Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Klasifikace nebezpečných věcí

2.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.5
Klasifikace nebezpečných věcí

Ing. Pavel Konečný, Ing. Jiří Miletín

Vymezení pojmu nebezpečné věci

Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. Takovéto věci mohou představovat různá nebezpečí, například pro svou výbušnost, hořlavost, podporu hoření, schopnost samozapálení, toxicitu, infekčnost, radioaktivitu, žíravost, rakovinotvornost nebo mohou jinak ohrožovat životní prostředí apod.

Pod pojmem nebezpečné věci je nutné chápat nejen látky, jako je např. palivo pro spalovací motory, kyselina dusičná či hydroxid sodný, ale též předměty obsahující nebezpečné věci, jako např. tlakové nádoby, náboje pro zbraně, plniče nafukovacích vaků, lithiové baterie, akumulátory apod. Látky pak mohou být ve skupenství tuhém, kapalném či plynném.

Dohoda ADR vymezuje též pojem odpad, který je zařazen mezi nebezpečné věci, jako látku, roztok, směs nebo předmět, který nemůže být použit jako takový a který je přepravován k dalšímu zpracování, k uložení na skládku odpadů nebo k likvidaci spálením nebo jiným způsobem.

Již z této definice je zřejmé, že Dohoda ADR pracuje při zařazování nebezpečných věcí s jinými pojmy než například zákon o odpadech. Proto není totožný pojem „nebezpečný odpad” podle zákona o odpadech s pojmem „nebezpečná věc jako odpad” podle Dohody ADR. Obdobně nelze klást rovnítko mezi „chemickou látku” registrovanou podle zákona o chemických látkách a „nebezpečnou věc” podle Dohody ADR. Každý z těchto předpisů má svá vlastní kritéria pro zařazení a též částečně rozdílný způsob třídění nebezpečných vlastností.

Tabulka A kapitoly 3.2 ADR

Klíčovou částí předpisu je tabulka A: Seznam nebezpečných věcí.

Každý řádek v tabulce A se týká zpravidla látky (látek) nebo předmětu (předmětů), které jsou zahrnuty pod určité UN číslo. Jestliže však látky nebo předměty, které náležejí ke stejnému UN číslu, mají rozdílné chemické nebo fyzikální vlastnosti a /nebo přepravní podmínky, může být pro toto UN číslo použito více po sobě jdoucích řádků.

Každý ze sloupců tabulky A je věnován určitému tématu. Průsečík sloupců a řádků (buňka) obsahuje informace týkající se tématu, o kterém se v tomto sloupci pojednává, pro látku nebo předmět tohoto řádku:

  • první čtyři buňky slouží k identifikaci,

  • následující buňky udávají platná zvláštní ustanovení, buď ve formě úplné informace, nebo ve formě kódu.

Jednotlivé buňky neobsahují odvolávky na platná všeobecná ustanovení. Protože v dalších částech publikace vysvětlujeme význam jednotlivých buněk, uvádíme dále stručný obsah jednotlivých sloupců tabulky A.

Sloupec (1) „UN číslo”
Tento sloupec obsahuje UN číslo.

Sloupec (2) „Pojmenování a popis”
Tento sloupec obsahuje pojmenování látky nebo předmětu, napsané velkými písmeny.

Sloupec (3a) „Třída”
Tento sloupec obsahuje číslo třídy, pod niž spadá nebezpečná látka nebo předmět.

Sloupec (3b) „Klasifikační kód”
Tento sloupec obsahuje klasifikační kód nebezpečné látky nebo předmětu:

  • pro nebezpečné látky nebo předměty třídy 1 sestává kód z čísla podtřídy a písmena skupiny snášenlivosti,

  • pro nebezpečné látky nebo předměty třídy 2 sestává kód z číslice a písmena nebo písmen pro skupinu nebezpečných vlastností,

  • pro nebezpečné látky nebo předměty tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 má zvláštní význam,

  • nebezpečné látky nebo předměty třídy 7 nemají klasifikační kód.

Sloupec (4) „Obalová skupina”
Tento sloupec obsahuje číslo (čísla) obalové skupiny (I, II nebo III), která je nebezpečné látce přiřazena. Některým předmětům a látkám není přiřazena žádná obalová skupina.

Sloupec (5) „Bezpečnostní značky”
Tento sloupec obsahuje číslo vzoru bezpečnostních značek / velkých bezpečnostních značek, které se musejí umístit na kusy, kontejnery, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny, MEGC a vozidla.

Sloupec (6) „Zvláštní ustanovení”
Tento sloupec obsahuje číselné kódy zvláštních ustanovení, která je nutno dodržet. Tato ustanovení postihují široký okruh témat.

Sloupec (7a) „Omezená množství”
Tento sloupec obsahuje maximální množství na vnitřní obal pro balení jako omezená množství.

Sloupec (7b) „Vyňatá množství”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód pro balení jako vyňatá množství.

Sloupec (8) „Pokyny pro balení”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy příslušných pokynů pro balení.

Sloupec (9a) „Zvláštní ustanovení pro balení”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy použitelných zvláštních ustanovení pro balení.

Sloupec (9b) „Ustanovení o společném balení”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy vztahující se na společné balení.

Sloupec (10) „Pokyny pro přemístitelné cisterny a kontejnery pro volně ložené látky”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód, který je přiřazen pokynu pro přemístitelné cisterny. Může také obsahovat alfanumerické kódy začínající písmeny „BK”, vztahující se k druhům kontejnerů pro volně ložené látky.

Sloupec (11) „Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny a kontejnery pro volně ložené látky”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy zvláštních ustanovení pro přemístitelné cisterny, která musejí být navíc dodržena.

Sloupec (12) „Kódy cisteren pro cisterny ADR”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy odpovídající typu cisterny.

Sloupec (13) „Zvláštní ustanovení pro cisterny ADR”
Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy zvláštních ustanovení pro cisterny ADR, která je nutno navíc dodržet.

Sloupec (14) „Vozidla pro přepravu v cisternách”
Tento sloupec obsahuje kód specifikující vozidlo (FL, AT), které je třeba použít pro přepravu látky v cisterně.

Sloupec (15) „Přepravní kategorie / (Kód omezení pro tunely)”
Tento sloupec obsahuje v horní části buňky číslici udávající přepravní kategorii, do které látka nebo předmět patří, za účelem vynětí z platnosti vztahujícího se k množstvím přepravovaným dopravní jednotkou (jako podlimitní množství). Ve spodní části buňky (v závorkách) obsahuje kód omezení pro tunely, které odkazuje na omezení pro průjezd vozidel převážejících látky nebo předměty silničními tunely.

Sloupec (16) „Zvláštní ustanovení pro přepravu kusů”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmenem „V”, příslušných zvláštních ustanovení (pokud jsou) pro přepravu v kusech.

Sloupec (17) „Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmeny „VC” a „AP”, příslušných zvláštních ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu.

Sloupec (18) „Zvláštní ustanovení pro nakládku, vykládku a manipulaci”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmeny „CV”, příslušných zvláštních ustanovení pro nakládku, vykládku a manipulaci.

Sloupec (19) „Zvláštní ustanovení pro provoz”
Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y), začínající písmenem „S”, příslušných zvláštních ustanovení pro provoz.

Sloupec (20) „Identifikační číslo nebezpečnosti” Tento sloupec obsahuje číslo, složené ze dvou nebo tří číslic (v určitých případech s předřazeným písmenem „X”), pro látky a předměty tříd 2 až 9 a pro látky a předměty třídy 1 klasifikační kód.

Klasifikace nebezpečných věcí

V ADR je následujících třináct tříd nebezpečných věcí:

Třída  Název třídy 
Výbušné látky a předměty 
Plyny 
Hořlavé kapaliny 
4.1  Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující a znecitlivělé výbušné tuhé látky 
4.2  Samozápalné látky 
4.3  Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny 
5.1  Látky podporující hoření 
5.2  Organické peroxidy 
6.1  Toxické látky 
6.2  Infekční látky 
Radioaktivní látky 
Žíravé látky 
Jiné nebezpečné látky a předměty 

Třída je skupina nebezpečných věcí, které mají stejnou hlavní nebezpečnou vlastnost obsaženou v názvu třídy.

Určité látky mohou být přiřazeny (pro účel balení) na základě svého stupně nebezpečnosti do skupin balení. Tyto obalové skupiny mají následující význam:

  • obalová skupina I: látky s vysokým stupněm nebezpečí,

  • obalová skupina II: látky se středním stupněm nebezpečí,

  • obalová skupina III: látky s nízkým stupněm nebezpečí.

Obalové skupiny jsou přiřazeny látkám třídy 3, 4.1 (mimo samovolně se rozkládající látky), 4.2, 4.3, 5.1, 6.1, 8 a 9.

Každé látce či předmětu je přiřazeno též identifikační číslo látky, neboli UN číslo či UN kód. Toto číslo je vždy čtyřmístné, začínající číslovkou:

0 . . .

1 . . .

2 . . .

3 . . .

Příklady: UN 1202 Nafta motorová, UN 1203 Benzín, UN 1263 Barva.

UN číslo je ekvivalentem čísla OSN přiřazeného látce či předmětu experty OSN. Čísel je více než 3500 a kromě výbušných látek a předmětů třídy 1, u kterých vždy začíná UN číslo číslovkou 0, jsou čísla přiřazena látkám a předmětům nahodilým výběrem.

Nebezpečných látek a předmětů, které by mohly být zařazeny podle kritérií přílohy A Dohody ADR, je přitom cca 110 000. Zdánlivý rozpor mezi počtem nebezpečných látek a předmětů a počtem identifikačních čísel látek je vysvětlen tím, že některé látky či předměty mohou být zařazeny pod tzv. hromadná pojmenování.

UN číslo se mimo jiné uvádí bezpečnostních listů. Zde jsou uvedena omezení pro přepravu. Látky a předměty, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, UN číslo neobsahují.

Způsob přiřazení látek a předmětů pod položky je vysvětlen na příkladu třídy 3:

  1. Samostatné položky pro přesně definované látky a předměty, např.: UN 1090 ACETON.
  2. Druhové skupinové položky pro přesně definované skupiny látek nebo předmětů, např.: UN 1133 LEPIDLA.
  3. Specifické položky (jinde nejmenované hromadné položky), zahrnující skupinu látek určitého chemického složení nebo předmětů patřících k určité technické skupině, např.: UN 1987 ALKOHOLY, J. N.
  4. Všeobecné položky (jinde nejmenované hromadné položky), zahrnující látky nebo předměty s jednou nebo více nebezpečnými vlastnostmi, jako např.: UN 1993 LÁTKA HOŘLAVÁ KAPALNÁ, J. N.

Položky 2, 3, 4 se označují jako hromadná pojmenování.

Pro jednoznačnou identifikaci nebezpečné věci je nutné znát UN číslo, číslo třídy a číslo obalové skupiny. Každému UN číslu je v předpise ADR přiřazeno oficiální pojmenování, které se v řadě případů liší od obchodních názvů.

Položka  Umístění v tab. A 3.2.1 ADR  Příklad 
UN číslo s předřazenými písmeny „UN”  Sloupec (1)  UN 1203 
oficiální pojmenování, případně doplněné technickým názvem v závorkách  Sloupec (2)  Benzín 
číslo vzoru bezpečnostní značky (nikoliv číslo třídy). Pokud je uvedeno více čísel vzorů bezpečnostních značek, tak se čísla následující za prvním číslem uvádí do závorky  Sloupec (5) 
kde je to stanoveno, obalová skupina pro látku, které mohou předcházet písmena PG (např. PG II) nebo počáteční písmena odpovídající slovům „Obalová skupina” v jazycích používaných pro zápisy do přepravního dokladu (např. OSII)  Sloupec (4)  II 
kód omezení průjezdu tunelem, pokud se při přepravě předpokládá, že dopravce tunelem pojede. Kód musí být uveden v závorce.  Sloupec (15)  (D/E) 

UN číslo je obsaženo vždy na zádržném prostředku, např. na kusu:

na kontejneru:

na dopravní jednotce:

Dále je vždy uvedeno v přepravním dokladu. Příklad zápisu barev UN 1263 v přepravním dokladu: UN 1263 BARVA, 3, II, (D/E).

Třída 1 Výbušné látky a předměty

Hlavní nebezpečí: výbušnost v důsledku ohřevu, úderu či tření, plamenem nebo jiným zápalným zdrojem.

Vedlejší nebezpečí: teplo, světlo, zvuk, plyn, mlha či kouř.

Rozdělení látek a předmětů třídy 1

Bezpečnostní značky:

Možná vedlejší nebezpečí:

Podtřídy

1.1 Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu

1.2 Látky a předměty nebezpečné rozletem, které však nejsou nebezpečné hromadným výbuchem

1.3 Látky a předměty nebezpečné prudkým ohněm spojeným s malým nebezpečím tlakové vlny nebo malým nebezpečím rozletu či oběma těmito účinky bez nebezpečí hromadného výbuchu

1.4 Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu

1.5 Velmi necitlivé látky, schopné hromadného výbuchu, které jsou tak necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká

1.6 Extrémně necitlivé předměty, které nejsou nebezpečné hromadným výbuchem

Dále jsou výbušné látky a předměty třídy 1 tříděny do skupin snášenlivosti, označovaných velkými písmeny A - S. Tato písmena spolu s číslem podtřídy tvoří tzv. klasifikační kód.

Příklad: 1.4S

UN 0337 Výrobky zábavné pyrotechniky

Popis skupin snášenlivosti látek a předmětů

A Třaskavina.

B Předmět obsahující třaskavinu, který má méně než dvě účinná pojistná zařízení.
Zahrnuty jsou i některé předměty jako rozbušky a počinová zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskaviny.

C Střelivina nebo jiná deflagrující výbušnina nebo předmět obsahující takovou výbušninu.

D Trhavina, černý prach nebo předmět obsahující trhavinu, vždy bez roznětných prostředků a bez hnací náplně nebo předmět s třaskavinou, který má nejméně dvě účinná pojistná zařízení.

E Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která obsahuje hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).

F Předmět obsahující trhavinu s vlastním roznětným prostředkem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.

G Pyrotechnická látka nebo předmět obsahující pyrotechnickou látku nebo předmět obsahující jak výbušnou látku, tak i osvětlovací, zápalnou, slzotvornou nebo dýmotvornou látku (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo předmětů, které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroforní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).

H Předmět, který obsahuje výbušnou látku a bílý fosfor.

J Předmět, který obsahuje výbušnou látku a hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.

K Předmět, který obsahuje výbušnou látku a toxickou chemickou látku.

L Výbušná látka nebo předmět obsahující výbušnou látku, které představují zvláštní nebezpečí (např. pro svoji aktivaci vodou nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroforní látky) a vyžadují oddělení jednotlivých druhů.

N Předměty, které obsahují jen velmi málo citlivé látky schopné detonace.

S Látka nebo předmět, který je zabalen nebo zkonstruován tak, aby všechny nebezpečné účinky vyvolané náhodným uvedením do činnosti zůstaly omezeny na vnitřek obalu, pokud nebyl obal poškozen požárem. V takovém případě musejí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozletu omezeny tak, aby opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu nebyla podstatně omezena ani jim nebylo zabráněno.

Příklady: výbušniny, třaskaviny - například třaskavá rtuť, střeliviny, rozbušky, roznětky.

Pozn.: Látky a předměty třídy 1 nemají stanoveny obalové skupiny. Povinným zápisem do přepravního dokladu je klasifikační kód.

Třída 2 Plyny

Hlavní nebezpečí: tlak plynů.

Vedlejší nebezpečí: výbušnost, hořlavost, toxicita, podpora hoření, ohrožení zdraví, žíravost, nestálost plynů.

 

Možná vedlejší nebezpečí:

Charakteristiky nebezpečí vyjádřené těmito značkami jsou následující:

č. 2.1: nebezpečí ohně,
nebezpečí výbuchu,
mohou způsobit popáleniny nebo omrzliny,
obal může při zahřátí vybuchnout,
mohou být pod tlakem;
č. 2.2: nebezpeční udušení,
mohou být pod tlakem,
mohou způsobit omrzliny,
obsah může při zahřátí vybuchnout;
č. 2.3: nebezpečí otravy,
mohou být pod tlakem,
mohou způsobit popáleniny nebo omrzliny,
obsah může při zahřátí vybuchnout.

Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně (číslice 1 až 7 je součástí klasifikačního kódu na první pozici):

  1. Stlačený plyn
  2. Zkapalněný plyn
  3. Hluboce zchlazený zkapalněný plyn
  4. Rozpuštěný plyn
  5. Aerosoly a malé nádobky s plynem
  6. Jiné předměty obsahující plyn pod tlakem
  7. Plyny, které nejsou pod tlakem, podléhající zvláštním předpisům (vzorky plynů)
  8. Chemické látky pod tlakem: kapaliny, pasty nebo prášky natlakované s hnací látkou, která splňuje definici stlačeného nebo zkapalněného plynu a jejich směsí.
  9. Adsorbované plyny

Látky a předměty třídy 2 jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny k jedné z následujících skupin (mimo aerosoly):

A Dusivé (dusík)

O Podporující hoření (kyslík)

F Hořlavé (propan-butan, acetylen)

T Toxické (brommethan)

TF Toxické, hořlavé (svítiplyn)

TC Toxické, žíravé (čpavek)

TO Toxické, podporující hoření (perchloryfluorid)

TFC Toxické, hořlavé, žíravé (dichlorsilan)

TOC Toxické, podporující hoření, žíravé (fluor, chlor)

Aerosoly (UN 1950) se přiřazují k jedné z následujících skupin podle svých nebezpečných vlastností. Zařazení závisí na povaze obsahu aerosolového rozprašovače.

A Dusivé

O Podporující hoření

F Hořlavé

T Toxické

C Žíravé

CO Žíravé, podporující hoření

FC Hořlavé, žíravé

TF Toxické, hořlavé

TC Toxické, žíravé

TO Toxické, podporující hoření

TFC Toxické, hořlavé, žíravé

TOC Toxické, podporující hoření, žíravé

Pozn.: Látky a předměty třídy 2 nemají přiřazenu obalovou skupinu.

Třída 3 Hořlavé kapaliny

Hlavní nebezpečí: hořlavost.

Vedlejší nebezpečí: toxicita, žíravost, schopnost ohrozit vodní zdroje, schopnost rozpouštět tuky.

Možná vedlejší nebezpečí:

Základní kritérium nebezpečnosti = bod vzplanutí.

Je-li bod vzplanutí nižší než 23 °C, jsou kapaliny VELMI HOŘLAVÉ (identifikační číslo nebezpečí - Kemlerův kód 33).

Je-li bod vzplanutí vyšší než 23 °C a nižší než 60 °C včetně, jsou kapaliny HOŘLAVÉ (identifikační číslo nebezpečí - Kemlerův kód 30).

Příklady látek a jejich bodu vzplanutí:

UN číslo  Látka  Bod vzplanutí [°C]  Použití v praxi 
1090  Aceton  -19 °C  rozpouštědlo 
1170  Líh  +12 °C  alkoholické nápoje, nemrznoucí
kapalina do ostřikovačů 
1299  Terpentýn  +33 °C  ředidlo pro barvy 
1202  Nafta motorová
nebo lehký
topný olej 
+60 až +75 °C  palivo 
1294  Toluen  +6 °C  pro výrobu barev 

Příklady: aceton, benzín, etylalkohol, alkoholické nápoje s více než 24 % alkoholu, lepidla, tiskařské barvy, barvy, parfumerické výrobky, ředěný silniční asfalt, pesticidy, nafta motorová, lehký topný olej, mrazuvzdorné kapaliny do ostřikovačů.

Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující a znecitlivělé výbušné tuhé látky

Hlavní nebezpečí: hořlavost, látky mohou být zapáleny teplem, jiskrami nebo plameny.

Vedlejší nebezpečí: toxicita, žíravost, schopnost, ohrozit vodní zdroje, výbušnost prachů.

Možná vedlejší nebezpečí:

Pokud jde o látky samovolně se rozkládající, jsou náchylné k exotermickému rozkladu v případě přívodu tepla či styku s jinými látkami, jako jsou kyseliny, sloučeniny těžkých kovů nebo aminy. Exotermický rozklad může nastat též třením nebo otřesy. Při rozkladu se mohou vytvářet škodlivé, hořlavé plyny či páry.

Příklady: kaučuk, bezpečnostní zápalky, voskové zápalky, filmový celuloid, roztavený naftalen, síra, hliníkový prášek.

Třída 4.2 Samozápalné látky

Hlavní nebezpečí: samozápalnost.

Vedlejší nebezpečí: vývin zápalných plynů při styku s vodou, toxicita, žíravost.

Možná vedlejší nebezpečí:

Příklady: odpad z celuloidu, plasty, sulfidy, alkyly kovů, fosfor, odpady

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: