Aktuální změny zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

13.5.1 Aktuální změny zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

MUDr. Marie Adámková

V současné době probíhá v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednávání zásadní novely zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním cílem novely je uvedení stávajícího zákona do souladu s požadavky a poznatky praxe, které vyplynuly z jeho aplikace. Bylo dále nutné zákon přizpůsobit současným požadavkům, vyplývajícím z aktualizace směrnic EU (zejména směrnice 89/655/EHS, 95/63/ES a 2001/45/ES byly nahrazeny směrnicí 2009/104/ES), a byly přijaty i směrnice zcela nové.

Z důvodu nejednoty užívání základních pojmů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi dnes při aplikaci zákona dochází k tomu, že při uplatňování § 3a§ 14až§ 18 zákona vznikají s ohledem na jiné zákony, ve kterých se pojmy stejného znění, ale odlišného obsahu vyskytují nejasnosti (zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník nebo zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů), a tím následně dochází i k nesprávnému pochopení ustanovení zákona. Současný stav vede mnohdy k jeho nesrozumitelnosti pro běžné uživatele předpisu.

V ustanovení § 3 zákona došlo k bližšímu zpřesnění zavedených pojmů zadavatel stavby, zhotovitel, staveniště, které jsou zásadní pro určení povinností ukládaných účastníkům pracovněprávních nebo smluvních vztahů vznikajících při přípravě a realizaci staveb.

Klíčovým pojmem je zadavatel stavby, tj. právnická, podnikající fyzická osoba nebo fyzická osoba, která má podle zákona spoluodpovědnost za zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na stavbách, které si nechá realizovat.

V souvislosti se zadáním zhotovení stavby, rekonstrukce nebo údržby objektu zhotovitelům vznikají i zadavatelům staveb povinnosti v oblasti BOZP. Dalším klíčovým pojmem je zhotovitel, kterým je zaměstnavatel se zaměstnanci, a který bude provádět stavební, montážní, stavebně montážní, bourací nebo udržovací práce, tj. stavbu, a bude jí realizovat na staveništi, tj. na místě dočasně vymezeném k realizaci stavby.

U pojmu zhotovitel je důležité od zhotovitele ve smyslu navrhovaného § 3 odst. 1 zákona odlišovat např. pouhého dodavatele materiálu. V situaci, kdy si zhotovitel objedná stavební materiál a nechá si jej dovézt na stanovené místo na staveništi s tím, že ten, kdo materiál doveze, nebude provádět stavbu jako zhotovitel. V takovém případě dodavatel pouze vykoná pro zhotovitele službu a nevykonává činnost stavebního charakteru, ani se na ní nepodílí.

V souvislosti s jejich výskytem na staveništi je stanovena důležitá povinnost vyplývající ze zákoníku práce pro zaměstnavatele. Je povinen zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí. Osoby musí obdržet informace a pokyny vztahující se k BOZP v daném areálu nebo objektu.

V následujícím textu dále věnujeme větší pozornost částem, které se bezprostředně dotýkají nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi.

 

 

Obsah zákona

Zákon č. 309/2006 Sb., zapracovává příslušné směrnice EU a dále upravuje v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle § 3 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

Obecné požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Zákon č. 309/2006 Sb., upravuje povinnosti zaměstnavatel, který je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby:

• prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,

• pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,

• prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,

• únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné,

• byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění,

• pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovně lékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Podrobnosti a požadavky na pracoviště a pracovní prostředí budou stanoveny prováděcím předpisem.

 

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

Zaměstnavatel, který provádí stavbu nebo se na jejím provádění podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací pro jinou fyzickou, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu na jejím pracovišti vymezeném dočasně k realizaci stavby, zajistí v součinnosti se zadavatelem stavby vybavení pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce.

Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány.

Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být:

• vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,

• vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,

• pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí předpis.

 

Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci:

• nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Jestliže je nelze vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami,

• nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,

• byli chráněni proti pádu nebo zřícení,

• nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,

• nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance na pracovišti se zvýšeným rizikem, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,

• nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.

 

Bezpečnostní značky, značení a signály

Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.

 

 

Předcházení ohrožení života a zdraví

 

Rizikové faktory pracovních podmínek

V případě, že se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru.

Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Rizikovými faktory jsou zejména:

• faktory fyzikální (např. hluk, vibrace),

• chemické (např. karcinogeny),

• biologické činitele (například viry, bakterie, plísně),

• prach,

• fyzická zátěž,

• psychická,

• zraková zátěž,

• nepříznivé mikroklimatické podmínky (např. extrémní chlad, teplo a vlhkost).

Jestliže nelze vyloučit výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména:

• úprava pracovních podmínek,

• doba výkonu práce,

• zřízení kontrolovaných pásem,

• používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků,

• poskytování ochranných nápojů.

 

Kontrolovaná pásma

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor.

Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.

O kontrolovaných pásmech a zaměstnancích, kteří vstupují do kontrolovaných pásem, nebo zde konají práce, je zaměstnavatel povinen vést evidenci a ukládat ji po stanovenou dobu. Evidence musí obsahovat:

• jméno a příjmení zaměstnance a datum narození,

• název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení,

• charakteristiku vykonávané práce,

• účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu,

• počet odpracovaných směn,

• výčet biologických činitelů, chemických látek a přípravků, se kterými se v kontrolovaném pásmu zachází, nebo jiných rizikových faktorů,

• záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci s datem jejich provedení.

 

V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit. Pro tyto účely zaměstnavatel musí vyhradit zvláštní prostory. Vstupovat do kontrolovaného pásma je možné jen s osobními ochrannými pracovními prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.

Nesmějí zde pracovat:

• mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání,

• těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí,

• zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu.

 

Zákaz výkonu některých prací

Zákonem č. 309/2006 Sb.jsou zakázány práce s nebezpečnými chemickými látkami. Jde o následující látky:

Zákaz prací neplatí, jestliže jde o:

• výzkumné laboratorní práce,

• analytické práce,

• práce při likvidaci nepotřebných zásob,

• práce při likvidaci odpadů a zařízení, která obsahují zakázané látky a směsi,

• práce při zneškodňování zakázaných látek, pokud vznikají jako nežádoucí průvodní látka při zpracování jiné látky nebo směsi.

 

Zakázány jsou práce s azbestem.

Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm 3 obsahujících azbest, jsou zakázány.

Obdobně zákaz neplatí, jestliže jde o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí.

 

 

Odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost

V § 9 odst. 1 písm. a) zákona se v novele upřesňují povinnosti zaměstnavatele tak, aby se jeho povinnost zjišťovat a vyhodnocovat rizika, a přijímat účinná opatření vztahovala nejen k předmětu jeho činnosti jako doposud, ale také ke všem činnostem, které zajišťuje, aby byly pokryty veškeré činnosti, kde mohou vznikat rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Na základě zkušeností odborně způsobilých osob a z jejich popudu se stanovují další povinnosti zaměstnavatele, na jejichž plnění se podílí odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, aby byla zajištěna vzájemná informovanost mezi všemi účastníky, tj. mezi zaměstnavatelem, zaměstnanci a odborně způsobilou osobou.

Jde o snahu rozvinout v zákoně povinnosti uložené v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zákoníkem práce.

V zájmu koordinace preventivních činností v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví a majetku zaměstnavatele, novela zákona stanovuje, aby zaměstnavatel vytvořil podmínky pro zajištění spolupráce odborně způsobilé osoby v prevenci rizik s vyjmenovanými subjekty.

Vzhledem k tomu, že stávající znění ustanovení § 9 odst. 7 zákona je nejasné, novelou se upravuje povinnost, aby v případě, že úkoly v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti u jednoho zaměstnavatele zajišťuje více odborně způsobilých osob v prevenci rizik, zaměstnavatel prokazatelně, tj. písemně, určil, kdo bude provádět koordinaci jejich činnosti.

 

Odborná způsobilost

V této části zákona novela stanoví rozšíření zmocnění ke stanovení zkušebních okruhů tak, aby zahrnovaly nejen teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti uchazečů o odbornou způsobilost nebo zvláštní odbornou způsobilost.

Dále rozšiřuje zmocnění ke stanovení zkušebních okruhů tak, aby v případě zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti po pěti letech, zahrnovaly nejen teoretické znalosti, ale především praktické dovednosti uchazečů (periodická zkouška).

Praktické zkušenosti získané během uplynulých 5 let ukazují potřebu odlišného zaměření periodické zkoušky, kdy je žádoucí se u uchazečů zaměřit nejen na aktualizaci jejich teoretických znalostí v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale…