význam logistiky se neomezuje pouze na výrobní sféru. Je nutné si však uvědomit, že se týká prakticky všech podniků a organizací, tj. státní správy, nemocnic, škol, organizací poskytujících obchodní, bankovní nebo finanční služby apod. Logistiku lze označit jako podnikatelskou filozofii, jako určitý manažerský systém, který v sobě integruje marketingové, předvýrobní, výrobní, distribuční, obchodní i ekonomické aktivity. Jde o integraci řízení logistických procesů a s tím související analýzu a projektování hmotných a informačních toků. Z těchto důvodů se dá logistika dnes označit jako určitá podnikatelská filozofie. Vymezme si proto nyní, co budeme chápat pod pojmem logistika. Logistika měla totiž v průběhu svého vývoje různá označení. Jedno však měly všechny tyto pojmy společné. Týkaly se toku zboží a materiálů z místa vzniku do místa spotřeby, a někdy dokonce až do místa jejich likvidace. Jelikož však nechceme tento pojem chápat pouze v pasivním slova smyslu, chceme vše sami řídit, nutně nás musí zajímat i pojem logistické řízení.

Americká organizace The Council of Logistics Management (CLM) definuje pojem logistické řízení takto: "Logistické řízení je proces plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku a skladování zboží, služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem je uspokojit požadavky zákazníků.“

Budeme se přidržovat této definice, která zahrnuje tok materiálů a služeb v sektoru výrobním i v sektoru služeb. Do sektoru služeb patří státní správa, nemocnice, banky, maloobchod a velkoobchod. Logistika se však zabývá i následnou likvidací, recyklováním a opětovným použitím produktů, protože logistice je v poslední době ve zvýšené míře přiřazována odpovědnost za takové oblasti jako odstraňování obalového materiálu, jakmile je zboží dodáno, anebo odvoz starých použitých zařízení.

Aspekty ovlivňující logistické řízení

V souvislosti s ropnou krizí dochází v 70. letech k nárůstu úrokových měr a zvyšování nákladů na energii. Logistika se stala hlavním faktorem nákladů. Logistické náklady se navíc staly pro řadu podniků otázkou vlastního přežití z důvodů postupující globalizace průmyslu. Vliv globalizace na logistiku můžeme vidět především v těchto čtyřech oblastech:

  • nárůst konkurence ve světovém měřítku,

  • prodlužování logistických řetězců,

  • větší důraz na řízení nákladů a

  • rozvoj informačních technologií.

Růst konkurence ve světovém měřítku, tj. možnost konkurence ze strany zahraničních firem, nutí české podniky, aby hledaly možnosti, jak se odlišit od jiných podniků a jak odlišit výrobky, které nabízejí. Je logické, že pozornost přitahuje oblast logistiky, protože domácí podniky by v rámci "svého“ trhu měly být schopny poskytovat stejné, pokud už ne spolehlivější a pružnější služby než zahraniční konkurence. Do počátku 90. let byl v ČR tento aspekt uměle zatlačován do pozadí, ale s postupným přechodem k tržní ekonomice se projevuje s o to větší intenzitou.

České podniky dnes stále ve větší míře nakupují a prodávají do zahraničí, takže logistický řetězec mezi podnikem a jeho obchodními partnery se prodlužuje, stává se nákladnějším a složitějším. Aby byl podnik schopen plně využít globálních příležitostí, potřebuje nezbytně kvalitní logistický systém.

Dalším faktorem je neustále se zvyšující důraz na řízení nákladů. Ukazuje se, že nejdůležitější způsob, jak zlepšit efektivitu podnikání, spočívá ve snižování nákladů. Snižování nákladů se dnes musí považovat za nejvýznamnější aspekt. Je velmi důležité klást důraz na kvalitu a zákaznický servis, ale je zároveň jasné, že s vysokými náklady nelze dosáhnout požadované kvality a požadované úrovně zákaznického servisu. Pro většinu podniků je mnohem obtížnější dosáhnout zvýšení obratu, než snížení logistických nákladů. Zejména to platí na vyspělých trzích, kde se konkurence vzájemně nutí ke snižování cen a obrat odvětví jako celku se tím snižuje.

S vlastním prodejem produkce nebo i služeb je spojeno mnoho druhů nákladů, např. náklady na prodávané zboží nebo náklady na logistiku. Zamysleme se však nad faktem, že zvýšení prodeje o1 Kč nemá za následek automatické zvýšení zisku o 1 Kč. Pokud například podnik dosahuje 5 % hrubého zisku (tržby minus náklady), znamená to, že z 1 utržené koruny zůstává podniku pouhých 0,05 Kč zisku. Na druhé straně finance, které se ušetří v rámci logistických nákladů, nevyžadují žádný prodej ani zvýšení jiných nákladů. Takže jedna koruna ušetřená na logistických nákladech znamená zvýšení zisku zase o jednu celou korunu. Je jednoznačné, že úspory v logistických nákladech mají ve srovnání se zvyšováním prodeje mnohem větší účinnost (jedna k jedné), a tvrzení, že logistika pozitivně ovlivňuje zisk, je tedy zcela na místě.

Informační technologie ovlivňují logistiku především po stránce kvalitativní. Podniky dnes mají nástroje, pomocí kterých mohou monitorovat aktivity, které jsou náročné na počet transakcí, tj. objednávání, pohyb materiálu, skladování zboží atd. V kombinaci s možnostmi počítačových kvantitativních modelů takové informace zvýšily schopnost řídit materiálové toky a optimalizovat výši a pohyb zásob. Systémy plánování materiálových požadavků (MRP, MRP II - Materials Requirement Planning), systémy plánování distribuce (DRP, DRP II - Distribution Resource Planning) a metody Just-In-Time (JIT) umožňují podnikům propojení řady činností spojených s materiálovými toky, a to od procesu objednávání od dodavatelů, přes řízení zásob, prognózování až po výrobní plánování.

Systémový přístup v logistice

Logistika se zabývá časoprostorovými procesy, tj. procesy transferu hmotných a s nimi souvisejících informačních toků v čase a prostoru. Jde tedy především o procesy změny místa v čase. S těmito procesy se setkáváme prakticky během celého životního cyklu produktu, tj. od zrodu nápadu až po likvidaci samotného výrobku. Nás však nyní budou zajímat především pohybové procesy v těchto etapách životního cyklu produktu či služby:

  • v předvýrobních etapách,

  • ve výrobě a

  • v distribuci.

Žádné dokonalejší řízení se neobejde bez zpětné vazby (tj. přímé zpětné vazby pro řízení nebo alespoň zpětné vazby sloužící ke korekci modelu, podle kterého řídíme). Logistický řídicí systém rovněž musí využívat celé řady zpětných vazeb, a to z průzkumu a analýzy trhu a z analýzy povýrobních aktivit (zejména obchodních a servisních služeb). Pohybové procesy ve smyslu logistiky chápeme jako toky, toky hmotné, informační, energetické apod., tj. vycházíme zde z myšlenky, že tok je vždy plynulý. Prostý pohyb může být i chaotický. Navíc je třeba logistiku chápat jako proces vícedimenzionální, který pokrývá aspekty řídicí, informační, technické, ekonomické, obchodní atd., při uplatňování účinných metod teorie systémů.

V takovém komplexním pojetí logistiky je právě aktuálnost jejího významu pro podnikatelskou činnost. Systémový přístup pomáhá podniku udržovat úspěšné pozice na trhu a dosahovat trvalé prosperity. Nebylo by účelné vytrhávat logistiku z kontextu systému podnikatelských aktivit. Logistiku je třeba chápat a rozvíjet jako integrující složku řízení podniku, posláním kterého je usilovat o harmonické propojení všech aktivit podniku, směřujících k zabezpečení rozvoje výroby a úspěšné komercializaci výrobků na trhu.

Pojem logistika je pro některé naše firmy, zejména malé a střední, cizí, resp. často nejasný. Tomuto přístupu odpovídá i současný systém řízení některých podniků, zejména v oblasti účinného propojení uvedených předvýrobních, výrobních a povýrobních procesů. Systémový přístup představuje tedy jeden z nejdůležitějších základů logistiky. Logistika je sama o sobě systém. Představuje síť vzájemně souvisejících činností, které mají za cíl řídit tok materiálu a personálu v rámci logistického kanálu.

Systémový přístup v podstatě říká, že všechny funkce nebo činnosti je třeba chápat v tom smyslu, jak ovlivňují a jsou ovlivňovány jinými prvky a činnostmi, se kterými (v daném systému) přicházejí do styku. Toto vymezení vychází z myšlenky, že pokud člověk pohlíží na určitou akci izolovaně, není schopen si udělat celkový obraz o tom, jak tato akce ovlivní jiné činnosti (nebo je jimi ovlivňována). V zásadě zde platí, že výsledek působení série činností je významnější než výsledek působení jednotlivých prvků.

Mohli bychom např. udržovat vysoký stav zásob, abychom dosáhli rychlejšího vyřizování zákaznických požadavků. Vysoký stav zásob však povede ke zvýšení skladovacích nákladů a ke zvýšení rizika zastarávání výrobků. Takže předtím, než se přijme rozhodnutí o zvýšení zásob, musí být tyto nepříznivé faktory "vykompenzovány“ příznivými aspekty tohoto rozhodnutí. Bez zvažování vlivu rozhodnutí na větší systém, jakým je např. podnik nebo distribuční kanál, dochází obvykle pouze k ostrovnímu řešení. Znamená to, že ačkoli jednotlivé prvky systému pracují zjevně lépe, celkový výsledek z hlediska celého systému je relativně malý. Pokud chceme správně pochopit možnosti zlepšení a důsledky těchto zlepšení, musíme pohlížet na systém jako na celek.

Izolované logistické rozhodnutí o zlepšení úrovně služeb by mohlo vést ke vzniku nadbytečných zásob v jednotlivých článcích logistického řetězce. Tyto nadbytečné zásoby budou mít tendenci zvyšovat náklady uvnitř celého řetězce, budou sice sloužit jako vyrovnávací zásoba pro případ nepředvídaného chování ze strany jiných článků řetězce.

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...