dnes je 17.7.2019
Input:

§ 17a

12.3.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.2.1.31
§ 17a

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

Dotaz č. 1

Které všechny náklady a příjmy v odpadovém hospodářství obce, prostě co vše by se mělo započítávat při stanovení výpočtu paušálního poplatku za odpady podle § 17a?

Vymezení výše i obsahu poplatku podle § 17a zákona o odpadech je stanoveno odstavcem 5 a zčásti odst. 1 tohoto paragrafu, tj.:

„(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.“

„(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.25a)

Z ustanovení odst. 5 vyplývá, že do poplatku může být zahrnuto pouze to, co spadá do režimu nakládání s komunálním odpadem a náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu.

Režim nakládání s komunálním odpadem na území obce, jak vyplývá z odst. 1, stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, přičemž činnosti, které lze považovat za „nakládání s odpady“ jsou taxativně vyjmenovány v definici pojmu „nakládání s odpady“, stanovené v § 4 písm. d):

„d) nakládáním s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování“,

a odpad, který spadá pod pojem „komunální odpad“ je stanoven definicí § 4 písm. b):

„b) komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání“.

Z uvedeného lze dovodit, že náklady obce, které lze do výše uvedeného poplatku za komunální odpad započítat, jsou ty, které vznikají jeho shromažďováním včetně nádob, sběrem, výkupem, tříděním, přepravou a dopravou, skladováním, úpravou, využíváním a odstraňováním, prováděných v rozsahu a způsobem obcí stanoveném v obecně závazné vyhlášce, pokud jsou obcí do režimu nakládání s komunálním odpadem zahrnuty a pouze za odpad, který je definován v § 4 písm. b).

Do poplatku tedy nesmějí být zahrnuty náklady obce spojené s nakládáním s odpadem vzniklým obci při udržování pořádku a veřejné zeleně, odklízení černých skládek, nakládání s odpady podobnými komunálnímu odpadu, vznikajícími původcům odpadů při jejich podnikatelské činnosti. Do poplatku nesmějí být zahrnuty ani náklady obce spojené s výkonem činností, které sice s režimem nakládání obce s komunálním odpadem souvisejí, ale nejsou zahrnuty pod pojem „nakládání s odpady“ - např. platy zaměstnanců obce, kteří mají komunální odpad v referátu.

Pokud se týče Vámi dotazovaných příjmů, které lze do poplatku započítat, platilo by totéž, co je výše uvedeno o započitatelných nákladech, pokud by § 17a odst. 5 zákona o odpadech v platném znění nestanovil pro maximální výši poplatků výslovně pouze náklady, nikoliv příjmy obce z výše uvedených činností a odpadů. To však samozřejmě neznamená, že by zmíněné příjmy započítat nemohla (znamená to pouze, že nemusí). Zákon hovoří pouze o stanovení maximální výše poplatku (čili nižší obec stanovit může vždy). Navíc v § 17a odst. 1 se stanoví, že obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou poplatek... Z toho vyplývá, že obec stanovit poplatek nemusí vůbec (dokonce jsou známy případy, kdy obce nevybírají od občanů žádnou platbu za KO - ani jeden z poplatků, ani úhradu podle § 17 odst. 5 zákona, to jsou však spíše výjimky). Vzhledem k tomu, že ustanovení § 17a odst. 5, které vymezuje stanovení maximální výše poplatku pouze z nákladů a nikoliv příjmů z nakládání s komunálním odpadem, způsobuje, že maximální výše poplatku vzrůstá se zvyšujícím se stupněm třídění komunálního odpadu (zvyšují se náklady na jeho sběr a svoz), což je pochopitelně demotivující a spíše nutí občany odpad netřídit, legislativní odbor MŽP zvažuje doplnit v odst. 5 za slova „oprávněných nákladů“ slova „a příjmů“ dalším, v tuto chvíli dokončovaným návrhem novely zákona o odpadech.

Dotaz č. 2

Které náklady lze započítat do výše poplatku za komunální odpad podle § 17a?

Vymezení výše i obsahu poplatku podle § 17a zákona o odpadech je stanoveno odstavcem 5 a zčásti odst. 1 tohoto paragrafu, tj.:

„(5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.“

„(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen „poplatek“) vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“

Z ustanovení odst. 5 vyplývá, že do poplatku mohou být zahrnuty pouze oprávněné náklady vynaložené pouze na ty činnosti, které spadají do režimu nakládání s komunálním odpadem a náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. To, že ustanovení odst. 5 zároveň stanoví, že výpočet výše poplatku se provádí s ohledem na úroveň třídění, v podstatě znamená, že poplatek by měl motivovat občany ke třídění odpadu a proto by jeho výše neměla být stanovována pouze z nákladů, ale měla by být snížena o částku případně získanou využitím vytříděných složek komunálního odpadu.

Režim nakládání s komunálním odpadem na území obce, jak vyplývá z § 17 a odst. 1, stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, přičemž činnosti, které lze považovat za „nakládání s odpady“ jsou taxativně vyjmenovány v definici pojmu „nakládání s odpady“, stanovené v § 4 písm. d) zákona o odpadech:

„d) nakládáním s odpady - jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování.“

Pojem „komunální odpad“ je stanoven definicí § 4 písm. b) zákona o odpadech:

„b) komunálním odpadem - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání“.

Je tedy možné říci, že náklady obce, které lze do výše uvedeného poplatku za komunální odpad započítat, jsou ty, které vznikají shromažďováním včetně nádob, sběrem, výkupem, tříděním, přepravou a dopravou, skladováním, úpravou, využíváním a odstraňováním, prováděných v rozsahu a způsobem obcí stanoveném v obecně závazné vyhlášce, pokud jsou obcí do režimu nakládání s komunálním odpadem zahrnuty, a pouze za odpad, který je definován v § 4 písm. b).

Do poplatku tedy nesmějí být zahrnuty náklady obce spojené s nakládáním s odpadem vzniklým obci při udržování pořádku a veřejné zeleně, odklízení černých skládek, nakládání s odpady podobnými komunálnímu odpadu, vznikajícími původcům odpadů při jejich podnikatelské činnosti. Do poplatku nemohou být zahrnuty ani náklady obce spojené s výkonem činností, které sice jsou s režimem nakládání obce s komunálním odpadem spojeny, ale nejsou zahrnuty pod pojem „nakládání s odpady“ - např. platy zaměstnanců obce, kteří mají komunální odpad v referátu. Naopak náklady na nakládání s vytříděným nebezpečným odpadem a objemným odpadem podle našeho názoru do nákladů za systém nakládání s komunálním odpadem náleží, protože tyto odpady jsou složkami komunálního odpadu, uvedenými ve skupině 20 Katalogu odpadů, a rovněž tak náklady na provoz sběrných dvorů, neboť sběr komunálního odpadu a z něj vytříděných druhů odpadu je nakládáním s tímto odpadem.

Dotaz č. 3

Předpokládá zákon o odpadech rozúčtování poplatku za komunální odpad plátcem na jednotlivé poplatníky podle § 17a odst. 2 zákona o odpadech jako rovnoměrné nebo je zcela na libovůli plátce?

Zcela na libovůli plátce rozúčtování poplatku za komunální odpad na jednotlivé poplatníky být nemůže už z toho důvodu, že i obec musí vycházet při stanovení maximální výše poplatků z ustanovení § 17a odst. 5. Libovůle plátce je dále vyloučena i možností postupu poplatníka při podání stížnosti na správu či rozúčtování na jednotlivé poplatníky, a to podle § 51 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého má-li poplatník pochyby o správnosti sražené daně, požádá plátce daně ve lhůtě šedesáti dnů ode dne, kdy ke srážce došlo, o vysvětlení. Plátce daně je povinen sdělit poplatníkovi požadované údaje do třiceti dnů ode dne, kdy žádost obdržel, a v téže lhůtě případnou chybu opravit. Pokud poplatník nesouhlasí s postupem plátce daně, může podat stížnost na postup plátce daně správci daně, v jehož obvodu má plátce daně sídlo nebo bydliště. Správce daně o stížnosti rozhodne a rozhodnutí doručí poplatníkovi i plátci daně s tím, že