č. 462/2000 Sb., Nařízení vlády k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění účinném k 1.1.2011
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. listopadu 2000
k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon)
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
36/2003 Sb. |
(k 11.2.2003) |
mění, celkem 38 novelizačních bodů |
431/2010 Sb. |
(k 1.1.2011) |
mění, celkem 37 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení |
Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona:
Označování, evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi
§ 1
Podrobnosti o označování písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti
(1) Označení krizových plánů nebo jejich částí, ostatních listin, nosných médií a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti (dále jen „písemnosti”), které se označují podle zvláštního právního předpisu,2) se uvádí na přední straně prvního listu v pravé horní části, na popisném štítku nebo obalu.
(2) Je-li písemnost určena k doručení adresátovi mimo objekt orgánu krizového řízení nebo je přenášena mimo budovu z jiného vážného důvodu (dále jen „přeprava”), označuje se také v pravé horní části obálky.
§ 2
Stanovení režimu evidence písemností
(1) Samostatný jednací protokol3) pro evidenci písemností vede pracoviště krizového řízení;4) není-li zřízeno, vede tento protokol jiné pracoviště, které určí vedoucí příslušného orgánu krizového řízení, statutární zástupce právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba (dále jen „pověřené pracoviště”).
(2) Písemnosti se při příjmu pověřenou osobou nebo osobou určenou k tomuto převzetí (podatelna) neotevírají a předávají se nejkratší cestou adresátovi. Adresát předloží písemnosti po jejich otevření pracovišti krizového řízení nebo pověřenému pracovišti k doplnění údajů v samostatném jednacím protokolu.
§ 3
Stanovení režimu manipulace s písemností
(1) Opis, kopii nebo výpis z písemnosti lze pořídit jen se souhlasem vedoucího pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště.
(2) Na písemnost, ze které se vyhotovuje opis, kopie nebo výpis, se vyznačí datum a důvod vyhotovení, počet výtisků a jejich rozdělovník, jméno, příjmení a podpis osoby, která vydala souhlas podle odstavce 1, a dále jméno, příjmení a podpis osoby, která opis, kopii nebo výpis vyhotovila.
(3) Vadné nebo nadpočetné výtisky písemnosti se předají osobě oprávněné seznamovat se s písemnostmi (§ 5), která neprodleně zabezpečí jejich zničení.5)
(4) Písemnosti určené k přepravě vybavuje pracoviště krizového řízení nebo pověřené pracoviště; k odeslání je předává pověřené osobě nebo osobě určené k tomuto převzetí (podatelna) proti podpisu.
(5)
Přeprava písemností se provádí
a) kurýrní službou,
b) technickými prostředky,
c) držitelem poštovní licence, nebo
d) osobou určenou ke styku se zvláštními skutečnostmi.
(6) Písemnosti se přepravují způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem6) pro přepravu písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení „Vyhrazené”.
(7) Vedoucí pracoviště krizového řízení nebo pověřeného pracoviště písemně oznámí vedoucímu orgánu krizového řízení nebo jím pověřenému pracovníkovi neoprávněnou manipulaci s písemnostmi ihned, jakmile se o ní dozví; zároveň zajistí objektivní zjištění všech okolností této neoprávněné manipulace, zejména rozsah nastalých či hrozících následků. Po provedení úkonů přijme bez zbytečného odkladu opatření k zamezení nebo zmírnění následků neoprávněné manipulace s písemnostmi.
§ 4
Stanovení režimu ukládání písemností
(1) Písemnosti se po jejich vyřízení ukládají způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem7) pro ukládání písemností obsahujících utajované skutečnosti stupně utajení „Vyhrazené”.
(2) Vyřazování, archivování a skartace písemností se provádí podle zvláštních právních předpisů.8)
§ 5
Postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi
(1) Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se provádí schválením zvláštního seznamu9) . Vzor zvláštního seznamu je uveden v příloze č. 1.
(2) O určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se zpracovává písemný záznam, který se ukládá na pracovišti krizového řízení nebo na pověřeném pracovišti. Vzor písemného záznamu je uveden v příloze č. 2.
(3) Určený pracovník se při jednání k zabezpečení úkolů krizového řízení prokazuje zmocněním, které se vydává na dobu 2 let. Zmocnění se nevyžaduje u vedoucího orgánu krizového řízení a osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi.10) Vzor zmocnění je uveden v příloze č. 3.
(4) Při ukončení určení ke styku se zvláštními skutečnostmi pracovníka se provede záznam ve sloupcích 6 a 7 zvláštního seznamu podle odstavce 1.
Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností
§ 6
Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje
Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje
a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b) krizový plán kraje,
c) havarijní plán kraje,
d) vnější havarijní plán, pokud je schvalován hejtmanem kraje,
e) finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek integrovaného záchranného systému na krizové situace a jejich řešení na území kraje,
f) návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci,
g) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému11) v kraji,
h) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v kraji,
i) návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcí s rozšířenou působností, obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol,
j) návrh ročního plánu cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení v kraji,
k) další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešení.
§ 7
Složení bezpečnostní rady kraje
Bezpečnostní rada kraje má nejvýše 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje
a) náměstka hejtmana, který zastupuje předsedu bezpečnostní rady kraje v době jeho nepřítomnosti,
b) ředitele krajského úřadu,
c) ředitele krajského ředitelství Policie České republiky,
d) ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
e) příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky,
f) ředitele zdravotnické záchranné služby kraje,
g) zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje,
h) vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu,
i) další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.
§ 8
Obsah činnosti bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností
Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností projednává a posuzuje
a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b) krizový plán obce s rozšířenou působností,
c) vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obce s rozšířenou působností,
d) finanční zabezpečení připravenosti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
e) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
f) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému11) dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,
g) způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
h) další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.
§ 9
Složení bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností
Bezpečností rada obce s rozšířenou působností má nejvýše 8 členů a starosta obce s rozšířenou působností jejími členy jmenuje
a) místostarostu,
b) tajemníka obecního úřadu,
c) příslušníka Policie České republiky určeného ředitelem krajského ředitelství Policie České republiky,
d) příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného ředitelem hasičského záchranného sboru kraje,
e) zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností,
f) další osoby, které jsou nezbytné k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.
§ 10
(zrušen 36/2003 Sb. k 11.2.2003)
§ 11
(zrušen 36/2003 Sb. k 11.2.2003)
§ 12
Obsah činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností
(1)
Krizový štáb kraje svolává hejtman a krizový štáb
obce s rozšířenou působností svolává starosta obce s rozšířenou působností v případě, že
a) je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
b) je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
c) jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,12)
e) jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo
f) je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).
(2) Krizový štáb kraje nebo obce s rozšířenou působností projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje nebo obce s rozšířenou působností a stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností (dále jen „stálá pracovní skupina”).
(3) Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací12) jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.
§ 13
Složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností
(1)
Členy krizového štábu kraje nebo obce
s rozšířenou působností jsou
a) členové příslušné bezpečnostní rady,
b) členové příslušné stálé pracovní skupiny .
(2)
Členy stálé pracovní skupiny
jsou
a) tajemník krizového štábu,
b) pracovníci krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) zástupci základních složek integrovaného záchranného systému11) a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.
§ 14
Společné ustanovení
(1) Tajemníkem krizového štábu je tajemník příslušné bezpečnostní rady.
(2) Pokud starosta obce zřídí k přípravě na krizové situace a jejich řešení krizový štáb obce,12a) platí přiměřeně § 12 a 13.
(3) Jednání bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností se uskutečňuje nejméně dvakrát ročně.
(4) Organizační a administrativní podmínky pro činnost bezpečnostní rady a krizového štábu zajišťuje příslušné pracoviště krizového řízení.
Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu
§ 15
Náležitosti krizového plánu
(1) Krizový plán se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.
(2) Základní část obsahuje
a) charakteristiku organizace krizového řízení,
b) přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,
c) přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu.
(3) Operativní část obsahuje
a) přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,
b) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu15) ,
c) způsob plnění regulačních opatření podle zvláštních právních předpisů18) ,
d) přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení,
e) rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,
f) přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací.
(4) Pomocná část obsahuje
a) přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení,
b) zásady manipulace s krizovým plánem,
c) geografické podklady,
d) další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením.
§ 15a
Náležitosti krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán
(1) Základní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury určených příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou.
(2) Operativní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3 a dále plán hospodářské mobilizace zpracovávaný podle zvláštního předpisu16) .
(3) Pomocná část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4 a dále typový plán, který příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka zpracovává ve své působnosti a kterým stanoví pro konkrétní druh krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení.
§ 15b
Náležitosti krizového plánu kraje
(1) Základní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se na území kraje.
(2) Operativní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3.
(3) Pomocná část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4 a dále vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí.
§ 15c
Náležitosti krizového plánu obce s rozšířenou působností
(1) Základní část krizového…
