dnes je 20.4.2024

Input:

Eliminace a/nebo snížení rizika uklouznutí

2.11.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.5.2
Eliminace a/nebo snížení rizika uklouznutí

Ing. Antonín Dušátko

Podstata tření

Při řešení možnosti eliminace, resp. snížení rizika uklouznutí je nutno vycházet ze znalosti podstaty tření – třecích sil. Aby dvě tuhá tělesa s dokonale hladkým povrchem byla při vzájemném styku v klidu, musí být síly, jimiž takováto tělesa na sebe působí, kolmé ke společné tečné rovině v bodě dotyku. Tyto stejně veliké síly, ležící na téže přímce, se tuhostí těles vzájemně ruší, čímž nezbude žádná složka, která by mohla způsobit relativní pohyb obou těles.. V praxi tomu tak většinou ale není, neboť příslušné síly mívají směr odchylný od kolmice ke společné tečné rovině v bodě dotyku, aniž se tělesa vzájemně posunou.

Uvažované síly lze rozložit do složek jednak kolmých ke společné tečné rovině (normálových sil), jednak ležících v tečné rovině (třecích sil). Existence třecích sil se odvozuje od drsnosti povrchu, jež je vlastní každému tělesu.

Pro aplikaci naznačeného příkladu v praxi lze uvažovat o šikmé rovině, na kterou položíme malé těleso. Přitom zjišťujeme, že toto zůstává v klidu na šikmé rovině až do určité velikosti úhlu naklonění roviny – do jeho mezní hodnoty. Překročí-li naklonění šikmé roviny velikost mezní hodnoty úhlu náklonu, těleso se dá vždy do pohybu. Velikost mezní hodnoty úhlu náklonu závisí na jakosti povrchů obou těles a je tím menší, čím jsou povrchy hladší. Velikost uvedeného úhlu, která charakterizuje i velikost třecích sil, se nazývá úhlem tření za klidu. Z uvedeného vyplývá následující podmínka rovnováhy:

Úhel náklonu šikmé roviny musí být menší,
nebo max. roven úhlu tření za klidu.

Dále předpokládejme, že nakloněná rovina má právě sklon rovný úhlu tření za klidu, takže těleso nalézající se na této rovině je ještě v klidu. Síla od hmotnosti tělesa se ruší s reakcí podpěry. Je-li tomu tak, musí se rušit i složky obou uvedených sil, a to ve směru k ní tečném. Kolmá složka síly na rovinu je v rovnováze s kolmou reakcí roviny a tečná složka je v rovnováze s tečnou složkou roviny, která je třecí silou. Smykové tření za klidu je chápáno jako síla, která je rozhodujícím činitelem umožňujícím nejen pohyb chodců, ale i jízdu nejrůznějších dopravních prostředků apod.

Pokud zvětšíme nepatrně úhel sklonu nakloněné roviny (nad hodnotu úhlu tření za klidu), dá se těleso na této rovině do pohybu. Oproti očekávanému mírnému rovnoměrnému pohybu po nakloněné rovině směrem dolů, nastane ale znatelně zrychlený pohyb. Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že jakmile se těleso dá do pohybu, zmenší se součinitel tření a za pohybu zůstává na této nižší hodnotě. Zmenšená hodnota tření je nazývána součinitelem smykového tření za pohybu.

Hodnoty statického a dynamického součinitele tření

Pro získání představy o vzájemném poměru obou uvedených součinitelů, lze uvést následující přehled:

Třecí plochy Součinitel smykového tření
Za klidu Za pohybu
Ocel na ledu 0,027 0,014
Ocel na oceli 0,11 – 0,30 0,07 – 0,25
Dřevo na dřevě 0,43 – 0,62 0,19 – 0,48
Kůže na kovu 0,25 – 0,60 0,12 – 0,36

Zamezení znečišťování

Rozhodující faktor, zvyšující riziko uklouznutí, představují nejrůznější nečistoty, mastnoty a nánosy, které se postupně nanášejí na komunikační, manipulační, pracovní, skladové apod. plochy. Jako možné zdroje znečišťování uvedených povrchů přicházejí v úvahu zejména:

  1. různé netěsnosti u výrobně dopravních technologií a potrubních systémů,

  2. netěsnosti (zejména pak u hydrauliky) mobilních dopravních prostředků pohybujících se v areálu zaměstnavatele – firmy, jakož i úniky či průsaky přemisťovaných olejů, kapalin atd.,

  3. nečistoty zanášené do vnitřních prostorů zaměstnanci a dalšími fyzickými osobami,

  4. povětrnostní vlivy – zejména u venkovních prostor.

Z hlediska prevence je nutno primárně zabránit jednak únikům nejrůznějších netěsností z technologií a dalších technických zařízení, jednak zanášení nečistot z venkovního prostředí do vnitřních prostorů, včetně povětrnostních vlivů. V této souvislosti jsou zaměstnavatelé povinni zajistit, aby příslušné stroje, technická zařízení, dopravní prostředky atd. byly tak vybaveny a upraveny, aby zúčastnění zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek (§ 4 odst. 1 zákona č 309/2006 Sb.).

Dodatečné úpravy kluzkých ploch

V dřívějším období nebyla věnována

Nahrávám...
Nahrávám...