2.10
AKTUALITA Poznatky z poskytování pracovnělékařských služeb v České republice za rok 2016
JUDr. Zdena Krýsová
Podle § 82 odst. 2 písm. o) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, KHS náleží vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby uložené zvláštním právním předpisem.
Na základě provedených kontrol v roce 2016 dospěl státní zdravotní dozor k těmto základním závěrům:
Pokud jde o plnění povinnosti zaměstnavatelů podle § 54 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách, tj. smluvní zajištění poskytování pracovnělékařských služeb poskytovatelem pracovnělékařských služeb, pouze 1 až 2 procenta kontrolovaných zaměstnavatelů tuto povinnost nesplnilo vůbec. Přitom bylo současně konstatováno, že stále existují oblasti, kde jsou objektivní překážky splnění uvedené povinnosti, které spočívají v nedostatku poskytovatelů pracovnělékařských služeb nebo nezájmu poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství pracovnělékařské služby poskytovat.
Pokud jde o zajištění celého rozsahu pracovnělékařských služeb, jak to předpokládá ust. § 53 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 2 a násl. vyhlášky o pracovnělékařských službách, tj. nejen provádění pracovnělékařských prohlídek, ale také poskytování poradenství zaměřeného na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelného dohledu na pracovištích, má pracovnělékařské služby v tomto rozsahu zajištěny většina velkých zaměstnavatelů. Problémy se projevují u přibližně 10 procent kontrolovaných převážně středně velkých a malých zaměstnavatelů, u nichž jsou pracovnělékařské služby poskytovány jen v rozsahu provádění pracovnělékařských prohlídek. Uvedený přístup se však podle většiny kontrolních zjištění netýká rizikových prací.
Samy pracovnělékařské prohlídky jsou pak často zajištěny u registrujících poskytovatelů zdravotních služeb, a to i u zaměstnanců zařazených do kategorie druhé, ačkoli tento postup ust. § 54 odst. 2 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách připouští jen pro práce zařazené do kategorie první, pokud jejich součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy.
Toto neúplné a nesprávné poskytování pracovnělékařských služeb často souvisí s přístupem poskytovatelů pracovnělékařských služeb, kteří podle kontrolních zjištění argumentují zejména v případě malých podniků vysokou pracovní vytížeností, která jim nedovoluje celý rozsah pracovnělékařských služeb poskytovat.
Částečně tomuto stavu nezajištění celého rozsahu pracovnělékařských služeb vychází vstříc návrh novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, projednaná v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 874 ve třetím čtení, která změnou § 54 odst. 2 písm. b) připouští, aby, jde-li o práce zařazené do kategorie první, jejichž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti, zaměstnavatel zajistil u registrujícího poskytovatele zaměstnance jen lékařské prohlídky s tím, že ostatní součásti pracovnělékařských služeb podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel smluvně zajistí poskytovatelem pracovnělékařských služeb jen, považuje-li to za důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců.
V kontrolních zjištěních je konstatováno rovněž provádění pracovnělékařských prohlídek cestou jiných poskytovatelů pracovnělékařských služeb, kteří v rozporu s § 3 odst. 1 vyhlášky o pracovnělékařských službách nemají uzavřenu smlouvu se zaměstnavatelem. Tato praxe je smluvními poskytovateli pracovnělékařských služeb převážně nastolena u zaměstnavatelů, kteří mají provozovny umístěny ve více…
dostupný obsah
