dnes je 8.12.2024

Input:

Další aspekty řešení strategie zásobovacích procesů

28.6.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer

5.4.1.4
Další aspekty řešení strategie zásobovacích procesů

Vliv zásobování na úroveň zákaznického servisu

Hlavním cílem podniku je vytvářet zisk. Mnoho podniků dospělo k poznání, že tohoto cíle lze dosáhnout, pokud se zaměří na kvalitu a úroveň služeb poskytovaných zákazníkům. Není to tedy zásadní změna marketingové koncepce, ale nový způsob implementace této strategie.

Podle tradičního pojetí byla funkce nákupu oddělena od konečných zákazníků podniku nebo od koncových uživatelů. Avšak příjem kvalitního, spolehlivého zboží či služeb za rozumnou cenu a v čase, kdy toto zboží zákazníci požadují, má často přímý dopad na úroveň spokojenosti zákazníků.

Pokud se dodavatel opožďuje s dodávkami materiálů anebo má problémy s kvalitou, nutně to ovlivňuje kvalitu a dostupnost výrobků nebo služeb poskytovaných zákazníkům. Pokud podnik udržuje vysokou úroveň zásob, pak se zase zvyšují celkové náklady výrobku nebo služby.

Strategická úloha zásobování

Strategickou úlohou zásobování je výkon činností souvisejících se získáváním zdrojů, a to způsobem, který podporuje celkové cíle podniku. Funkce nákupu může v mnoha směrech přispívat ke strategickému úspěchu podniku, neboť jejím klíčovým rysem je to, že je jednou z funkcí, která přesahuje hranice daného podniku.

Prostřednictvím svých kontaktů s dodavatelským trhem mohou pracovníci nákupu získat důležité informace o nových technologiích, potenciálních nových materiálech nebo službách, o nových dodavatelských zdrojích a změnách v tržních podmínkách. Díky poskytování informací o vnějším tržním prostředí může funkce nákupu napomáhat při přebudování celkové strategie podniku tak, aby podnik využil nových tržních příležitostí.

Zásobování může podporovat strategický úspěch podniku i v tom, že pracuje na zlepšení systému dodavatelů, včetně vyhledávání nových dodavatelských zdrojů. Pokud se např. klíčoví dodavatelé zapojí do vývoje nového výrobku či služby, případně do procesu modifikace současně nabízených produktů, může to podniku uspořit značnou část doby potřebné k vývoji. Mezi primární nákupní činnosti, které ovlivňují schopnost podniku dosahovat svých cílů, patří výběr dodavatelů, hodnocení a průběžné řízení (zajišťování zdrojů), řízení podle kvality (Total Quality Management), plánování nákupu a související průzkum trhu.

Operativní a strategická role zásobování

Na zásobování závisí prakticky veškerá oddělení v rámci podniku, a to ve věci dodávky určitých informací nebo materiálů. Role nákupu se přitom mění od role podpůrné po roli strategickou. Podle rozsahu, v jakém funkce nákupu poskytuje hodnotu jiným funkčním oblastem, je pak funkce nákupu zapojována do důležitých rozhodovacích procesů, a to již v raném stadiu, tj. do rozhodnutí, která nějak ovlivní nákupní činnost podniku. Pokud jsou pracovníci nákupu dobře informováni, umožňuje to funkci nákupu lépe předvídat a podporovat potřeby podniku v jiných oblastech. To pak zpětně vede k vyššímu uznání a zapojení této funkce do účasti na řízení podniku.

Program brzkého zapojení dodavatelů

Koncepce zapojení dodavatelů do fáze návrhu produktů se nazývá brzké zapojení dodavatele (Early Supplier Involvement, ESI). Koncepce zvaná souběžné inženýrství (Concurrent Engineering) je takovým typem raného zapojení dodavatelů, kdy techničtí pracovníci z podniku dodavatele a odběratele pracují společně na vývoji a zdokonalování produktů.

Užší spolupráce a koordinace v technických záležitostech a v otázkách kvality mají pro kupujícího značné přínosy. Tento přístup se uplatňuje ve vztazích s klíčovými dodavateli a znamená vyšší kvalitu, lepší odezvu a konkurenceschopnost dodavatelů.

Rozvoj systému dodavatelů

Někdy současní dodavatelé nejsou schopni vyhovět přísným požadavkům na způsob dodávek a na kvalitu vyžadovanou v rámci prostředí JIT. V tom případě musí podnik buď hledat nové dodavatele, anebo spolu s existujícími dodavateli pracovat na vytvoření dovedností nutných pro podporu JIT. Snahy o rozvoj systému dodavatelů se uplatňují zejména v podnicích, které se svými dodavateli udržují dlouhodobé obchodní vztahy.

Současná obecná nejistota podmínek českého ekonomického prostředí vede k tomu, že rozhodnutí v oblasti nákupu klíčových materiálů jsou dnes mnohem složitější a účinky těchto rozhodnutí mají mnohem delší trvání. Hlavní obecné ekonomické trendy, které ovlivňují oblast zásobování, jsou:

  • nejistota dodavatelských zdrojů,

  • závislost na zahraničních zdrojích,

  • zvyšování cen klíčových komodit,

  • prodloužení nebo variabilnost celkových dodacích dob,

  • nedostatek energetických zdrojů nebo zvyšování jejich cen,

  • vládní regulační opatření např. v oblasti životního prostředí a

  • zvyšující se celosvětová konkurence.

Měnící se ekonomické prostředí nutí pracovníky nákupu, aby se zabývali průzkumem trhu dodavatelů. Funkce nákupu musí mít informace o dodavatelských podmínkách. Tyto informace jsou důležité při formulování dlouhodobých strategií i při provádění krátkodobých rozhodnutí. Manažer funkce nákupu by měl identifikovat ty klíčové materiály, u kterých existuje pravděpodobnost problémů v oblasti dostupnosti, cen nebo kvality, a vytvořit plán opatření, který by zabránil, aby tyto problémy měly pro podnik závažné nebo nákladné důsledky.

Strategické plánování v zásobování

Strategické plánování v zásobování zahrnuje:

  • identifikaci kritických nákupů,

  • analýzu dodavatelského trhu,

  • ohodnocení rizika,

  • tvorbu strategií a

  • implementaci.

Potřebujeme vědět, zda nedostatek materiálů nebo jiné problémy s materiály mohou kriticky ohrozit současnou nebo budoucí produkci nových či existujících výrobků, zda lze očekávat změnu kvality nakupovaných materiálů, zda je pravděpodobné, že se ceny budou zvyšovat, resp. snižovat, a zda je vhodné provést předzásobení (nákupy materiálů do zásoby). Je zapotřebí vytvořit konkrétní plány pro zajištění nepřerušeného přísunu materiálů.

Typickými kritérii pro identifikaci kritických nákupních položek je procento nákupní ceny z nákladů výrobku, procento z celkových nákupních výdajů a použití dané položky pro výrobek s vysokou marží. Kritéria, která se používají pro zhodnocení rizik na dodavatelském trhu, zahrnují počet dodavatelů, dostupnost surovin pro dodavatele, potřeby dodavatele v oblasti nákladů a zisku, kapacitu dodávek a technologické trendy. Čím kritičtější je nákupní položka a čím rizikovější je příslušný dodavatelský trh, tím více pozornosti by se mělo nákupu této položky věnovat.

Ohodnocení rizika vyžaduje, aby pracovník nákupu zjistil pravděpodobnost nejlepších nebo nejhorších podmínek, které mohou nastat. Pro předvídané situace by se měly vytvořit zásobovací strategie. Implementace konkrétní strategie pak vyžaduje zapojení vrcholového managementu a integraci s celkovým obchodním plánem podniku.

Řízení nákladů v zásobování

Při snižování administrativních nákladů, kupních cen a nákladů na udržování zásob může oddělení nákupu použít řadu metod. Mezi nejrozšířenější patří: programy snižování nákupních nákladů, programy řízení cenových změn, smluvní využití přínosů z objemu (času nebo množství), systémové smlouvy a nákupy bez zásob a navázání dlouhodobých vztahů s dodavateli.

Úspory v oblasti nákupu mají stejný pozitivní vliv na zisk podniku jako úspory logistických nákladů. Pokud se požaduje dosažení jistého celoplošného procenta snížení nákladů ve všech nákladových oblastech, potenciální vliv funkce nákupu je značný. Vzhledem k tomu, že oblast nákupu spotřebuje velký procentní podíl z dosažených tržeb podniku, pak např. 10% snížení v nákladech na nákup bude mít na zisk podniku mnohem větší vliv než 10% snížení nákladů na pracovní síly nebo na režii.

Metody snižování nákladů v zásobování

Efektivní program snižování nákladů v zásobování musí mít podporu vrcholového managementu podniku a jasně definované cíle. Úspory musejí být pro vrcholový management viditelné, musejí se dát objektivně měřit, o procesu a jeho výsledcích musí být management pravidelně informován a dále je nutno zahrnout cíle v oblasti snížení nákladů do pracovního ohodnocení jednotlivců.

Aby byl program snižování nákladů úspěšný, musí vrcholový management jasně deklarovat potřebu dosáhnout snížení nákladů, a to bez ohledu na to, zda se právě podnik nachází v období dobrých nebo v období špatných hospodářských výsledků. Program musí dostatečně jasně definovat cíle, kterých chce podnik v oblasti snížení nákladů dosáhnout tak, aby bylo možno měřit a vyhodnotit výsledky.

Pozor, "snížení nákladů“ však není pouhé snížení doposud platných kupních cen. Ke snížení nákladů dochází pouze tehdy, pokud firma platí za nakupované materiály nižší cenu. Programy snižování nákladů a zabraňování nákladům mohou zahrnovat některé z následujících složek:

  • rozvoj systému dodavatelů,

  • využití konkurence mezi dodavateli,

  • požadavky na snižování nákladů u dodavatele,

  • rané zapojení dodavatelů do vývoje návrhů nových výrobků a změn návrhů existujících výrobků,

  • náhradu/substituci materiálů,

  • standardizaci,

  • analýzu make-or-buy (volba mezi zajištěním produktu/služby vlastními prostředky nebo cizí dodávkou),

  • hodnotovou analýzu, včetně zapojení dodavatelů,

  • snížení zbytků či odpadů,

  • změny v tolerancích (technických specifikacích),

  • zlepšení platebních podmínek,

  • nákupy ve velkých objemech,

  • změny procesů.

Vhodnost jednotlivých metod se bude u jednotlivých podniků měnit v návaznosti na konkrétní podmínky jeho nákupních činností a na typ vztahů s dodavateli.

Řízení cenových změn

Manažeři nákupu by měli vždy reagovat na zvyšování cen dodavatelem a neměli by tato zvýšení považovat za běžnou součást vývoje nákladů. Je důležité umět se dohodnout s dodavateli na tom, že zvyšování cen bude probíhat v rozumných a opodstatněných mezích. Funkce nákupu by měla mít rovněž zaveden systematický postup, podle kterého se bude řídit v případě jakýchkoliv požadavků na zvyšování cen ze strany dodavatelů. Tento postup by měl vyžadovat minimálně tyto činnosti:

  • zjištění důvodu požadavku na zvýšení kupní ceny,

  • vyčíslení celkové částky zvýšených nákladů, kterou změna ceny způsobí,

  • odůvodnění změny cen dodavatelem,

  • přezkoumání změny ceny managementem,

  • stanovení strategie, která se v daném případě změny ceny zvolí,

  • prozkoumání alternativ, pomocí kterých by bylo možno snížit jiné prvky ceny nebo zdokonalit procesy tak, aby se vyrovnalo zvýšení kupní ceny.

Zásobování by mělo hledat možnosti, jak zvýšení cen vyrovnat prostřednictvím jiných zlepšení, např. formou zkrácení celkových dodacích dob, lepšího servisu apod. Aby se zabránilo překotnému narůstání cen, měl by také management ve smlouvách s dodavateli vyžadovat cenovou doložku, podle které budou ceny po

Nahrávám...
Nahrávám...