144/1982 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR)

Dne 14. listopadu 1975 byla v Ženevě sjednána Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR).

S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a listina o přístupu Československé socialistické republiky k Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR) byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 25. února 1981 s výhradou, že Československá socialistická republika se v souladu s článkem 58 Úmluvy necítí vázána článkem 57 odst. 2 až 6 Úmluvy.

Při přístupu k Úmluvě bylo současně učiněno prohlášení Československé socialistické republiky, že ustanovení článku 52 odst. 1 Úmluvy je v rozporu se zásadou, že žádný stát nemá být zbavován možnosti stát se účastníkem mnohostranných mezinárodních smluv.

Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 53 odst. 1 dnem 20. března 1978. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost v souladu se svým článkem 53 odst. 2 dnem 25. srpna 1981.

Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

Smluvní strany,

přejíce si usnadnit mezinárodní přepravu zboží silničními vozidly,

berouce v úvahu, že zlepšení přepravních podmínek je považováno za jeden ze základních předpokladů vzájemného rozvoje spolupráce,

vyjadřujíce se kladně k otázce zjednodušení a sjednocování administrativních formalit v oblasti mezinárodních přeprav, zejména na hranicích,

dohodly se takto:

Pro účely této úmluvy se rozumí

Tato úmluva se vztahuje na přepravu zboží prováděnou beze změny nákladu, přes jedny nebo více státních hranic, od celnice odeslání jedné smluvní strany k celnici určení jiné smluvní strany nebo téže smluvní strany v silničních vozidlech, v jízdních soupravách nebo v kontejnerech, za podmínky, že se část přepravy mezi začátkem a koncem operace TIR koná po silnici.

Ustanovení této úmluvy se použijí za podmínky, že

Zboží přepravované na podkladě karnetu TIR podle ustanovení této úmluvy nepodléhá u pohraničních celnic placení nebo složení dovozních nebo vývozních cel a poplatků.

1. Zboží přepravované na podkladě karnetu TIR v celně uzavřených silničních vozidlech, jízdních soupravách nebo kontejnerech nebude u pohraničních celnic zpravidla podrobeno celní prohlídce.

2. Aby se však zabránilo zneužití, mohou celní orgány ve výjimečných případech, a zejména je-li podezření z porušení předpisů, provést na těchto celnicích prohlídku zboží.

1. Každá smluvní strana může za podmínek a záruk, které sama stanoví zmocnit některá sdružení, aby přímo nebo prostřednictvím odpovídajících sdružení vydávala karnety TIR a vystupovala jako ručitel.

2. Sdružení může být v některé zemi schváleno pouze tehdy, je-li jeho zárukou rovněž kryta zodpovědnost, která v této zemi vzniká při operacích prováděných na podkladě karnetů TIR vydaných zahraničními sdruženími, která jsou členy téže mezinárodní organizace, jejímž je toto sdružení samo členem.

Karnety TIR, zaslané záručním sdružením odpovídajícími zahraničními sdruženími nebo mezinárodními organizacemi, se propouštějí bez dovozních nebo vývozních cel a poplatků a nepodléhají žádným dovozním a vývozním zákazům nebo omezením.

1. Záruční sdružení se zavazuje zaplatit splatná dovozní nebo vývozní cla a poplatky zvýšené o případné úroky z prodlení, které by měly být zaplaceny podle celních zákonů a nařízení země, ve které byl porušen předpis, týkající se operace TIR. Toto sdružení ručí za zaplacení výše uvedených částek společně a nerozdílně s osobami, které je dluží.

2. Jestliže v případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku zákony a nařízení smluvní strany nestanoví placení dovozních nebo vývozních cel a poplatků, zavazuje se záruční sdružení zaplatit za týchž podmínek částku rovnající se výši dovozních nebo vývozních cel a poplatků zvýšených o případné úroky z prodlení.

3. Každá smluvní strana stanoví pro každý karnet TIR maximální výši částek, jejichž zaplacení lze na záručních sdruženích požadovat podle ustanovení výše uvedených odstavců 1 a 2.

4. Záruční sdružení je odpovědné vůči orgánům země, ve které se nachází celnice odeslání, od okamžiku, kdy celnice přijme karnet TIR. V dalších zemích, kterými operace přepravy zboží na podkladě karnetů TIR prochází, začíná tato odpovědnost, jakmile je zboží dovezeno, nebo v případě přerušení operace TIR podle ustanovení odstavců 1 a 2 článku 26, jakmile karnet TIR přijme celnice, u které je operace TIR obnovena.

5. Odpovědnost záručního sdružení se vztahuje nejen na zboží uvedené v karnetu TIR, nýbrž také na zboží, které ač není v karnetu uvedeno, je uloženo v celně uzavřeném prostoru silničního vozidla nebo v celně uzavřeném kontejneru; tato odpovědnost se nevztahuje na žádné jiné zboží.

6. Pro stanovení cel a poplatků zmíněných v odstavcích 1 a 2 tohoto článku platí údaje o zboží uvedeném v karnetu TIR, nebude-li prokázán opak.

7. Při nestálé splatnosti částek uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku příslušné orgány mají podle možnosti žádat o zaplacení osobu nebo osoby, které je přímo dluží, dříve než svůj nárok uplatní vůči záručními sdružení.

1. Záruční sdružení stanoví dobu platnosti karnetu TIR, přičemž uvede poslední den platnosti, po kterém nemůže být karnet předložen celnici určení k přijetí.

2. Byl-li karnet přijat celnicí odeslání poslední den své platnosti nebo před tímto dnem, jak je stanoveno ve výše uvedeném odstavci 1, zůstane karnet v platnosti až do ukončení operace TIR na celnici určení.

1. Karnet TIR může být uvolněn s výhradami nebo bez výhrad; jsou-li učiněny výhradě, musí se tyto týkat okolností samotné operace TIR. Tyto okolnosti musí být uvedeny v karnetu TIR.

2. Jestliže celní orgány některé země uvolnily karnet TIR bez výhrad, nemohou již na záručním sdružení požadovat zaplacení částek, uvedených v odstavcích 1 a 2 článku 8, pokud potvrzení o uvolnění nebylo získáno neoprávněně nebo protizákonně.

1. Jestliže karnet TIR nebyl uvolněn nebo byl uvolněn s výhradami, nejsou příslušné orgány oprávněny požadovat na záručním s družení zaplacení částek uvedených v odstavcích 1 a 2 článku 8, pokud do jednoho roku od přijetí karnetu TIR těmito orgány neuvědomily tyto orgány písemně sdružení o neuvolnění nebo o uvolnění s výhradou. Toto ustanovení platí rovněž v případě, kdy uvolnění bylo získáno neoprávněně nebo protizákonně, avšak v takovém případě je lhůta dvouletá.

2. Žádost o zaplacení částek uvedených v odstavcích 1 a 2 článku 8 se zasílá záručnímu sdružení nejdříve tři měsíce ode dne, kdy toto sdružení bylo uvědoměno o neuvolnění karnetu, o jeho uvolnění s výhradou nebo o jeho uvolnění získaném neoprávněně nebo protizákonně, a nejpozději do dvou let od téhož dne. V případech, které však ve shora uvedené dvouleté lhůtě byly předány soudu, zasílá se žádost z zaplacení do roka ode dne, kdy se soudní rozhodnutí stalo vykonatelným.

3. K zaplacení požadovaných částek má záruční sdružení tříměsíční lhůtu ode dne, ke kterému byla žádost o zaplacení zaslána. Zaplacené částky budou sdružení vráceny, jestliže se do dvou let ode dne uvedeného na žádosti o zaplacení celním orgánům prokáže, že při dané dopravní operaci nebyly porušeny předpisy.

Aby mohlo být využíváno ustanovení oddílů a) a b) této kapitoly, musí každé silniční vozidlo svou konstrukcí a svým vybavením vyhovovat podmínkám stanoveným v příloze 2 této úmluvy a být schváleno v řízení stanoveném v příloze 3 této úmluvy. Schvalovací osvědčení musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze 4.

1. Aby se na ně mohla vztahovat ustanovení oddílů a) a b) této kapitoly, musí být kontejnery konstruovány ve shodě s podmínkami stanovenými v první části přílohy 7 a schváleny v řízení stanoveném v druhé části této přílohy.

2. Kontejnery schválené pro přepravu zboží pod celní závěrou podle ustanovení Celní úmluvy o kontejnerech z roku 1956, dohod uzavřených pod záštitou Spojených národů, které z ní vyplývají, Celní úmluvy o kontejnerech z roku 1972 nebo všech mezinárodních dokumentů, které by posledně uvedenou úmluvu nahradily nebo změnily, se považují za vyhovující ustanovením výše uvedeného odstavce 1 a musí být přijímány k přepravě na podkladě režimu TIR bez nového schválení.

1. Každá smluvní strana si vyhrazuje právo neuznat platnost schválení silničních vozidel nebo kontejnerů, které nevyhovují podmínkám stanoveným ve výše uvedených článcích 12 a 13. Přitom smluvní strany vyloučí zdržování přepravy, jestliže zjištěné nedostatky jsou méně závažné a neskýtají možnost pašování.

2. Před opětovným použitím k přepravě zboží pod celní závěrou musí být silniční vozidlo nebo kontejner, které již nevyhovují podmínkám, na jejichž základě byly schváleny, znovu uvedeny do původního stavu nebo být podrobeny novému schválení.

1. Žádný zvláštní doklad se nepožaduje pro dočasný dovoz silničního vozidla, jízdní soupravy nebo kontejnerů, používaných k přepravě zboží na základě režimu TIR. Žádná jistota se nepožaduje na silniční vozidlo, jízdní soupravu nebo kontejner.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nebrání, aby smluvní strana nepožadovala, aby na celnici určení byly splněny formality stanovené jejími národními předpisy za tím účelem, aby bylo zajištěno, že po skončení operace TIR budou silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner opět vyvezeny.

Jestliže je operace TIR prováděna silničním vozidlem nebo jízdní soupravou, umístí se vpředu i vzadu na vozidle nebo jízdní soupravě totožné obdélníkové tabulky s nápisem „TIR” shodné s údaji uvedenými v příloze 5 této úmluvy. Tyto tabulky budou umístěny tak, aby byly dobře viditelné, a budou snímatelné.

1. Pro každé silniční vozidlo nebo kontejner se vyhotoví jeden karnet TIR. Jediný karnet TIR však může být vyhotoven pro jízdní soupravu nebo pro více kontejnerů naložených na jediném silničním vozidle nebo na jízdní soupravě. V tomto případě musí být v manifestu o zboží karnetu TIR uveden odděleně obsah každého vozidla tvořícího součást jízdní soupravy nebo každého kontejneru.

2. Karnet TIR platí pouze pro jednu jízdu. Musí obsahovat alespoň tolik oddělitelných listů pro potvrzení o přijetí a uvolnění karnetu, tolik jich je k prováděné přepravě zapotřebí.

Operace TIR může být prováděna přes více celnic odeslání a určení, ale s výhradou povolení zúčastněné smluvní strany nebo smluvních stran

Zboží a silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner se předvádí celnici odeslání spolu s karnetem TIR. Celní orgány země odeslání učiní nezbytná opatření, aby se přesvědčily o přesnosti manifestu o zboží a aby přiložily celní závěry nebo zkontrolovaly celní závěry přiložené pod odpovědností těchto celních orgánů náležitě zmocněnými osobami.

Pro jízdu na území své země mohou celní orgány stanovit lhůtu a požadovat, aby silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner dodržovaly stanovenou trasu.

Na každé pohraniční celnici, jakož i na celnicích určení, se silniční vozidlo, jízdní souprava nebo kontejner předvádí celním orgánům ke kontrole spolu s nákladem a s příslušným karnetem TIR.

1. Zpravidla a s výjimkou případu, kdy provádějí celní prohlídku zboží podle odstavce 2 článku 5, uznávají celní orgány pohraničních celnic každé smluvní strany neporušené celní závěry ostatních smluvních stran. Je-li to však ke kontrole nutné, mohou zmíněné celní orgány přiložit své vlastní závěry.

2. Takto uznané smluvní stranou celní závěry požívají na jejím území stejné právní ochrany jako národní celní závěry.

Celní orgány mohou - dát na útraty přepravců doprovázet na území své země silniční vozidla, jízdní soupravy nebo kontejnery, - během cesty podrobit kontrole a prohlídce náklad silničních vozidel, jízdních souprav nebo kontejnerů pouze ve výjimečných případech.

Jestliže během cesty nebo na pohraniční celnici provedou celní orgány prohlídku nákladu silničního vozidla, jízdní soupravy nebo kontejneru, učiní na útržkových listech použitých v jejich zemi, na příslušných kmenových listech a na útržkových listech zůstávajících v karnetu TIR poznámku o nově přiložených celních závěrách, jakož i o druhu provedených kontrol.

Je-li celní závěra během cesty porušena v jiných případech, než které jsou uvedeny v článcích 24 a 35, nebo bylo-li zboží zničeno nebo poškozeno, aniž byla závěra porušena, je nutno postupovat podle ustanovení přílohy 1 k této úmluvě o používání karnetu TIR, aniž se tím vylučuje možnost použití ustanovení národních zákonodárství, a vyhotoví se protokol vložený do karnetu TIR.

1. Jestliže se část přepravy prováděné na podkladě karnetu TIR koná na území státu, který není smluvní stranou této úmluvy, pozastaví se operace TIR na této části dopravní cesty. V tomto případě celní orgány smluvní strany, na jejímž území je přeprava potom obnovena, uznají karnet TIR pro pokračování operace TIR za podmínky, že celní závěry a/nebo identifikační znaky zůstaly neporušeny.

2. Totéž platí pro část dopravní cesty, na které majitel nepoužívá karnetu TIR na území některé smluvní strany z důvodu existence jednoduššího celního průvozního řízení nebo jestliže použití režimu celního průvozu není nutné.

3. V těchto případech se celnice, na kterých je operace TIR přerušena nebo obnovena, považují při vstupu nebo výstupu za pohraniční celnice.

S výhradou ustanovení této úmluvy a zejména článku 18 může být původně stanovená celnice určení nahrazena jinou celnicí určení.

Po dojití nákladu na celnici určení a za podmínky, že zboží bude podrobeno jinému celnímu režimu nebo propuštěno do volného oběhu, je karnet TIR neprodleně uvolněn.

1. Ustanovení tohoto oddílu se vztahují pouze na přepravu těžkého nebo objemného zboží definovaného pod písmenem k) článku 1 této úmluvy.

2. Jestliže je možno provádět ustanovení tohoto oddílu, lze podle rozhodnutí orgánů celnice odesláni provádět přepravu těžkého nebo objemného zboží v celně neuzavřených vozidlech nebo kontejnerech.

3. Ustanovení tohoto oddílu lze použít pouze tehdy, jestliže podle názoru orgánů celnice odeslání lze podle daného popisu zjistit bez obtíží totožnost přepravovaného těžkého nebo objemného zboží, jakož i případně zároveň přepravovaného příslušenství, nebo je opatřit celními závěrami a/nebo identifikačními znaky, aby se zabránilo jakékoli výměně nebo jakémukoli vynětí tohoto zboží bez zanechání patrných stop.

Veškerá ustanovení této úmluvy, pokud z nich zvláštní ustanovení tohoto oddílu nestanoví výjimku, se vztahují na přepravu těžkého nebo objemného zboží na základě režimu TIR.

Odpovědnost záručního sdružení se vztahuje nejen na zboží zapsané v karnetu TIR, nýbrž také na zboží, které ačkoli není v karnetu zapsáno, je uloženo na nákladové plošině nebo mezi zbožím zapsaným v karnetu TIR.

Používaný karnet TIR musí mít na obálce a na všech útržkových listech tučnými písmeny v angličtině nebo ve francouzštině vytištěný nápis „těžké nebo objemné zboží”.

Orgány celnice odeslání mohou požadovat, aby balicí listy, fotografie, výkresy atd., které se jeví nutné k zajištění totožnosti přepravovaného zboží, byly přiloženy ke karnetu TIR. V tomto případě vidují tyto doklady, jejichž jedno vyhotovení se připojí k zadní straně obálky karnetu TIR a ve všech manifestech karnetu se o nich učiní poznámka.

Orgány pohraničních celnic každé smluvní strany uznávají celní závěry a/nebo identifikační znaky přiložené příslušnými orgány jiných smluvních stran. Mohou však přiložit další závěry a/nebo identifikační znaky a učinit o nich poznámku na útržkových listech karnetu TIR použitých ve své zemi, na příslušných kmenových listech a na útržkových listech, které zůstávají v karnetu TIR.

Jestliže cestou nebo na pohraniční celnici jsou celní orgány provádějící prohlídku nákladu nuceny porušit závěry a/nebo sejmout identifikační znaky, zaznamenají přiložené nové závěry a/nebo identifikační znaky na útržkových listech karnetu TIR použitých v jejich zemi, na příslušných kmenových listech a na útržkových listech, které zůstávají v karnetu TIR.

Každé porušení ustanovení této úmluvy vystavuje pachatele v zemi, kde byl přestupek spáchán, potrestání podle právního řádu této země.

Nelze-li zjistit, na kterém území byl přestupek spáchán, platí domněnka, že byl spáchán na území smluvní strany, kde byl zjištěn.

1. Každá smluvní strana má právo dočasně nebo trvale vyloučit z používání výhod plynoucích z ustanovení této úmluvy každou osobu, která vážně porušila celní zákony nebo nařízení vztahující se na mezinárodní přepravu zboží.

2. Toto vyloučení bude ihned oznámeno celním orgánům smluvní strany, na jejímž území dotyčná osoba sídlí nebo bydlí, jakož i záručnímu sdružení nebo záručním sdružením země, ve které k porušení došlo.

Jsou-li operace TIR jinak uznány za správné: 1. nepřikládají smluvní strany váhu menším odchylkám týkajícím se povinnosti dodržovat stanovenou lhůtu nebo vytčenou trasu; 2. rovněž nesrovnalosti mezi údaji uvedenými v manifestu karnetu TIR a obsahem silničního vozidla, jízdní soupravy nebo kontejneru se nepovažují za porušení ustanovení této úmluvy majitelem karnetu TIR, je-li ve smyslu této úmluvy příslušným orgánům dostatečně prokázáno, že tyto nesrovnalosti nejsou způsobeny omyly, kterých by se úmyslně nebo z nedbalosti dopustil při nakládce nebo odesílání zboží nebo při vyhotovování zmíněného manifestu.

Celní správy zemí odeslání a určení nečiní majitele karnetu TIR odpovědného za nesrovnalosti, které mohou být popřípadě v těchto zemích zjištěny, jestliže se tyto nesrovnalosti vskutku týkají celních režimů, které předcházely operaci TIR nebo následovaly po ní, a jestliže majitel zmíněného karnetu neměl k nim žádný vztah.

Je-li celním orgánům náležitě prokázáno, že zboží uvedené v manifestu TIR bylo zničeno nebo nenávratně ztraceno následkem nehody nebo vyšší moci nebo že nastal jeho úbytek v důsledku jeho povahy, přizná se osvobození tohoto zboží od normálně vymahatelných cel a poplatků.

Na zdůvodněnou žádost jedné smluvní strany jsou příslušné orgány smluvních stran zúčastněných na operaci TIR ochotny jí poskytnout veškeré dostupné informace, které jsou nutné k provádění ustanovení výše uvedených článků 39, 40 a 41.

Vysvětlivky uvedené v přílohách 6 a 7 (třetí část) podávají výklad některých ustanovení této úmluvy a jejích příloh. Rovněž přebírají některé doporučené postupy.

Každá smluvní strana poskytne zúčastněným záručním sdružením výhody týkající se

Každá smluvní strana uveřejňuje seznam celnic odeslání, pohraničních celnic a celnic určení, které pověřuje prováděním operací TIR. Smluvní strany, jejichž území spolu sousedí, se dohodnutou na stanovení protilehlých pohraničních celnic a na jejich úředních hodinách.

1. Za provádění úkonů uvedených v této úmluvě pracovníky celnic je přípustné vybírat poplatky pouze v případech, kdy jsou prováděny mimo dny, hodiny a místa, obvykle pro takové účely stanovené.

2. Smluvní strany učiní všechna možná opatření za účelem usnadnění úkonů na celnicích, které se týkají zboží, podléhajícího zkáze.

1. Ustanovení této úmluvy nebrání uplatňovat omezení a kontroly vyplývající z národních předpisů a založených na respektování veřejné mravnosti, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo hygieny nebo na respektování zvěrolékařských nebo fytopatologických předpisů, ani vybírat poplatky ukládané podle takových předpisů.

2. Ustanovení této úmluvy nebrání uplatňovat jiné národní nebo mezinárodní přepravní předpisy.

Žádné ustanovení toho úmluvy nevylučuje právo smluvních stran, které tvoří celní nebo hospodářskou unii, přijmout zvláštní předpisy upravující přepravní operace, které začínají nebo končí na jejich území nebo se provádí průvozem přes tato území, pokud tyto předpisy neomezují výhody stanoveného touto úmluvou.

Tato úmluva nebrání stanovit výhodnější podmínky, které smluvní strany poskytují nebo chtějí poskytovat jednostrannými opatřeními nebo na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod s podmínkou, že takto poskytované výhody nenarušují provádění ustanovení této úmluvy a zvláště průběh operací TIR.

Smluvní strana si na žádost vzájemně sdělují informace nutné k provádění ustanovení této úmluvy, zejména ty, které se týkají schvalování silničních vozidel a kontejnerů, jakož i technických údajů o jejich konstrukci.

Přílohy této úmluvy tvoří její nedílnou součást.

1. Všechny členské státy organizace spojených národů nebo některé její odborné organizace nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii, státy, které jsou stranou statutu Mezinárodního soudního dvora, a každý jiný stát pozvaný Valným shromážděním Organizace spojených národů se mohou stát smluvním stranami této úmluvy

2. Tato úmluva bude od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1976 včetně otevřena k podpisu státům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku v úřadě Spojených národů v Ženevě. Po tomto datu jim bude otevřena k přístupu.

3. Celní nebo hospodářské unie se mohou podle ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku rovněž stát smluvními stranami této úmluvy zároveň se všemi jejich členskými státy nebo kdykoli poté, kdy se jejich všechny členské státy stanou smluvními stranami této úmluvy. Tyto unie však nemají hlasovací právo.

4. Ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo o přístupu se ukládají u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

1. Tato úmluva vstoupí v platnost šest měsíců poté, kdy ji pět ze států uvedených v odstavci 1 článku 52 podepíše bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo uloží svou ratifikační listinu nebo listinu o přijetí, schválení nebo o přístupu.

2. Poté, kdy ji pět ze států uvedených v odstavci 1 článku 52 podepíše bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo uloží svou ratifikační listinu nebo listinu o přijetí, schválení nebo o přístupu, vstoupí tato úmluva pro všechny nové smluvní strany v platnost po uplynutí šesti měsíců ode dne uložení jejich ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo o přístupu.

3. Každá ratifikační listina nebo listina o přijetí, schválení nebo listina o přístupu, uložená poté, kdy vstoupila v platnost změna této úmluvy, platí ve vztahu ke změněnému znění této úmluvy.

4. Každá listina tohoto druhu uložená po přijetí změny, avšak před jejím vstupem v platnost, platí ve vztahu ke změněnému znění této úmluvy ke dni, kdy změněné znění vstoupilo v platnost.

1. Každá smluvní strana může tuto úmluvu vypovědět oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi organizace spojených národů.

2. Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců poté, kdy generální tajemník oznámení obdrží.

3. Platnost karnetů TIR přijatých celnicí země odeslání přede dnem, kterým výpověď nabývá účinnosti, není touto výpovědí dotčena a záruka záručních sdružení zůstává v platnosti podle podmínek této úmluvy.

Jestliže po vstupu této úmluvy v platnost poklesne počet států, které jsou smluvními stranami na méně než pět v kterémkoli období trvajících dvanáct měsíců, pozbývá tato úmluva platnost koncem této dvanáctiměsíční doby.

1. Svým vstupem v platnost tato úmluva ve vztazích mezi smluvními stranami zruší a nahradí Úmluvu TIR (1959).

2. Schvalovací osvědčení vystavená na silniční vozidla a kontejnery podle podmínek Celní úmluvy TIR (1959) budou po dobu jejich platnosti nebo s výhradou jejich obnovení přijímána pro přepravu zboží pod celní závěrou stranami této úmluvy, jestliže tato vozidla a kontejnery i nadále splňují podmínky, podle kterých byly původně schváleny.

1. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo provádění této úmluvy bude podle možnosti řešen jednáním mezi stranami sporu nebo jiným způsobem.

2. Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo o provádění této úmluvy, který nelze vyřešit prostředky uvedenými v odstavci 1 tohoto článku, se na žádost jedné z nich předloží rozhodčímu soudu složenému takto: každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce a tito rozhodci určí rozhodce, který bude předsedou. Jestliže po uplynutí tří měsíců po dojití žádosti některá ze stran nejmenuje rozhodce nebo rozhodci nemohli určit předsedu, může kterákoli z těchto stran požádat generálního tajemníka Organizace spojených národů, aby jmenoval rozhodce nebo předsedu rozhodčího soudu.

3. Rozhodnutí rozhodčího soudu ustanoveného podle ustanovení odstavce 2 je pro strany ve sporu závazné.

4. Rozhodčí soud stanoví svůj vlastní jednací řád.

5. Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů.

6. Jakýkoli spor, který by mohl vzniknout mezi stranami sporu ve věci výkladu a výkonu rozhodčího nálezu, může být kteroukoli stranou předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu, který nález vynesl.

1. Každý stát může při podpisu nebo ratifikaci této úmluvy nebo při přístupu k ní učinit prohlášení, že se necítí vázán odstavci 2 až 6 článku 57 této úmluvy. Ostatní smluvní strany nebudou těmito odstavci vázány vůči smluvní straně, která takovou výhradu učinila.

2. Každá smluvní strana, která učinila výhradu podle odstavce 1 tohoto článku, může ji kdykoli zrušit oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

3. S výjimkou výhrad uvedených v odstavci 1 tohoto článku není žádná výhrada k této úmluvě přípustná.

1. Tato úmluva včetně jejích příloh může být měněna na návrh smluvní strany podle postupu stanoveného tímto článkem.

2. Každý podaný pozměňovací návrh k této úmluvě přezkoumává správní výbor složený ze všech smluvních stran podle jednacího řádu stanoveného v příloze 8. Každý pozměňovací návrh tohoto druhu, který byl přezkoumán nebo vypracován na zasedání správního výboru a přijat tímto výborem dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, předá generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám k přijetí.

3. S výhradou ustanovení článku 60 každý pozměňovací návrh oznámený podle ustanovení předchozího odstavce vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany tři měsíce po uplynutí dvanácti měsíců ode dne, kdy oznámení bylo učiněno, jestliže během této doby žádný stát, který je smluvní stranou, neoznámil generálnímu tajemníkovi Organizace spojených nároků, že proti podanému pozměňovacímu návrhu vznáší námitku.

4. Jestliže proti podanému pozměňovacímu návrhu byla podle ustanovení odstavce 3 tohoto článku oznámena námitka, považuje se pozměňovací návrh za nepřijatý a nemá žádný účinek.

1. Každý podaný pozměňovací návrh k přílohám 1, 2, 3, 4, 5, 5 a 7, který byl přezkoumán podle ustanovení odstavců 1 a 2 článku 59, vstoupí v platnost dnem, který stanoví správní výbor při jeho přijetí, jestliže k dřívějšímu dni, který správní výbor zároveň stanoví, pětina států, které jsou smluvními stranami, nebo pět států, které jsou smluvními stranami, je-li tento počet menší, neoznámí generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že proti pozměňovacímu návrhu vznášejí námitky. Dny uvedené v tomto odstavci stanoví správní výbor dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů.

2. Jakmile pozměňovací návrh vstoupí v platnost, nahradí změna, přijatá podle postupu stanoveného ve výše uvedeném odstavci 1 pro všechny smluvní strany, každé dřívější ustanovení na které se vztahuje.

Generální tajemník Organizace spojených národů uvědomuje všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 52 této úmluvy o každé žádosti, oznámení nebo námitce podané podle ustanovení výše uvedených článků 59 a 60 o dni, kterým změna vstupuje v platnost.

1. Stát, který je smluvní stranou, může oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů požádat o svolání konference za účelem revize této úmluvy.

2. Konferenci o revizi, na kterou jsou pozvány všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 52, svolává generální tajemník Organizace spojených národů, jestliže do šesti měsíců ode dne, kdy to generální tajemník Organizace spojených národů oznámil, nejméně čtvrtina států, které jsou smluvními stranami, mu oznámí, že se žádostí souhlasí.

3. Konferenci o revizi, na kterou jsou pozvány všechny smluvní strany a všechny státy uvedené v odstavci 1 článku 52, rovněž svolává generální tajemník Organizace spojených národů, jestliže takový návrh podá správní výbor. Správní výbor podá takový návrh, usnese-li se na něm většina jeho přítomných a hlasujících členů.

4. Je-li konference svolána podle ustanovení odstavce 1 nebo 3 tohoto článku, uvědomí o tom generální tajemník Organizace spojených národů všechny smluvní strany a vyzve je, aby do tří měsíců předložily návrhy, jejichž projednání by si na konferenci přály. Generální tajemník Organizace spojených národů rozešle všem smluvním stranám prozatímní pořad jednání konference a znění takových návrhů nejméně tři měsíce přede dnem zahájení konference.

Kromě oznámení a sdělení uvedených v článcích 61 a 62 oznamuje generální tajemník Organizace spojených národů všem státům uvedených v článku 52

Po 31. prosince 1976 bude prvopis této úmluvy uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který zašle jeho ověřený opis všem státům uvedeným v odstavci 1 článku 52, které nejsou smluvními stranami.

Na důkaz toho podepsaní, řádně k tomu zmocnění, tuto úmluvu podepsali.

Dáno v Ženevě dne čtrnáctého listopadu jeden tisíc devět set sedmdesát pět v jediném vyhotovení v jazyku anglickém, francouzském a ruském, přičemž tato tři změní mají stejnou platnost.

Karnet TIR je vytištěn ve francouzštině s výjimkou strany 1 obálky, na které jsou rubriky vytištěny rovněž v angličtině; „Návod k použití karnetu TIR” je otištěn v anglickém znění na straně 3 zmíněné obálky.

1. Vystavení: karnet TIR se vystavuje v zemi odeslání nebo v zemi, kde majitel sídlí nebo bydlí.

2. Jazyk: karnet TIR je vytištěn ve francouzštině, s výjimkou strany 1 obálky, jejíž rubriky jsou vytištěny rovněž v angličtině; „Návod k použití karnetu TIR” je vytištěn v anglickém znění na straně 3 zmíněné obálky. Mimoto mohou být přiloženy dodatkové listy s překladem tištěného textu v jiných jazycích.

3. Platnost: karnet TIR zůstává platný až do ukončení operace TIR u celnice určení, jestliže byl přijat na celnici odeslání k zahájení celního řízení ve lhůtě stanovené vydávajícím sdružením (rubrika 1 na straně 1 obálky a rubrika 4 na útržkových listech).

4. Počet karnetů: je možno vystavit jeden karnet TIR pro jízdní soupravu (spřažená vozidla) nebo pro více kontejnerů ložených na jednom vozidle nebo na jízdní soupravě (viz rovněž bod 10 d) dole).

5. Počet celnic odeslání a určení: doprava prováděná na podkladě karnetu TIR může zahrnovat více celnic odeslání a určení, avšak pokud není jinak povoleno:

6. Počet listů: zahrnuje-li doprava pouze jednu celnici odeslání a jednu celnici určení, musí karnet TIR obsahovat nejméně 2 listy pro zemi odeslání 3 listy pro zemi určení a dále 2 listy pro každou další zemi, jejíhož území je použito. Pro každou další celnici odeslání nebo určení jsou nutné 2, popřípadě 3 další listy; mimoto je nutno přiložit 2 listy, jsou-li celnice určení umístěny ve dvou různých zemích.

7. Předložení karnetu na celnicích: karnet TIR se spolu se silničním vozidlem, s jízdní soupravou, s jedním nebo více kontejnery předkládá každé celnici odeslání, pohraniční celnici a celnici a celnici určení. Na poslední celnici odeslání se dole na manifestu všech útržkových listů, kterých má být při další dopravě použito připojí podpis celníka a datumové razítko celnice (rubrika 19).

8. Mazání a přepisování: v karnetu TIR nesmí být mazáno, ani přepisováno. Každá oprava musí být provedena škrtnutím mylných údajů a případným připojením správných údajů. Každá oprava musí být schválena jejím autorem a vidována celními orgány.

9. Údaj o evidenci: jestliže národní předpisy nevyžadují evidování přívěsů a návěsů, uvede se místo evidenčního čísla imatrikulační nebo výrobní číslo.

10. Manifest:

11. Balicí listy, fotografie, výkresy apod.: Jestliže za účelem zajištění totožnosti těžkého nebo objemného zboží požadují celní orgány, aby takové doklady byly přiloženy ke karnetu TIR, jsou tyto vidovány celními orgány a připojeny ke straně 2 obálky karnetu. Mimoto se poznámka o těchto dokladech uvede v rubrice 10 na všech útržkových listech.

12. Podpis: Všechny útržkové listy (rubriky 16 a 17) datuje a podepisuje majitel karnetu TIR nebo jeho zástupce.

13. Stane-li se v průběhu cesty náhodou, že dojde k porušení celní závěry nebo že se zničí či poškodí zboží, obrátí se dopravce ihned na celní orgány, jsou-li tyto nablízku, nebo nejsou-li, na jiné příslušné orgány země, kde se nachází. Tyto orgány sepíšou co nejdříve protokol, obsažený v karnetu TIR.

14. V případě nehody, vyžadující překládku na jiné vozidlo nebo do jiného kontejneru, je nutno tuto překládku provést v přítomnosti některého z orgánů uvedených v bodě 13 tohoto návodu. Tento orgán sepíše protokol. Není-li v karnetu poznámka „těžké nebo objemné zboží”, musí být náhradní vozidlo nebo kontejner schváleno pro dopravu zboží pod celní závěrou. Mimoto musí být celně uzavřeno a do protokolu se zaznamenají přiložené celní závěry. Není-li však žádné schválené vozidlo nebo kontejner k dispozici, lze překládku provést na vozidlo nebo do kontejneru, které nejsou schváleny, pokud ale skýtají dostatečné záruku. V tomto posledním případě uváží celní orgány dalších zemí, zda také ony mohou nechat pokračovat v tomto vozidle nebo kontejneru dopravu na podkladě karnetu TIR.

15. V případě nebezpečí z prodlení, vyžadujícího okamžitou částečnou nebo úplnou vykládku, může dopravce sám od sebe učinit opatření, aniž požádá o zásah nebo vyčká zásahu orgánů uvedených v bodě 13 tohoto návodu. Bude muset však prokázat, že byl nucen takto jednat v zájmu vozidla nebo kontejneru nebo jeho nákladu, a jakmile učiní nejnaléhavější preventivní opatření, uvědomí o tom některý z orgánů uvedených v bodu 13 tohoto návodu za účelem zjištění skutečného stavu, ověření nákladů, uzavření vozidla nebo kontejneru a sepsání protokolu.

16. Protokol zůstane přiložen ke karnetu TIR až do celnice určení.

17. Sdružením se doporučuje, aby kromě vzoru vloženého do samostatného karnetu TIR dodala dopravcům určitý počet tiskopisů protokolu, sepsaných v jednom nebo více jazycích zemí, přes které se doprava uskutečňuje.

Pro mezinárodní dopravu zboží pod celní závěrou mohou být schválena pouze vozidla, jejichž nákladový prostor je konstruován a vybaven tak, aby:

1. Aby vyhovovaly ustanovením článku 1 tohoto Řádu:

2. Nehledě k ustanovení článku 1 písmene c) tohoto Řádu, jsou přípustné takové konstrukční prvky nákladového prostoru, které z praktických důvodů musí obsahovat prázdné prostory (např. mezi přepážkami dvojité stěny). Aby těchto prostorů nebylo možno použít k ukrytí zboží:

3. Světlíky jsou přípustné za podmínky, že jsou vyrobeny z dostatečně pevných materiálů a nelze je zvenčí vyjmout a znovu dát na místo bez zanechání viditelných stop. Nicméně je přípustné jejich zasklení, budou-li opatřeny pevnou kovovou mříží, kterou nelze zvenčí sejmout; průměr ok mříže nesmí být větší než 10 mm.

4. Otvory zhotovené v podlaze pro technické účely, jako mazání, údržba, plnění sypače písku, budou schváleny pouze s podmínkou, že jsou opatřeny víkem, které může být připevněno tak, aby zvenčí nebyl možný přístup do nákladového prostoru.

1. Vozidla krytá plachtou musí vyhovovat podmínkám uvedeným v článcích 1 a 2 tohoto Řádu, pokud se mohou na ně vztahovat. Mimoto musí být ve shodě s ustanoveními tohoto článku.

2. Plachta musí být vyrobena z pevného plátna nebo z tkaniny potažené umělou hmotou nebo pogumované, nepružné a dostatečně pevné. Plachta musí být v dobrém stavu a zhotovena tak, aby po připevnění uzavíracího zařízení nebyl přístup do nákladového prostoru bez zanechání viditelných stop.

3. Je-li plachta zhotovena z několika kusů, musí být jejich okraje přehrnuty přes sebe a sešity dvěma švy, vzdálenými od sebe alespoň 15 mm. Tyto švy budou provedeny podle náčrtu č. 1, přiloženého k tomuto Řádu; nelze-li však některé části plachty takto spojit (např. klopy a zesílené rohy), stačí přehnout okraj horní části a zhotovit švy podle náčrtů č. 2 nebo /2a/, přiložených k tomuto Řádu. jeden ze švů smí být viditelný pouze zevnitř a barva nití použité pro tento šev se musí zřetelně lišit od barvy plachty i od barvy niti použité pro druhý šev. Všechny švy musí být šité na stroji.

4. Je-li plachta z tkaniny potažené umělou hmotou a zhotovena z několika kusů, mohou být tyto kusy rovněž spojeny svárem podle náčrtu č. 3, přiloženého k tomuto Řádu. Okraj jednoho kusu musí překrývat okraj druhého v šířce nejméně 15 mm. Spojení kusů musí být zajištěno po celé této šířce. Vnější okraj spoje musí být překryt páskou z umělé hmoty o šířce nejméně 7 mm, která musí být připevněna týmž svařovacím postupem. Na této pásce, jakož i v šířce nejméně 3 mm po každé její straně, musí být vyryt jednotný a výrazný reliéf. Svár musí být proveden tak, aby se kusy nedaly od sebe oddělit a znovu spojit bez zanechání viditelných stop.

5. Opravy je nutno provádět způsobem znázorněným na náčrtu č. 4, přiloženém k tomuto řádu, přičemž okraje musí být přehrnuty přes sebe a spojeny dvěma viditelnými švy vzdálenými od sebe nejméně 15 mm; barva niti viditelné zevnitř se musí lišit od barvy niti viditelné zvenčí i od barvy plachty; všechny švy musí být šité na stroji. Jestliže má být provedena oprava plachty, poškozené na okrajích, je nutno nahradit zničenou část záplatou, lze tuto přišít rovněž podle ustanovení odstavce 3 tohoto článku a podle náčrtu č. 1, přiloženého k tomuto Řádu. Opravy plachet z tkaniny potažené umělou hmotou lze rovněž provést způsobem popsaným v odstavci 4 tohoto článku, avšak v tomto případě je nutno pásku přiložit po obou stranách plachty a záplatu zevnitř.

6.

Plachta musí krýt pevné části vozidla na vzdálenost nejméně 250 mm od středu připevňovacích kroužků kromě případů, kdy konstrukční systém vozidla brání jakémukoli přístupu do nákladového prostoru.

7. Plachta musí spočívat na vhodné nástavbě (sloupky, bočnice, oblouky, latě atd.).

8. Vzdálenost mezi kroužky a šněrovacími dírkami nepřesáhne 200 mm. Vzdálenost může být větší, avšak nepřesáhne 300 mm mezi kroužky a šněrovacími dírkami, zhotovenými z jedné i druhé strany sloupku, jestliže způsob konstrukce vozidla a plachty je takový, že znemožňuje jakýkoli přístup do nákladového prostoru. Šněrovací dírky musí být vyztuženy.

9. Jako vazné prostředky je nutno používat:

10. Každé lano nebo provaz musí být z jednoho kusu a mít koncovku z tvrdého kovu na obou koncích. Připojení každé kovové koncovky musí být provedeno dutým nýtem procházejícím lanem nebo provazem a umožňujícím protáhnout vazný prostředek celní závěry. Lano nebo provaz musí zůstat viditelný z obou stran dutého nýtu, aby bylo možno se přesvědčit, že lano nebo provaz jsou vskutku z jednoho kusu (viz náčrt č. 5 přiložený k tomuto Řádu).

11. V místech, kde jsou v plachtě otvory sloužící k nakládce a vykládce, musí se oba okraje plachty dostatečně překrývat. Jejich uzavření musí rovněž zajišťovat:

Klopa není nutná, existuje-li zvláštní zařízení (ochranná přepážka apod.) bránící přístupu do nákladového prostoru bez zanechání viditelných stop.