dnes je 26.8.2019
Input:

Charakteristika přístupu Six Sigma

16.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.13.3.1 Charakteristika přístupu Six Sigma

Ing. Leo Tvrdoň, Ph.D., ALog., Ing. Jaroslav Bazala, Ph.D., ALog. a kolektiv autorů

Co je to Six Sigma

Six Sigma je přístup ke zlepšování, který byl poprvé uplatněn na počátku osmdesátých let v USA ve firmě Motorola. Vyznačuje se snahou o dosažení vynikajících výsledků a je zaměřen na prevenci neshod způsobem, který:

  • je systematický,

  • zapojuje podnikové vedení,

  • je zaváděn „shora dolů”,

  • je striktně založen na faktech,

  • je podporován statistickými nástroji (jednoduchými i pokročilejšími),

  • opírá se o vysoce kvalifikované experty na zlepšování procesů, kteří k tomu byli vycvičeni a umějí využívat nástroje zlepšování.

Termín Six Sigma je ochrannou známkou společnosti Motorola.

Cílem Six Sigma je zmenšit variabilitu výstupů z procesu tak, aby dlouhodobě proces neprodukoval více než 3,4 vad na milión příležitostí, a tím zvýšit spokojenost zákazníka.

Sigma je písmeno řecké abecedy (σ), kterým je ve statistice označována směrodatná odchylka jako míra variability (proměnlivosti, kolísání) sledovaného statistického znaku. Přístup Six Sigma směřuje k dosažení tak vysoké způsobilosti zlepšovaného procesu, kdy hodnoty znaku jakosti vykazují značnou rezervu vůči specifikačním (tolerančním) mezím, tedy vůči požadavkům, které jsou kladeny na proces zákazníkem (externím i interním).

Minimalizovat počet vad na milión příležitostí

Měřítkem pro řízení podílu neshod je počet vad na milión příležitostí (defects per million opportunities zkratka dpmo). Vada ve smyslu Six Sigma je definována jako cokoli, co nevyhovuje specifikacím zákazníka, jako jakýkoli druh neakceptovatelného výstupu procesu.

Aby se dosáhlo kvality, kterou označujeme jako Six Sixma, musí být variabilita procesu velmi malá. Cílem Six Sigma je, aby proces měl tak vysokou způsobilost, že střední hodnota (průměr) sledovaného znaku jakosti je vzdálena od bližší toleranční meze alespoň šestinásobek směrodatné odchylky. Ve skutečnosti se však připouští, že střední hodnota sledovaného znaku se nemusí krýt s cílovou hodnotou procesu a že může být od ní posunuta až o 1,5 směrodatné odchylky. Pak se vzdálenost střední hodnoty od bližší toleranční meze snižuje na 4,5 směrodatné odchylky. Tomu odpovídá výskyt neshodných jednotek 3,4 na milión příležitostí.

Six Sigma odstraňuje zbytečné náklady

Označení Six Sigma není jen symbolem dokonalosti, nýbrž i dobrých ekonomických výsledků. Jedním ze základních východisek přístupu Six Sigma je totiž uvědomění si závislosti mezi způsobilostí procesu a výdaji spojenými s nízkou jakostí. Vychází se z poznání, že v důsledku neshod jsou podnikové procesy drahé a že zbytečné aktivity spojené s výrobou, evidencí a řešením neshodných výstupů představují skrytou továrnu (hidden factory), která nic nevyrábí, ale jen spotřebovává. Prevence vůči neshodám je tedy chápána jako cesta jak ke zvýšení spokojenosti zákazníka, tak i produktivity a zisku.

Realizace Six Sigma vyžaduje řád a silně se opírá o změřená data. Intuice nemá u Six Sigma žádné místo. Využívá statistické metody jednoduché i pokročilejší. Při zavádění přístupu Six Sigma je vhodné začít s využíváním jednoduchých statistických metod (popisná statistika, Paretova analýza apod.) a teprve poté složitějších, jako je analýza rozptylu (ANOVA), plánování experimentů (DOE Design of Experiments) apod.

Projekty Six Sigma

Six Sigma se v současné době rozvíjí v řadě předních podniků jako široké hnutí s vlastní metodikou a specifickou prací s lidmi. V tomto smyslu je některými odborníky chápána nikoli jako součást TQM (Total Quality Management), nýbrž jako jeho alternativa. Vychází z podnikové vize, opírá se o soustavný výcvik, osvojování si nových postojů, týmovou práci a speciální techniky k trvalému zlepšování procesů.

Základem aplikace Six Sigma jsou projekty Six Sigma, které jsou zaměřeny na zlepšení procesů a redukci variability. Projekty zlepšování se uskutečňují pomocí dvou možných typů postupů:

1. postup DMAIC pro existující proces, jehož chování nevyhovuje specifikacím,

2. postup DMADV pro návrh