dnes je 4.3.2024

Input:

Definice a rozdělení vyhrazených plynových zařízení

11.5.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.1
Definice a rozdělení vyhrazených plynových zařízení

Igor Lüftner – Martin Šturma

Provozování technických zařízení, na kterých neprovádíte kontroly, zkoušky, revize či údržbu, je v případě úrazu, úmrtí nebo škody v souvislosti s tímto zařízením klasifikováno jako trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti podle § 272 zákona č. 40/2009 Sb. (trestního zákoníku). Při vzniku škodné události v souvislosti s tímto zařízením je kráceno nebo nevyplaceno plnění pojišťoven.

Základními předpisy pro provoz, kontroly, revize a činnosti na vyhrazených plynových zařízeních jsou:

  • zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů,

  • nařízení vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti,

  • norma ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu

Plynem se dle NV č. 191/2022 Sb. rozumí jakákoli látka, která je při 1,013 baru a +20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při +50 °C.

Za plyny se považují i směsi plynů vyhovující výše uvedené definici.

Rozdělení plynů dle NV č. 191/2022 Sb.:

Podle způsobu použití na

  • topný plyn, který se využívá k produkci tepla spalováním pro otop, technologické ohřevy, přípravu teplé vody, přípravu potravin, pro výrobu mechanické práce, pro pohon vozidel a pro výrobu elektrické energie,

  • technický plyn, který je používán k jiným účelům než plyn topný (např. medicinální, potravinářský, pro chlazení, hasební).

Plyny se dále rozdělují podle svých charakteristik na

  • hořlavé, nehořlavé hoření podporující a nehořlavé inertní,

  • dýchatelné, nedýchatelné, toxické, dráždivé, dusivé a žíravé,

  • lehčí nebo těžší než vzduch.

Rozdělení plynů dle NV č. 191/2022 Sb.:

Podle způsobu použití na

  • topný plyn, který se využívá k produkci tepla spalováním pro otop, technologické ohřevy, přípravu teplé vody, přípravu potravin, pro výrobu mechanické práce, pro pohon vozidel a pro výrobu elektrické energie,

  • technický plyn, který je používán k jiným účelům než plyn topný (např. medicinální, potravinářský, pro chlazení, hasební).

Plyny se dále rozdělují podle svých charakteristik na

  • hořlavé, nehořlavé hoření podporující a nehořlavé inertní,

  • dýchatelné, nedýchatelné, toxické, dráždivé, dusivé a žíravé,

  • lehčí nebo těžší než vzduch.

Norma ČSN 07 8304 rovněž dělí plyny do několika druhů z hlediska bezpečnosti:

  • inertní – plyn, který nereaguje chemicky s jinými látkami (helium, argon apod.)

  • hořlavý – plyn, který je hořlavý na vzduchu při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa (zemní plyn, svítiplyn, LPG apod.)

  • toxický – plyn, který při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobuje smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví (čpavek, oxid uhelnatý apod.)

Z hlediska použití je lze např. rozdělit na:

  • chladiva – např. čpavek

  • topné plyny – zemní plyn, propan-butan, bioplyn apod.

  • technické plyny – např. kyslík, dusík apod., a.

  • plyny v potravinářství – např. stlačený vzduch, oxid uhličitý apod.

  • hasiva – např. fluorované uhlovodíky, argon, dusík apod.

Výbušné plyny jsou zvláště nebezpečné, neboť ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou atmosféru. Uvedená tabulka uvádí orientační meze výbušnosti pro směsi běžných hořlavých složek topných plynů se vzduchem a kyslíkem při teplotě 20 °C a tlaku 0,102 MPa:

 
Plyn Směs se vzduchem v % obj. Směs s kyslíkem v % obj.
Ld Lh Ld Lh
Vodík 4,00 74,20 4,65 93,9
Oxid uhelnatý 12,50 74,20 15,50 93,9
Methan 5,00 15,00 5,40 59,2
Ethan 3,00 12,50 4,10 50,5
Propan 2,12 9,35 2,30 55,0
Butan 1,86 8,41 1,80 49,0
Acetylén 2,50 80,00 2,50 92,0
Koksárenský plyn 5,00 33,00 - -
Svítiplyn 5,00 30,00 - -
Zemní plyn 5,00 15,00 - -
Etylen 2,75 28,60 2,90 79,9
Propylen 2,00 11,10 2,10 52,8
Butylen 2,50 7,10 2,60 30,1

Dolní mez výbušnosti (zápalnosti) Ld – nejnižší objemová koncentrace hořlavého plynu ve směsi se vzduchem nebo kyslíkem, při které dochází k samovolnému šíření plamene a k řetězovému spalování.

Horní mez výbušnosti (zápalnosti) Lh – nejvyšší objemová koncentrace hořlavého plynu ve směsi se vzduchem nebo kyslíkem, ve které se ještě šíří plamen a probíhá spalování.

Karburovaný plyn je takový topný plyn, jehož hodnota výhřevnosti je zvýšena aerosoly kapalných paliv.

Odorizovaný plyn je plyn, k němuž byla přidána charakteristicky a intenzívně páchnoucí

látka (odorant) v takovém množství, aby při úniku odorizovaného plynu z plynovodu bylo možno zjistit čichem jeho přítomnost v ovzduší.

Medicinální plyny jsou přípravky s léčebnými nebo diagnostickými účely používané ve zdravotnictví. Patří sem např. medicinální kyslík, oxid uhličitý, dusík (v kryogenice), anestetické plyny (např. oxid dusný neboli rajský plyn, xenon) atd. Jsou dodávány ve stlačeném nebo kapalném stavu v barevně označených tlakových lahvích. Jsou upraveny zejména v normách ČSN EN ISO 7396-1 ed. 2 Potrubní rozvody medicinálních plynů - Část 1: Potrubní rozvody pro stlačené medicinální plyny a podtlak a

ČSN EN ISO 7396-2 Potrubní rozvody medicinálních plynů - Část 2: Odpadní soustavy systému odvodu anestetických plynů.

Vyhrazená plynová zařízení se dle § 5 NV č. 191/2022 Sb. dělí do osmi skupin (A až H). Toto rozdělení do osmi skupin je zachováno i při stanovování druhu a rozsahu platnosti osvědčení pracovníků (fyzických osob) a oprávnění firem (podnikajících fyzických a právnických osob) vydávaných pověřenou organizací (k 1. červenci 2022 existuje pouze jediná pověřená organizace a to Technická inspekce ČR, zkráceně TIČR).

Mezi vyhrazená plynová zařízení patří zařízení pro:

a) výrobu a úpravu plynů (skupina A)

Sem patří zařízení pro výrobu a úpravu plynů, kde plyn je hlavním produktem. Např. generátory na výrobu plynů, bioplynové stanice, zařízení pro výrobu řízených atmosfér, acetylenové vyvíječe, štěpicí stanice, zařízení na úpravu složení svítiplynu v tlakových plynárnách, zařízení k výrobě syntetického čpavku ze zemního plynu apod. Nepatří však mezi zařízení vyhrazená touto vyhláškou zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt (např. vysoké pece, koksárenská baterie, zařízení pro elektrolýzu solí), zařízení chemických výrob, kde plyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty (např. rafinace ropy, zařízení na výrobu kapalných paliv apod.).

b) skladování plynů (skupina B)

Zařízeními pro skladování plynů jsou např. mokré a suché plynojemy, tlakové zásobníky plynů a podzemní zásobníky plynů. Mezi tato zařízení však nejsou zahrnuty sklady kovových tlakových nádob k dopravě plynů (stavební objekty), domky a skříně pro umístění tlakových stanic.

c) plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny (skupina C)

Např. plnicí zařízení pro plnění lahví na plyny (propan-butan, LPG, zemní plyn) uvedené v ČSN 07 8304, plnění sudů chlórem, plnění bateriových vozů vodíkem, cisternových vozů propan-butanem. Mezi tato zařízení nepatří zařízení pro přepouštění plynů.

Tlakové stanice jsou souhrnné funkční celky, sloužící k odběru plynů z kovových tlakových nádob. Zpravidla je tvoří zdroj plynů (např. tři a více kovových tlakových lahví k dopravě plynů), uzavírací armatury, propojovací potrubí, zařízení pro úpravu tlaku, měřicí a zabezpečovací zařízení, zařízení pro sušení a čištění plynů apod. Tlakovými stanicemi však nejsou jednotlivé kovové tlakové lahve, ze kterých se provádí odběr plynů (např. svářecí souprava). Rovněž tak zařízení, která jsou součástí samostatných strojů, přístrojů nebo hasicích zařízení.

Podle § 16 NV č. 191/2022 Sb., v souladu s požadavky na bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení, je zakázáno plnit nádoby:

a) u nichž prošla lhůta periodické zkoušky,

b) které nemají předepsané značení, popřípadě je značení nečitelné,

c) které mají poškozený povrch, patky, ventily, výstroj nebo izolaci,

d) které nemají předepsanou výstroj,

e) které jsou určeny pro acetylén, jestliže nemají označení porézní hmoty, nebo

f) u nichž poklesl obsah látky, ve které je acetylén rozpuštěný pod stanovenou mez.

d) zkapalňování a odpařování plynů (skupina D)

Např. odpařovací stanice kyslíku, zemního plynu, helia a ostatních plynů. Mezi tato zařízení nepatří zařízení, kde dochází ke zkapalňování a odpařování v uzavřeném okruhu, např. chladicí a mrazicí zařízení.

e) zvyšování a snižování tlaku plynů (skupina E)

Např. kompresorové stanice jako funkční celek, bez stavební části, dále strojní zařízení regulačních stanic plynů.

Nepatří však mezi ně např. samostatně pracující kompresory, které nejsou napojeny na pevně montované potrubí plynů, vývěvy, samostatně pracující regulátory, redukční ventily a regulační zařízení průmyslových plynových pecí, spotřebičů apod.

f) rozvod plynů (skupina F)

Pevně smontované plynovody jako funkční celky, kterými jsou plyny dopravovány pomocí přetlaku, a to včetně armatur, odvodňovačů, regulátorů apod. Patří sem následující skupiny:

  • Domovní plynovody na plynná paliva kromě propanu, butanu a jejich směsí – např. plynovody v budovách na zemní plyn a bioplyn z materiálu ocel, měď, vícevrstvé potrubí, nerezové kovové potrubí, také vnější plynovody s uložením do země z polyethylenu

  • Průmyslové plynovody na plynná paliva kromě propanu, butanu a jejich směsí – např. rozvody hutních plynů a zemního plynu v průmyslových objektech z oceli, mědi apod.

  • NTL, STL plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu na zemní plyn – materiál ocel, polyethylen apod.

  • VTL plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu na zemní plyn

  • NTL, STL a VTL plynovody na propan, butan a jejich směsi

  • Rozvody technických plynů – např. vodík, kyslík, dusík, oxid uhličitý, helium, argon, chlór, čpavek, acetylén, medicinální plyny apod.

Rozvody stlačeného vzduchu s pracovním přetlakem vzduchu vyšším než 16 bar rovněž patří mezi VTZ plynová skupiny F.

Nepatří sem ale rozvody médií pro měřící a regulační techniku, rozvody, které jsou součástí pracovních strojů a přístrojů. Vyhrazenými PZ nejsou rovněž rozvodná klimatizační zařízení, vzduchotechnické systémy, odtahy spalin apod.

Nejdůležitějšími normami pro jednotlivé typy rozvodů jsou:

ČSN 1775 ed. 2 Zásobování plynem - Plynovody

Nahrávám...
Nahrávám...