dnes je 17.7.2019
Input:

K zákonu č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

12.3.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.3
K zákonu č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

Dotaz č. 1

Může obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem obsahovat i povinnosti, které zabezpečí čistotu obce, jako např. povinnost třídění odpadů, povinnost úklidu kolem popelnic?

Obecně závazná vyhláška, která zavádí tento poplatek, nemůže stanovit žádné povinnosti poplatkovému subjektu ani jiné osobě, které jsou nad rámec zákona o místních poplatcích a zákona o správě daní a poplatků. Není tedy možné, aby tato vyhláška řešila čistotu a udržování pořádku v obci nebo jinou povinnost, která přímo nesouvisí s dosažením základního cíle vyhlášky, tj. poplatek vybrat. Touto vyhláškou nemůže obec stanovit ani systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů ve smyslu ustanovení § 17 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.

Dotaz č. 2

Jak má postupovat správce poplatku v případech, kdy každý ze spoluvlastníků stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci zaplatí poplatek za provoz systému?

Solidární odpovědnost za zaplacení poplatku předpokládá zaplacení platby poplatku jednou částkou a na jeden společný účet. Pokud by bylo zaplaceno každým spoluvlastníkem zvlášť, ale s přesným označením platby, je snadné pro správce poplatku platbu identifikovat a zapsat splnění poplatkové povinnosti jako by byla zaplacena jednou částkou. V případě, že by ovšem každý ze spoluvlastníků zaplatil část platby samostatně bez přesného označení platby, je provedení její identifikace pro správce poplatku ztížené a z tohoto důvodu ji může přijmout pouze na účet nejasných plateb a vyzvat poplatníka, aby v jím stanovené lhůtě oznámil, k jakému účelu byla platba učiněna. Pokud poplatník ve stanovené lhůtě vyhoví, správce poplatku platbu zaúčtuje a za den platby se považuje den, kdy byla provedena. V opačném případě se za den platby považuje den, kdy ji zaevidoval správce poplatku po té, co zjistil její účel.

Dotaz č. 3

Může obec rozeslat před uplynutím lhůty k zaplacení poplatníkům poštovní poukázky s uvedením částky, která musí být zaplacena ?

Poštovní poukázky obec může použít k upozornění poplatníka na jeho povinnost poplatek zaplatit a na výši této povinnosti. Nejedná se však o úkon právní, ale pouze faktický, který nenahrazuje postup správce poplatku nezbytný v poplatkovém řízení, např. v případě stanovení výše poplatku podle pomůcek.

Dotaz č. 4

V souvislosti s novelou zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o místních poplatcích), s účinností od 1. července 2012, lze ve větším rozsahu očekávat změny obecně závazných vyhlášek, jejichž prostřednictvím zavádějí obce místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, a to v souvislosti s možným navýšením druhé složky sazby tohoto poplatku ve smyslu § 10b odst. 4 písm. b) citovaného zákona. Druhá složka výše poplatku je omezena jak pevnou finanční částkou, tak současně i částkou skutečných nákladů, které obec ročně vynaloží na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu.

S cílem sjednocení výpočtu skutečných nákladů žádáme o obsahové vymezení použitých pojmů v zákoně o místních poplatcích, a to ve vazbě na zákon o odpadech. Jinými slovy, které nákladové položky (např. směsný komunální odpad, objemný odpad – kontejnery, nebezpečný odpad, odpad ze sběrného dvora) lze podřadit pod pojem netříděný komunální odpad. Dále je otázkou, zda lze k nákladům na odstraňování netříděného komunálního odpadu podřadit též náklady související s provozem sběrného dvora, úklid okolo odpadkových košů, likvidace „černých“ skládek, náklady z likvidací psích exkrementů apod. Dle našeho názoru skutečné náklady na sběr netříděného komunálního odpadu souvisejí zejména s náklady na pořízení nebo pronájem sběrných nádob, i když se domníváme, že se pojem sběr odpadů věcně liší od vymezení v § 4 odst. 1 písm. m). Zřejmě by v této souvislosti lépe odpovídal obsah písmene g) „shromažďování odpadů“ citovaného zákonného ustanovení. Náklady na svoz netříděného komunálního odpadu jsou náklady na dopravu odpadu k místu jeho odstranění (skládce, spalovně). Je otázkou, zda lze pod pojem náklady na svoz podřadit i náklady související s úhradou poplatku za uložení netříděného komunálního odpadu na skládku. Věcný obsah pojmu svoz odpadů v zákoně o odpadech pak zcela absentuje.

Požadavek na vymezení předmětných pojmů, včetně jejich věcného obsahu, se týká výhradně nákladů na likvidaci netříděného komunálního odpadu, neboť výhradně poplatek (sazba) související s netříděným komunálním odpadem je obsahem ustanovení § 10a odst. 4 písm. b) zákona o místních poplatcích.

Nejprve k pojmu netříděný komunální odpad. Odpadová legislativa nezná pojem netříděný odpad ani neobsahuje samostatnou definici pojmu odpad tříděný, od níž by bylo možné pojem netříděný komunální odpad odvodit. Při výkladu pojmu tříděný odpad je možné vyjít z ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, který stanoví původci odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Netříděným odpadem by pak v tomto smyslu byl odpad, jenž takto roztříděn není. Protože by shromažďováním takového odpadu byla porušována výše uvedená povinnost, není možné pojem netříděný odpad podle zákona o místních poplatcích tímto způsobem vnímat. Tento pojem je třeba vnímat jako záměr popsat komunální odpad podle Katalogu odpadů, který vykazuje nejvyšší míru heterogenity jednotlivých obsažených částí. Tomu dle našeho názoru odpovídají dva druhy odpadu podle Katalogu odpadů: za prvé směsný komunální odpad kat. číslo 20 03 01 a za druhé objemný komunální odpad kat. číslo 20 03 07, které mohou obsahovat části, jež by mohly být při vyjmutí (vytřídění) z tohoto odpadu zařazeny jako samostatný druh odpadu podle Katalogu odpadů, a z faktického pohledu tak lze považovat směsný komunální odpad objemný komunální odpad za odpad dále nevytříděný. Pojem netříděný komunální odpad ve smyslu zákona o místních poplatcích tak lze považovat za pojem odpovídající pojmu směsný komunální odpad a objemný komunální odpad podle odpadové legislativy.

Výklad pojmů svoz a sběr je třeba vyložit jednak ve vztahu k zákonu o odpadech, ale také v kontextu samotného § 10b zákona o místních poplatcích. Tento paragraf je pojmenován: Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Je tedy nutné se zaměřit na to, proč jsou v § 10 odst. 3 písm. b) použita právě slova svoz a sběr.

Nejprve ke slovu svoz. Toto slovo zákon o místních poplatcích v jiném místě nevyužívá a ani zákon o odpadech jej nijak nedefinuje. Již jazykový výklad naznačuje souvislost s dopravou. V kontextu celého ustanovení je však nezbytné vyložit pojem svoz jako kompletní systém dopravy odpadů od obyvatel obce do zařízení určeného k nakládání s odpady. Pojem svoz tedy zahrnuje soustřeďování odpadů občanů na místech, odkud může být uskutečněna jejich doprava do výše zmíněného zařízení, a to bez ohledu na způsob, jakým je celý systém svozu prováděn, ať již svozem tzv. ode dveří ke dveřím nebo jsou odpady soustřeďovány ve shromažďovacích prostředcích na místech k tomu určených. Pojem svoz tedy zahrnuje celý systém