3.5.5
Kontrolní vážení a jeho právní úprava
Mgr. Karel Kovář
Dne 1. října 2018 vstoupil v účinnost zákon č. 193/2018 Sb., kterým byl mimo jiné novelizován i zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen "zákon o pozemních komunikacích"), ve kterém je pod ustanoveními § 38a–38d zakotvena problematika kontrolního vážení.
Kontrolní vážení obnáší kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy a kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu. Oproti minulé právní úpravě došlo k rozšíření okruhu vozidel, která je možno podrobit kontrolnímu vážení podle zákona o pozemních komunikacích, jejichž přehled je uveden níže.
Přehled kategorií silničních a zvláštních vozidel a jejich souprav ve vztahu ke kontrolnímu vážení:
M motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu osob a jejich zavazadel
M2 s více než osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a s maximální hmotností nepřevyšující 5 tun; mohou mít kromě míst k sezení i prostor pro stojící cestující
M3 s více než osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a s maximální hmotností převyšující 5 tun; mohou mít prostor pro stojící cestující
N motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu nákladů
N1 s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tuny
N2 s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 12 tun
N3 s maximální hmotností převyšující 12 tun
O přípojná vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů nebo osob i pro ubytování osob
O1 s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tuny
O2 s maximální hmotností převyšující 0,75 tuny, ale nepřevyšující 3,5 tuny
O3 s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 10 tun
O4 s maximální hmotností převyšující 10 tun
T kolové traktory
C pásové traktory
R zemědělská nebo lesnická přípojná vozidla určená hlavně k nesení nákladu a konstruovaná k tažení traktorem pro zemědělské nebo lesnické účely
S výměnný tažený stroj určený pro práci v zemědělství nebo lesnictví konstruovaný k tažení traktorem
SS pracovní stroje samojízdné s vlastním zdrojem pohonu, konstrukčně a svým vybavením určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností; pracovní stroje samojízdné nejsou zpravidla určeny pro přepravní činnost
Povinnost podrobit vozidlo kontrolnímu vážení vychází z ustanovení § 6 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění novel (dále jen "zákon o silničním provozu"), kdy podle tohoto ustanovení zákona je řidič motorového vozidla povinen podrobit vozidlo na výzvu policisty technické silniční kontrole, kontrole umístění, upevnění nebo zajištění nákladu, kontrole hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrole poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrole rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kol nebo skupiny kol, kontrole rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrole dodržení podmínek spojitelnosti vozidel do jízdní soupravy. Obdobná povinnost vyplývá i z ustanovení § 38b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanovena řidiči vozidla povinnost na výzvu policisty nebo celníka podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení, přičemž zajížďka k technickému zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně cesty zpět, nesmí být delší než 16 kilometrů.
O výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení, ať jsou nebo nejsou překročeny stanovené hodnoty, je vždy vydán řidiči doklad, který je následně zasílán i provozovateli vozidla. V případě zjištění překročení výrobcem vozidla stanovených hodnot (tzv. štítkové hodnoty) nebo hodnot stanovených prováděcí vyhláškou k zákonu o pozemních komunikacích č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel, přikáže policista nebo celník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo k odstavení vozidla nebo jízdní soupravy a zakáže pokračování v jízdě do doby, než
-
zjištěné nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu bude odstraněno, nebo
-
užití vozidla nebo jízdní soupravy bude umožněno rozhodnutím o povolení zvláštního užívání (§ 25 zákona o pozemních komunikacích) nebo opatřením obecné povahy (§ 24b zákona o pozemních komunikacích).
Zakázat další jízdu je rovněž možné i v případě odmítnutí podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Tento zákaz potom platí do doby provedení kontrolního vážení, nejdéle však 48 hodin.
Pro porušení zákona bylo vždy rozhodující překročení největších povolených hmotností uvedených v ustanovení § 37 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, v tehdejším znění, neboť prvořadým zájmem bylo zabránění poškozování pozemních komunikací.
Od 1. října 2018 jsou největší povolené hmotnosti uvedeny v ustanovení § 5 vyhlášky č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel, přičemž současně je brána na zřetel bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Bezpečnost provozu vozidel je nově zakotvena i v ustanovení § 43a zákona č. 361/2000 Sb. Podle něj řidič nesmí užít vozidlo nebo jízdní soupravu, jejíž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo stav pozemní komunikace, není-li užití pozemní komunikace umožněno postupem podle ustanovení § 24b zákona č. 13/1997 Sb., tzv. rozšířeného obecného užívání. To povoluje při splnění podmínek zajišťujících bezpečnost a plynulost silničního provozu a ochranu pozemní komunikace na určených dálnicích, silnicích nebo místních komunikacích rozšířené obecné užívání pozemních komunikací pro vozidla, jejichž:
-
výška, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračuje hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li o vnitrostátní silniční přepravu, nebo
-
výška, šířka, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračuje hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li o vnitrostátní přepravu dřeva, o využití pracovních strojů samojízdných pro zemědělské práce nebo pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací, nebo
-
podle ustanovení § 25 zákona o pozemních komunikacích, tzv. zvláštního užívání, umožňující na pozemních komunikacích použít těžší nebo větší vozidlo na základě "rozhodnutí o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace".
V souvislosti s ohrožením bezpečnosti provozu je v ustanovení § 43a odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. stanoveno pro řidiče motorového vozidla kategorie M2, M3, N2, N3 nebo jízdní soupravy tvořené tímto vozidlem a přípojným vozidlem kategorie O mít u sebe technický průkaz nebo jiný úřední doklad, ve kterém jsou uvedeny údaje o rozměrech vozidla, nejsou-li tyto údaje uvedeny na štítku připevněném na vozidle.
Z uvedeného vyplývá, že při kontrolním vážení, které zahrnuje kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy a kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu, nesmějí být překročeny největší povolené hmotnosti a rozměry vozidel stanovené výrobcem vozidla (tzv. štítkové hodnoty) a současně nesmějí být ani překročeny největší povolené hodnoty hmotnosti uvedené v ustanovení § 5 a § 6 vyhlášky č. 209/2018 Sb. o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel a ani největší povolené rozměry uvedené v ustanovení § 7 citované vyhlášky.
V praxi to znamená, že pokud výrobce vozidla stanoví na štítku největší povolené zatížení přední nepoháněné (první) nápravy na 7500 kg a při kontrolním vážení bude na této nápravě zjištěna hmotnost 8300 kg, bude se jednat o porušení zákona o pozemních komunikacích, byť zatížení přední nepoháněné nápravy nedosáhlo povoleného limitu 10 t uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel.
Na druhou poháněnou nápravu stanoví výrobce největší povolené zatížení 13 000 kg a při kontrolním vážení bude na této nápravě zjištěna hmotnost 12 500 kg, kdy i v tomto případě se bude jednat o porušení zákona o pozemních komunikacích, byť nebyla překročena hodnota stanovená výrobcem vozidla na štítku, ale byla překročena hodnota 11,5 t uvedená v § 5 odst. 1 písm. b) citované vyhlášky. V případě porušení více mezních hodnot, jak je to uvedeno u tohoto příkladu, je bráno na zřetel pouze nejvyšší přetížení.
Jsou-li při kontrolním vážení překročeny stanovené hodnoty, odečítá se tzv. nejistota měření v podobě toleranční srážky, která je od 1. 3. 2020 stanovena METROLOGICKÝM PŘEDPISEM MP 009 na 2% (do 29. 2. 2020 se odečítala toleranční srážka 3 %).
Překročením limitních hodnot se řidič dopouští přestupku podle ustanovení § 42a odst. 4 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, neboť řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu a za takový přestupek lze uložit pokutu formou příkazu na místě až do výše 15 000 Kč.
V případě neprojednání přestupku příkazem s řidičem…
