22/1989 Sb., Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění účinném k 22.8.2023

č. 22/1989 Sb., Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění účinném k 22.8.2023

VYHLÁŠKA

Českého báňského úřadu

ze dne 29. prosince 1988

Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí

Ve znění:

Předpis č.	K datu	Poznámka
477/1991 Sb.	(k 27.11.1991)	mění § 163 odst. 5
340/1992 Sb.	(k 1.7.1992)	mění
3/1994 Sb.	(k 1.3.1994)	mění, 46 novelizačních bodů
54/1996 Sb.	(k 1.7.1996)	mění název, § 1, § 53, § 101, vypouští § 161 a 162, v § 164 odst. 9, mění § 324
109/1998 Sb.	(k 1.7.1998)	mění, 26 novelizačních bodů, doplňuje přílohy č. 1 až 3
čá. 73/1998/8 Sb.
434/2000 Sb.	(k 1.1.2001)	ruší § 25 až 27
330/2002 Sb.	(k 1.8.2002)	mění, též ruší § 102, § 240a (21 novelizačních bodů)
330/2002 Sb.	(k 1.10.2002)	mění ust. § 4a odst. 2 a § 79
141/2004 Sb.	(k 1.7.2004)	doplňuje slova v § 1 odst. 1, v § 2 mění písm. a) a b), mění slovo v § 69 odst. 1, v § 240 odst. 4 ruší písm. f), v § 241 mění odst. 1, v § 288 ruší odst. 1, nové znění § 314
298/2005 Sb.	(k 1.8.2005)	v § 19 mění odst. 2, v § 114 ruší odst. 2 a 4 a v § 150 odst. 2 a 3
282/2007 Sb.	(k 1.1.2008)	mění celkem 80 novelizačních bodů; nová přechodná ustanovení
361/2009 Sb.	(k 19.11.2009)	mění § 164 odst. 1, § 164 odst. 8, § 165 odst. 2 a 3
35/2010 Sb.	(k 1.3.2010)	mění § 231a, § 231d a § 242; nové přechodné ustanovení
176/2011 Sb.	(k 1.7.2011)	mění § 157 odst. 1, § 163 odst. 5 a § 185 odst. 1
124/2022 Sb.	(k 1.7.2022)	mění, celkem 18 novelizačních bodů
124/2022 Sb.	(k 22.8.2023)	mění § 83 odst. 1 až 3 a § 120

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Díl první

Úvodní ustanovení

§ 1

Vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství^1b)požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu”) při hornické činnosti¹⁾v podzemí a při dobývání nevyhrazených nerostů^1a)v podzemí, včetně objektů a zařízení na povrchu, které souvisejí s těmito činnostmi. Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48 ES.

§ 2

Výklad pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se považuje za

a) mobilní (pohyblivý) stroj takový stroj, který se při své pracovní činnosti pohybuje z místa na místo,

b) dlouhé břemeno předmět přesahující ložnou plochu vozidla v podélném směru tak, že pro připojení vozidla k dalšímu vozidlu musí být použito pomocné spojovací zařízení (táhlo, řetěz apod.),

c) důl provozní celek, který zpravidla tvoří z hlediska větrání samostatnou technickou jednotku bez ohledu na to, jak je po stránce organizační nazýván,

d) důlní dílo podzemní prostor vytvořený hornickou činností; za důlní dílo se považuje i větrací, odvodňovací, těžební a záchranný vrt a jiné vrty, které plní funkci důlního díla. Za důlní dílo se nepovažuje vyhledávací a průzkumný vrt,

e) důlní požár nežádoucí a nekontrolované hoření; za důlní požár se považuje i proces samovznícení, a to od takového stadia, kdy jeho zplodiny jsou schopny ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo kdy teplota hořlavé hmoty by mohla být příčinou výbuchu,

f) návěští nebo předvěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace, vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěstním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy,

g) ochranné zařízení technické nebo jiné zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení; za ochranné zařízení se považuje i zajišťovací zařízení dobývacího stroje,

h) ochrannou vzdálenost od zdroje ohrožení vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví pracovníků (rotující, pohybující se nebo horké části strojů, části elektrických zařízení pod napětím apod.),

i) otevřený oheň záměrné a kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,

j) podzemní dílo podzemní prostor vytvořený činností prováděnou hornickým způsobem,

k) polostrmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon 22 až 60 stupňů od vodorovné roviny,

l) porub jen stěnový porub; ostatní pracoviště pro dobývání ložisek jsou dobývky,

m) práci spojenou se zvýšeným nebezpečím taková práce, při které hrozí pracovníku zvýšené nebezpečí úrazu. Jsou to práce stanovené touto vyhláškou, dále práce, při které je nařízen stálý dozor, a práce, o které tak rozhodne organizace,

n) pracoviště prostor určený pracovníku k výkonu pracovní činnosti včetně technických zařízení v tomto prostoru, která souvisejí s určenou pracovní činností,

o) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů,

p) provozně zabezpečovací systém soubor měřicích a kontrolních prvků včetně nutných ovládacích, případně jiných částí zařízení, které nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech kontrolují bezpečný provoz daného zařízení a zajišťují jeho vypnutí za předem určených podmínek nebo za stavu, kdy by mohlo dojít k poškození daného zařízení v důsledku překročení, případně podkročení stanovených hodnot,

q) samostatné větrní oddělení soustava důlních děl, kterými jsou vedeny důlní větry od místa, kde se ještě nepoužité důlní větry oddělují od spojených nebo hlavních vtažných větrních proudů, až do místa, kde se po použití na pracovištích spojují s jinými výdušnými větry nebo s venkovní atmosférou. Při tom se nepřihlíží k použití větrů pro větrání otvírkových a podobných důlních děl, ražených ze spojeného vtažného nebo výdušného větrního proudu,

r) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený organizací se nesmí od pracovníků vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem,

s) strmou sloj taková sloj nebo její část, která má úklon větší než 60 stupňů od vodorovné roviny,

t) šachtici hloubené důlní nebo podzemní dílo kruhového průřezu s průměrem do 2,2 m nebo pravoúhlého průřezu do 3,75 m² o maximální hloubce 40 m; za šachtici se považuje i hloubená studna,

u) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v provozuschopném a bezpečném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí zařízení v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení,

v) úpadně vedený větrní proud takový větrní proud, který je veden v důlním díle, jehož generelní úklon od vodorovné roviny směrem dolů přesahuje 2 cm.m^-1,

w) vedení důlních děl proces vytváření nebo likvidace důlních děl. Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci důlních nebo podzemních děl a dobývání výhradních ložisek,

x) zařízení požární ochrany zařízení sloužící k ochraně před požáry a k hasení požárů včetně požární zbrojnice, skladů a nářadí, požární techniky, hasisích prostředků a jiných věcných prostředků požární ochrany, kouřových a požárních dveří a poklopů, přípravných protipožárních hrází apod.

(2) Pro účely této vyhlášky se dále považuje za

a) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 4000 kg,

b) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestě stanovené touto vyhláškou,

c) břemeno neskladné předmět vyžadující pro jeho bezpečné naložení a přepravu na dopravním prostředku z hlediska stability speciální zajištění udržující ho ve stabilizované poloze,

d) břemeno zvláštní břemeno nadměrné hmotnosti, břemeno nadměrných rozměrů nebo břemeno neskladné,

e) dopravu po pozemní dráze doprava břemene transportní plošinou nebo transportním podvozkem s vlastním pohonem po dopravní trati umístěné a ukotvené na počvě důlního díla se zabezpečením proti vykolejení nebo převrácení dopravních prostředků,

f) dopravu smykem doprava břemene po horninovém podkladu po počvě buď na dopravní plošině nebo bez ní nebo na dopravní plošině po zvláštním vedení umístěném a ukotveném na počvě důlního díla za použití vrátku nebo jiného strojního zařízení,

g) hlavní zemnicí vedení zemnicí vedení od strojeného zemniče k důlní rozvodně a transformačním stanicím,

h) kabelový závěs zařízení pro poddajné uchycení kabelů na výztuži nebo stěnách důlních děl,

i) klopný moment součet momentů tečné složky tíhy vozidla a tečné složky tíhy břemene vztažený ke klopnému bodu,

j) nezápalný elektrický obvod elektrický obvod, který za normálního provozního stavu nevytváří jiskry ani tepelné účinky, jež by byly schopny způsobit vznícení výbušné plynné atmosféry,

k) proudovou ochranu nadproudová ochrana časově nezávislá (zkratová) dvoustupňová, nadproudová ochrana časově závislá nebo inversní (proti přetížení) a zemní ochrana směrová,

l) speciální dopravu doprava a manipulace s břemenem zvláštním za použití dopravy kolejové, závěsné nebo po pozemní dráze a doprava jakéhokoliv břemene smykem při použití zařízení s tažnou silou větší než 45 kN,

m) stabilizovanou polohu poloha předmětu, při které je stabilizující moment větší než klopný moment,

n) stabilizující moment součet momentů normálové složky tíhy vozidla a momentů normálové složky tíhy břemene vztažený ke klopnému bodu,

o) uzemňovací soustavu soubor spojů a prvků, které jsou nutné pro samostatné nebo společné uzemnění elektrických zařízení,

p) výkonový stykač nad 1 kV elektrické zařízení s jednou klidovou polohou, které není ovládáno ručně a je schopno zapínat, přenášet a vypínat proudy za normálních podmínek, včetně provozních přetížení,

q) výkonový vypínač nad 1 kV elektrické zařízení určené k připojování a odpojování elektrických obvodů, vedení nebo zařízení, a to i pod napětím při plném zatížení a také v poruchových stavech.

§ 3

Odpovědnost za dodržování vyhlášky

Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za plnění povinností stanovených touto vyhláškou organizaci podrobně upraví organizační řád.

Díl druhý

Objekty, pracoviště a zařízení

§ 4

Vstup do objektů a na pracoviště

(1) Povrchové objekty pracoviště a zařízení musí být ohraženy nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných osob.

(2) Ústí důlních děl na povrch musí být zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob tak, aby nebyl znemožněn odchod pracovníků z dolu při nebezpečí.

(3) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo zasypány.

(4) Organizace určí způsob zabezpečení míst uvedených v odstavcích 1 a 2 proti vstupu nepovolaných osob a lhůty jejich kontrol.

(5) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být vyznačen bezpečnostní značkou³⁾u všech vchodů, přístupů a cest k nim.

(6) Vstup do důlních děl označených zákazem vstupu (bezpečnostní značkou, laťovým křížem apod.) nebo znepřístupněných je zakázán. Je-li to potřebné, může se do nich vstoupit jen na písemný příkaz, ve kterém organizace určí opatření k zajištění bezpečnosti vstupujících pracovníků. Vstup je dovolen jen po ověření složení důlního ovzduší a za přítomnosti pracovníka určeného k průběžnému měření předpokládaných škodlivin.

(7) Do objektů a na pracoviště nesmějí vstupovat osoby které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných prostředků;⁴⁾provádění namátkových kontrol dodržování tohoto zákazu a jejich rozsah a způsob určí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník.

(8) Vstup na pracoviště je dovolen pouze pracovníkům určeným k práci, kontrole nebo dozoru na tomto pracovišti; dalším osobám jen v doprovodu určeného pracovníka.

(9) Každý, kdo vstupuje do důlního díla, musí mít důlní osobní svítidlo, sebezáchranný přístroj, ochrannou přilbu a ostatní potřebné osobní ochranné pracovní prostředky;⁵⁾při zahlubování jam, hloubení šachtic do 15 m a při pracích prováděných hornickým způsobem musí mít sebezáchranný přístroj jen pokud to určí organizace a důlní osobní svítidlo jen pokud pracoviště není dostatečně osvětleno denním světlem.

(10) Na povrchu musí mít ochrannou přilbu každý, kdo vstupuje do míst s nebezpečím pádu předmětů.

§ 4a

Sebezáchranné přístroje

(1) V uhelných dolech mohou být používány pouze sebezáchranné přístroje izolačního typu. Na ostatních dolech může být na základě příznivého posouzení a vyhodnocení rizik^5a)místo sebezáchranného přístroje izolačního typu použit sebezáchranný přístroj filtrační.

(2) Na jednom dole se může používat pouze jeden druh sebezáchranného přístroje.

(3) Sebezáchranný přístroj smí být k použití vydán pouze za předpokladu, že na přístroji je zřetelně vyznačené schéma způsobu jeho použití.

(4) Sebezáchranný přístroj může zaměstnanec v dole odložit pouze na pracovišti do vzdálenosti nejvíce 5 metrů od sebe.

(5) Organizace prokazatelně seznámí a prakticky procvičí zaměstnance v používání sebezáchranného přístroje, a to před jeho prvním přidělením. Praktické procvičení se opakuje nejméně jednou ročně.

(6) Pro praktické cvičení pracovníků zajistí organizace takový počet cvičných sebezáchranných přístrojů, aby bylo možno praktické cvičení pracovníků ve stanovených lhůtách provést. Pro praktické cvičení je možno použít i vyřazených sebezáchranných přístrojů.

§ 4b

Požadavky na objekty

(1) Podlahy v místech, kde se chodí nebo kde se zdržují lidé, nesmí mít žádné nerovnosti, vypoukliny, díry nebo nebezpečný sklon; musí být bezpečné pro chůzi a proti uklouznutí.

(2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.

(3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.

(4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. Musí umožňovat bezpečné čištění. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance.

(5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a musí být vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců.

(6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně.

(7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť.

(8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:

a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko,

b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,

c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět,

d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,

e) vrata na cestách s dopravou, pokud jejich průchod pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod,

f) dveře a vrata ovládané mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat ruční otevření,

g) pokud je přístup na některém místě zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelné a označené odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.

(9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.

(10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.

(11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.

§ 5

Provozní dokumentace

(1) Před započetím prací nebo činností, pro které je to touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo návod k použití⁷⁷).

(2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.

(3) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení,⁶⁾technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.

(4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky.

(5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena.

(6) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká.

(7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.

(8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu.

§ 6

Zařízení

(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky,⁷⁹⁾které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.⁸⁰⁾

(2) Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení.

(3) Zařízení, jakož i jiné prostředky a pomůcky, které slouží provozu a jeho bezpečnosti, případně ochraně života a zdraví pracovníků, musí být stále udržována v nezávadném a použitelném stavu. Zařízení mohou uvádět do chodu nebo používat jen pracovníci určení k jejich obsluze. Zařízení mohou být používána k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených organizací.

(4) Pokud jsou ochranná zařízení poškozena nebo z naléhavých důvodů přechodně vyřazena z činnosti, musí být co nejdříve vyměněna nebo uvedena do řádného stavu. Do té doby musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna vhodnými bezpečnostními opatřeními.

(5) Bezpečnost pracovníků při práci ve výšce nad 1,5 m na pracovištích v podzemí musí řešit provozní dokumentace.

(6) V blízkosti porubů, dobývek a ražených důlních děl, kromě šachtic, podzemních děl a podzemních staveb, musí být umístěno telekomunikační zařízení napojené na dispečink nebo jiné určené místo.

(7) Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek.

(8) Při prohlídce podle odstavce 7 se zjišťuje také, zda krycí plechy nebo mřížové rošty podlah plošin jsou zajištěny proti nahodilému posunutí, překlopení a šikmé poloze a zda krycí plechy nebo rošty jsou nášlapně pevné. U plošin se vnější vady zjišťují vizuálně a poklepem. U plošin, které mají svařovanou konstrukci, se při vizuální prohlídce zjišťuje také stav svarů jejich nosných částí na vnější vady poklepem. Při zjištění vnějších vad svarů se provede jejich kontrola pomocí defektoskopie (např. kapilární metodou), zda svary nevykazují trhliny.

(9) Krycí plechy plošin musí mít minimální tloušťku 5 mm, pokud projekt nestanovuje hodnotu vyšší. Povrch plechů musí být rýhovaný nebo jinak zdrsněný.

§ 7

Prohlídky pracovišť

(1) Pokud tato vyhláška nebo zvláštní předpisy nestanoví jiné lhůty, je povinen pracoviště prohlédnout

a) směnový technik v uhelném dole nejméně jednou v každé polovině směny, v ostatních dolech nejméně jednou za směnu a na povrchu hlubinných dolů nejméně jednou za den; v nepracovních dnech může organizace od prohlídek pracovišť na povrchu upustit,

b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce v uhelném dole nejméně dvakrát za týden, v ostatních dolech a na povrchu hlubinných dolů nejméně jednou za týden.

(2) Na určených odlehlých a roztroušených povrchových pracovištích s jednoduchými provozními poměry (šachtice, vrtba apod.) je povinen pracoviště prohlédnout

a) směnový technik nejméně jednou za týden,

b) technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi nebo jeho zástupce nejméně jednou za 2 týdny,

c) předák, případně vedoucí skupiny (dále jen „předák”) v každé směně, ve které nebude provedena prohlídka podle písmene a) nebo b).

(3) Předák určený k provádění prohlídek pracovišť podle odstavce 2 písm. c) musí

a) mít nejméně tříletou praxi při provádění obdobných prací,

b) zúčastnit se školení a složit zkoušku z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu v rozsahu požadovaném pro směnového technika,

c) obdržet od organizace písemné pověření k výkonu dozoru s vymezením práv a povinností. Toto pověření musí být uvedeno v provozní dokumentaci pro příslušné pracoviště včetně popisu kontrolní činnosti předáka.

(4) Při prohlídce pracoviště podle odstavce 2 písm. a) a b) musí být zkontrolováno také přechovávání a zabezpečení výbušnin, evidence výbušnin, a má-li se provádět trhací práce, také její příprava, případně provedení.

(5) Směnový technik, technik bezprostředně nadřízený směnovému technikovi a jeho zástupce (dále jen „dozorčí orgány”) a ostatní technici jsou povinni při prohlídkách pracovišť kontrolovat dodržování příslušné provozní dokumentace, stav bezpečnostních zařízení a v dole s nebezpečím výskytu metanu (dále jen „plynující důl”) i koncentraci metanu v důlním ovzduší a zařídit odstranění zjištěných závad. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a pracovníci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni zastavit práci a zařídit odchod pracovníků na bezpečné místo. O tomto opatření jsou povinni ihned uvědomit dispečera nebo inspekční službu, kteří to oznámí také inspektoru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly.

(6) Výsledky prohlídek a určená opatření musí být zaznamenány (§ 23 odst. 1 písm. g)).

(7) Dozorčí orgány jsou povinny nosit s sebou příslušnou část důlní mapy s vyznačením všech větrních (§ 92 a 129) a záchranných (§ 291 odst. 8) cest.

§ 8

Předběžné prohlídky důlních děl

(1) Bezpečný stav všech podzemních pracovišť, na kterých se nepracovalo po dobu stanovenou v odstavcích 2, 3 a 4, včetně všech přístupů k nim musí být před znovuobsazením pracovišť prověřen předběžnou prohlídkou. Předběžné prohlídky musí být provedeny i na místech, kde se budou zdržovat pracovníci. Předběžné prohlídky provádí dvojice pracovníků určené závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem. Zároveň s tím musí být pro každou dvojici určena pracoviště ke kontrole, přístupy k nim a lhůty a místa hlášení inspekční službě.

(2) Na plynujících dolech se předběžné prohlídky musí provést, pokud pracoviště nebyla obsazena 2 nebo více směn. Na pracovištích ovětrávaných průchodním větrním proudem, u nichž lze předpokládat, že jejich zaplynování je vyloučeno, mohou být prohlídky provedeny až po 3 nebo více neobsazených směnách. Předběžné prohlídky nesmí být provedeny dříve než 3 hodiny před obsazením pracovišť.

(3) Separátně větraná důlní díla, v nichž je dovolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, a neproražená dovrchní a z nich odbočující důlní díla v plynujícím dole musí být předběžně prohlédnuta po neobsazení delším než 3 hodiny. Výsledky těchto prohlídek musí pracovníci, kteří je provedli, poznamenat také na tabulce, kterou z čelby přenesou na vhodné místo u vstupu do důlního díla v průchodním větrním proudu. Pokud v těchto důlních dílech koncentrace metanu měřená kontinuálními analyzátory umístěnými podle právního předpisu upravujícího separátní větrání v plynujících dolech^80a) nepřekročila po dobu neobsazení důlního díla hodnotu 0,8 %, postačí, budou-li tato důlní díla předběžně prohlédnuta po neobsazení delším než 2 směny.

(4) V dole bez výskytu metanu (dále jen „neplynující důl”), kde se nepracovalo po dobu určenou závodním dolu, nesmí být předběžné prohlídky provedeny dříve než 6 hodin před obsazením pracovišť.

(5) Při předběžných prohlídkách musí být zjišťována zejména koncentrace kysličníků uhelnatého a uhličitého, v plynujícím dole také koncentrace metanu v důlním ovzduší a v uhelném dole i zneškodnění uhelného prachu. Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí [§ 79 odst. 4 písm. a)] a na plynujících dolech s nebezpečím důlních otřesů [§ 73 odst. 1 písm. b)] musí být pracovníci provádějící předběžné prohlídky vybaveni též přenosnými kontinuálními analyzátory metanu, případně kysličníku uhličitého se signalizací.

(6) Výsledky předběžných prohlídek musí být před obsazením pracovišť hlášeny dispečerovi nebo inspekční službě, na pracovištích podle § 7 odst. 2 předákovi, a zaznamenány.

§ 9

Evidence pracovníků

(1) Přesná a jednotná evidence pracovníků musí být vedena od jejich nástupu do práce až do ukončení pracovní směny.

(2) Pracovníci odpovědní za vedení evidence a dozorčí orgány jsou povinni nejpozději do jedné hodiny po skončení směny se přesvědčit, zda všichni pracovníci opustili svá pracoviště, případně byli převzati do evidence následující směny. U pracovníků zaměstnaných v podzemí jsou povinni se přesvědčit, zda vyjeli z dolu.

(3) O všech osobách, které se zdržují v podzemí, musí být vedena dvojí nezávislá evidence. Při činnostech prováděných hornickým způsobem, při kterých se v nejvíce obsazené směně v podzemí zdržuje méně než 10 osob, stačí jedna evidence.

(4) Je-li někdo pohřešován, musí být po něm ihned zahájeno pátrání.

§ 10

Inspekční služba

(1) Ve všech pracovních i nepracovních směnách musí být zajištěna inspekční služba, jejíž organizaci a úkoly určí závodní dolu. Touto službou může být pověřen jen pracovník způsobilý řídit zdolávání havárie⁷⁾.

(2) Na neplynujícím neuhelném dole s jednoduchými poměry, zejména ve větrání, může inspekční služba vykonávat svoji funkci mimo důl i pro více dolů, pokud bude zajištěno

a) telekomunikační spojení mezi dolem a inspekční službou,

b) informování inspekční služby o situaci na dole,

c) odvolání pracovníků z podzemí a přivolání inspekční služby na důl v případě havárie,

d) neodkladné dopravení inspekční služby na důl v případě havárie.

(3) Pokud se v podzemí neplynujícího neuhelného dolu nepracuje, může závodní dolu upustit od zajištění inspekční služby.

§ 11

(vypuštěn 3/1994 Sb.)

Díl třetí

Pracovníci

§ 12

Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy

(1) Organizace je povinna seznámit pracovníky, kteří práci projektují, řídí, kontrolují a provádějí, s touto vyhláškou, případně se zvláštními předpisy, na které se tato vyhláška odvolává, z dalšími předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu⁸⁾a rozhodnutími orgánů státní báňské správy, a to nejméně v rozsahu potřebném pro výkon jejich funkce. Lhůty opakovaného seznámení pracovníků s těmito předpisy určí závodní dolu. Organizace je povinna umožnit pracovníkům nahlédnout do těchto předpisů a podat jim na jejich požádání potřebné vysvětlení.

(2) Organizace je povinna určit činnosti, pro které vydá pravidla,⁸⁾a předat je pracovníkům, kterých se týkají.

(3) Nově přijatí pracovníci musí být teoreticky i prakticky vyškoleni podle osnov vydaných závodním dolu a vyzkoušeni. Teoretické školení pracovníků, kteří mají pracovat v podzemí a kteří dosud v podzemí nepracovali nebo kteří takovou práci přerušili na dobu delší než 2 roky, musí trvat nejméně 24 vyučovacích hodin, pro pracovníky na povrchových pracovištích nejméně 8 vyučovacích hodin.

§ 13

Zvláštní ochrana žáků při práci v podzemí

V podzemí mohou pracovat žáci středního odborného učiliště jen na pracovištích schválených pro tento účel organizací. To platí i pro žáky středních odborných škol a posluchače vysokých škol, kteří jsou mladší než 18 let.

§ 14

Přidělování práce

(1) Pracovník může být zařazen na práci (funkci) a pracoviště jen tehdy, byla-li předem posouzena jeho zdravotní způsobilost,⁹⁾ověřeny teoretické a praktické znalosti a byl-li seznámen s příslušnými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

(2) Před zařazením na pracoviště ohrožené průtržemi hornin, uhlí a plynů, důlními otřesy nebo průvaly vod a bahnin (zvodněných hornin) je organizace povinna pracovníky poučit také o těchto nebezpečích, o jejich příznacích a o tom, jak si mají počínat při jejich zjištění.

(3) Pracovník neznalý místních poměrů musí být alespoň na první směnu doveden na pracoviště pracovníkem, který je dobře zná.

(4) Práce spojené se zvýšeným nebezpečím mohou vykonávat jen pracovníci zkušení. K provedení těchto prací musí být vypracována provozní dokumentace a práce musí být prováděny za stálého dozoru.

(5) Práce k odstranění zřejmého a bezprostředního ohrožení mohou být prováděny jen po vydání příkazu k jejich provedení a určení stálého dozoru.

(6) O tom, zda jde o práce podle odstavce 4 nebo 5, rozhodne organizace.

§ 15

Samostatný výkon práce

(1) Samostatným výkonem práce může organizace pověřit jen pracovníka, který dovršil věk 18 let, prošel určeným zácvikem, v němž pracoval pod dohledem určeného kvalifikovaného pracovníka, a složil zkoušku z příslušných odborných znalostí a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

(2) Osnovu zácviku, jeho délku a způsob zkoušek určí závodní dolu podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.

(3) Zácvik a zkoušku může organizace prominout pracovníkům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat, a absolventům středních odborných a vysokých škol příslušného směru.

§ 16

Obsazení pracovišť

Na pracovišti, ze kterého se není možno telefonicky nebo jiným způsobem dovolat nebo hlásit, musí být nejméně dva pracovníci. Na ostatních pracovištích může být jeden pracovník; v takovém případě organizace určí způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek pracovišť dozorčími orgány.

§ 17

Povinnosti pracovníků

(1) Pracovníci jsou povinni před započetím práce i během ní ověřovat bezpečný stav pracoviště. Při ohrožení musí zastavit práci, oznámit to předákovi a postupovat podle § 18. V práci mohou pokračovat, jakmile ohrožení pominulo.

(2) Kromě případů uvedených v § 14 odst. 5, § 45 odst. 5, § 61, 63, 64, 65 a 71 nesmí pracovníci vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení.

(3) Pracovníci jsou povinni používat přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupovat podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volit takové pracovní postupy, které jsou v souladu se zásadami bezpečné práce. Nesmějí bez příkazu nic měnit na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny.

(4) Pracovníci se nesmějí vzdálit ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo je předčasně opustit bez souhlasu dozorčího orgánu, kromě naléhavých důvodů (nevolnost, náhlé onemocnění, úraz apod.). Odchod z naléhavých důvodů jsou povinni co nejdříve vhodným způsobem ohlásit předákovi a dozorčímu orgánu nebo dispečerovi.

(5) Pracovníci jsou povinni dodržovat pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh (při trhacích pracích apod.).

(6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím na povrchu nesmí pracovníci používat otevřený oheň a kouřit. Ve výjimečných případech mohou použít otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace.¹⁰⁾

§ 18

Povinnosti při nebezpečí

Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, je povinen, pokud nemůže nebezpečí odstranit sám, oznámit to ihned dozorčímu orgánu nebo dispečerovi, případně inspekční službě a podle možnosti upozornit všechny osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy.

§ 19

Předák a jeho povinnosti

(1) Ve skupině dvou a více pracovníků musí být určen předák.

(2) Předákem může být jen ten, kdo má potřebnou odbornou praxi a složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Náplň odborné praxe, způsob zkoušek a lhůty jejich opakování určí závodní dolu. Předák pro vedení důlních děl musí mít nejméně tříletou odbornou praxi při vedení důlních děl.

(3) Předák je povinen zajistit bezpečnost pracovníků své skupiny, bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů organizace. Při zjištění závady je povinen zajistit její odstranění. Nemůže-li tak učinit a hrozí-li pracovníkům zřejmé a bezprostřední ohrožení, musí zastavit práci a odvést svou skupinu na bezpečné místo. O všech závadách a provedených opatřeních je povinen uvědomit příslušný dozorčí orgán nebo dispečera, který o případech zastavení práce uvědomí i inspektora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci orgánu společenské kontroly. O obnovení práce platí § 17 odst. 1.

(4) Při střídání směn je předák povinen upozornit nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu dozorčímu orgánu před nástupem střídající směny.

§ 19a

Kumulace funkcí

V plynujících dolech nelze kumulovat funkce závodního dolu, vedoucího větrání a vedoucího elektrotechnika ani pro více dolů, ani s jinými funkcemi; v dolech s nebezpečím důlních otřesů^10a) nesmí být kumulována také funkce geomechanika^10b) s jinými funkcemi.

Díl čtvrtý

Mimořádné události

§ 20

Havarijní plán

(1) Organizace provádějící hornickou činnost je povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií).⁷⁾,¹¹⁾

(2) Pokud je organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (havárií),¹²⁾postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu,⁷⁾pokud Český báňský úřad nestanoví jinak.

§ 21

Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů

(1) Závodní dolu zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy:

a) smrtelný úraz,

b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu (anatomickou nebo funkční), životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslových otrav, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,

c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.

(3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, a to

a) zapálení a výbuch metanu nebo uhelného prachu,

b) důlní otřes a takový otřesový jev¹³), při kterém došlo k pracovnímu úrazu,

c) důlní exogenní požár a povrchový požár v okruhu 60 m od průniku jámy s povrchem,

d) výskyt kysličníku uhelnatého v koncentraci vyšší než 0,01 %, pokud výsledky měření nejsou ovlivněny procesy nemajícími souvislost se samovzněcujícím procesem nebo neohrožujícími bezpečnost práce a provozu, například trhací práce,

e) zaplynování důlního díla trvající déle než 8 hodin,

f) zával v důlním díle, jehož zmáhání se předpokládá po dobu delší 24 hodin,

g) průval vod a bahnin (zvodněných hornin),

k) průtrž hornin, uhlí nebo plynů,

l) propadnutí osoby, stroje nebo zařízení do důlního díla nebo jiného podzemního prostoru,

m) únik radioaktivních a jiných průmyslových odpadů uložených v podzemních prostorech, ztrátu radioaktivního zářiče nebo prokazatelnou netěsnost uzavřeného zářiče,

n) hledání pohřešované osoby,

o) úraz při dopravě osob na pásovém dopravníku,

p) úmrtí osoby v objektu nebo na pracovišti organizace.

(4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při

a) nakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupání do skladu, odcizení či nalezení výbušnin,

b) používání vyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem,

c) provozu těžních zařízení, včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení.

§ 22

Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie)

(1) Na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz nebo kde došlo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), se nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu postižených, případně o další záchranné práce nebo bezpečnost provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.

(2) O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie atd.

Díl pátý

Základní dokumentace

§ 23

Dokumentace a záznamy

(1) Kromě knih požadovaných jinými předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy musí být vedeny

a) evidenční kniha, která musí obsahovat

1. základní údaje o chráněném ložiskovém území, dobývacím prostoru, pozemkovém vlastnictví, územních rozhodnutích, stavebních povoleních a jiných důležitých úředních rozhodnutích,

2. základní údaje o hlavních důlních dílech a důležitých stavbách a zařízeních a rozhodnutí o povolení k jejich uvedení do provozu,

3. základní údaje o způsobu dobývání a základních dobývacích metodách,

b) dolový nebo stavební deník, do něhož se zapisují nebo zakládají rozhodnutí orgánů státní báňské správy, ústředního orgánu státní správy, orgánů hygienické služby a orgánů společenské kontroly a opatření a příkazy organizace týkající se bezpečnosti práce a provozu a racionálního využívání ložisek,

c) kniha hrází,

d) kniha odvodňování,

e) kniha důlních požárů,

f) kniha mimořádných událostí,

g) knihy, do nichž dozorčí orgány a ostatní technici zaznamenávají výsledky svých pochůzek a předepsaných prohlídek.

(2) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník určí, kde a jakým způsobem musí být vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až g).

(3) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel apod., u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu.

(4) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů jsou povinni zaznamenat pracovníci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, musí být záznamy uchovány nejméně jeden rok.

(5) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být vedeny záznamy.

§ 24

Důlně měřická a geologická dokumentace

Důlně měřická a geologická dokumentace¹⁵⁾musí být vedeny tak, aby poskytovaly spolehlivé údaje pro vypracování provozní dokumentace.

ČÁST DRUHÁ

POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ

§ 25 až § 27

(zrušeny 434/2000 Sb.)

§ 28

Namáhavost práce

Hmotnost zdvihaného nebo přenášeného břemene s dobrými úchopovými možnostmi pro obě ruce nesmí překročit 50 kg na jednoho muže.

§ 29

Nápoje

Organizace je povinna poskytovat pracovníkům nápoje podle hygienického předpisu¹⁷⁾a bezplatně poskytnout láhve o potřebném obsahu pro zásobování nápoji. Na pracovištích s nepříznivými mikroklimatickými podmínkami musí být množství nápojů úměrně zvýšeno podle doporučení lékaře.

§ 30

První pomoc

(1) Utrpí-li pracovník na pracovišti úraz nebo náhle onemocní, musí mu být poskytnuta první pomoc a musí být dopraven s doprovodem do zdravotnického zařízení. Doprava postiženého má přednost před jinou dopravou.

(2) Jednou za tři roky je organizace povinna zajistit školení techniků, střelmistrů, předáků, báňských záchranářů, instruktorů středních odborných učilišť a koupelářů o první pomoci.¹⁸⁾

(3) Ověřování znalostí ze zdravotnického minima v poskytování první pomoci musí být součástí každé zkoušky z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

§ 31

Záchody v podzemí

(1) V podzemí dolu pro dobývání výhradního ložiska musí být zřízeny záchody umístěné ve vhodných prostorech v blízkosti pracoviště, pokud možno ve výdušných větrech.

(2) Záchody musí být vybaveny záchodovým vozíkem nebo vhodnou nádobou, dezinfekčním materiálem a úklidovými prostředky. Musí být udržovány v čistotě a pravidelně dezinfikovány.

(3) Způsob dopravy důlních záchodových vozíků a záchodových nádob určí dopravní řád.

§ 32

Odpadky a jejich odstraňování

(1) V podzemí je zakázáno volně odhazovat odpadky.

(2) Na nárazištích, nástupištích a na dalších místech, které určí organizace, musí být umístěny nádoby na odpadky.

(3) Odpadky musí být z podzemí pravidelně vyváženy.

ČÁST TŘETÍ

VEDENÍ DŮLNÍCH DĚL

Díl první

Všeobecná ustanovení

§ 33

Východy z dolu

(1) Důl musí mít nejméně dva od sebe oddělené a na sobě nezávislé východy na povrch, z nichž každý musí umožnit odchod všech pracovníků z podzemí.

(2) Důl, ve kterém jsou prováděny pouze průzkumné nebo stavební práce a jen na jednom patře, důl, ve kterém se jen čerpají přírodní léčivé a stolní minerální vody a důl v závěru likvidace, případně zajišťování může mít jeden východ na povrch. To platí i v případě, že výjimečně v odůvodněných případech výhradní ložisko bez určeného dobývacího prostoru dobývá organizace, která provedla nebo provádí jeho průzkum.

§ 34

Spojení východů z dolu

(1) Po vyhloubení nebo vyražení hlavních otvírkových důlních děl určených jako východy z dolu na projektované patro nebo jejich prohloubení na nové patro musí být přednostně vyražena důlní díla k jejich spojení.

(2) Před ražbou důlních děl ke spojení východů z dolu mohou být vyražena jen důlní díla potřebná k zajištění bezpečnosti dalšího ražení (čerpací komory, žumpovní chodby apod.). Na neuhelném neplynujícím dole mohou být vyražena také průzkumná důlní díla a důlní díla potřebná k provozu (vozovna, sklad výbušnin apod.).

§ 35

Východy z pracovišť

(1) Pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ dosažitelný z kteréhokoliv místa a vedoucí do důlních děl, kterými lze dosáhnout východy z dolu.

(2) Základna pro komorové dobývání na uhelném dole a stěnový porub musí mít vždy nejméně 2 východy dosažitelné z kteréhokoliv místa, z nichž jeden musí vést do vtažného a druhý do výdušného důlního díla.

(3) Zbytkový pilíř ložiska může být v odůvodněných případech dobýván jen s jedním východem z pracoviště, avšak v technologickém postupu musí být určena potřebná bezpečnostní opatření.

(4) Pro ostatní dobývací metody platí odstavec 2 s tím, že 2 východy musí být přímo z dobývky nebo alespoň z její patrové, mezipatrové, případně porubní chodby.

(5) Na pracovišti, kde se dopravuje rubanina samospádem, musí být východ z pracoviště bezpečně oddělen od prostoru pro dopravu rubaniny.

§ 36

Práce v blízkosti starých nebo opuštěných důlních děl a jiných podzemních prostor.

Práce v blízkosti známých nebo předpokládaných starých nebo opuštěných důlních děl a jiných podzemních prostor jsou dovoleny jen po určení potřebných bezpečnostních opatření.

§ 37

Práce u hranice dobývacích prostorů

(1) U hranice dobývacích prostorů sousedních dolů se musí pracovat tak, aby provoz těchto dolů nebyl navzájem nepříznivě ovlivňován.

(2) Bezpečnostní opatření pro práce u hranice dobývacích prostorů musí zohledňovat zejména nebezpečí vyplývající z důlních otřesů, průtrží hornin, uhlí a plynů, průvalů vod a bahnin, důlních požárů, případně průtahů důlních větrů.

(3) Dokud nejsou určena bezpečnostní opatření pro práce u hranice dobývacích prostorů, nutno práce zastavit, jakmile se přiblíží ke hranici dobývacího prostoru. Vzdálenost pro zastavení prací se určí podle zálomového úhlu a úložních poměrů tak, aby nebyla ovlivněna používaná důlní díla za hranicí dobývacího prostoru. Nesmí však být menší než 20 m od hranice dobývacího prostoru a 40 m od nejbližšího důlního díla sousedního dolu, měřeno v půdoryse.

§ 38

Styk hlubinného dobývání s jinou hornickou činností nebo s činností prováděnou hornickým způsobem

(1) Podmínky pro současné hlubinné a povrchové dobývání musí být vyřešeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání nebo plánech využívání ložisek tak, aby nedošlo ke vzájemnému nepříznivému ovlivnění.

(2) Obdobně je nutno postupovat při možném ovlivnění hlubinného dobývání jinou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem.

§ 39

Zásady vedení důlních děl

(1) Důlní dílo musí být vedeno podle technologického postupu vypracovaného v souladu s podmínkami určenými při povolování nebo ohlašování prací.¹⁹⁾Technologický postup musí odpovídat poměrům, v nichž je důlní dílo vedeno.

(2) Ražení důlních děl a dobývací metoda musí být voleny podle předpokládaných horských tlaků a vyhodnocení vlastností a uložení hornin, a to i z hlediska jejich vrstevnatosti, kvality vrstevních ploch, schopnosti k zavalování, nebezpečí ujíždění apod. Zvlášť podrobně musí být prozkoumány horniny o úklonu vrstev 30 stupňů a větším z hlediska nebezpečí ujetí.

(3) Profil a výztuž důlního díla musí odpovídat životnosti a účelu, kterému bude důlní dílo sloužit. Svorníková výztuž může být použita jen ve vhodných báňsko-geologických podmínkách v souladu s technickými podmínkami jejího využití. Četnost a způsob kontroly únosnosti svorníkové výztuže stanoví technologický postup.

(4) Velikost záběru a technologie ražení nebo dobývání případně rekonstrukce musí odpovídat místním podmínkám, zejména vlastnostem horniny a používanému zařízení včetně výztuže.

(5) Důlní díla musí být vyztužována tak, aby se zabránilo pádu horniny.

(6) Narušená část horniny musí být včas stržena nebo jinak zabezpečena. Stržení a odtěžení horniny musí být provedeno z bezpečného místa. K tomuto účelu musí být na pracovišti vhodné pracovní pomůcky.

(7) Před přiblížením důlního díla k jinému důlnímu dílu musí být určena opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména ověřování neproraženého pilíře, ochrana před účinky trhacích prací²⁰⁾a úprava větrání. Obdobně je třeba postupovat při souběžném vedení důlních děl v dosahu jejich vzájemného ovlivnění a před prorážkou důlních děl na povrch.

(8) Pro bezpečné vedení důlních děl v blízkosti vyrubaných prostorů je organizace povinna rozhodnout, zda je nutno ponechat v jejich okolí pilíře nebo ochranné stropy. Rozměry pilířů a ochranných stropů určí zejména podle očekávaných horských tlaků, vlastností a stavby ložiska a okolních hornin, jakož i podle předpokládaného stavu vyrubaných nebo opuštěných důlních děl. Pokud nejsou rozměry pilířů a ochranných stropů spolehlivě známy, musí být ověřovány vrty.

§ 40

Místa se zvýšenými horskými tlaky

(1) Zdroje zvýšení horských tlaků, zejména odvaly, výsypky, geologické poruchy, ponechané pilíře, vyrubané prostory, jakož i místa, ve kterých došlo v důsledku tlakových projevů k provozní nehodě, musí být vyznačena v důlních mapách.

(2) Pro bezpečné vedení důlních děl v místech, kde se mohou projevit zvýšené horské tlaky, musí být v technologickém postupu určena zvláštní opatření.

§ 41

Hmoty pro výztuž důlních děl

Pro bezpečné zajištění pracoviště musí být připraveno určené množství hmot pro výztuž. Místo jejich uskladnění určí technologický postup.

§ 42

Ochrana důlních děl, inženýrských sítí a jiných objektů

Před zahájením ražení důlních děl s povrchu nebo ústících na povrch je organizace povinna v prostoru těchto prací zjistit

a) inženýrské sítě a kabelová vedení,

b) podzemní prostory,

c) prosakování nebo výron škodlivých látek,

d) stavební a jiné objekty,

e) vzdálenost komunikací a povahu provozu na nich,

ověřit jejich stav a určit potřebná opatření. Pokud budou tyto skutečnosti zjištěny během ražení, je nutno učinit potřebná opatření nebo práce zastavit.

Díl druhý

Ražení a zajišťování důlních děl

§ 43

Technologický postup

(1) Technologický postup pro ražení a zajišťování důlních děl musí určit

a) směr a úklon ražení a profil důlního díla,

b) způsob a postup rozpojování hornin,

c) vliv jiných důlních děl nebo důlní činnosti a potřebná bezpečnostní opatření,

d) podmínky ražení a jejich předpokládané změny

e) druh výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše přípustnou vzdálenost od čelby, množství a místo uskladnění hmot pro výztuž a způsob zakládání volných prostor za výztuží, případně druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže za stálou a použití strojů při budování výztuže,

f) větrání pracoviště a zneškodňování prachu,

g) zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a plynů, průvalům vod a bahnin (zvodněných hornin), ujetí okolních hornin, případně jiným nebezpečím,

h) strojní a elektrická zařízení pro ražení a dopravu,

i) rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti,

j) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.

(2) V příloze technologického postupu musí být nákres příčného, případně i podélného profilu důlního díla s vyznačením umístění výstroje, dopravního zařízení a na uhelném dole i protivýbuchové uzávěry.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro rekonstrukci důlních děl.

§ 44

Vyztužování vodorovných a úklonných důlních děl

(1) Volné prostory za výztuží musí být zabezpečeny proti uvolňování a vypadávání horniny. V důlních dílech nebezpečných ujetím hornin musí být tyto prostory založeny.

(2) V plynujících dolech a v uhelných dolech ve slojích náchylných k samovznícení musí být volné prostory za výztuží vyplněny hlušinou nebo jiným vhodným materiálem (§ 181).

(3) V pevných a soudržných horninách, kromě míst ohrožených zvýšenými horskými tlaky a na uhelných dolech také míst křižování nebo odbočování důlních děl, mohou být důlní díla ražena a ponechána bez výztuže, pokud v nich nehrozí nebezpečí pádu horniny.

(4) Stabilita poddajné ocelové výztuže se zajišťuje rozpínkami. V případě, že jsou důlní díla ražena

a) kombajny,

b) v oblastech s nebezpečím důlních otřesů nebo průtrží hornin, uhlí a plynů,

c) o hrubém profilu větším než 20 m² nebo

d) s úklonem větším než 10 st. se používají nejméně tři kusy ocelových rozpínek umístěných při uzavřené výztuži přibližně po 120 st. na obvodu a při otevřené výztuži na stropě díla a po jeho bocích.

§ 45

Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty

(1) Ražení razícím nebo tunelovacím strojem nebo štítem (dále jen „razící zařízení”) může být zahájeno po kolaudaci pracoviště a odstranění závad, které by mohly ohrozit bezpečnost práce nebo provozu. Kolaudační komisi jmenuje závodní dolu nebo jím pověřený pracovník. O výsledku kolaudace musí být pořízen záznam.

(2) Razicí zařízení může být uvedeno do chodu až po odchodu všech pracovníků z dosahu rozpojovacího orgánu stroje.

(3) Při posunu razicího zařízení o další pracovní krok se nesmějí v dosahu pohybujícího se zařízení konat práce, které bezprostředně nesouvisí s touto činností. Po každém takovém posunu je předák povinen zkontrolovat stav pracoviště.

(4) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže ukladačem, se nesmějí konat práce, které bezprostředně nesouvisí s touto činností.

(5) Do prostoru před rozpojovací orgán razicího zařízení mohou vstupovat pracovníci jen za účelem výměny řezných nástrojů, údržby zařízení nebo prohlídky čelby. Před vstupem do tohoto prostoru musí být prohlédnuty nezajištěné části důlního díla z hlediska nebezpečí pádu horniny a překontrolováno důlní ovzduší z hlediska možného výskytu škodlivin v prostoru čelby. Razicí zařízení musí být v klidu a zajištěno proti uvedení do chodu.

(6) Pod pracovními plošinami razicího zařízení se mohou pracovníci zdržovat, jen je-li zamezeno pádu horniny nebo předmětů z plošin.

§ 46

Ražení protlačováním

(1) Při spuštění protlačovacího zařízení se může v blízkosti hydraulických částí stroje zdržovat jen pracovník, který stroj ovládá. Při posunu může být u čelby jen pracovník, který dává návěští obsluze protlačovacího zařízení.

(2) Při posunu se nesmějí v rouře a ve vstupní jámě vykonávat jiné práce.

(3) Ruční těžení horniny na čelbě protlačované roury je dovoleno jen při průměru roury větším než 0,8 m. Při použití roury o průměru menším než l m musí být pracovník na čelbě jištěn dalším pracovníkem zvenku a připoután k zajišťovacímu lanu.

§ 47

Ražení komínů

(1) Před vstupem na čelbu raženého komína musí být překontrolováno důlní ovzduší v rozsahu určeném organizací.

(2) Při práci v komíně musí být pracovníci a pracovní nářadí zajištěno proti pádu do hloubky.

(3) V komíně bez samostatného lezního oddělení musí být zajištěna možnost dorozumění mezi pracovníky u paty komína a na čelbě komína. Vstup do komína je bez předchozího dorozumění zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně nesmí zde být vykonávána žádná práce.

(4) V těžním oddělení raženého komína musí být ponechána rubanina v množství potřebném pro bezpečný přístup a práci na čelbě komína. Technologický postup určí podmínky pro bezpečné vypouštění rubaniny.

(5) Pokud se pracuje současně v různých úrovních komína, musí být v technologickém postupu určena opatření na ochranu pracovníků.

(6) Spodní ústí komína musí být zajištěno tak, aby pracovníci v přístupové chodbě nebyli ohroženi pádem horniny nebo předmětů z komína.

§ 48

Ražení pomocí razicích plošin

(1) Razicí plošina může být provozována pouze se zařízením zajišťujícím náhradní dopravu pracovníků.

(2) Před zahájením práce z plošiny musí být razicí plošina stabilizována rozepřením do boků důlního díla.

(3) V technologickém postupu musí být určeny lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin raženého důlního díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.

(4) Materiál dopravovaný razicí plošinou musí být uložen a upevněn tak, aby neohrožoval pracovníky a umožňoval výstup na pracovní plošinu.

(5) Výstroj raženého důlního díla musí být zabudována nejpozději při demontáži dráhy razicí plošiny.

(6) Pro provoz razicí plošiny platí také zvláštní předpis.²¹⁾

§ 49

Hloubení šachtic

(1) Ústí šachtice musí být zajištěno vhodným způsobem (ohrazením, prahem, zábradlím, příčnými tyčemi apod.) proti pádu osob a předmětů do šachtice. Jestliže se v šachtici nepracuje, musí být její ústí bezpečně zakryto.

(2) Vytěžená zemina, případně hornina, nářadí a jiné předměty musí být ukládány v takové vzdálenosti od ústí šachtice a takovým způsobem, aby byl vyloučen jejich pád do šachtice a nepříznivé tlakové projevy uskladněných hmot na šachtici.

(3) Je-li ústí šachtice na nakloněném povrchu, musí být na vyšší straně vyhlouben příkop tak, aby srážková voda nestékala do šachtice a nerozmáčela její okolí.

(4) Pokud je šachtice hlubší než 5 m, musí být ve výšce 2 až 4 m nad jejím dnem ochranný poval.

(5) Šachtice do hloubky 15 m musí být vybavena pevným žebříkem. Šachtice hlubší než 15 m musí být vybavena samostatným lezním oddělením s odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 5 m. Lezní oddělení může být nahrazeno svislým žebříkem s ochranným košem. Vzdálenost paty žebříku lezního oddělení od výztuže a výstroje šachtice musí být nejméně 0,3 m.

(6) Pro nouzový výstup ze šachtice musí být připraveno záchranné lano nebo záchranný žebřík bezpečně ukotvený na povrchu.

(7) Šachtice hlubší než 15 m musí být vybavena návěštním zařízením.

(8) Používá-li se k těžbě v šachtici jednočinný ruční vrátek, musí mít rohatku se západkou nebo samosvorný převod a brzdu. Pokud není ruční vrátek vybaven odlehčovací brzdou, musí jej obsluhovat dva pracovníci.

(9) Před sestupem pracovníků musí být šachtice vyvětrána a ověřeno, že je v ní nezávadné ovzduší.

(10) Dno šachtice, pokud se v ní pracuje, musí být osvětleno tak, aby bylo spolehlivě viditelné od ústí šachtice.

(11) Při práci v šachtici musí být na ohlubni stále přítomen nejméně jeden pracovník.

(12) Ze šachtice se mohou razit důlní díla do vzdálenosti 50 m.

(13) Nepoužívané šachtice a důlní díla z nich vyražená musí být neprodleně likvidována.

§ 50

Hloubení a prohlubování jam

(1) Pro hloubení, ražení, vyztužování a vystrojování jámy, slepé jámy a šibíku (dále jen „jáma”) včetně nárazišť musí být vypracován projekt podle zvláštních předpisů.²¹⁾,²²⁾

(2) Úsek jámy mezi jejím dnem a stálou výztuží musí být zajišťován prozatímní výztuží. V pevných horninách může být od prozatímní výztuže upuštěno, a to za podmínek určených technologickým postupem.

(3) Pracovníci na dně jámy musí být chráněni proti pádu předmětů ochranným povalem provedeným podle zvláštního předpisu.²¹⁾

(4) Prohlubuje-li se jáma při současné těžbě z pater nad hloubením, musí být k ochraně pracovníků v jámě zřízen pod nejnižším patrem bezpečnostní (ochranný) poval nebo ponechán celík.²¹⁾Způsob ochrany pracovníků musí řešit projekt.

(5) Ochranný poval nebo celík může být odstraněn až po úplném vyhloubení nebo prohloubení jámy a vyražení náraziště do vzdálenosti určené projektem.

(6) Postup a bezpečnostní opatření při odstraňování ochranného povalu nebo celíku určí technologický postup.

(7) Po odstranění ochranného povalu nebo celíku nesmí být jáma vystrojována v době, kdy se v jámě těží.

(8) Používá-li se k prohlubování těžní zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno těžní zařízení k jiným účelům. Při tomto způsobu prohlubování musí být v době, kdy jsou pracovníci v jámě, uzamčena zátyňová dvířka na všech patrech, zamezen přístup k jámě nepovolaným osobám a musí být zabráněno pádu předmětů do jámy.

(9) Zařízení při hloubení jam musí být provozována podle zvláštního předpisu.²¹⁾

§ 51

Hloubení ve zvodněných nebo plynujících horninách

Pokud se při hloubení mohou očekávat výrony vod nebo plynů nebo průvaly vod nebo bahnin (zvodněných hornin), musí se předvrtávat na vzdálenost určenou technologickým postupem. Výsledky předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě určena bezpečnostní opatření.

§ 52

Hloubení jam v horninách zpevněných zmrazováním

(1) Zmrazené dno hloubené jámy musí být kontrolováno předvrtem na vzdálenost určenou technologickým postupem. Výsledky předvrtávání musí být vyhodnocovány a na jejich základě určena bezpečnostní opatření proti průvalu nezmrazených hornin.

(2) Při prosakování vody se musí postupovat jako při ohrožení (§ 17 odst. 1).

(3) Stěny hloubené jámy a zařízení v jámě musí být zbavovány ledových krápníků. Na začátku směny a podle potřeby v jejím průběhu musí být prováděna kontrola, zda návěštní zařízení není vyřazeno z provozu pro námrazu.

(4) Těžní okov nesmí být po skončení směny ponechán na dně jámy.

§ 53

Hloubení jam s předvrtem nebo předrážkou

(1) Styk předvrtu nebo předrážky se dnem jámy musí být zajištěn proti pádu pracovníků do hloubky. Není-li to z technologických důvodů přechodně možné, musí být pracovníci připoutáni ochranným postrojem s tlumičem energie pádu připojeným k lanu a práce musí být prováděny za stálého dozoru.

(2) Způsob zajištění bezpečnosti pracovníků při odtěžování ze spodního ústí předvrtu nebo předrážky určí technologický postup.

(3) Při ucpání předvrtu nebo předrážky je organizace povinna určit způsob uvolnění a odtěžení horniny. Tyto práce musí být prováděny jako práce spojené se zvýšeným nebezpečím.

§ 54

Rekonstrukce jam

Rekonstrukce jámy musí být prováděna podle projektu vypracovaného podle zvláštních předpisů.²¹⁾,²²⁾Projekt musí určit také bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků proti pádu do jámy a proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu.

Díl třetí

Dobývací práce

§ 55

Zahájení dobývacích prací

Dobývací práce mohou být zahájeny až po skončení potřebných otvírkových a přípravných prací, splnění požadavků předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména pokud jde o větrání, požární ochranu, ochranu proti výbuchu prachu a plynů a odvodňování a splnění podmínek povolení otvírky, přípravy a dobývání a technologického postupu. Splnění těchto požadavků musí být organizací zkontrolováno a o kontrole pořízen záznam.

§ 56

Postup dobývání slojí a ložisek

(1) Sloje musí být dobývány za sebou shora dolů.

(2) Podrubání uhelné sloje je přípustné jen pro odplynění velmi plynonosné nadložní sloje nebo pro uvolnění napětí v nadložní sloji s nebezpečím důlních otřesů nebo s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů. Při podrubání na zával musí být vzdálenost mezi podrubanou a podrubávající slojí taková, aby bylo dosaženo uvedených účinků a nedošlo k znemožnění vydobytí podrubávané sloje.

(3) U mocných slojí a slojí těsně seskupených, oddělených od sebe slabým proplástkem, může být lávka nebo sloj podrubána jen jednou. Při dobývání mocné sloje v lávkách může být vrchní lávka prodrubána jen porubem s plnou základkou.

(4) Odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro ložiska jiného typu.

§ 57

Dobývací metody

K dobývání se může použít jen dobývací metoda, se kterou obvodní báňský úřad vyslovil souhlas.

§ 58

Výztuž porubů a dobývek

(1) Pokud to technologie dobývání vyžaduje, musí být výztuž budována ihned, jakmile je pro ni místo Při dobývání musí být volen takový postup, aby nově otevřený prostor byl co nejdříve zajištěn výztuží. Kde to stropní poměry vyžadují, musí být ihned po otevření nového prostoru stavěna prozatímní výztuž.

(2) Způsob a druh zajišťování výztuží musí být volen tak, aby se nemusela dočasná výztuž, kromě mechanizované výztuže, přestavovat při jednotlivých fázích dobývání.

(3) Zajištění dočasnou výztuží musí být dokončeno nejpozději před zahájením dalšího dobývání.

§ 59

Technologický postup

(1) Technologický postup pro dobývání musí určit

a) způsob a postup dobývání,

b) způsob rozpojování,

c) druh výztuže a způsob zajišťování porubu a dobývky včetně vstupu, uličky, předstihu, výklenků a kapličky, míst zvýšených horských tlaků, poruch apod., a množství a místo uskladnění hmot pro výztuž,

d) opatření vyplývající z předpokládaných změn podmínek během dobývání a vlivu jiných důlních děl,

e) velikost otevřeného prostoru a opatření při případném vstupu do něho, mocnost ochranného stropu nebo pilíře a způsob jejího ověřování, způsob ovládání stropu a vyvolání závalu,

f) plenění výztuže v porubu, dobývce a přilehlých důlních dílech,

g) druh a způsob likvidace vyrubaných prostor (zakládání apod.),

h) způsob odtěžení rubaniny a dopravy materiálu,

i) větrání pracovitě a zneškodňování prachu,

j) zvláštní opatření proti důlním otřesům, průtržím hornin, uhlí a plynů, důlním požárům, průvalům vod a bahnin (zvodněných hornin), ujetí průvodních hornin, případně jiným nebezpečím,

k) elektrická a strojní zařízení pro dobývání a dopravu a způsob jejich přemisťování,

l) rozsah vlastního pracoviště s vymezením odpovědnosti,

m) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.

(2) Technologický postup pro dobývání polostrmých a strmých uhelných slojí musí dále určit

a) odklon porubní fronty od spádnice,

b) rozměry směrných zátinek,

c) šířku úpadní a diagonální zátinky,

d) velikost předstihu, výklenků a kapliček,

e) způsob zajištění pracovního prostoru proti závalu nebo základce,

f) vzdálenost, rozmístění a způsob stavby ochranných povalů,

g) výztuž přilehlých chodeb.

(3) Technologický postup pro dobývání loužením musí určit

a) přípravu, složení a množství loužicího roztoku,

b) způsob manipulace s kyselinami a žíravinami,

c) odvádění odpadních vod a roztoků,

d) případná další opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.

§ 60

Dobývání stěnováním

(1) Stěnový porub musí být zajištěn výztuží, která odpovídá báňsko-technickým podmínkám dobývání. Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může určit více druhů výztuže v porubu, z nichž každá musí být zabudována v úsecích. Smíšenou výztuž může určit, je-li zajištěna její spolehlivá únosnost a nezhoršuje-li se jakost stropu.

(2) Pro vybavování a likvidaci stěnových porubů mechanizovanými komplexy musí být vypracován samostatný technologický postup.

(3) V porubu na řízený zával nebo částečnou základku musí být pro řízení závalu vytvořena přímá zálomová hrana. Při dobývání s nadstropem a mezistropem musí být vytvořena přímá zálomová hrana v části porubu, která se zavaluje.

§ 61

Dobývání mocných slojí a ložisek stěnováním

(1) Při dobývání mocných slojí a ložisek stěnováním v lávkách musí být pro dobývání spodní lávky zajištěn dostatečně soudržný strop, a to buď zpevněnou základkou, zpevněným závalem nebo umělým stropem.

(2) Poruby ve spodní lávce mohou být vedeny pod umělým stropem jen při plném závalu nebo plné základce ve vrchní lávce.

(3) Při sdruženém dobývání dvou a více lávek musí být vzájemný rozestup sdružených porubů ve společných chodbách určen tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému nepříznivému ovlivnění. Při určení vzájemného rozestupu musí být přihlédnuto i k zajištění řádného stavu a údržby přilehlých důlních děl a větrání.

(4) Dobývací metoda, při které je část sloje současně s dobýváním spodní lávky spouštěna a před zavalováním odtěžována (stěnování s nadstropem, mezistropem apod.) může být použita pouze tam, kde povaha nadloží sloje, tektonická porušenost nebo opuštěná důlní díla, případně jiné vážné důvody nedovolují bezpečné použití jiných způsobů dobývání. Touto dobývací metodou je možno dobývat uhelnou sloj nebo její část do mocnosti 7 m.

(5) V nadstropovém nebo mezistropovém prostoru mohou současně pracovat nejvíce dva pracovníci, z toho alespoň jeden s nejméně roční praxí na takových pracech. V tomto prostoru mohou pracovat jen za stálého dozoru vykonávaného ze zajištěného prostoru. Podmínky vstupu do nadstropového a mezistropového prostoru určí technologický postup.

(6) Vyuhlování nadstropu a mezistropu může být zahájeno pouze v místech, proti kterým je čelný pilíř zajištěn. Délku, počet současně vyuhlovaných úseků nadstropu nebo mezistropu a jejich vzájemnou nejmenší vzdálenost určí technologický postup.

(7) Není-li mocnost nadstropové vrstvy známa, musí být ověřována vrty, jejichž rozmístění určí technologický postup.

§ 62

Dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek stěnováním

(1) Při dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek stěnováním musí být učiněna taková opatření, aby se pracovníci nemohli při práci vzájemně ohrožovat a aby byli chráněni proti pádu předmětů nebo horniny.

(2) Výztuž musí být budována pečlivě a vzájemně vázána a upínána takovým způsobem, aby bylo zabráněno nebezpečí ujetí průvodních hornin, zejména nad spodní chodbou. Při mocnosti sloje větší než 2 m musí být strop směrné zátinky zajišťován polygonovou výztuží.

(3) Výztuž chodby nad porubem musí být zajištěna proti uvolnění ještě před jejím podrubáním. Výztuž chodby pod porubem musí být řádně rozepřena o průvodní horniny.

(4) Pokud se nemůže používat k bezpečné chůzi základkový svah nebo výztuž porubu, musí být po celé délce porubu položeny důlní žebříky zajištěné proti ujetí.

(5) Odstavce 1 až 4 platí obdobně i pro jiné dobývací metody používané při dobývání polostrmých a strmých slojí a ložisek.

§ 63

Dobývání uhlí komorováním

(1) Ústí komory musí mít výztuž odpovídající výšce a tlakovým poměrům komory. Strop ústí musí být důkladně zapažen.

(2) Osádku komory musí tvořit nejméně dva pracovníci, z toho alespoň jeden s nejméně tříletou praxí při komorování. V komoře mohou pracovat jen po nezbytně nutnou dobu a jen za stálého dozoru vykonávaného z ústí komory. Komora a její ústí musí být řádně osvětleno.

(3) Mocnost ochranného stropu musí odpovídat povaze a struktuře dobývané sloje. Není-li mocnost známa, musí být ověřována vrty, jejichž rozmístění určí technologický postup.

(4) Kde se v dobývané lávce předpokládá výskyt starých nebo opuštěných důlních děl, musí být jejich poloha zjišťována předvrtáváním.

(5) Komory musí být zakládány tak, aby stará nebo opuštěná důlní díla v mocnosti rubané lávky zásadně nebyla v prvé polovině komory nebo mezi dvěma komorami. Pokud je v nevyhnutelných případech nutno založit komoru tak, že staré nebo opuštěné důlní dílo bude v první polovině komory, nesmí být pilíř nad ústím narušen starým nebo opuštěným důlním dílem.

(6) Po vyrubání musí být komora zavalena. Nepodaří-li se zával vyvolat, může být na téže porubní chodbě založena nová komora jen se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka při současném určení vhodných bezpečnostních opatření. Nezavalená komora musí být vyznačena v základní důlní mapě.¹⁵⁾

§ 64

Dobývání zátinkováním a pilířováním

(1) Pilíře musí být dobývány po částech od stařin tak, aby nedošlo k jejich předčasnému zavalení. Za tím účelem musí být zajištěno vlastní pracoviště vhodnou výztuží a přilehlé chodby chráněny proti stařinám hráněmi.

(2) Dobývka musí být zabudována až ke stařinám. Při dobývání mocnosti nad 4 m musí být výztuž křížů a důlních děl v nejbližším okolí dobývky zesílena.

(3) Trhací práce může být prováděna takovým způsobem, aby nebyla porušena stabilita kříže a rozrušen pilíř v jeho okolí.

(4) Vstupovat do vydobytých prostor je výjimečně možné při stavění signálních stojek.

§ 65

Dobývání s otevřeným vydobytým prostorem

(1) Rozměry pilířů a vydobytých prostorů musí být určeny podle geotechnických vlastností ložiska. Nejmenší dovolená šířka pilířů musí být dodržena rovnoměrně po celé jejich délce i výšce.

(2) Při dobývání na více patrech musí být mezikomorové pilíře situovány pod sebou.

(3) Při současném dobývání na dvou patrech může být dobývání na nižším patře zahájeno až po likvidaci určených pilířů v dosahu zálomového úhlu dobývky.

(4) Pokud technologie dobývání vyžaduje vstup pracovníků do otevřeného vydobytého prostoru, určí podmínky vstupu technologický postup.

§ 66

Dobývání s dočasným skladováním rubaniny ve vyrubaném prostoru

(1) Pracovní výška v dobývce musí být určena podle geotechnických vlastností ložiska a průvodních hornin.

(2) Při dobývání s ponecháním pilířů u hraničních komínů musí být východy z dobývky na úrovni odpočívadel v těchto komínech.

(3) Pokud není vzniku nebezpečné klenby při vypouštění rubaniny zabráněno jiným způsobem, musí být zřízen dostatečný počet výpustí o vhodných rozměrech a zajištěno rovnoměrné vypouštění rubaniny.

(4) V průběhu vypouštění rubaniny se pracovníci nesmí zdržovat v dobývce a musí být zajištěna kontrola a evidence množství vypouštěné rubaniny z jednotlivých výpustních míst. Při podezření na vznik klenby musí být provedena opatření, která technologický postup určuje pro případ vzniku klenby.

(5) Technologický postup určí opatření k zabránění propadnutí pracovníků a jejich zasypání rubaninou.

§ 67

Dobývání rudných a nerudných ložisek se zakládáním vyrubaných prostorů

(1) Pracovní výška v dobývce musí být určena podle geotechnických vlastností ložiska a průvodních hornin.

(2) Pokud základka nezajišťuje dostatečné podepření boků dobývky, musí být pracovní prostor zajištěn vhodnou výztuží.

(3) Určené pilíře v dobývce nesmí být dobýváním porušeny.

§ 68

Dobývání loužením

(1) Při dobývání ložiska loužením, které bylo připraveno k loužení jinými hornickými pracemi, musí být zabráněno pronikání loužicího roztoku do používaných důlních děl.

(2) Při dobývání solných ložisek musí být sledovány poklesy povrchu a prováděna pravidelná měření vylouženého prostoru v každém loužícím vrtu ve lhůtách určených organizací.

(3) Při loužení musí být zabráněno úniku loužícího roztoku mimo loužící prostor.

§ 69

Plenění výztuže

(1) Plenění výztuže porubů mohou provádět pouze určení pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dobývání. Při plenění jsou pleniči povinni zdržovat se jen v zajištěném prostoru a musí mít zajištěnou ústupovou cestu.

(2) Předák pleničů výztuže porubů musí mít kvalifikaci předáka pro vedení důlních děl a nejméně šestiměsíční praxi v plenění.

(3) Jiné práce mohou být při plenění prováděny jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost pracovníků.

(4) Při úklonu důlního díla nad 20 stupňů může být výztuž pleněna jen zdola nahoru.

(5) Při strojním plenění musí být spolehlivé samostatné návěštní zařízení. Význam návěští musí být jednotný pro celý důl. Musí být vyloučena záměna s jinými návěštími.

(6) V porubu na řízený zával ve sloji o mocnosti nad 0,6 m musí být výztuž za hráněmi nebo plotem vypleněna ještě před dobýváním dalšího pokosu. Pokud se zával nebo spojení stropu s počvou za zálomovou hranou opožďuje víc než určuje technologický postup, musí být výztuž pleněna i při dobývání sloje s mocností menší než 0,6 m.

(7) Opožďuje-li se zával na vzdálenost větší než určuje technologický postup, musí být zával vyvolán uměle. Nepodaří-li se zával vyvolat, může být pokračováno v dobývání až po úpravě technologického postupu a provedení vhodných bezpečnostních opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků.

(8) Plenění výztuže porubu za zálomovou hranou lze zahájit teprve po zajištění nově otevřeného prostoru u pilíře a vytvoření nové zálomové hrany. V porubu musí být dodržena hustota výztuže a rovnoměrnost jejího rozmístění.

§ 70

Zakládání vyrubaných prostor

(1) Vyžaduje-li to ochrana povrchu, výhradního ložiska nebo důlních děl nebo hrozí-li nebezpečí, zejména ujetí průvodních hornin nebo průtah důlních větrů, musí být vyrubané prostory zakládány. Pro zakládání vyrubaných prostor lze použít jen nehořlavého a hygienicky nezávadného materiálu. Způsob a míru zakládání, druh základky, provedení a kontrolu zařízení pro dopravu základky a manipulaci s ním určí technologický postup.

(2) Zakládání vyrubaného prostoru musí postupovat bezprostředně za dobýváním, pokud dobývací metoda neurčuje jinak. Vzdálenost základky od pilíře musí odpovídat stropním poměrům. Zakládaný prostor musí být při použití plné základky zcela vyplněn základkovým materiálem.

(3) Zakládaný prostor musí být bezpečně oddělen od ostatního pracovního prostoru tak, aby pracovníci v něm nebyli ohroženi.

(4) Částečná základka včetně žeber pro ochranu chodeb může být používána jen tam, kde při jejím použití nedojde ke ztížení nebo znemožnění vydobytí podložních slojí.

(5) Při použití částečné základky musí způsob stavby žeber a jejich vzájemné vzdálenosti odpovídat jejímu účelu a stavu nadloží.

Díl čtvrtý

Údržba a likvidace důlních děl

§ 71

Údržba důlních děl

(1) Všechna používaná důlní díla musí být udržována v bezpečném stavu.

(2) Do důlních děl nebo jejich částí, jejichž stav ohrožuje bezpečnost pracovníků, je zakázáno vstupovat kromě vstupu za účelem odstranění nebezpečného stavu.

(3) Důlní díla nebo jejich části, do nichž je pro jejich nebezpečný stav zakázáno vstupovat, musí být s výjimkou nepracovních prostorů porubů a dobývek označena zákazem vstupu nebo znepřístupněna.

(4) Zmáhací práce musí být prováděny podle technologického postupu nebo za stálého dozoru.

(5) Pracovníci určení k údržbě důlních děl, ve kterých jsou elektrická zařízení, musí být poučeni o způsobu ochrany elektrického zařízení včetně kabelů před poškozením.

§ 72

Likvidace důlních děl a pilířů.

(1) Pokud způsob likvidace pilířů a vyrubaných nezavalených prostorů a jiných důlních děl není součástí dobývací metody, musí být určen technologickým postupem nebo projektem.

(2) Pro likvidaci důlních děl pleněním platí také § 69.

(3) Při likvidaci dlouhých důlních děl souvisejících s poruby v plynujícím dole II. třídy nebezpečí (§ 79) musí být místo plenění zkropeno po celém obvodu. Při strojním plenění ocelové výztuže musí být místo plenění zkrápěno. V okolí místa plenění musí být nepřetržitě měřena koncentrace metanu v důlním ovzduší.

(4) Při likvidaci svislých důlních děl a na uhelném dole i důlních děl s úklonem nad 30 stupňů je zakázáno plenit výztuž.

(5) Předpokládá-li se pozdější povrchové dobývání ložiska, musí být likvidace důlních děl provedena s ohledem na následné povrchové dobývání.

(6) Projekt likvidace rozsáhlých nezavalených prostorů musí řešit bezpečnost práce a provozu zejména s ohledem na účinky předpokládané tlakové vlny, seizmické účinky a projevy závalu na povrchu.

(7) Způsob likvidace důlních děl musí být vyznačen v základní důlní mapě.

Díl pátý

Zvláštní ustanovení pro doly s nebezpečím důlních otřesů

§ 73

Zařazování dolů z hlediska nebezpečí důlních otřesů

(1) Doly se z hlediska nebezpečí důlních otřesů dělí na 2 kategorie:

a) doly bez nebezpečí důlních otřesů,

b) doly s nebezpečím důlních otřesů.

(2) Důl do kategorie s nebezpečím důlních otřesů zařadí obvodní báňský úřad. Do této kategorie může zařadit i část dolu. Při změně podmínek může obvodní báňský úřad na žádost organizace zařazení zrušit. Nezařazené doly se považují za doly bez nebezpečí důlních otřesů.

(3) Zjistí-li organizace skutečnosti odůvodňující zařazení dolu do kategorie s nebezpečím důlních otřesů, je povinna je sdělit obvodnímu báňskému úřadu.

§ 74

(zrušen vyhláškou č. 282/2007 Sb. k 1.1.2008)

§ 75

(zrušen vyhláškou č. 282/2007 Sb. k 1.1.2008)

Díl šestý

Odvalové hospodářství

§ 76

Zřizování odvalů

(1) Odval musí být zřízen v souladu s projektovou dokumentací vypracovanou podle zvláštních předpisů.¹⁹⁾,²²⁾

(2) Odval určený k ukládání hmot náchylných k samovznícení nebo z něhož mohou vycházet plynné škodliviny musí být dostatečně vzdálen od ústí vtažného důlního díla, nejméně však 60 m po převládajícím směru větrů.

(3) Odval nesmí být zřízen na výchozu uhelné sloje nebo vrstvě hořlavého nerostu, není-li nad ní vrstva nehořlavých hornin o mocnosti nejméně 10 m.

§ 77

Provoz odvalů

(1) Pro provoz odvalu musí být vypracován technologický postup, který určí bezpečnostní opatření pro ukládání a odběr hmot, způsob zneškodňování prachu, zajištění strojů a zařízení a podle potřeby také měření teplot a koncentrace plynných škodlivin, chlazení nebo hašení hořícího odvalu.

(2) Na odval mohou být ukládány nebo z něho odebírány hmoty tak, aby tím nebyly vytvářeny podmínky pro samovznícení a šíření požáru a nebyla narušena stabilita odvalu.

(3) Na odvale s hořlavými hmotami nesmí být rozděláván oheň ani sypán žhavý popel nebo struska.

(4) Odval včetně jeho neprovozovaných částí musí být kontrolován nejméně jednou za měsíc.

(5) Přístupové cesty na odval musí být označeny bezpečnostními tabulkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.

(6) Při ukládání a odběru hmot z hořícího odvalu musí být v ovzduší na pracovištích odvalu zjišťována přítomnost kysličníků uhelnatého a siřičitého a sirovodíku. Místa s předpokládaným a zjištěným výskytem plynných škodlivin musí být označena tabulkami.

§ 78

Dokumentace odvalů

V mapové dokumentaci¹⁵⁾musí být uveden postup ukládání a odběru hmot.

ČÁST ČTVRTÁ

VĚTRÁNÍ DOLŮ

Díl první

Větrání plynujících a uhelných dolů

ODDÍL PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 79

Rozdělení dolů

(1) Doly se z hlediska výskytu metanu dělí na dvě kategorie:

a) neplynující doly,

b) plynující doly.

(2) Neplynující doly jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosáhla v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhla 1 % a koncentrace ostatních hořlavých plynů nebo par (dále jen „plyny”) 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují.

(3) Plynující doly jsou uhelné doly s výjimkou dolů lignitových a ostatní doly, které nesplňují požadavky uvedené v odstavci 2. Plynující doly se zařazují do II. nebo I. třídy nebezpečí.
Doly II. třídy nebezpečí jsou všechny doly Ostravsko-karvinského revíru a doly s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů.
Ostatní plynující doly jsou doly I. třídy nebezpečí.

(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu do kategorie plynujících dolů nebo do vyšší třídy nebezpečí, oznámí organizace bezodkladně obvodnímu báňskému úřadu.

(5) Na základě výsledků měření podle odstavce 2 nebo na základě oznámení podle odstavce 4 zařadí obvodní báňský úřad neplynující důl do kategorie plynujících dolů a plynující důl I. třídy nebezpečí do II. třídy nebezpečí. Plynující důl nemůže být zpětně přeřazen mezi doly neplynující.

(6) Při zařazení dolu mezi plynující nebo při přeřazení dolu do vyšší třídy nebezpečí obvodní báňský úřad současně stanoví lhůty kontrolních měření.

§ 80

Větrní spoje dolu s povrchem

(1) Důl musí mít nejméně jedno hlavní vtažné a jedno hlavní výdušné důlní dílo.

(2) Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl

a) při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového patra,

b) při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen na jednom patře,

c) při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra).

Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu.

(3) Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše než úvodní patro téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným patrem.

(4) Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem), která je v ochranném pilíři jámy.

(5) Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a výdušná důlní díla než jámy.

(6) Není-li jiným způsobem zabezpečeno, že námrazy v hlavním vtažném důlním díle nebudou ohrožovat bezpečnost práce a provozu, musí být vtažné větry ohřívány nejméně na teplotu +2 stupně C. Otevřený oheň nesmí být použit k přímému ohřívání vtažných větrů.

§ 81

Způsoby větrání

(1) Důl, kromě případů uvedených v § 82 odst. 2, musí mít samostatný větrní systém. Způsob větrání dolu musí být sací.

(2) Důl musí být větrán uměle a nepřetržitě kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu metanu a plynů (§ 79 odst. 2) a pro údržbu hlavního ventilátoru a jeho napájecí sítě. V jiných nutných případech je přerušení větrání nutno předem projednat s obvodním báňským úřadem.

(3) Důlní díla, kromě opuštěných důlních děl a vyrubaných prostorů, musí být větrána buď průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, pokud tato vyhláška nedovoluje jiný způsob.

§ 82

Vztahy k sousedním dolům

(1) V důlních dílech spojujících plynující doly musí být pro izolaci větrních systémů postaveny hrázové objekty^24a). V případě, že hrázové objekty jsou vybaveny hrázovými dveřmi, musí být postaveny v takovém počtu a vzdálenosti od sebe, aby alespoň jeden byl vždy zavřen. Na neplynujících dolech postačí k izolaci větrní objekty^24b).

(2) Spojit větrní systémy dolů bez izolace je možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu za podmínek jím stanovených na návrh závodních dolů doložený potřebnými opatřeními k zajištění bezpečnosti práce a provozu, zejména ke zneškodňování uhelného prachu, zřízení protivýbuchových uzávěr, omezení koncentrace metanu, zajištění stability větrání a možnosti rychlého uzavření předmětného větrního propojení.

(3) Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému jsou závodní dolů nebo jimi určení pracovníci povinni bezodkladně projednat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména na složení důlního ovzduší, a na zdolávání havárií ohrožujících sousední důl nebo vyžadujících součinnost spojených dolů. Plánované změny musí být projednány v dostatečném předstihu. O těchto projednáních musí být učiněn záznam.

(4) Vytvoření nového větrního spojení dolů nebo změna jeho zapojení ve větrním systému dolů se považuje za podstatnou změnu větrání.

(5) Při spojení několika dolů do jednoho větrního systému bez izolace určí organizace odborně způsobilou osobu^24c) zodpovědnou za koordinaci činnosti vedoucích větrání jednotlivých spojených dolů.

ODDÍL DRUHÝ

DŮLNÍ VĚTRY A VĚTRNÍ CESTY

§ 83

Složení důlního ovzduší

(1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty:

oxid uhelnatý	(CO)	19 ppm	0,0019 %,
oxid uhličitý	(CO₂)	4923 ppm	0,4923 %,
oxidy dusíku (nitrózní plyny):
oxid dusičitý	(NO₂)	0,5 ppm	0,00005 %,
oxid dusnatý	(NO)	2 ppm	0,0002 %,
oxid dusný	(N₂O)	98,4 ppm	0,00984 %,
sirovodík	(H₂S)	4,9 ppm	0,00049 %.

(2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,01 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší.

(3) Závodní dolu může na přechodnou dobu povolit

a) sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a

b) zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší,

současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.

(4) Koncentrace metanu v důlním ovzduší těch důlních děl, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, nesmí být větší než 1 %. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrního proudu, je dovolena místní koncentrace metanu do 2 %, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu.

(5) Není-li možno využitím okamžitě dostupných technických opatření snížit koncentraci metanu na meze stanovené v odstavci 4, může dát závodní dolu na nezbytně nutnou dobu písemný souhlas se zvýšením koncentrace metanu

a) až na 1,5 % ve všech větrních proudech včetně pracovišť, kromě porubů s úpadním vedením důlních větrů (§ 95 odst. 3) a celkového výdušného větrního proudu,

b) až na 2 % v průchodním výdušném větrním proudu za posledním pracovištěm až k celkovému výdušnému větrnímu proudu. Tuto zvýšenou koncentraci metanu nemůže dovolit, je-li průchodní výdušný větrní proud veden úpadně. Písemný souhlas může vydat nejvýše na 6 měsíců.

Zvýšenou koncentraci metanu zapříčiněnou nedostatečným průřezem větrních cest může závodní dolu dovolit jen pro práce k odstranění tohoto stavu.

(6) V písemném souhlasu podle odstavce 5 je závodní dolu povinen uvést dobu, na kterou se tento vydává, a současně určit

a) technická opatření pro snížení koncentrace metanu a zabránění vzniku metanových vrstev,

b) způsob a intervaly kontrol koncentrace metanu, odběr vzorků důlního ovzduší v nejnepříznivějších místech nejméně jednou za 14 dní a v úpadně vedeném výdušném větrním proudu také měření rychlosti důlních větrů nejméně jednou za 14 dní,

c) kontrolu koncentrace metanu v důlním ovzduší kontinuálními analyzátory metanu se signalizací. V důlních dílech s elektrickým zařízením musí být tyto analyzátory registrační a vybaveny zařízením pro automatické vypínání elektrických zařízení při překročení určené meze. Umístění odběrových sond nebo čidel analyzátoru určí organizace,

d) kontrolu pověřenými techniky nejméně jednou v každém pracovním dni spojenou s kontrolou koncentrace metanu v důlním ovzduší a správnosti údajů kontinuálních analyzátorů metanu, zneškodňování uhelného prachu a stavu protivýbuchových uzávěr, protipožárního vybavení a zařízení pro rozvod větrů. Touto kontrolou nesmějí být pověřeni směnoví technici.

§ 84

Objemový průtok důlních větrů

Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly dodrženy požadavky této vyhlášky.

§ 85

Rychlost důlních větrů

(1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně

a) 0,15 m.s^-1 v hloubených svislých důlních dílech,

b) 0,2 m.s^-1 v ústí komor,

c) 0,5 m.sec^-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je větší než 0,5 %,

d) 0,3 m.s^-1 na ostatních pracovištích, kromě pracovišť uvedených v § 95 odst. 3.

Rychlost důlních větrů v plynujících dolech však musí být taková, aby zabránila vzniku metanových vrstev, pokud jejich vzniku není zabráněno jinak.

(2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než

a) 4 m.s^-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a dobývkách,

b) 10 m.s^-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou dopravou lidí,

c) 15 m.s^-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné dopravy lidí.

(3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.

ODDÍL TŘETÍ

HLAVNÍ A VÝPOMOCNÉ VENTILÁTORY

§ 86

Hlavní ventilátory

(1) Na plynujícím dole musí být hlavní ventilátor umístěn na povrchu při ústí hlavního výdušného důlního díla, na ostatních dolech u hlavního výdušného důlního díla.

(2) Hlavní výdušné důlní dílo plynujícího dolu musí být vybaveno nejméně dvěma stejně výkonnými hlavními ventilátory, z nichž jeden je záložní. Na neplynujícím dole a na takovém plynujícím dole, u něhož je možné, aby jiná výdušná jáma včas převzala větrní oblast ventilátoru zastaveného pro poruchu, stačí jeden hlavní ventilátor se záložním pohonem a záložním převodem hnací síly.

(3) Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření tlakového spádu (deprese) se signalizací náhlé změny do dispečinku. Odběrová sonda musí být umístěna tak, aby snímala tlakový spád celé větrní oblasti.

(4) Hlavní ventilátor musí mít dvě přívodní vedení elektrické energie. Každé z nich musí zajistit provoz všech hlavních ventilátorů s dodržením jejich schválených parametrů.

(5) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho provozní charakteristika. Provozní charakteristika musí být také ověřena nejméně jednou za 7 let.

(6) Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru.

(7) Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a musí být přístupný z povrchu.

§ 87

Údržba hlavních ventilátorů a jejich příslušenství

(1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.

(2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

(3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství musí být podrobně zkontrolováno nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčištěno a nakonzervováno; u jam se skipovým těžením však nejméně jednou za půl roku.

(4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru i záložního hlavního ventilátoru je závodní dolu nebo jím pověřený pracovník povinen určit potřebná bezpečnostní opatření.

§ 88

Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru a při poruše větrání

(1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.

(2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.

(3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

§ 89

(zrušen vyhláškou č. 282/2007 Sb. k 1.1.2008)

§ 90

Výpomocné ventilátory

(1) Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve které není možno jinak splnit požadavky § 83, 84 a 85. O nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí postupovat podle havarijního plánu.

(2) Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považuje za podstatnou změnu větrání.

ODDÍL ČTVRTÝ

ROZVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ

§ 91

Vedení důlních větrů

(1) Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a dobývkám.

(2) Výdušné větry musí být vedeny vodorovně nebo vzestupně. Úpadní vedení těchto větrů je dovoleno za podmínky, že rychlost větrního proudu bude vyšší než 0.6 m.s**-1 a budou splněny požadavky § 182 odst. 1 písm. b).

§ 92

Větrní cesty

(2) Při likvidaci důlních děl ovětrávaných průchodním větrním proudem mohou být pro větrání použita i neschůdná důlní díla. V písemném příkazu je organizace povinna určit

a) místa a četnost indikací plynných škodlivin a odběrů vzorků důlního ovzduší k rozborům,

b) vybavení osádky přenosnými přístroji k měření koncentrací plynných škodlivin,

c) způsob denní kontroly větrání neschůdnou větrní cestou,

d) časové omezení jeho platnosti.

(3) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší. Světlý průřez větrních cest s výjimkou porubů a dobývek a jejich prorážek, komínů, větrních mostů a větrních vrtů nesmí být menší než 4 m². Světlý průřez větrních cest spojených větrních proudů dvou nebo více samostatných větrních oddělení nesmí být na dole II. třídy nebezpečí menší než 8 m².

(4) V důlním díle, ve kterém se pravidelně přepravuje, se při výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného materiálu.

(5) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava hmot.

§ 93

Samostatná větrní oddělení

(1) Důlní větry musí být rozváděny tak, aby byla vytvořena samostatná větrní oddělení, a to již pro přípravná důlní díla.

(2) Samostatná větrní oddělení a spojené vztažné a výdušné větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným účelům.

(3) Na dole II. třídy nebezpečí může být při podpatrovém dobývání v každém samostatném větrním oddělení jeden porub nebo dobývka. V důlních dílech spojujících vztažné a výdušné větry uvnitř takového větrního oddělení musí být postaveny v místech určených plánem otvírky, přípravy a dobývání hrázové objekty.

(4) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání, vyznačeny ve větrním schématu a označeny v důlních dílech.

§ 94

Izolace větrních proudů

(1) Větrní proudy musí být izolovány v důlních dílech tvořících nežádoucí spojení (zkraty)

a) mezi hlavními vtažnými a výdušnými větrními proudy,

b) mezi samostatnými větrními odděleními,

c) mezi samostatným větrním oddělením a spojeným vztažným nebo výdušným větrním proudem,

d) mezi spojenými vztažnými a výdušnými větrními proudy,

e) uvnitř samostatného větrního oddělení.

Větrní proudy musí být izolovány hrázovými objekty, větrními objekty nebo jinými vhodnými způsoby, a to v takovém počtu, provedení a vzdálenostech, aby nebylo narušeno větrání. Tyto požadavky musí splňovat i izolační objekty větrních propojení dopravními vrty, případně zásobníky.

(2) Má-li důl několik hlavních výdušných důlních děl, musí být každá větrní oblast na výdušné straně izolována proti ostatním. Na plynujícím dole musí být tato izolace výbuchuvzdorná.

(3) Na dole II. třídy nebezpečí se musí stavět v místech uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) hrázové objekty. V ostatních případech postačí větrní objekty.

(4) V případě mimořádné důležitosti hrázových dveří musí být zajištěna jejich řádná funkce vhodným zařízením. Tyto případy určí organizace. Kontrola funkce těchto hrázových dveří musí být zajištěna signalizací vyvedenou do dispečinku nebo místa se stálou obsluhou. Výjimečně lze funkci vhodného zařízení, případně signalizace zajistit stálou hlídkou.

§ 95

Větrání porubů a dobývek

(1) Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda takový způsob větrání nepožaduje.

(2) Větrání musí být upraveno tak, aby důlní větry proudily podél dobývaného pilíře a na plynujících dolech vodorovně nebo vzestupně kromě případů uvedených v odstavci 3. Při místním úpadním vedení větrů přes poruchy nebo ve vlnitém uložení určí organizace potřebná bezpečnostní opatření.

(3) Úpadní vedení důlních větrů porubem je možné, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší v porubu nepřekročí 1 % a rychlost větrního proudu v porubu bude nejméně 1 m.s^-1.

§ 96

Větrní a hrázové dveře

(1) Větrní a hrázové dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny.

(2) V důlních dílech s pravidelnou strojní dopravou musí být hrázové dveře dálkově ovladatelné.

(3) Hrázový objekt s průchodem pro dopravník se může používat jen ve výjimečných případech se souhlasem závodního dolu. Při vydání souhlasu určí závodní dolu opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu při údržbě tohoto objektu a k likvidaci uhelného prachu v jeho okolí a způsob jeho kontroly.

§ 97

Větrní závěsy

Místo větrních dveří se mohou použít 2 větrní závěsy, avšak jen tam, kde jejich netěsnost nenaruší rozvádění důlních větrů a kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře.

§ 98

Větrní mosty

(1) Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a zhotoveny z nehořlavého materiálu.

(2) Větrní mosty, ve kterých jsou vedeny důlní větry několika samostatných větrních oddělení, musí být na plynujícím dole vybudovány výbuchuvzdorně. Na dole II. třídy nebezpečí musí být všechny větrní mosty vybudovány výbuchuvzdorně.

ODDÍL PÁTÝ

POMOCNÉ VĚTRÁNÍ

§ 99

Způsoby větrání neproražených důlních děl

(1) Neproražené důlní dílo musí být větráno separátním větráním²⁸⁾vždy, když není zajištěno stanovené složení důlního ovzduší nebo když vzdálenost čelby od průchodního větrního proudu dosáhla na plynujícím dole 5 m, na neplynujícím dole 10 m.

(2) Jedním lutnovým tahem je dovoleno větrat nejvýše 2 neproražená důlní díla, v dole II. třídy nebezpečí však může být raženo pouze jedno z nich.

(3) V dole II. třídy nebezpečí může být z dovrchní chodby, která není proražena do vyššího patra, raženo další důlní dílo jen za účelem dosažení větrního spojení a vždy jen jedním pracovištěm.

(4) Výdušné větry, které proudí z neproražených důlních děl nového patra, musí být v plynujícím dole odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu nebo do větrního proudu samostatného větrního oddělení, kterým nejsou větrána jiná pracoviště, kde se razí nebo dobývá. Není-li splnění tohoto požadavku technicky možné, je dovoleno na písemný příkaz závodního dolu přivádět výdušné větry na pracoviště vyššího patra; je-li potřebné odplynit důlní díla nového patra, musí být pracoviště v příslušném samostatném větrním oddělení zastavena a pracovníci odvoláni.

(5) Neproražená důlní díla na neplynujícím dole, ve kterých není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.

§ 100

Přibližování k plynujícím horizontům a stařinám

(1) Při otvírání plynujícího horizontu musí být důlní dílo, které se přiblíží na vzdálenost 10 m k takovému horizontu, raženo s bezpečnostními předvrty předstihujícími čelbu nejméně o 5 m. Na těchto pracovištích musí být stálá kontrola koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontinuálními analyzátory.

(2) Přiblíží-li se důlní dílo ke stařinám na vzdálenost menší než 10 m, je organizace povinna v technologickém postupu určit opatření na ochranu před náhlým zaplynováním.

§ 101

Separátní větrání

(1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.

(2) Druh separátního větrání, umístění ventilátorů a tlumičů hluku, vyvedení luten do průchodního větrního proudu, jejich prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu musí být uveden v technologickém postupu.

(3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

(4) Poddajné lutny nevyztužené se nesmějí používat na sací straně ventilátoru v lutnovém tahu.

(5) Separátní větrání musí být nepřetržité kromě přerušení na dobu nezbytně nutnou pro ověření výskytu plynů (§ 79 odst. 2) a pro údržbu ventilátoru a jeho napájecí sítě.

(6) Po přerušení nebo při poruše separátního větrání provede organizace vhodná bezpečnostní opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Při přerušení separátního větrání musí být na plynujícím dole elektrická zařízení a stroje umístěné v neproraženém důlním díle neprodleně vypnuty z určeného místa.

(7) Separátní větrání může být po přerušení nebo poruše obnoveno až po zjištění, že se tak může stát bez nebezpečí, které by mohly způsobit i odváděné důlní větry. Pracoviště mohou být obsazena a elektrický proud zapnut teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

(8) Bližší podmínky pro projektování, provoz a kontrolu separátního větrání v plynujících dolech stanoví zvláštní právní předpis.^28a)

§ 102

(zrušen 330/2002 Sb.)

ODDÍL ŠESTÝ

VĚTRÁNÍ DŮLNÍCH PROVOZOVEN

§ 103

Větrání důlních provozoven, komor a skladů

(1) Vozovny (remízy) důlních lokomotiv, provozovny strojů s naftovými motory, provozovny se stacionárním chladicím zařízením, elektrické stanice, sklady výbušnin²⁰⁾a sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, musí být větrány nepřetržitě.

(2) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 5 m v plynujícím dole a do délky 15 m v neplynujícím dole nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. V těchto prostorech není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.

(3) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na provoz ventilátoru.

(4) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti.

(5) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m³.s^-1 na 100 kg chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za hodinu.

(6) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

(7) Elektrická stanice a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv, nesmějí být ovětrávány větrním proudem, pro který je povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5 písm. b). V těchto prostorách není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.

§ 104

Větrání výklenků

Výklenek do délky 3 m s nestacionárním chladicím zařízením nebo s elektrickým zařízením a ostatní výklenky do délky 5 m v plynujícím dole a do délky 10 m v neplynujícím dole nemusí být větrány průchodním větrním proudem, nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí. Ve výklenku s nestacionárním chladícím zařízením nebo elektrickým zařízením není dovolena místní koncentrace metanu podle § 83 odst. 4.

ODDÍL SEDMÝ

VĚTRÁNÍ DOČASNĚ NEOBSAZENÝCH A OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL

§ 105

Dočasně neobsazená důlní díla

(1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být i nadále větrána.

(2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo znepřístupněna na plynujícím dole ve vzdálenosti nejvýše 5 m a na neplynujícím dole nejvýše 10 m od průchodního větrního proudu. Při tom na plynujícím dole musí být dodržena alespoň tato opatření:

a) důlní dílo neobsazené déle než jednu směnu musí být označeno laťovým křížem,

b) důlní dílo neobsazené déle než 3 směny v pracovních dnech musí být znepřístupněno v celém profilu takovým způsobem, aby vniknutí do něho nebylo možné bez poškození nebo odstranění zábrany a bylo při tom zachováno větrání.

§ 106

Opuštěná důlní díla

(1) Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve uzavřeno kromě vyrubaných prostor, u kterých je spolehlivě zabráněno průtahu důlních větrů přes stařiny a podél kterých je nutno i nadále udržovat chodbu.

(2) Na dole II. třídy nebezpečí a na ostatních dolech tam, kde je nebezpečí nahromadění výbušné směsi, musí být opuštěná důlní díla uzavřena výbuchuvzdorně, kromě neproražených dočasně opuštěných důlních děl, která nesouvisejí se stařinami a v nichž je vyloučena možnost iniciace výbuchu. Tato důlní díla je dovoleno na dobu nejvýše 6 měsíců jen těsně uzavřít, a to v místech budoucích výbuchuvzdorných hrází.

(3) Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí se odebírají vzorky důlního ovzduší z prostoru za hrází, provádí jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky uhelnatý a uhličitý a měří tlak ovzduší za hrází nejméně jednou za 3 měsíce, za větrními uzávěrami^20a) nejméně jednou za měsíc. Na ostatních dolech určí četnost odběru vzorků ovzduší a měření tlaku ovzduší za hrázemi a větrními uzávěrami závodní dolu.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije pro hráze, za nimiž je prokazatelně vyplněn uzavřený prostor, a hráze uzavírající porubní chodby při komorovém dobývání. Skutečnost, že uzavřený prostor za hrází je vyplněn, se zaznamená v knize hrází (§ 188).

(5) Stav a těsnost hrází a větrních uzávěr se kontroluje nejméně jednou za 14 dní. Součástí kontrol je také měření koncentrací kyslíku, metanu a kysličníků uhličitého a uhelnatého před nimi.

(6) Výsledky kontrol hrází a větrních uzávěr a výsledky rozborů ovzduší a měření tlaku ovzduší za nimi se zapisují do knihy hrází.

ODDÍL OSMÝ

KONTROLA VĚTRÁNÍ A PŘÍSTROJE K MĚŘENÍ KONCENTRACE PLYNŮ A PLYNNÝCH ŠKODLIVIN

§ 107

Mapa větrání a větrní schéma

(1) Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání¹⁵⁾a větrní schéma.

(2) Na mapě větrání musí být vyznačena také důlní díla sousedních dolů až do vzdálenosti 100 m od společných hranic s údaji o jejich ovětrávání a způsobu případného uzavření, zajištění nebo likvidace.

(3) Větrní schéma musí znázorňovat

a) způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti,

b) samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů,

c) situování porubů a dobývek,

d) směry proudění a objemové průtoky důlních větrů,

e) umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů včetně hrází,

f) umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich výkonu a tlaku.

(4) Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo skutečnému stavu větrání.

§ 108

Prohlídky větrních cest a větracích zařízení

(1) Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta nejméně jednou za půl roku.

(2) Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní oddělení nejméně jednou za týden.

(3) Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním zařízením, určí organizace.

(4) Při prohlídkách větrních cest musí být současně kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů.

§ 109

Kontrola složení důlního ovzduší

(1) Koncentrace metanu v důlním ovzduší plynujícího dolu musí být kontrolována

a) na obsazených pracovištích, v místech, kde se zdržují pracovníci a ve výdušných větrech z porubů a dobývek při prohlídkách pracovišť vykonávaných podle této vyhlášky,

b) ve větrních cestách s dopravou lokomotivami s naftovým nebo elektrickým motorem, a to ve směně, v níž se přepravuje; místa kontrol určí organizace v dopravním řádu,

c) v prostorech s elektrickým zařízením a v jejich okolí do 20 m, avšak ve směru k závalu jen pokud je to bezpečně možné. Kontrola musí být provedena před spuštěním elektrického zařízení, za jeho chodu v intervalech určených organizací a před opětovným spuštěním, pokud přerušení chodu trvalo déle než 3 hodiny.

(2) Na pracovištích s nebezpečím průtrží hornin, uhlí a plynů, na pracovištích s povolenou zvýšenou koncentrací metanu podle § 83 odst. 5 a na separátně větraných pracovištích plynujícího dolu jsou povinni koncentrace metanu, případně kysličníku uhličitého kontrolovat také předáci nebo určení pracovníci na začátku směny a dále v intervalech určených organizací.

(3) Na neplynujícím dole je organizace povinna určit intervaly a místa, na kterých musí být zjišťován možný výskyt metanu.

(4) Možný výskyt plynných škodlivin (§ 83), zejména kysličníku uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.

(5) Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny předákovi.

(6) Zjistí-li se překročení stanovených koncentrací metanu nebo kysličníku uhličitého nebo kysličník uhelnatý v koncentraci vyšší než 0,001 %, musí být zjištěna příčina zvýšeného výskytu a provedena vhodná bezpečnostní opatření.

§ 109a

Kontinuální analyzátory metanu a kysličníku uhelnatého

(1) Stálá kontrola koncentrace metanu kontinuálními analyzátory metanu musí být v plynujících dolech prováděna

a) v separátně větraném důlním díle s elektrickým zařízením, kde se razí nebo dobývá, s výjimkou separátně větraných porubních chodeb při komorovém dobývání,

b) na pracovišti s pohyblivým strojem poháněným elektrickým pohonem, které je větráno průchodním větrním proudem a kde nelze vyloučit zvýšení koncentrace metanu nad 1 %,

c) ve výdušném větrním proudu samostatného větrního oddělení a větrní oblasti,

d) ve výdušném větrním proudu z pracoviště, kde byla povolena zvýšená koncentrace metanu (§ 83),

e) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí ve výdušném větrním proudu z každého porubu,

f) při provozu trolejové trakce lokomotivní dopravy v prostředí bez nebezpečí výbuchu metanu (BNM) v místech styku s důlními díly zařazenými do prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu metanu (SNM),

g) v dalších místech určených závodním dolu.

(2) Elektrické zařízení na plynujících dolech II. třídy nebezpečí, které podle § 242 odst. 1 nesmí zůstat v provozu a musí být vypnuto, musí být v místech uvedených v odstavci 1 vypnuto samočinně. Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 1 písm. c).

(3) Stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálními analyzátory musí být v uhelných dolech prováděna

a) ve výdušném proudu každého samostatného větrního oddělení a výdušném proudu větrní oblasti,

b) ve slojích náchylných k samovznícení ve vtažném větrním proudu samostatného větrního oddělení a ve výdušném větrním proudu porubu a separátně větraného důlního díla, kde se razí nebo dobývá, s výjimkou porubních chodeb separátně větraných porubů,

c) ve vtažné jámě, kde je nebezpečí vnikání kysličníku uhelnatého z povrchového zdroje do dolu,

d) v dalších místech určených závodním dolu.

(4) Rozmístění jednotlivých čidel kontinuálních analyzátorů se uvede v provozní dokumentaci a vyznačí v mapové části havarijního plánu.⁸¹⁾

(5) V provozní dokumentaci musí být stanovena opatření pro případy překročení nastavených mezí kontinuálních analyzátorů a poruchy měřicích zařízení.

(6) Hodnoty koncentrací metanu a kysličníku uhelnatého zjišťované kontinuálními analyzátory musí být vyvedeny na jedno místo a záznamy o koncentracích musí být uchovávány nejméně po dobu 1 roku.

§ 110

Měření a odběry vzorků důlního ovzduší

(1) Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních větrů musí být měřeny v plynujícím dole nejméně jednou za měsíc, v neplynujícím dole nejméně jednou za 3 měsíce

a) v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí,

b) ve výdušných důlních dílech samostatných větrních oddělení,

c) ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek,

d) v ražených separátně větraných důlních dílech,

e) v důlních dílech s provozem elektrických lokomotiv.

V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší a provedeny jejich technické rozbory na kyslík, metan a kysličníky uhelnatý a uhličitý.

(2) Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených separátně větraných důlních dílech musí být měřena v plynujícím dole nejméně jednou za měsíc, v neplynujícím dole nejméně jednou za 3 měsíce.

(3) Vzorek důlního ovzduší pro technický rozbor na metan musí být odebrán jednou za měsíc i u elektrických zařízeních. U skupiny elektrických zařízení vzdálených nejvíce 50 m od sebe v témže větrním proudu postačí odběr vzorku u toho elektrického zařízení, u kterého lze předpokládat nejvyšší koncentraci metanu v důlním ovzduší.

(4) Na místech, kde je prováděna trhací práce musí být ve lhůtách určených organizací odebírány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. Odběrem vzorků důlního ovzduší musí být namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu.

(5) V komoře pro nabíjení akumulátorů, ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami musí být odebrány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, případně jiných plynů nejméně jednou za 3 měsíce, a to v době kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.

(6) Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a míst, ve kterých je povolena zvýšená koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, mohou být nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.²⁹⁾

(7) Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se provádí podle zvláštních předpisů.¹⁶⁾

(8) Výsledky měření a rozborů důlního ovzduší dolů II. třídy nebezpečí musí být předkládány obvodnímu báňskému úřadu do konce měsíce následujícího po provedení měření a rozborů.

(9) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle ČSN 83 0050. K překonání podtlaku při odběru vzorků u větrních uzávěr a hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor nebo sací čerpadlo; před vlastním odběrem je nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně v pětinásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.

(10) Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru.

§ 111

Měření barometrického tlaku

(1) Na povrchu dolu musí být měřen barometrický tlak. Měřené údaje musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku.

(2) O klesajícím barometrickém tlaku musí být informováni pracovníci před sjezdem do dolu. O náhlém nebo výrazném poklesu barometrického tlaku musí být informováni všichni technici a předáci v dole i v průběhu směny.

(3) Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu metanu a plynných škodlivin při poklesu barometrického tlaku.

§ 112

Postup při nahromadění metanu a plynných škodlivin a při zjištění fukače

(1) Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá § 83, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním plánem.

(2) Opětné obsazení pracovišť a případné zapnutí elektrických zařízení je dovoleno po prověření, že větrání, zejména složení důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této vyhlášky.

(3) Každé zjištění fukače musí být ihned ohlášeno organizaci, která je povinna určit opatření k zabránění jeho nežádoucích účinků.

§ 113

Větrní rozvaha

(1) Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně jednou za rok a vždy při podstatné změně větrání.

(2) Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující

a) popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu důlních větrů, údaje o hlavních vztažných a výdušných důlních dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů v jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.),

b) úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů a údaje o přisávání s povrchu,

c) popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientů využití důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky),

d) posouzení současného stavu větrání s ohledem na rozložení depresí a odporů ve větrní síti a vyhodnocení úseků větrních cest s nadměrnými ztrátami tlaků, posouzení stability, diagonálních propojení a celkového rozvodu důlních větrů,

e) zhodnocení plynových a klimatických poměrů,

f) posouzení separátního větrání,

g) popis degazačního systému a příslušného zařízení, množství odsávaného plynu (celkové i v úsecích), účinnost degazace a její vyhodnocení,

h) zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků této vyhlášky, případně zvláštních předpisů,¹⁶⁾

i) opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínů a zodpovědných osob.

(3) Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy:

a) mapu větrání,

b) větrní schéma,

c) depresní snímek dolu,

d) tabulku ukazatelů větrání pracovišť,

e) základní údaje větrní rozvahy,

f) technická data hlavních a výpomocných ventilátorů.

(4) Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření předložena obvodnímu báňskému úřadu.

§ 114

Vedoucí větrání

(1) Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho zástupce.

(2) Zástupce vedoucího větrání musí být báňský inženýr s nejméně dvouletou odbornou praxí ve větrání dolů nebo báňský technik s úplným středním odborným vzděláním s nejméně šestiletou odbornou praxí ve větrání dolů.

§ 115

Podmínky pro použití přístrojů k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin

(1) Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin musí mít označení typu a evidenční číslo.

(2) Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé 2 roky.

(3) Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, kteří byli určeni jím měřit.

(4) Přístroj musí být před výdejem přezkoušen. Pracovník je povinen přístroj vyzvednout osobně a ověřit jeho funkci. Vadné přístroje se nesmějí vydávat, případně musí být ihned vráceny. Pracovníci jsou povinni přidělené přístroje chránit před poškozením a nesmějí je otevírat.

(5) Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k poškození došlo.

(6) O výdeji přístrojů musí být vedena evidence.

(7) Počet provozuschopných přístrojů musí být nejméně o 10 % větší než je počet pracovníků povinných kontrolovat koncentraci metanu a plynných škodlivin v důlním ovzduší v nejsilněji obsazené směně.

Díl druhý

Větrání neplynujících neuhelných dolů

ODDÍL PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

§ 116

Zařazení dolů

(1) Neplynující jsou ty doly, kde koncentrace metanu nedosahuje v žádném ovětrávaném důlním díle 0,1 % a kde ani po zastavení větrání na 24 hodin koncentrace metanu nedosáhne 1 % a koncentrace ostatních plynů 25 % spodní meze výbušnosti. Plynné zplodiny důlních požárů se pro zařazení dolu neuvažují.

(2) O zařazení dolu pro dobývání výhradního ložiska a dolu, ve kterém jsou prováděny průzkumné práce, rozhodne na základě měření podle odstavce 1 obvodní báňský úřad, který současně určí lhůty kontrolních měření.

(3) Možný výskyt metanu, případně plynů musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.

(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu nebo jeho části do kategorie plynujících dolů, je organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu. Při výskytu jiných plynů než metanu obvodní báňský úřad určí, která ustanovení dílu prvního musí organizace dodržovat. Za zjištění se považuje i předpokládaný výskyt plynů.

§ 117

Větrní spoje dolu s povrchem

(1) Důl musí mít nejméně jedno hlavní vztažné a jedno hlavní výdušné důlní dílo.

(2) Jedno hlavní větrní důlní dílo může mít důl

a) při otvírce dolu do doby spojení hlavního vtažného a hlavního výdušného důlního díla; toto platí obdobně i při otvírce nového patra,

b) při provádění pouze průzkumných nebo stavebních prací, a to jen na jednom patře,

c) při zajišťování nebo likvidaci dolu (patra).

Větrání těchto dolů (pater) musí být řešeno v projektu.

(3) Výdušné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby jejich nejspodnější patro bylo jen o jedno patro výše, než úvodní patro téže větrní oblasti. Rovněž vtažné jámy musí být prohlubovány včas tak, aby se bez závažných důvodů nedobývalo pod nejhlubším vtažným patrem.

(4) Ustanovení odstavce 3 je splněno i tehdy, když požadované úrovně patra je dosaženo slepou jámou (šibíkem).

(5) Odstavce 3 a 4 platí obdobně i pro jiná hlavní vtažná a výdušná důlní díla než jámy.

§ 118

Způsoby větrání

(1) Důl, kromě případů uvedených v § 119 odst. 2, musí mít samostatný větrní systém.

(2) Důl musí být větrán uměle a v době, kdy jsou v dole lidé, nepřetržitě. Po zastavení větrání podle § 125 však musí být větrání včas spuštěno před konáním předběžných prohlídek, případně před obsazením pracovišť, není-li předběžné prohlídky třeba konat.

(4) Podzemní stavby mohou být větrány přirozeným větráním jen ve výjimečných případech, kdy přirozený tah důlních větrů spolehlivě zajistí splnění požadavků této vyhlášky.

§ 119

Vztahy k sousedním dolům

(1) V důlních dílech spojujících neplynující doly musí být postaveny těsné hráze nebo alespoň dvoje větrní dveře otevírající se v opačném směru.

(2) Zapojení několika dolů téže organizace do jednoho větrního systému je možné se souhlasem obvodního báňského úřadu. Zapojení dolů různých organizací do jednoho větrního systému je možné jen se souhlasem obvodního báňského úřadu.

(3) Při společném větrním systému několika dolů jsou určení pracovníci povinni si navzájem bez odkladu sdělovat změny a události, které mohou mít vliv na větrání, zejména složení důlního ovzduší sousedních dolů. Plánované změny musí být projednány předem.

ODDÍL DRUHÝ

DŮLNÍ VĚTRY A VĚTRNÍ CESTY

§ 120

Složení důlního ovzduší

oxid uhelnatý	(CO)	19 ppm	0,0019 %,
oxid uhličitý	(CO₂)	4923 ppm	0,4923 %,
oxidy dusíku (nitrózní plyny):
oxid dusičitý	(NO₂)	0,5 ppm	0,00005 %,
oxid dusnatý	(NO)	2 ppm	0,0002 %,
oxid dusný	(N₂O)	98,4 ppm	0,00984 %,
sirovodík	(H₂S)	4,9 ppm	0,00049 %.

(2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,01 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude pravidelně zjišťována koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší kontinuálně nebo v intervalech určených vedoucím likvidace havárie.

(3) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může na přechodnou dobu povolit

a) sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a

b) zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude zjišťována koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší kontinuálně nebo pravidelně v intervalech určených závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem,

současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.

§ 121

Objemový průtok důlních větrů

Objemový průtok důlních větrů v důlních dílech, ve který se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí být takový, aby byly dodrženy požadavky této vyhlášky.

§ 122

Rychlost důlních větrů

(1) Rychlost důlních větrů musí být nejméně

a) 0,15 m.s^-1 v hloubených svislých důlních dílech,

b) 0,3 m.s^-1 na ostatních pracovištích.

(2) Rychlost důlních větrů nesmí být větší než

a) 4 m.s^-1 v otvírkových a přípravných důlních dílech, porubech a dobývkách,

b) 10 m.s^-1 v ostatních důlních dílech s chůzí nebo pravidelnou dopravou lidí,

c) 15 m.s^-1 v ostatních důlních dílech bez chůze a pravidelné dopravy lidí.

(3) V důlních dílech, pokud neumožňují jakoukoliv chůzi nebo dopravu lidí, není rychlost důlních větrů omezena.

ODDÍL TŘETÍ

HLAVNÍ A VÝPOMOCNÉ VENTILÁTORY

§ 123

Hlavní ventilátory

(1) Hlavní ventilátor musí být umístěn u hlavního větrního důlního díla.

(2) Hlavní ventilátor musí mít záložní pohon a převod hnací síly, není-li instalován záložní hlavní ventilátor. Pro ventilátory stejného typu může mít organizace jen jeden záložní pohon a převod hnací síly, pokud je zajištěno jejich včasné přemístění a zapojení na místě případné potřeby.

(3) Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením k měření tlakového spádu.

(4) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů musí být ověřena jeho provozní charakteristika.

(5) Provoz hlavního ventilátoru bez strojníka je dovolen, splňuje-li ventilátor požadavky § 219. Provozně zabezpečovací systém musí mít zdroj energie nezávislý na pohonu ventilátoru.

(6) Kanál hlavního ventilátoru musí mít uzavírací zařízení a musí být přístupný z povrchu.

§ 124

Údržba hlavních ventilátorů a jejich příslušenství

(1) Provozovaný hlavní ventilátor je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou denně.

(2) Záložní hlavní ventilátor je povinen prohlédnout a přezkoušet určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

(4) Na dobu opravy hlavního ventilátoru, případně i záložního ventilátoru je organizace povinna určit potřebná bezpečnostní opatření.

§ 125

Opatření při zastavení chodu hlavního ventilátoru a při poruše větrání

(1) Zastavit hlavní ventilátor nebo změnit způsob jeho práce je dovoleno jen na písemný příkaz určeného pracovníka.

(2) Při zastavení hlavního ventilátoru nebo při závažné poruše ve větrání se musí postupovat podle havarijního plánu.

(3) Po obnovení chodu hlavního ventilátoru nebo po odstranění závažné poruchy ve větrání mohou být pracoviště obsazena teprve po prověření, že větrání odpovídá požadavkům této vyhlášky.

§ 126

(zrušen vyhláškou č. 282/2007 Sb. k 1.1.2008)

§ 127

Výpomocný ventilátor

(1) Výpomocný ventilátor může být použit pro tu část dolu, ve které není možno jinak splnit požadavky § 120, 121 a 122. O nasazení výpomocného ventilátoru a o podmínkách jeho provozu rozhodne závodní dolu na základě výpočtu větrání, a to jen na nezbytně nutnou dobu. Při zastavení výpomocného ventilátoru se musí postupovat podle havarijního plánu.

(2) Zařazení výpomocného ventilátoru do větrní sítě, jeho vyřazení z ní a změna jeho technických parametrů se považují za podstatnou změnu větrání.

ODDÍL ČTVRTÝ

ROZVÁDĚNÍ DŮLNÍCH VĚTRŮ

§ 128

Vedení důlních větrů

Vtažné větry musí být vedeny na příslušné patro nebo nejhlubší místo a odtud nejkratší větrní cestou k porubům a dobývkám.

§ 129

Větrní cesty

(1) Jako větrní cesty mohou být používána schůdná důlní díla a dále větrní vrty o průměru nejméně 0,3 m nebo komíny bez lezního oddělení nebo dopravního zařízení, pokud nejsou používány pro dopravu rubaniny. Vyrubané prostory a jiná neschůdná důlní díla mohou být používána jako větrní cesty pro vedení výdušných větrů, pokud se tím nesníží objemový průtok vtažných větrů potřebný pro větrání.

(2) Průřezy větrních cest musí být takové, aby umožňovaly dodržet předepsanou rychlost a požadovaný objemový průtok důlních větrů z hlediska dodržení stanoveného složení důlního ovzduší.

(3) V důlním díle, ve které se pravidelně přepravuje, se při výpočtu světlého průřezu větrní cesty musí od průřezu důlního díla odečíst průřez dopravního zařízení, případně i průřez uskladněného materiálu.

(4) Ve schůdných větrních cestách musí být možná přeprava hmot.

§ 130

Samostatná větrní oddělení

(1) Samostatná větrní oddělení a spojené vztažné a výdušné větrní proudy mohou být vzájemně propojovány jen k nezbytným účelům.

(2) Začátek a konec samostatného větrního oddělení musí být uvedeny v plánu otvírky, přípravy a dobývání a vyznačeny ve větrním schématu.

§ 131

Izolace větrních proudů

Všechna nežádoucí spojení (zkraty) ve větrní síti musí být izolována.

§ 132

Větrání porubů a dobývek

Poruby a dobývky musí být větrány průchodním větrním proudem, kromě těch porubů a dobývek, u kterých dobývací metoda takový způsob větrání nepožaduje.

§ 133

Větrní dveře

Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat zbytečně otevřeny. Jakmile pomine jejich potřeba, musí být vysazeny nebo zajištěny v otevřené poloze. Kde otevření dveří ohrožuje řádné větrání, musí být postaveny nejméně dvoje v takové vzájemné vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy zavřeny.

§ 134

Větrní závěsy

§ 135

Větrní mosty

Větrní mosty se mohou použít jen tehdy, není-li možno vyřešit vedení důlních větrů jinak. Větrní mosty musí být těsné a zhotoveny z nehořlavého materiálu.

ODDÍL PÁTÝ

POMOCNÉ VĚTRÁNÍ

§ 136

Způsoby větrání neproražených důlních děl

(2) Neproražená důlní díla, ve kterých není možné z technologických důvodů (při použití razicích plošin, při ražbě maloprofilových důlních děl pro komorové odstřely apod.) zřídit separátní větrání, je možné se souhlasem závodního dolu nebo jím pověřeného pracovníka větrat stlačeným vzduchem.

(3) Podružné větrání s použitím přehrad, větrních závěsů nebo luten je přípustné jen přechodně jako nouzové opatření.

§ 137

Separátní větrání

(1) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více než 70 % objemového průtoku důlních větrů.

(3) Mají-li být použity jiné lutny než kovové, musí být z materiálu, který nepodporuje šíření požáru.

(4) Těsnost lutnového tahu musí vyhovovat zvláštnímu předpisu.²⁸⁾

(5) Separátní větrání musí být nepřetržité; přechodně může být zastaveno za podmínek, že dotyčné důlní dílo bude bezodkladně označeno zákazem vstupu, že separátní větrání bude před předběžnou prohlídkou nebo obsazením pracoviště včas spuštěno a že organizace provede vhodná bezpečnostní opatření k ochraně pracovníků, kteří by mohli být ohroženi plynnými škodlivinami z ovětrávaného důlního díla. Obdobně je nutno postupovat i při poruše separátního větrání.

§ 138

Ventilátory separátního větrání

První ventilátor separátně větraného důlního díla se musí ovládat z průchodního větrního proudu.

ODDÍL ŠESTÝ

VĚTRÁNÍ DŮLNÍCH PROVOZOVEN

§ 139

Větrání důlních provozoven, komor a skladů

(2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v důlním ovzduší větší než 0,5 % a musí být zajištěna alespoň dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, musí být ventilátor umístěn mimo nabíjecí komoru a provoz usměrňovacího agregátu funkčně vázán na provoz ventilátoru.

(3) Ve skladě hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, musí být zajištěna nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu a koncentrace plynů v důlním ovzduší nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti.

(4) V provozovně se stacionárním chladicím zařízením musí být zajištěn objemový průtok důlních větrů nejméně 3 m.s^-1 na 100 kg chladiva kompresorové jednotky s největší náplní. Pokud jsou výdušné větry z této provozovny odváděny přímo do celkového výdušného větrního proudu, postačí desetinásobná výměna vzduchu za hodinu.

(5) Komora s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být větrány tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

(6) Ostatní důlní provozovny, komory a sklady do délky 15 m nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí.

§ 140

Větrání výklenků

Výklenek do délky 3 m s nestacionárním chladicím zařízením a ostatní výklenky do délky 10 m nemusí být větrány průchodním větrním proudem nebo separátním větráním, je-li jejich ovětrávání zajištěno difuzí.

ODDÍL SEDMÝ

VĚTRÁNÍ DOČASNĚ NEOBSAZENÝCH A OPUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH DĚL

§ 141

Dočasně neobsazená důlní díla

(1) Dočasně neobsazená separátně větraná důlní díla musí být i nadále větrána, mimo případy uvedené v § 137.

(2) Dočasně neobsazená důlní díla, pokud nejsou dozorčími orgány prohlížena, musí být označena laťovým křížem nebo znepřístupněna ve vzdálenosti nejvýše 10 m od průchodního větrního proudu.

§ 142

Opuštěná důlní díla

Opuštěné důlní dílo musí být co nejdříve těsně uzavřeno, kromě vyrubaných prostor, které jsou používány jako větrní cesty. Hráze musí být evidovány (§ 188) a kontrolovány ve lhůtách určených organizací.

ODDÍL OSMÝ

KONTROLA VĚTRÁNÍ A PŘÍSTROJE K MĚŘENÍ KONCENTRACE PLYNŮ A PLYNNÝCH ŠKODLIVIN

§ 143

Mapa větrání a větrní schéma

(1) Pro důl musí být vypracována a doplňována mapa větrání¹⁵⁾a větrní schéma.

(3) Větrní schéma musí znázorňovat

a) způsob propojení jednotlivých větrních proudů ve větrní síti,

b) samostatná větrní oddělení a označení uzlových bodů,

c) situování porubů a dobývek,

d) směry proudění a objemové průtoky důlních větrů,

e) umístění a druhy zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů včetně hrází,

f) umístění hlavních a výpomocných ventilátorů s uvedením jejich výkonu a tlaku.

(4) Větrní schéma musí být doplňováno tak, aby odpovídalo skutečnému stavu větrání.

§ 144

Prohlídky větrních cest a větracích zařízení

(1) Hlavní vtažná a výdušná důlní díla musí být prohlédnuta nejméně jednou za půl roku.

(2) Větrní cesty uvnitř samostatného větrního oddělení musí být prohlédnuty každý pracovní den, mimo samostatné větrní oddělení nejméně jednou za týden.

(3) Způsob prohlídek, případně kontrol větrních vrtů a komínů, které nejsou vybaveny lezním oddělením nebo dopravním zařízením, určí organizace.

(4) Při prohlídkách větrních cest musí být současně kontrolována i zařízení pro rozvádění a regulaci důlních větrů.

§ 145

Kontrola složení důlního ovzduší

(1) Možný výskyt plynných škodlivin (§ 120), zejména kysličníků uhelnatého a uhličitého v důlním ovzduší musí být zjišťován v místech a intervalech, které určí organizace, avšak vždy tam, kde vznikne podezření jejich výskytu.

(2) Výsledky kontrol na pracovišti musí být sděleny předákovi.

§ 146

Měření a odběry vzorků důlního ovzduší

(1) Objemový průtok, teplota a relativní vlhkost důlních větrů musí být měřen nejméně jednou za 3 měsíce

a) v hlavních výdušných důlních dílech větrních oblastí,

b) ve výdušných důlních dílech v blízkosti porubů a dobývek,

c) v ražených separátně větraných důlních dílech,

d) v důlních dílech s provozem naftových motorů a elektrických lokomotiv.

V těchto místech musí být zároveň odebírány vzorky důlního ovzduší a provedeny jejich technické rozbory na kyslík a kysličníky uhelnatý a uhličitý.

(2) Rychlost důlních větrů v porubech, dobývkách a v ražených separátně větraných důlních dílech musí být měřena nejméně jednou za 3 měsíce.

(3) Na místech, kde je prováděna trhací práce, a v místech s provozem naftových motorů musí být ve lhůtách určených organizací odebírány vzorky důlního ovzduší pro zjištění koncentrace nitrosních plynů a kysličníku uhelnatého. Odběrem vzorků důlního ovzduší musí být namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu.

(4) V komoře pro nabíjení akumulátorů musí být odebírán vzorek důlního ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, případně jiných plynů nejméně jednou za tři měsíce, a to v době, kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.

(5) Rozbory vzorků důlního ovzduší pro kontrolu jeho plynných složek, kromě míst uvedených v odstavci 1 písm. a), mohou být nahrazeny měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.²⁹⁾

(6) Měření radioaktivních škodlivin v důlním ovzduší se provádí podle zvláštních předpisů.¹⁶⁾

(7) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle příslušné české technické normy.^29a)K překonání podtlaku u větrních uzávěr a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor, sací čerpadlo nebo sací balónek; před vlastním odběrem je však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně ve dvojnásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice.

(8) Při odběru vzorku důlního ovzduší z uzavřeného prostoru se zaznamená také tlak důlního ovzduší v uzavřeném prostoru.

§ 147

Měření barometrického tlaku

(1) Na povrchu dolu se zvýšeným nebezpečím výstupu plynných škodlivin ze stařin musí být měřen barometrický tlak. Měřené údaje musí být zaznamenávány a záznamy uchovány nejméně půl roku.

(3) Organizace je povinna určit potřebná bezpečnostní opatření pro případy náhlého zvýšení výskytu plynných škodlivin při poklesu barometrického tlaku.

§ 148

Postup při nahromadění plynů a plynných škodlivin

(1) Zjistí-li se, že složení důlního ovzduší v důlních dílech, kde se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, neodpovídá § 120, musí být pracovníci z těchto důlních děl vyvedeni do vtažných větrů a tato důlní díla musí být označena zákazem vstupu. Postup při odstraňování tohoto stavu musí být určen havarijním plánem.

(2) Opětné obsazení pracovišť je přípustné po prověření, že větrání, zejména složení důlního ovzduší, odpovídá požadavkům této vyhlášky.

§ 149

Větrní rozvaha

(1) Větrní rozvaha musí být vypracována pro každý důl nejméně jednou za 3 roky a vždy při podstatné změně větrání.

(2) Součástí větrní rozvahy je zpráva obsahující

a) popis větrního systému s charakteristikou větrní sítě a rozvodu důlních větrů, údaje o hlavních vtažných a výdušných důlních dílech, hlavních a výpomocných ventilátorech (včetně vyložení provozního bodu), větrních oblastech a jejich členění do samostatných větrních oddělení, množství důlních větrů v jednotlivých větvích větrní sítě, popis samostatných větrních oddělení (uvedení pracovišť, jejich propojení, izolace apod.),

b) úplnou větrní bilanci doplněnou výpočtem ekvivalentních otvorů a údaje o přisávání s povrchu,

c) popis větrních ztrát a zkratů s výpočtem koeficientu využití důlních větrů (celkového a pro poruby a dobývky),

e) zhodnocení plynových a klimatických poměrů,

f) posouzení separátního větrání,

g) zhodnocení stavu větrání dolu z hlediska výhledu a požadavků této vyhlášky, případně zvláštních předpisů,¹⁶⁾

h) opatření k odstranění nedostatků současného stavu větrání vzhledem k výhledu větrání dolu s uvedením termínu a zodpovědných osob.

(3) Větrní rozvaha musí obsahovat tyto přílohy:

a) mapu větrání,

b) větrní schéma,

c) depresní snímek dolu.

d) tabulku ukazatelů větrání pracovišť,

e) základní údaje větrní rozvahy,

f) technická data hlavních a výpomocných ventilátorů.

(4) Větrní rozvaha musí být do 2 měsíců po provedeném měření předložena obvodnímu báňskému úřadu.

§ 150

Vedoucí větrání

Na každém dole musí být určen vedoucí větrání a jeho zástupce.

§ 151

Podmínky pro použití přístrojů k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin

(1) Přístroj k měření koncentrace metanu a plynných škodlivin musí mít označení typu a evidenční číslo.

(2) Pracovník určený k měření přístrojem musí být vyškolen v jeho používání a přezkoušen. Přezkoušení musí být opakováno každé dva roky.

(3) Přístroj může být vydán nebo předán jen pracovníkům, kteří byli určeni jím měřit.

(5) Při odevzdávání přístroje je pracovník povinen ohlásit závady, případně poškození přístroje s vysvětlením, jak k poškození došlo.

(6) O výdeji přístrojů musí být vedena evidence.

ČÁST PÁTÁ

OCHRANA DOLŮ PROTI VÝBUCHU UHELNÉHO PRACHU

Díl první

Všeobecná ustanovení

§ 152

Zařazení dolů

Uhelné doly jsou doly s nebezpečím výbuchu uhelného prachu. Za uhelný prach se z hlediska ochrany dolů proti jeho výbuchu pokládá uhelný prach o velikosti zrna do 1 mm.

§ 153

Opatření proti vzniku a pronikání uhelného prachu

(1) V dole musí být používány vhodné a dostupné technické prostředky a opatření k tomu, aby se co nejvíce omezil vznik uhelného prachu a jeho pronikání do jiných důlních děl.

(2) Jáma, ve které je skipové zařízení pro dopravu uhlí, se nesmí používat jako vtažná.

(3) V používaných důlních dílech, kromě vrtů, zásobníků, porubů a dobývek musí být uhelný prach pravidelně odstraňován, a to i když ztratil pro svoji vlhkost schopnost rozvíření. Lhůty pro odstraňování uhelného prachu určí organizace podle intenzity vývinu prachu.

(4) V důlních dílech používaných k chůzi a dopravě musí být běžně odstraňováno spadlé uhlí.

Díl druhý

Zneškodňování uhelného prachu

§ 154

Poprašování inertním prachem

(1) Používaná důlní díla, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, porubů a dobývek musí být po celém obvodu a v celé délce poprašována inertním prachem, pokud není použito jiného povoleného způsobu zneškodňování.³⁰⁾

(2) Poprašovat se musí tak, aby obsah hořlavých látek ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 20 %. V důlních dílech, kde je ve větrním proudu povolena zvýšená koncentrace metanu nad 1 %, se musí poprašovat tak, aby obsah hořlavých látek ve směsi inertního a uhelného prachu nepřesáhl 15 %. Poprašování musí být ihned obnoveno, jestliže prachová směs podle rozboru vzorku směsi obsahuje větší podíl hořlavých látek než je stanoveno nebo při zjištění, že se na poprášených místech usadila viditelná souvislá vrstva uhelného prachu.

(3) Pokud poprašováním důlních děl nelze udržet obsah hořlavých látek ve směsi v hodnotách uvedených v odstavci 2, musí být uhelný prach účinně zneškodňován jiným způsobem. Nelze-li ani tak docílit účinného zneškodnění uhelného prachu, musí být vhodnými technickými prostředky zabráněno jeho pronikání do jiných důlních děl. Tyto prostory musí být od ostatních důlních děl izolovány protivýbuchovými uzávěrami.

(4) Určená místa, která jsou stále a po celé ploše tak vlhká, že se prach na nich usazený nedá rozvířit, a místa bez uhelného prahu nemusí být poprašována.

(5) Pracovníci jsou povinni při poprašování používat protiprašné respirátory. Poprašováním nesmí být nikdo zdravotně ohrožován.

§ 155

Kontrola poprašování

(1) Směs inertního a uhelného prachu v důlních dílech musí být pravidelně zkoušena na obsah hořlavých látek tak, aby mohlo být včas obnoveno poprášení. Místa a lhůty pro odběr vzorků prachové směsi určí organizace podle intenzity usazování uhelného prachu. Musí při tom přihlédnout též k umístění elektrických zařízení a k tomu, aby vzorky nebyly ovlivněny vodou použitou při zkrápění apod. Vzorky musí být odebírány nejméně

a) v dlouhém důlním díle v okolí porubu nebo dobývky v úseku do 50 m na výdušné straně jeden vzorek měsíčně a v úseku od 50 do 200 m na výdušné straně jeden vzorek za 2 měsíce,

b) v místě s výraznějším prašným zdrojem (u přesypu, zásobníku apod.) v úseku do 50 m ve směru proudění důlních větrů jeden vzorek měsíčně,

c) v ostatních dlouhých důlních dílech, kromě míst uvedených v § 154 odst. 4, každých 300 m jeden vzorek za 3 měsíce. Je-li dlouhé důlní dílo kratší než 300 m, musí být i v něm odebírán jeden vzorek za 3 měsíce,

d) v místech uvedených v písmenech a) až c), pro která je vydán souhlas závodního dolu se zvýšením koncentrace metanu podle § 83 odst. 5, jeden vzorek za 14 dní.

(2) odběry vzorků inertního prachu a směsi inertního a uhelného prachu a jejich rozbory musí být prováděny podle zvláštního předpisu.³¹⁾

§ 156

Zásoby inertního prachu

(1) organizace je povinna mít zásobu inertního prachu určeného k poprašování a pro prachové protivýbuchové uzávěry nejméně na jeden týden.

(2) Inertní prach musí být na povrchu uložen v suchých uzavřených prostorech. V dole musí být uložen na vhodných suchých místech v blízkosti míst upotřebení. Místa a množství uloženého inertního prachu určí organizace.

§ 157

Vlastnosti inertního prachu

(1) K poprašování důlních děl a pro stavbu prachových protivýbuchových uzávěr mohou být používány vápencové prachy, které nesmí obsahovat volný kysličník křemičitý v množství přes 3 % ani jiné fibroplastické nebo toxické látky a které si zachovávají i v dole rozviřitelnost a schopnost se udržet po delší dobu ve vznosu.

(2) Jiné inertní prachy mohou být používány jen se souhlasem Českého báňského úřadu.

(3) Organizace je povinna se u každé zásilky přesvědčit, zda dodaný inertní prach odpovídá schválenému druhu. Ke každé zásilce je povinna vyžádat osvědčení výrobce o jakosti prachu.

§ 158

Smáčení vodou a jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu

(1) Zneškodňování uhelného prachu smáčením vodou, případně vodou s přídavkem smáčedla je dovoleno tam, kde tento způsob, zejména z hlediska tepelně vlhkostních podmínek, je účinný. Pro zneškodňování uhelného prachu smáčením lze použít jen vodu z důlního požárního vodovodu.³²⁾

(2) Usazený uhelný prach musí být smáčen po celém obvodu a po celé délce používaných důlních děl, kromě jam, komínů, vrtů, zásobníků, porubů a dobývek, a to v takové míře, aby nemohlo dojít k jeho rozvíření. Organizace určí lhůty smáčení uhelného prachu v jednotlivých důlních dílech.

(3) Při smáčení se musí dbát, aby nebyla smáčena elektrická zařízení. Vhodnými opatřeními musí být zajištěno, aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem.

(4) Zneškodňování uhelného prachu chloridem vápenatým je dovoleno jen v suchých důlních dílech. Při posypávání musí být elektrická zařízení chráněna zakrytím.

(5) Jiné způsoby zneškodňování uhelného prachu povoluje Český báňský úřad.

§ 159

Způsob, kontrola a odpovědnost za zneškodňování uhelného prachu

(1) O způsobu zneškodňování uhelného prachu rozhodne závodní dolu.

(2) Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány a ostatní technici povinni kontrolovat také zneškodňování uhelného prachu.

(3) Organizace určí pracovníky odpovědné za zneškodňování uhelného prachu a vymezí odpovědnost mezi předáky a pracovníky určené pro zneškodňování uhelného prachu.

(4) Pracovníkům musí být úseky důlních děl vymezeny tak, aby zneškodňování uhelného prachu mohli provádět ve stanovené míře.

Díl třetí

Ochrana proti přenosu výbuchu uhelného prachu

§ 160

Druhy protivýbuchových uzávěr

Na ochranu proti přenosu výbuchu uhelného prachu v dole se staví protivýbuchové uzávěry prachové nebo vodní. Druh používaných protivýbuchových uzávěr určí organizace.

§ 161 a 162

(vypuštěny 54/1996 Sb.)

§ 163

Rozmístění protivýbuchových uzávěr

(1) Protivýbuchové uzávěry musí být stavěny pro ochranu

a) hlavních vtažných a výdušných důlních děl ústících na povrch, šibíků a zásobníků uhlí včetně jejich příslušenství (náraziště, ochozy, čerpací stanice apod.) proti ostatním důlním dílům, pokud nejsou chráněna hrázovými dveřmi. Uzávěry musí být umístěny ve vzdálenosti 50 až 200 m od objektu, který chrání,

b) samostatného větrního oddělení na vtažné a výdušné straně. Uzávěry musí být umístěny uvnitř samostatného větrního oddělení tak, aby nebyly vzdáleny více než 50 m od jeho začátku i od jeho konce. Pokud nelze protivýbuchové uzávěry umístit uvnitř samostatného větrního oddělení, musí být v uvedené vzdálenosti umístěny na všech přístupových cestách k němu,

c) spojů mezi samostatnými větrními odděleními, pokud tyto spoje nejsou vybaveny hrázovými dveřmi,

d) raženého otvírkového, přípravného nebo prostorového důlního díla. Další uzávěry musí být stavěny i v raženém separátně větraném důlním díle.

(2) Uvnitř samostatného větrního oddělení, ve kterém je v provozu porub nebo dobývka nebo raženo důlní dílo, musí být protivýbuchové uzávěry stavěny po celé délce důlních děl, kterými jsou vedeny vtažné a výdušné větry těchto pracovišť. V porubu nebo dobývce nemusí být protivýbuchové uzávěry stavěny.

(3) Protivýbuchové uzávěry musí být stavěny v důlních dílech, ve kterých se dopravuje uhlí, a to i v případě, kdy jsou v důlním díle postaveny hrázové dveře (odstavec 1 písm. a) a c)).

(4) V neplynujícím dole nemusí být pro izolaci otvírkového důlního díla, raženého výhradně v kameni, stavěny protivýbuchové uzávěry.

(5) Protivýbuchové uzávěry nemusí být stavěny v těch neplynujících uhelných a lignitových dolech, ve kterých je prokázáno, že uhelný nebo lignitový prach není nebezpečný výbuchem. Ověření výbušnosti musí být provedeno vždy při nafárání nových slojí a opakováno při takových změnách kvality sloje a místních podmínek, které by mohly negativně ovlivnit výbušnost prachu, nejméně však každé 3 roky.

(6) Protivýbuchové uzávěry se umisťují ve vodorovných a úklonných důlních dílech.

§ 164

Vzdálenost pro umístění protivýbuchových uzávěr

(1) Protivýbuchové uzávěry soustředěné se staví pokud možno v přímém úseku důlního díla, stejného průřezu. Pokud se důlní dílo rozšiřuje, nesmí být protivýbuchová uzávěra umístěna blíže než 20 m od místa rozšíření.

(2) Vzdálenost mezi okraji protivýbuchových uzávěr soustředěných, stavěných podle požadavků § 163 odst. 1 písm. c) a d) a § 163 odst. 2 a 3, nesmí být větší než 200 m.

(3) Poslední přehrada protivýbuchové uzávěry soustředěné musí být umístěna ve vzdálenosti 50 a 200 m od čelby raženého důlního díla nebo ústí porubu nebo dobývky, kromě případů uvedených v odstavci 8.

(4) Je-li mezi protivýbuchovou uzávěrou soustředěnou a izolovaným objektem kříž, odbočka, vidlice nebo zatáčka, ve které se mění směr o více než 90 stupňů, musí být vzdálenost protivýbuchové uzávěry od kříže, odbočky, vidlice nebo zatáčky co nejmenší, nejvíce však 50 m.

(5) Poslední skupina korýtek nebo vaků protivýbuchové uzávěry dělené musí být od čelby raženého důlního díla vzdálena nejvíce 100 m a od ústí porubu nebo dobývky nejvíce 50 m.

(6) Pokud je mezi dvěma skupinami korýtek nebo vaků protivýbuchové uzávěry dělené kříž, odbočka, vidlice nebo zatáčka, ve které se mění směr o více než 90 stupňů, může být v odůvodněných případech vzdálenost mezi těmito skupinami korýtek nebo vaků větší než 30 metrů. Počet korýtek nebo vaků však musí být zvýšen natolik, aby byla dodržena podmínka nejméně 1 litr vody na 1 metr krychlový objemu důlního díla mezi skupinami korýtek nebo vaků.

(7) Při komorovém dobývání, pilířování a zátinkování je za dobývku považována porubní (těžební) základna, případně při diagonálně vedené porubní frontě skupina základen. Délka základny nebo skupiny základen včetně jejich spojovacích chodeb však nesmí být větší než 300 m. Protivýbuchové uzávěry na přístupových chodbách nesmí být vzdáleny více než 50 m od křížů těchto chodeb s porubní základnou. Ražba porubních chodeb se ve smyslu tohoto ustanovení považuje za součást dobývání.

(8) Pokud je vzdálenost mezi dvěma pracovišti při ražení nebo dobývání na společné chodbě větší než 50 m, musí být mezi nimi umístěna skupina korýtek nebo vaků o minimálním množství 320 litrů vody. Tato skupina korýtek musí být nahrazena protivýbuchovou uzávěrou, jakmile je vzdálenost mezi pracovišti větší než 150 m.

§ 165

Evidence, kontrola a údržba protivýbuchových uzávěr

(1) Protivýbuchové uzávěry musí být označeny čísly a vyznačeny v mapě větrání. Musí být vedena jejich evidence s technickými údaji požadovanými v odstavcích 2 a 3.

(2) Protivýbuchová uzávěra soustředěná musí být označena tabulkou, na které je uvedeno číslo uzávěry, průžez důlního díla v m², celkové množství inertního prachu nebo vody v uzávěřě, počet přehrad nebo korýtek nebo vaků, datum poslední pravidelné kontroly a podpis kontrolujícího. Tabulka musí být umístěna na okraji uzávěry.

(3) Protivýbuchová uzávěra dělená musí být označena tabulkami, na kterých je uvedeno číslo uzávěry, průřez důlního díla v metrech čtverečních, počet korýtek nebo vaků, případně množství vody v jedné skupině korýtek nebo vaků, datum poslední pravidelné kontroly a podpis kontrolujícího. Tabulky se umísťují na obou koncích uzávěry. V případě, že dělená uzávěra přechází do jiného důlního díla, musí být označena novými tabulkami. Totéž platí i při změně průřezu důlního díla, podle kterého se mění množství vody ve skupině korýtek nebo vaků.

(4) Protivýbuchové uzávěry musí být udržovány v řádném stavu. U vodních uzávěr musí být umožněno jejich doplňování z důlního požárního vodovodu. Při plnění vodních protivýbuchových uzávěr platí obdobně § 158 odst. 3.

(5) Při prohlídkách pracovišť jsou dozorčí orgány i ostatní technici povinni kontrolovat také stav protivýbuchových uzávěr, u vodních uzávěr zejména určené množství vody. Kromě toho je organizace povinna určit osoby odpovědné za pravidelnou kontrolu protivýbuchových uzávěr a lhůty provádění těchto kontrol, které však nesmějí být delší než měsíc.

ČÁST ŠESTÁ

POŽÁRNÍ OCHRANA

Díl první

Všeobecná ustanovení o požární ochraně

§ 166

Základní ustanovení o požární ochraně

Na úseku požární ochrany je organizace povinna plnit povinnosti stanovené touto vyhláškou a zvláštními předpisy.³⁵⁾

§ 167

Místa se zvýšeným požárním nebezpečím

(1) Všechny místa v podzemí, jakož i budovy jam, štol a úpadnic, degazační stanice, budovy hlavních ventilátorů a těžní věže se pro účely této vyhlášky pokládají za místa se zvýšeným požárním nebezpečím. Na plynujících a uhelných dolech se za tato místa pokládají také prostory do 20 m od difuzoru hlavního ventilátoru a od důlního díla ústícího na povrch.

(2) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím je zakázáno kouřit a nosit do těchto míst kuřácké potřeby a jiné předměty, které mohou způsobit požár. Organizace je povinna kontrolovat dodržování tohoto zákazu. U povrchových objektů uvedených v odstavci 1 musí být tento zákaz vyznačen tabulkami.

(3) Z míst se zvýšeným požárním nebezpečím musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.

Díl druhý

Opatření proti vzniku důlních požárů

§ 168

Použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním nebezpečím

(1) K použití otevřeného ohně v místech se zvýšeným požárním nebezpečím je dovoleno jen v nezbytně nutných případech a jen tam, kde nebezpečí požáru nebo výbuchu nehrozí, a to na písemný příkaz organizace. Vzor písemného příkazu vydá ústřední orgán, do jehož působnosti organizace patří.

(2) V písemném příkazu podle odstavce 1 musí být určeno pracoviště, místo, druh a rozsah prací, přístroje a zařízení, s nimiž se bude pracovat, a doba jejich použití a bezpečnostní opatření, zejména odstranění hořlavých látek nebo jejich ochrana před vznícením, kontrola složení ovzduší, pohotovost hasicích prostředků a provádění kontrol na ohrožených místech při práci i po jejím skončení. Musí v něm být jmenovitě určen pracovník vykonávající stálý dozor, pracovník obsluhující určené zařízení a pracovník dozírající na pracoviště a jeho okolí v pracovních přestávkách a po skončení prácí s otevřeným ohněm. Vydané příkazy musí být evidovány.

(3) Před zahájením prací s otevřeným ohněm je pracovník určený k vykonávání stálého dozoru povinen zkontrolovat splnění bezpečnostních opatření určených v písemném příkazu pro použití otevřeného ohně.

(4) V dole lze použít jen soupravu pro sváření plamenem a řezání kyslíkem vybavenou hadicovou pojistkou^35a)umístěnou ve vzdálenosti nejdále 1 m od rukojeti hořáku, pokud není obdobným pojistným zařízením vybavena přímo rukojeť hořáku.

(5) V pracovních přestávkách je povinen dozírat na pracoviště a jeho okolí nejméně jeden určený a poučený pracovník. Po skončení práce je tento pracovník povinen prohlídkou pracoviště a jeho okolí se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s otevřeným ohněm je povinen určený pracovník provádět po dobu nejméně 8 hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších než jedna hodina. Způsob, případně i intervaly prohlídek určí podle míry nebezpečí závodní dolu nebo jím pověřený pracovník. Do poslední opakované prohlídky musí na místě použití otevřeného ohně zůstat určené hasicí prostředky. Výsledky prohlídek musí být zaznamenávány do písemného příkazu nebo hlášeny do dispečinku nebo na jiné určené místo.

(6) Použití otevřeného ohně může být dovoleno jen v místech, kde za obvyklých podmínek ve větrání koncentrace metanu při práci s otevřeným ohněm nepřekročí 0,5 %.

(7) Pro podzemní provozovny zvlášť vybudované pro používání otevřeného ohně může organizace vydat trvalý příkaz k používání otevřeného ohně. Provozovny musí být vybaveny podle zvláštních předpisů,¹⁰⁾vždy však musí být splněn požadavek nehořlavé výztuže a kontinuální kontroly koncentrace kysličníku uhelnatého ve výdušném větrním proudu z provozovny, na plynujících dolech i koncentrace metanu ve vtažných větrech přiváděných do provozovny. Výdušní větrní proud z této provozovny nesmí být použit k ovětrávání porubu, dobývky ani raženého důlního díla.

§ 169

Věcné prostředky požární ochrany

(1) V dole mohou být rozmisťována jen hasicí zařízení a hasicí přístroje,²⁹⁾které neohrožují zdraví a bezpečnost pracovníků.

(2) Věcné prostředky požární ochrany (požární signalizace, hasicí zařízení, hasicí přístroje apod.) musí být stále v pohotovosti a nejméně jednou za půl roku kontrolovány. Nesmějí se používat k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této činnosti. Použité prostředky musí být bezodkladně připraveny k novému použití nebo vyměněny. Důlní požární vodovod může být používán i pro přívod technologické vody a pro účely ochrany dolu proti výbuchu uhelnému prachu.

(3) Hasicí zařízení a hasicí přístroje musí být zajištěny proti zamrznutí.

§ 170

Rozmístění a pohotovost hasicích prostředků

(1) V provozovnách nebo před vstupy do nich, u každého stacionárního strojního zařízení kromě zařízení se vzduchovým pohonem a v jiných místech s nebezpečím vzniku požáru musí být umístěny vhodné hasicí prostředky. V místech větraných průchodním větrním proudem musí být hasicí prostředky umístěny na vtažné straně.

(2) V důlních dílech s pásovými dopravníky musí být hasicí prostředky rozmístěny každých 50 m. Pokud je použit písek nebo kamenný prach, musí být v přenosných obalech v množství nejméně 30 kg na jednom stanovišti.

(3) Na jednom stanovišti může být uložen pouze jeden druh hasicích přístrojů. Pokud se má použít více druhů hasicích přístrojů, musí být uloženy odděleně ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe.

(4) Hasicí přístroj musí být zaplombován a musí mít typové označení s návodem k použití a záznam o kontrole.

§ 171

Požární sklady

(1) na povrchu dolu, ve kterém se provádí hornická činnost, musí být pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně požární výzbroje apod. povrchový požární sklad³⁶⁾pro použití těchto prostředků v podzemí.

(2) Pro úschovu potřebné zásoby hasicích prostředků včetně požární výzbroje apod. musí být v dole, ve kterém se provádí hornická činnost, podzemní požární sklady. Jejich umístění, provedení, vybavení a způsob skladování určí závodní dolu.

§ 172

Důlní požární vodovod

(1) V uhelném dole musí být zřízen důlní požární vodovod podle zvláštního předpisu.³²⁾Důlní požární vodovod musí být rozveden ve všech používaných důlních dílech a skladech výbušnin s výjimkou jam a komínů bez lezního oddělení, vrtů, porubů, dobývek a provozoven.

(2) V ostatních dolech s těžební činností musí být zajištěna možnost odběru vody v množství nejméně 400 l.min^-1 při hydraulickém přetlaku za průtoku 0,25 MPa v nárazištích jednotlivých pater, u ústí jam, štol a úpadnic, ve skladech výbušnin a dále na místech určených organizací po dohodě s revírní báňskou záchrannou stanicí.

(3) Důlní požární vodovod musí být kromě opravy trvale pod potřebným tlakem vody

(4) Důlní požární vodovod musí být pohotově propojitelný s výtlačným potrubím hlavní čerpací stanice.

§ 173

Kontroly a opravy důlního požárního vodovodu

(1) V každé směně musí být provedena kontrola, zda důlní požární vodovod je pod tlakem.

(2) Stav potrubí důlního požárního vodovodu včetně hydrantů je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za měsíc.

(3) Objemový průtok vody a hydraulický přetlak za průtoku vody musí být měřen nejméně jednou za půl roku. Měření musí být prováděno v každém samostatném větrním oddělení i ve spojeném větrním proudu, a to v nejnepříznivějším místě důlního požárního vodovodu z hlediska hydraulických odporů.

(4) Při opravě důlního požárního vodovodu je ten, kdo má opravu provést, povinen ohlásit začátek, předpokládanou dobu trvání a ukončení práce do dispečinku nebo na jiné určené místo. Hlášení musí být zaznamenáno.

§ 174

Požární nádrž

(1) Důlní požární vodovod uhelného dolu musí být napojen na požární nádrž se stálou zásobou vody. V ostatních dolech může být důlní požární vodovod napojen na jiný zdroj vody, který svou vydatností zabezpečí stanovené množství vody. Zásoba vody včetně případného minimálního přítoku nebo operativního doplňování musí být taková, aby odběr vody při vydatnosti uvažované havarijním plánem byl možný nejméně po dobu 8 hodin. Vhodným technickým řešením musí být umožněn odběr vody i při zamrzlé hladině nádrže nebo vodoteče.

(2) Pro požární nádrž musí být zajištěn stálý a potřebně vydatný zdroj vody.

§ 175

Požární zajištění úvodních důlních děl

(1) Výztuž a výstroj jam, štol a úpadnic ústících na povrch musí být kromě průvodnic nehořlavá. Obdobný požadavek platí i pro vrty a komíny, pokud jsou úvodními důlními díly, a pro slepé jámy a šibíky.

(2) Výztuž a výstroj nárazišť a vyústění ostatních důlních děl do úvodních důlních děl musí být do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku nehořlavá.

(3) Výztuž a výstroj úvodních důlních děl a jejich nárazišť musí být nejméně jednou za rok očištěny od hořlavých látek.

(4) Ústí úvodních důlních děl, nejsou-li uzavřena těsnými povaly, musí být vybavena lehce ovladatelnými ocelovými požárními poklopy nebo dveřmi z nehořlavého materiálu. Tento požadavek se vztahuje i na nouzové průchody a oteplovací kanály. Ostatní otvory do těchto důlních děl (pro potrubí, kabely a pod.) musí být nehořlavě utěsněny. Ovládací prvky hlavních uzavíracích ventilů nebo šoupátek na potrubí nesmějí být umístěny pod úrovní požárních poklopů ani za jinými uzávěrami úvodních důlních děl. Na plynujícím dole musí být požární poklopy v takové hloubce, aby po jejich uzavření nedošlo v případě výbuchu k porušení ústí jámy; kromě toho musí být zajištěna i možnost zvýšit jejich odolnost proti výbuchu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na podzemní díla.

(5) Požární poklopy a dveře musí být udržovány v takovém stavu, aby se daly rychle a těsně uzavřít.

(6) Požární poklopy a dveře je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku. Při tom je povinen také ověřit čas potřebný k jejich uzavření.

(7) Slepé jámy a šibíky musí vyúsťovat do odbočujících důlních děl tak, aby v těchto důlních dílech bylo možno postavit podle potřeby i 2 uzavírací hráze případně propust. Vzdálenost mezi odbočujícím důlním dílem a překopem nebo jiným důlním dílem v místě uzavírací hráze musí být nejméně 8 m.

§ 176

Požární zajištění zásobníků uhlí v dole

(1) Výztuž a výstroj zásobníků uhlí v dole musí být nehořlavá.

(2) Na zhlaví a u vypouštěcího otvoru zásobníku musí být odbočky důlního požárního vodovodu s hydrantem.

§ 177

Požární zajištění objektů na ústích úvodních důlních děl

(1) Budovy jam, štol a úpadnic, budovy hlavních ventilátorů a těžní věže musí být z nehořlavého materiálu a musí být chráněny proti účinkům blesku.

(2) Objekty uvedené v odstavci 1 musí být nehořlavě odděleny od všech přilehlých objektů, které nejsou z nehořlavého materiálu.

(3) V budovách jam, štol a úpadnic nebo v jejich bezprostřední blízkosti nesmějí být skladovány hořlavé hmoty. Za skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, které bude během nejbližší směny dopraveno do podzemí.

(4) Sklady hořlavých hmot nesmí být blíže než 60 m od ústí vtažného důlního díla.

(5) Těžní věž musí být nejméně jednou za rok zbavena nánosu mazadel a usazeného hořlavého prachu.

(6) Důlní požární vodovod musí být vyveden také do strojovny těžního stroje umístěné v těžní věži. Tato část důlního požárního vodovodu nemusí být trvale pod tlakem, pokud je zásobování vodou zajištěno připojením dostatečně výkonného čerpadla v pohotovosti nebo požární cisternou.

§ 178

Nouzový průchod do vtažných důlních děl ústících na povrch

(1) Pro případ, že vtažné důlní dílo ústící na povrch bude uzavřeno požárními poklopy nebo dveřmi, musí být zřízen nouzový průchod z tohoto důlního díla na povrch, není-li jiné důlní dílo, které by mohlo tuto funkci plnit.

(2) Nouzový průchod musí do důlního díla ústícího na povrch vyúsťovat tak, aby byl přístupný z místa pod požárními poklopy nebo za požárními dveřmi. Na povrchu musí vyúsťovat do zvláštní budovy z nehořlavého materiálu nebo nejméně 8 m od budov z nehořlavého materiálu nebo nejméně 12 m od ostatních budov.

(3) Nouzový průchod musí mít nehořlavou výztuž a musí zajišťovat bezpečný průchod pracovníků a nezbytné větrání dolu. Nezbytné množství důlních větrů určí organizace.

(4) Použije-li se nouzový průchod k přivádění ohřívaného vzduchu do důlních děl ústících na povrch, musí být učiněna opatření, která zabrání působení nadměrné teploty na pracovníky a jejich popálení o ohřívací zařízení.

(5) Nouzový průchod je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.

§ 179

Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru

(1) Uzavírací zařízení sacího hrdla hlavního ventilátoru musí být udržováno v takovém stavu, aby se dalo rychle a těsně uzavřít.

(2) Uzavírací zařízení je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.

§ 180

Kouřové dveře

(1) U hlavního vtažného důlního díla ústícího na povrch, je-li kromě průvodnic hořlavě vyztuženo nebo vystrojeno, musí být ve všech důlních dílech, která do něho vyúsťují, postaveny kouřové dveře umístěné co nejblíže k tomuto důlnímu dílu.

(2) Kouřové dveře se musí dát po uzavření snadno otevřít z obou stran. V dosahu kouřových dveří nesmějí být žádné překážky, které by bránily jejich rychlému uzavření.

(3) V blízkosti kouřových dveří musí být uloženo dostatečné množství ihned použitelného nehořlavého materiálu pro jejich utěsnění.

(4) Kouřové dveře a těsnící materiál je povinen zkontrolovat určený pracovník nejméně jednou za půl roku.

§ 181

Požadavky na nehořlavou výztuž

(1) Pokud je stanoveno použití nehořlavé výztuže, musí být z nehořlavého materiálu všechny prvky výztuže, kromě rozpěr a vložek poddajné tvárnicové výztuže.

(2) Volné prostory za výztuží v místech, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, musí být vyplňovány nehořlavým materiálem nebo uhlím, které není náchylné k samovznícení, nebo uhlím v obalech omezujících přístup vzduchu. Uhlím nelze vyplňovat volné prostory za výztuží úvodních důlních děl.

(3) Dřevěné vložky poddajné tvárnicové výztuže musí být napuštěny tak, aby nebyly snadno vznětlivé a nesmějí v budované výztuži tvořit souvislé pásy. Mezery mezi sousedícími vložkami musí být nejméně 0,3 m.

§ 182

Místa s nehořlavou výztuží

(1) Kromě důlních děl uvedených v § 168 odst. 6, § 175, 176, 178 a § 224 odst. 10 musí být nehořlavou výztuží vyztužena důlní díla

a) v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny vtažné větry úpadně, v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla delší 75 m,

b) v uhelném dole v celé délce, pokud jsou jimi vedeny výdušné větry úpadně a je v nich uhlí dopravováno pásovými dopravníky, v hnědouhelném a lignitovém dole jen důlní díla delší 75 m,

c) 50 m od místa, kde se větrní proud spojuje nebo rozděluje do dvou nebo více samostatných větrních oddělení,

d) 10 m od přípravných protipožárních hrází na obě strany, kromě přípravných protipožárních hrází na porubní základně při komorovém dobývání,

e) 5 m od okraje pohonu, případně vratného válce pásového a hřeblového dopravníku, které zůstávají bez přeložení na místě déle než 2 měsíce, kromě pohonů na porubní základně při komorovém dobývání.

(2) Důlní díla s dopravou pásovými dopravníky, kromě důlních děl uvedených v odstavci 1 písm. b) musí mít

a) nehořlavou výztuž nebo

b) z nehořlavé výztuže vytvořeny požárně bezpečné zóny dlouhé 75 m a vzdálené od sebe nejvíce 200 m, přičemž první zóna musí být na začátku tohoto důlního díla, nebo

c) závodním dolu určena taková opatření, která zamezí šíření požáru hořením výztuže v těchto důlních dílech.

(3) Podzemní provozovny, sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně pohotovostních skladů hořlavých kapalin a tuhých maziv a všechny přístupy k nim do vzdálenosti 10 m musí mít nehořlavou výztuž.

(4) Nehořlavá výztuž nemusí být v porubních (těžebních) základnách (§ 164 odst. 7) a v těch důlních dílech a podzemních provozovnách, které je možno podle § 44 odst. 3 ponechat bez výztuže.

§ 183

Dopravníky

(1) Dopravníky musí být kladeny a provozovány tak, aby nebyly příčinou vzniku požáru třením.

(2) Podkladní konstrukce pásového dopravníku musí být z nehořlavého materiálu.

(3) Používané dopravníky musí být prohlédnuty v každé polovině směny, po zastavení pásového dopravníku na konci směny a po ukončení dopravy ve směně. Při prohlídce musí být ověřeno, zda nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Výsledek prohlídky s uvedením prohlédnutých dopravníků musí být ohlášen do dispečinku nebo na jiné určené místo.

(4) Pásové dopravníky, které nejsou vybaveny zařízením pro signalizaci zvýšené teploty pohonu a vratné a výsypné stanice musí být po zastavení dopravníku na konci směny a po ukončení dopravy ve směně po dobu 2 hodin střeženy.

(5) Přesypy pásových dopravníků musí být zhotoveny z nehořlavého materiálu. Přechody přes pásové dopravníky musí být zhotoveny tak, aby nebyly příčinou vzniku požáru třením.

§ 184

Skladování plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv a manipulace s nimi

(1) V podzemí mohou být kromě motorové nafty skladovány³⁷⁾jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 stupňů C.

(2) Manipulovat s plyny, hořlavými kapalinami a tuhými mazivy mohou jen určení pracovníci, kteří byli poučeni o správném a bezpečném zacházení s uvedenými látkami.

(3) Plyny, hořlavé kapaliny a tuhá maziva mohou být dopravovány a přechovávány v místě spotřeby jen v obalech vyhovujících požadavkům zvláštních předpisů,³⁷⁾a to jen v celkovém množství odpovídajícím spotřebě jedné směny. Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů nesmějí zůstat bez dozoru, není-li vhodným způsobem zabráněno jejich zneužití.

(4) Přelévat nebo přečerpávat hořlavé kapaliny lze jen na místech a za podmínek určených organizací. Při tom musí být dodrženy bezpečnostní, hygienické a protipožární požadavky.

(5) Nádrže a obaly hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot trvale uzavřeny, a to i když jsou prázdné. Zátky musí směřovat nahoru. Při přepravě musí být nádrže a obaly řádně upevněny a do vzdálenosti 20 m od dopravní cesty se nesmí provádět práce s otevřeným ohněm.

(6) Hořlavá kapalina se nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní nádoby do nádrže bez použití nálevky.

(7) Místa s náhodně rozlitou nebo uniklou hořlavou kapalinou nebo znečištěná mazivy musí být ihned vyčištěna. Pro likvidaci rozlitých hořlavých kapalin musí být na určených místech pohotově zásoba absorpční látky.

(8) Použité čisticí hmoty musí být uzavírány do nehořlavých nepropustných nádob a nejméně jednou za týden vynášeny z podzemí.

(9) Důlní vozy a vozíky, ve kterých se přepravují nádoby s plyny nebo hořlavými kapalinami, musí být označeny a v soupravě zařazeny vždy na jejím konci; do dopravní nádoby nebo na podstavník musí být naráženy ručně.

(10) Je-li doprava hořlavých kapalin do dolu nebo na místo skladování či spotřeby zajišťována potrubím, je organizace povinna pro tento způsob dopravy vydat provozní dokumentaci řešící mimo jiné požární ochranu a ochranu proti úniku hořlavých kapalin.

(11) O příjmu a výdeji plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být ve skladu vedena evidence.

(12) Zásobník hořlavých kapalin, který je součástí nebo příslušenstvím stacionárního strojního zařízení, musí být chráněn proti pádu horniny nebo jinému mechanickému poškození. Musí mít havarijní jímku, která je schopna pojmout největší používanou náplň zásobníku zvětšenou o 15 %.

(13) Kontroly a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku je možné provádět až po ověření, že koncentrace hořlavých plynů je pod 50 % spodní meze jejich výbušnosti a je zajištěno, že tato koncentrace nebude během práce překročena. Při práci je nutno používat dýchací přístroje.

(14) Opravy nádrží nebo zařízení, při nichž by mohlo dojít ke vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nemohou provádět v podzemí.

§ 184a

Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv

(1) Sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv může být budován jen podle projektu. Podlaha musí být nepropustná a chemicky odolná proti skladovanému médiu, vyspádovaná k havarijní jímce, jejíž objem odpovídá objemu největší nádrže, popřípadě celému objemu propojených nádrží a která je zakryta roštem.

(2) Pod vypouštěcími ventily nádrží musí být žlab nebo jiné záchytné zařízení.

(3) Osvětlení skladu lze zajistit jen pevnými svítidly v nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné straně.

(4) Větrní proud ovětrávající sklad nelze použít k ovětrávání pracovišť, kde se razí nebo dobývá.

(5) Pro přepravu a manipulaci lze použít jen nádrže a obaly z těsného, pevného a nehořlavého materiálu označené výrazným nápisem o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva. Mohou být používány jen pro vyznačený druh látky.

(6) Každý druh používané kapaliny a tuhého maziva se skladuje v obalech odděleně při dodržení manipulační mezery nejméně 0,6 m.

(7) Nádrže, obaly, podstavce a ostatní zařízení skladu musí být z nehořlavého materiálu a uzemněny proti nežádoucím účinkům elektrické energie; to neplatí pro kolejové podvozky umístěné na kolejích.

(8) Větrací otvory v provozovnách skladů se opatřují těsně uzavíratelnými klapkami ovládanými automaticky nebo z vnější strany. Požární ochrana se zajišťuje nejméně čtyřmi kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů, 150 kg písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně a lopatou.

(9) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj je nezbytné umístit

a) seznam osob oprávněných manipulovat s látkami ve skladu,

b) provozní řád skladu,

c) výstražné tabulky se zákazem vstupu nepovolaných osob a se zákazem práce s otevřeným ohněm,

d) evidenční knihu o příjmu a výdeji skladových látek,

e) dostatečný počet nádob na přenášení hořlavých kapalin.

§ 184b

Pohotovostní sklady hořlavých kapalin a tuhých maziv

(1) Pohotovostní sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv se zřizuje jen podle projektu schváleného závodním dolu. Užívání pohotovostního skladu povoluje závodní dolu.

(2) V samostatném větrním oddělení může být zřízen pouze jeden pohotovostní sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv. Vstup do pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv může být jen z průchodního větrního proudu. Za pohotovostním skladem hořlavých kapalin a tuhých maziv v neovlivněném výdušném větrním proudu musí být prováděna stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálním analyzátorem.

(3) Požární ochrana pohotovostního skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv se zajišťuje nejméně dvěma vzduchopěnovými nebo obdobnými ručními hasicími přístroji a nejméně 50 kg písku nebo hasicího prášku umístěného v bedně s lopatou. Hasicí prostředky se umisťují u vstupu do skladu. V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv musí být rovněž nejméně 20 kg absorpční látky určené k sanaci úniků skladovaných hmot.

(4) V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv se smí přechovávat nejvýše 800 litrů hořlavé kapaliny a 175 kg tuhého maziva.

(5) Pro skladování hořlavé kapaliny se použije uzavíratelná mobilní nádrž zajistitelná proti zneužití. Za mobilní nádrž se považuje kontejner s dvojitým pláštěm, popřípadě sud vložený do plechové nádoby nebo ke skladování upraveného důlního vozu; volný objem plechové nádoby a důlního vozu musí být alespoň o 15 % větší než objem skladované hořlavé kapaliny.

(6) V pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a do vzdálenosti 10 m od něho nesmí být umístěno elektrické zařízení a spojovány kabely, s výjimkou telekomunikačních kabelů, sdělovacích zařízení a osvětlovacích těles a jejich ovládačů.

(7) Pro kontinuální analyzátor podle odstavce 2 platí také požadavky § 109a odst. 4, 5 a 6. Pro skladování hořlavé kapaliny v pohotovostním skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv platí také požadavky § 184a odst. 2, 5 a 7; pro manipulaci s hořlavými kapalinami a tuhými mazivy platí také ustanovení § 184 odst. 2 až 8 a § 184a odst. 9.

§ 185

Plastické hmoty a hydraulické obvody

(1) Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových řemenů nesmějí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru a podporovat jeho šíření. Před použitím musí být schváleny z požárně technického hlediska.

(2) Hydraulické obvody musí být těsné. Jejich provedení musí být takové, aby případným únikem náplně nemohlo dojít ke vzniku a šíření požáru nebo výbuchu. Pokud se v hydraulickém obvodu použije hořlavá kapalina, je organizace povinna určit opatření k zajištění požární bezpečnosti a bezpečnosti pracovníků.

§ 186

(zrušen vyhláškou č. 282/2007 Sb. k 1.1.2008)

§ 187

Samovznícení

(1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání musí být ověřena náchylnost k samovznícení dané sloje. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie.

(2) Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro inertizaci důlního ovzduší dusíkem.

(3) Organizace zajistí jednotný postup a řízení prevence samovznícení na dolech vydáním pokynů (pracovních pravidel), které stanoví zejména zásady pro vypracování projektu prevence samovznícení pro vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení, způsob určení míry nebezpečí samovznícení uhlí ve sloji a potřebná opatření.

(4) Projekt prevence samovznícení uhlí a jeho změny schvaluje závodní dolu. Opatření v něm stanovená jsou součástí technologického postupu pro vedení důlních děl.

(5) Při vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení musí být

a) zabráněno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře mezi důlními díly neprodleným utěsňováním závalu, zejména v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních chodbách v návaznosti na postup porubu a v místě ukončení porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních děl,

b) neprodleně uzavírány vydobyté prostory ukončených porubů a důlní díla do nich ústící,

c) určena a realizována opatření ke snížení větrních spádů, a to na základě analýzy tlakového snímku větrní oblasti,

d) určen nejmenší denní postup porubu s ohledem na předpokládanou inkubační dobu a opatření pro případ zastavení nebo zpomalení postupu porubu,

e) vytvořeny podmínky pro omezení akumulace tepla,

f) neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních dílech,

g) předcházeno vzniku endogenních požárů vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, proplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací,

h) zvolena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. V mapové dokumentaci provozovaného porubu musí být vyznačena místa a mocnost vrstvy uhelné hmoty ponechané v závale.

(6) Pro včasné zjištění procesu samovznícení organizace na vhodných místech zjišťuje a vyhodnocuje vývin kysličníku uhelnatého.

(7) Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná sloj. Na styku vyrubaného prostoru s vtažným a výdušným důlním dílem se zřizují základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory.

§ 188

Záznamní knihy

(1) V knize hrází musí být evidovány přípravné protipožární hráze, hrázové objekty a větrní uzávěry. Evidence musí obsahovat zejména údaje o poloze, druhu a tloušťce hrází a vestavěných zařízení (potrubí, poklopy apod.).

(2) Do knihy důlních požárů musí být zaznamenány údaje o důlních požárech a způsobu jejich likvidace a přiloženy příslušné části kopie základní důlní mapy, profily, řezy apod.

Díl třetí

Zdolávání důlních požárů

§ 189

Zásady zdolávání důlních požárů

(1) Ihned po zjištění důlního požáru musí být odvoláni pracovníci z důlních děl ohrožených důlním požárem nebo jeho zplodinami. Při tom se musí zvážit nebezpečí zvratu důlních větrů a případného výbuchu. Hrozí-li nebezpečí výbuchu, musí být odvoláni všichni pracovníci, kteří by mohli být výbuchem ohroženi, a to ze všech důlních děl v rozsahu nejméně samostatného větrního oddělení. Do ohrožených důlních děl musí být zamezen přístup nepovolaným osobám. Vstup pracovníků do těchto důlních děl může být povolen, jakmile pominulo nebezpečí.

(2) Současně s plněním povinností podle odstavce 1 musí být neprodleně zahájeny přípravy ke zdolávání důlního požáru. Ve zdolávání se musí pokračovat tak, aby požár byl co nejdříve uhašen.

(3) Pokud je to možné, musí být důlní požár zdoláván přímým zásahem.

(4) Nepřístupný důlní požár v závalu je možné zdolávat i účinným tlumením za předpokladu, že nehrozí zřejmé nebezpečí výbuchu nebo pronikání nebezpečných koncentrací požárních zplodin na pracoviště. Za tlumení se považuje zejména zvětšování závalu co nejrychlejším a nepřetržitým postupem porubu, inertizace vyrubaného prostoru nebo zakládání vyrubaného prostoru vhodnou základkou.

(5) Ke zdolávání důlního požáru prostorovým uzavřením se musí přistoupit tehdy, není-li jej možno zdolat přímým zásahem nebo není-li účinně tlumen.

(6) Tam, kde je tlumen nepřístupný důlní požár, musí být určen způsob střežení porubu a přípravná opatření pro rychlé uzavření ohroženého prostoru (přípravné protipožární hráze, záseky, množství a místo uskladnění potřebného materiálu apod.).

(7) Při zdolávání důlního požáru přímým zásahem nebo při jeho účinném tlumení musí být současně prováděna opatření k prostorovému uzavření požáru.

(8) Při všech způsobech zdolávání důlních požárů i při pracích na zabránění nepříznivých účinků důlních požárů musí být pravidelně kontrolováno složení důlního ovzduší v místech rozhodujících pro posouzení nebezpečí výbuchu a zajištění ochrany života a zdraví pracovníků. Interval a způsoby kontroly složení důlního ovzduší určí vedoucí likvidace havárie, pokud dále není stanoveno jinak. Při kontrolách musí být zjišťována koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Kontroly složení důlního ovzduší musí být provedeny co nejrychleji a jejich výsledek neprodleně sdělen vedoucímu likvidace havárie. Na plynujících a uhelných dolech musí být výbušnost důlního ovzduší zjišťována explozimetry nebo vyhodnocením rozboru složení důlního ovzduší zjištěného chromatograficky.

§ 190

Prostorové uzavírání důlního požáru

(1) Způsob prostorového uzavírání důlního požáru musí odpovídat místním podmínkám a zajišťovat jeho nejrychlejší a nejbezpečnější zdolání.

(2) Důlní požár musí být prostorově uzavřen v souladu se zásahovým řádem³⁸⁾vydaným hlavní báňskou záchrannou stanicí.

(3) Zásady prostorového uzavírání důlních požárů musí být zohledněny v havarijním plánu.

(4) Pokud při důlním požáru není současně uzavírána vtažná i výdušná strana požářiště výbuchuvzdorně, musí být na plynujícím a uhelném dole požářiště současně s uzavíráním inertizováno a záchranáři musí být chráněni proti možnému šlehu plamene výbuchu (protišlehovými obleky, mlhovými proudnicemi apod.).

(5) Hráze uzavírající požářiště musí být těsné a musí být vybudovány na všech přístupech k požářišti. Místo pro hráz musí být určeno tak, aby případně porušenou nebo netěsnou hráz bylo možno nahradit novou a aby bylo možno zřídit propust pro vstup do uzavřeného prostoru.

(6) Požářiště, ve kterém je nebezpečí nahromadění výbušných plynů, musí být definitivně uzavřeno výbuchuvzdornými hrázemi. Po přerušení větrání požářiště je vedoucí likvidace havárie povinen zvážit nebezpečí možného výbuchu a určit dobu, na kterou musí být odvoláni báňští záchranáři a ostatní pracovníci z míst ohrožených výbuchem, a to nejméně v rozsahu příslušného samostatného větrního oddělení.

(7) U hrází požářiště musí být zajištěna možnost odebírání vzorků vzdušnin z prostoru pokud možno co nejblíže k ohnisku požáru, měření tlaku ovzduší za hrázemi a pokud možno i měření teplot v místech co nejblíže k ohnisku požáru.

(8) Hráze požářiště musí být očíslovány. Pod stejnými čísly musí být vyznačeny v příslušných mapách a ostatní evidenci.

§ 191

Kontrola hrází

(1) Hráze, kterými je uzavřeno požářiště, musí být kontrolovány. Vedoucí likvidace havárie je povinen určit lhůty kontrol hrází.

(2) Vedoucí likvidace havárie je také povinen určit místa, lhůty a způsob odebírání vzorků vzdušnin z uzavřeného požářiště a požadavky na technický rozbor vzorků vzdušnin.

(3) Kontroly hrází podle odstavce 1 musí být prováděny až do doby, kdy je technickými rozbory vzorků vzdušnin z požářiště prokázáno, že důlní požár je uhašen. Další kontroly hrází musí být prováděny určeným pracovníkem nejméně jednou za 14 dnů.

(4) Ke hrázím musí být zajištěn bezpečný přístup a nesmí být před nimi skladován žádný materiál.

§ 192

Práce v okolí uzavřeného požářiště

(1) Práce v okolí uzavřeného požářiště se mohou provádět jen tehdy, pokud neohrozí těsnost jeho uzavření.

(2) Vedení důlních děl pod požářištěm s neuhašeným důlním požárem, hořícím odvalem (výsypkou) nebo uhelnou slojí v lomu je dovoleno tehdy, nehrozí-li nebezpečí, že by do důlních děl mohly propadnout hořící hmoty nebo proniknout požární zplodiny.

Díl čtvrtý

Zpřístupňování uzavřených požářišť

§ 193

Plán zpřístupňování uzavřeného požářiště

(1) Pro bezpečný postup prací při zpřístupňování uzavřeného požářiště je organizace povinna vypracovat plán, který musí být odsouhlasen revírní báňskou záchrannou stanicí. Zahájení těchto prací povoluje obvodní báňský úřad.³⁹⁾

(2) Plán musí řešit zejména způsob ovětrávání požářiště z hlediska nebezpečí obnovy důlního požáru a vliv zapojení zpřístupňovaných důlních děl na celkové větrání dolu nebo větrní oblasti a určit potřebná bezpečnostní opatření i s ohledem na účinky důlních větrů odváděných ze zpřístupňovaného požářiště.

§ 194

Zpřístupňování uzavřeného požářiště

(1) Zpřístupnit důlní díla uzavřená z důvodu důlního požáru je možné jen tehdy, je-li prokázáno, že požár byl uhašen a nehrozí zjevné nebezpečí jeho obnovení.

(2) Výdušné větry ze zpřístupňovaného požářiště musí být odváděny do celkového výdušného větrního proudu tak, aby neprocházely obsazenými pracovišti.

(3) Po obnovení průchodního větrání, případně separátního větrání ve zpřístupňovaném požářišti musí být ve výdušných větrech z těchto důlních děl zjišťována v intervalech určených organizací koncentrace kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého, metanu, vodíku a případně vyšších uhlovodíků. Zjistí-li se příznaky obnovení důlního požáru, musí být požářiště znovu uzavřeno.

(4) Za zpřístupňování požářiště se nepovažuje vstup báňských záchranářů do uzavřených důlních děl zejména za účelem průzkumu, odběru vzorků vzdušnin pro technický rozbor a měření teplot.

(5) Ukončení prací na zpřístupnění požářiště musí být ohlášeno obvodnímu báňskému úřadu.

ČÁST SEDMÁ

ODVODŇOVÁNÍ DOLŮ

Díl první

Ochrana proti přítokům a průvalům vod

§ 195

Rozdělení dolů z hlediska ohrožení přítoky a průvaly vod

(1) Doly se z hlediska ohrožení náhlými velkými přítoky vod, průvaly vod a bahnin, případně vod s plyny nebo zvodněnými horninami (dále jen „průvaly vod”) dělí na 2 kategorie:

a) doly bez nebezpečí průvalů vod,

b) doly s nebezpečím průvalů vod.

(2) Důl s nebezpečím průvalů vod je důl, ve kterém byly zjištěny zvodněné horniny nebo horniny náchylné k vytvoření kaveren nebo ve kterém byla zjištěna stará důlní díla, jež nelze spolehlivě odvodnit, nebo důl, u kterého morfologie povrchu vytváří předpoklad ke vzniku nebezpečné povodňové vlny ohrožující podzemí dolu (při nadměrných srážkách apod.). Dolem s nebezpečím průvalů vod je také důl, ve kterém již k průvalu vod došlo nebo který se nachází ve stejných nebo obdobných podmínkách jako sousední důl, ve kterém k průvalu vod došlo.

(3) Důl nebo jeho část do kategorie s nebezpečím průvalů vod zařadí obvodní báňský úřad. Při změně podmínek může obvodní báňský úřad na žádost organizace zařazení zrušit.

(4) Každé zjištění, které by mohlo mít vliv na zařazení dolu nebo jeho části do kategorie dolů s nebezpečím průvalů vod, je organizace povinna bezodkladně oznámit obvodnímu báňskému úřadu.

§ 196

Ověřování hydrogeologických a plynových poměrů

(1) K zajištění bezpečnosti práce a provozu před průvaly vod musí být před zahájením vedení důlních děl příslušná část území v potřebném rozsahu prozkoumána.

(2) Průzkumnými pracemi musí být ověřeny hydrogeologické a plynové poměry. Při zjištění zvodněných nebo plynonosných horizontů musí být co nejúplněji ověřeny jejich fyzikálně-mechanické a hydraulické parametry a sledován chemismus vod a plynů v rozsahu potřebném pro navržení vhodných bezpečnostních opatření a určení účinného způsobu jejich včasného odvodnění, případně odplynění. Výsledky průzkumných prací musí poskytovat potřebné údaje pro zařazení dolu podle § 195 odst. 1.

(3) U vrtů delších než 150 m vrtaných pro ověření zvodněných nebo plynonosných horizontů musí být změřena jejich odchylka od projektované osy.

…

22/1989 Sb., Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění účinném k 22.8.2023

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře

oxid uhelnatý	(CO)	25 ppm	0,0025 %,
oxid uhličitý	(CO₂)	4923 ppm	0,4923 %,
oxidy dusíku (nitrózní plyny):
oxid dusičitý	(NO₂)	1 ppm	0,0001 %,
oxid dusnatý	(NO)	8 ppm	0,0008 %,
oxid dusný	(N₂O)	98,4 ppm	0,00984 %,
sirovodík	(H₂S)	4,9 ppm	0,00049 %.

Technický Management

Strojírenství

Téma

Typ informace

22/1989 Sb., Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění účinném k 22.8.2023

Nejnovější

Nejčtenější články

Nejnavštěvovanější semináře