dnes je 6.12.2022

Input:

Identifikace konfigurace

11.1.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

11.3.3
Identifikace konfigurace

RNDr. Milan Čepera, Ph.D.

V následující části kapitoly 11 budeme předpokládat, že smlouva na dodávku produktu definuje u obou smluvních stran osobu odpovědnou za technickou realizaci. Na straně odběratele produktu ji budeme nazývat manažer projektu odběratele a na straně dodavatele manažer projektu dodavatele (realizátor zakázky). Následující postupy pak definují pravomoci a odpovědnosti těchto osob a osob jim podřízených při jednotlivých činnostech, z nichž se skládá proces managementu konfigurace.

Principy managementu konfigurace lze však aplikovat i na samotný proces řízení projektu. Pak všechny postupy uvedené níže jsou nástrojem manažera projektu a všechny činnosti níže přiřazované pracovníkům dodavatele vykonávají členové projektového týmu nebo ti, kteří realizují dílčí části projektu.

Identifikace konfigurace je sled činností, který v příslušné etapě životního cyklu stanoví funkční a fyzické parametry produktu a jeho částí (položek konfigurace) ve shodě s požadavky smlouvy na vývoj, zkoušení, výrobu a provozování produktu.

Identifikace zahrnuje:

  • určení položek konfigurace,

  • stanovení pravidel pro číslování položek,

  • tvorbu dokumentace konfigurace těchto položek

  • stanovení základní úrovně konfigurace.

Položkou konfigurace je třeba rozumět vyvíjený, vyráběný nebo dodaný či provozovaný produkt, který existuje s příslušnou dokumentací konfigurace (schválená technická dokumentace se schválenými funkčními a fyzickými parametry položky, včetně záznamů o hlavních schválených změnách).

Výběr položky konfigurace

Vhodně vyřešit účelný výběr položek konfigurace je nejdůležitějším úkolem počátku každé etapy životního cyklu složitějších produktů. Je stěžejním bodem procesu akvizice, neboť se od něj odvíjí plnění všech následných činností při vývoji, výrobě a velmi ovlivňuje logistickou podporu produktu během provozu. Při rozhodování, co má být považováno za položku konfigurace, je třeba s velkým předstihem hledět do budoucnosti a předvídat potřeby provozování a logistické podpory, neboť až tehdy se mohou projevit některé nepříznivé vlivy volby položky.

Hierarchická struktura systému (rozpad od nejvyšší úrovně položky k nejnižší):

V počátečních etapách životního cyklu produktu je volba položek konfigurace z velké části diktována potřebami návrhu produktu. Prvotní volba položek spočívá v jejich prostém určení do logické hierarchické struktury (viz obrázek), která může být buď funkční, nebo fyzická. Pro názornost je na obrázku ilustrován rozdíl mezi funkční a fyzickou hierarchickou strukturou hypotetické řízené střely.

Volba položek konfigurace tedy rozčleňuje produkt na určité "podsoubory“, které jsou spojeny s dalším postupem vývoje - složité položky (položky s vyšší hierarchickou úrovní) se během etapy vývoje dále dělí na jednodušší položky (položky s nižší úrovní). Počet úrovní rozpadu je dán jednak potřebami manažera projektu (tj. jakou úrovní podrobností se musí v rámci projektu zabývat), jednak složitostí produktu a fyzickými omezeními. Obvykle se za nejnižší položku konfigurace považuje ta část produktu, která má alespoň jednu koncovou funkci ( obvykle dále nedělitelná část sestavy). Každá identifikovaná položka je nezávislým prvkem na horizontální úrovni (tj. mezi položkami na stejné úrovni) a podřízenost položce vyšší úrovně se stanovuje na základě funkčního hlediska (složité položky jsou potenciálním zdrojem rizik a jejich používání je třeba minimalizovat). Komerčně nakupované součásti použité pro realizaci produktu se ve většině případů nepopisují jako položka konfigurace, s výjimkou modifikace takové součásti v etapě návrhu a vývoje - taková součást je potom položkou konfigurace.

Funkční hierarchická struktura:

Fyzická hierarchická struktura:

Srovnání funkčního a fyzického rozpadu

Výběr položek konfigurace má dopady na náklady a průběh projektu a lze je minimalizovat optimálním výběrem CI. Položky konfigurace se tedy volí pomocí procesu návrhu projektu tak, aby tento proces předvídal potřeby dalších etap životního cyklu a technické a logistické podpory a změn produktu. Výběr postupuje směrem shora dolů, od celkové struktury produktu do logicky souvisejících a podřízených celků a bere v úvahu i požadavky integrované logistické podpory a požadavky na spolehlivost smlouvy.

Výběr položek je manažerským rozhodnutím a závisí též na zkušenostech pracovníka a vhodném systému pro posouzení. Při vlastní identifikaci položek daného produktu může pracovníkovi pomoci následující soubor pomocných otázek:

  1. Jde o položku, jejíž vztah k časovému harmonogramu je kritický?

  2. Nese v sobě položka vysoká rizika?

  3. Jsou náklady spojené s položkou vysoké?

  4. Ovlivní položka nějakým způsobem bezpečnost finálního produktu?

  5. Podléhá položka utajení?

  6. Jsou třeba k realizaci položky nové technologie, nové pracovní procesy a existují v této souvislosti rizika?

  7. Vyžaduje položka údržbu v terénu?

  8. Jde o softwarovou položku s určenou funkcí koncového použití?

  9. Jde o softwarovou položku, která bude jako podprogram používána ve více než jednom programu vyšší úrovně?

  10. Jde o podprogram nebo modul, který bude používán vyšší úrovní programu a je dodáván z více zdrojů?

  11. Má položka rozhraní s hardwarem nebo softwarem vyvíjenými v rámci jiné smlouvy?

  12. Jde o software, který je třeba pro nakupovanou položku vyvinout?

  13. Jde o položku firmware?

  14. Bude nutné vést během životního cyklu položky přesný záznam o její určité konfiguraci a stavu změn této konfigurace?

  15. Existují pro definování funkčních a fyzických charakteristik položky s přijatelnou tolerancí technické údaje specifikace?

  16. Má položka rozhraní s jinými položkami konfigurace, jejichž konfigurace je řízena z jiného zdroje než dodavatelem, který položku vyvíjí nebo vyrábí?

  17. Je položkou obecně používané podpůrné zařízení?

  18. Používá se položka již v jiných projektech (předchozích nebo stávajících)? Budou požadavky na produkt vyžadovat provedení nového návrhu nebo významné změny stávajícího návrhu?

  19. Musí zkoušení položky probíhat nezávisle / samostatně?

  20. Je

Nahrávám...
Nahrávám...